neviem si rady

[mcdavid]

Caute, nedavno sa mi stala hrozna ale najhorsia vec.
V praci v ktorej uz nejaky cas pracujem zrazu nastupila aj moja byvala  (nastastie na inom oddeleni)
najskor ma pozdravila, a potam sa tvarila uz len akoby som jej bol uplne lahostajny
tak ked isla raz okolo som ju pristavil a chvilu sme sa spolu aj bavili
no teraz uz zdravi vsetkych mojich kolegov okrem mna, tvari sa ako by som tam ani nebol
ani neviem ako sa mam k nej spravat, lebo najlepsie by urcite bolo keby som s nou vobec nekomunikoval
ked ide okolo mna pozera sa vzdy inym smerom, teda teda pozera sa na mna len ked si mysli ze ju nevidim
mam ju aspon pozdravit ked ide okolo mna?  kedze sa uz pozname

[Radofun]

rob si z nej srandu. co ine. ved je to srandovne, ako sa sprava. skus ju rozosmiat neverbalne. len tak, ked sa bude na teba divat, tak sprav nieco co ju rozosmeje atd. ale urcite jej nie si lahostajny. skoro urcite k tebe bieco citi.

[ArchimonDe]

Buď v klidu, buď nad věcí, raduj se ze života a nevšímej si jí. Bude po tobě za chvíli slintat anebo to nevydrží a vyteče, že si jí nevšímáš - očividně totiž stojí o tvou pozornost.

[Beduin]

Proč si myslíš, že by bylo nejlepší s ní nekomunikovat? Co když přesně o komunikaci s tebou stojí (jak tvrdí přede mnou), ale třeba se stydí tu komunikaci začít. Tak ji zkus začít ty. Prostě ji normálně pozdrav, někdy s ní pokecej, jako s normální kolegyní v práci.

[henry]

Proč si myslíš, že by bylo nejlepší s ní nekomunikovat? Co když přesně o komunikaci s tebou stojí (jak tvrdí přede mnou), ale třeba se stydí tu komunikaci začít. Tak ji zkus začít ty. Prostě ji normálně pozdrav, někdy s ní pokecej, jako s normální kolegyní v práci.

záleží na tom jaký on má s