forum.QARK.net

Vždy když vidím film „Musíme si pomáhat“, vyvolá ve mně zvláštní pocit a v zádech nepříjemné mrazení. Ale když tento film dávali letos na ČT1, bylo to všechno daleko intenzivnější. Měl jsem totiž 25. 5. skvělou možnost dostat se do Polska, do Osvětimi, na March of Living – což je pochod židů z Osvětimi do nedalekého (cca 3 kilometry vzdáleného) koncentračního tábora Birkenau, který se koná jednou za rok. Řeknu vám, že to je neskutečný zážitek, když vidíte průvod asi 20 tisíc lidí a máte možnost se toho všeho účastnit a fotografovat reportáž s předními fotografy z celého světa. Úplně vás to pohltí. (Na druhé straně vás zamrzí, že se o téhle akci vůbec nikde nemluví a na netu se o ní skoro nic nedozvíte!!!)

Samotná návštěva koncentračního tábora v polské Osvětimi je opravdový ohňostroj emocí. Ten divný pocit u srdce, když se prolétáte bloky z ostnatého drátu a procházíte různými budovami, ve kterých jsou uloženy kilogramy vlasů, brýlí, hrnců, kartáčů a dalších věcí, se nedá slovy ani popsat. Ovšem samotná Osvětim se nevyrovná nedalekému obrovskému táboru Birkenau. Kdo tam kdy byl, jistě mi dá zapravdu. Tábor je navíc tak veliký a rozsáhlý, že se v něm lehce ztratil i obrovský průvod.
Už když se k němu blížíte, vidíte dlouhé vlakové koleje (http://galerie.qark.net/Oswetim_2006/78340022-s.jpg)  směřující do tábora a při pohledu na ně se vám sevře žaludek, obzvláště když si uvědomíte, kolik tisíc lidí si po nich přijelo pro svoji smrt v plynových komorách „ochucených“ Cyklonem B, který se měnil z pevného skupenství na vražedný plyn pouhou tělesnou teplotou nahých, ve strachu mačkajících se lidí.

Fotografie z reportáže najdete zde: http://galerie.qark.net/Oswetim_2006/
Jen pro upřesnění dodávám, že většina je focená na černobílý film Ilford H5, který jsem následně převolal asi o půl minuty, aby byl kontrastnější. Na scanu to tolik nevynikne, fotografie na papíru jsou pochopitelně mnohem lepší. ;-)

Jo tak v tomhl ti muzu dat za pravdu, kdysi jsem byl v Terezine, a tam to na me pusobilo takovy dojmem nejistoty a strachu. Jinak fotky vypadaji zajimave a kdybych o takove akci vedel tak se asi taky zajedu podivat, jenomze informovanost je opravdu minimalni :(

Ano, nemohu než potvrdit, že návštěva koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau je vskutku mimořádným (nejen) emociálním zážitkem. Osobně bych do dějepisných osnov středních škol zavedl návštěvu tohoto místa - bylo by to velmi přínosné a mnohem efektivnější než hodiny abstraktního tlachání o tom, co to ten holocaust vlastně byl.

Proti tomuto místu mi osobně připadá například Malá pevnost Terezín jako slabý odvar. Možná to bude tím, co se o Osvětimi všechno ví - ono notoricky známé "...šest miliónů srdcí vyletělo komínem..." mi znělo v hlavě prakticky po celou dobu prohlídky tábora...

Máš pravdu,asi každý kdo byl v Osvětimi,tak v něm zanechala opravdu silný citový zážitek.
Se střední školou jsem byl jak v Osvětimi tak v Terezíně.A musím uznat,že Terezín je opravdu slabej odvar, i když taky se dají najít místa,která jsou srovnatelná,třeba ty "sprchy" v terezíně,nebo ta zeď ve který je vidět stovky kulek,ale zpět k Osvětěmi.
Už,když se do Osvětimi vchází,je cítit takový sevřený pocit,hlavní brána s nápisem "Arbeit mach frei",vse obehnáno drátěnými ploty,uzké uličky a cihlové domy z jejichž stěn vysloveni dýchá historie.
Jak člověk prochází muzeem,asi nejhorší pocit si vybajuje,když vidíte ty tisíce rozpadlých bot mezi nimiž je nemalé procento malých dětských botiček,nebo kilogramy vlasů.Všechno je pod dohledem.
Ale určitě,jak říká Qark,Osvětim byl koncentrační,ale Birkenau byl tábor především vyhlazovací.Úplně první,co návštěvníka OsvětimII-Birkenau  upoutá  je obrovská rozloha objektu,který je dokonale střežeň několika hlídajícími věžmi a obehnán vysokými drátěnými ploty.
Plně si vybavuju,kolik lidí bylo před táborem,a jak se všechno rozplynulo v obrovském komplexu.
Opravdu depresivně působí dřevěný domy,některé rozdělene na malé čtvercové "klece",ve kterých se tísnilo tisíce lidí,kteří děnně umírali,záchody byly roury v koutech místnosti.Prostě naprosto otřesné podmínky.
A jak píše Qark,koleje končící těsně za branou tábora,měly jediný účel.
Nemá smysl to tady popisovat,ale kdo máte možnost,tak neváhejte.

Brrrr....už z těch fotek mi běhá mráz po zádech. Ponurá atmosféra by se dala krájet. Byl jsem sice v Terezíně, ale ten se s Osvětimí nemůže srovnávat. Tolik zla na jednom místě  :(

Mno v koncentračním táboře jsem teda nebyl, ale docela silnej zážitek na mě zanechalo, když jsme, když jsem byl ještě menší jeli na výlet na Plitvická jezera (Chorvatsko, vnitrozemí). Bylo to chvilku po válce. A musim teda říct, že když člověk projíždí několik hodin jen prázdnýma vesnicema, kde jsou ve všech domech díry od kulek, všude vypálené domy bez střech, do pár domů bylo dokonce "vidět" po zásahu z děla. Ale co bylo nejhorší, to že kromě pár projíždějících aut tam nikde nebylo ani živáčka. Nikde tam nikdo nebydlel ani nebyl všichni utekli. Na šnůrách zůstaly jen kolíčky na prádlo. A nejhorší to bylo cestou zpět kdy jsme jeli už za tmy a nikde nesvítila žádná okna. Přes 100km, několik hodin a nikde nic něž památky na válku. Musim ale říct, že teď už se vše vrátilo téměř do normálních kolejí a jediná památka jsou ty dírky ve zdech.

Stoprocentní pravda, každý místo, kde byly páchány nějaké mordy v sobě zanechává takovou pochmurnou energii - negativní energii. Byl jsem v Terezíně a věřím že v Osvětimi to muselo být ještě horší..brr. Jinak trošku mimo, když jsem byl na dovolené, vzpomněl jsem si na ten tvůj článek, kde říkáš že u nás jsou všichni pernamentně nakvašení. Měl si pravdu (že by zase :lol: ). trošku se slzou v oku jsem si toho při návratu všiml. Tak se snažím to napravit. :wink:

jj češi nejsou zrovna nejvlídnější národ buhužel  :?
ale na druhou stranu zase nejsou úplně nejhorší podle mě jsou třeba takoví němci horší :P ale nevim znam jen příklady turistů třeba se u sebe v deutschlandu chovaj jinak  :lol:  :lol:

jo kamos je tedka na rok v nemecku a prej jsou v pohode ale kdyz vidim ty turisty tak to je hruza...

To je všude. Když jsem byl se školou (střední) v Chorvatsku, tak se tam čecháčci taky chovali jak zvířata. Posledni den šli kluci do města, kde si nakradli co jim kapsy unesly. Tam tenkrát udělali docela dobrou pověst čechům.  #-o

V Osvětimi jsem byl zrovna před dvěma týdny se školou... Musím říct, že to byla opravdu hrůza. S námi jela ještě taková sympatická paní, co přežila Birkenau (ale neměla ponětí, jak dlouho tam byla). Z celé její rodiny se vrátila domů jen ona a její strýc...

Největší následky v Aswitzu (Osvětim) na mně zanechala asi Temná cela, což byla cela bez oken, jen s malými průduchy, o velikosti 2×2 metry, kam nahnali 20-40(!) lidí. Za chvilku byl vzduch samozřejmě vydýchán a vězni mezi sebou bojovali o každý kousíček vzduchu a mnohdy se i navzájem vraždili...

V Birkenau (Březinka) byla část tábora pro ženy a část pro muže. Ženy měly zděné budovy, i když bez většího vytápění, a muži měli jen koňské stáje... Spali tam na trojpalandách a mnohdy se v zimě ti na vršku probouzeli zavátí sněhem, protože pod střechou byla škvíra, a někdy se neprobudili vůbec.


Ani to ne - v Birkenau byla před ranním nástupem do práce pětivteřinová (!) možnost se vyprázdnit na hromadných latrinách, kam byli vězni vpouštěni po padesátičlenných skupinkách...

Zkrátka... nechtěl bych to zažít. Když jsem tím vším procházel, bylo mi úzko... Někdo řekne "mně je to ukradený, to už je za námi"... ale ten, kdo si nepamatuje historii, je odsouzený žít ji znovu, jak je to napsáno na panelu při vstupu do expozice v Auswitzu....

Ehm... Promiňte, musel jsem to napsat, bylo to ve mně jako v koze.

nic horšího ti fašouni už vymyslet nemohli :x

No jo. Ale představ si kolik jich pořád běhá po světě ](*,) :!: :roll:

O to horší bylo možnost shlédnout obrázky dětí z koncentračních táborů.....nedovede si představit, co za tím obrázkem skrývá. Přání, které se nikdy nevyplnilo. Místo půlhodinového času jsem to protáhl na dvouhoďku a ono nešlo od toho spustit oči..
Pro ti, kteří by chtěli trochu ochutnat to prostředí táborů, přečtete si Kateřinu Horowitzovou od LUstiga. Doporučuji jen pro ty se silnějším žaludkem, protože Lustigovi vyčítám, že dokázal na mých 4+1 smyslů zapůsobit v plné intezitě..a celý příběh si dokonale pamatuji a není den, kdy si na něj nevzpomenu.

Já bych k tomuto tématu doporučil Maus od Arta Spiegelmana. Je to komiks, navíc velice šokující svým pojetím (Němci jsou kočky, Židé myši), ale opravdu to celou věc nijak neznevažuje ani nezjednodušuje, právě naopak.
Taky se mi líbily paměti Simona Wiesenthala vydané pod jménem "Spravedlnost nikoli pomstu".

Hezký den Všem-Já se chystám s přítelem v červnu do Osvětíma,byla jsem tam naposled asi cca před 15l a tehda jsem koncentrační tábor nijak moc nevnímala,docela se tam těším ale zárověn mám husí kůží až si vše zase připomenu! Určitě bych Osvětím doporučovala všem českým i německým studentům! :roll: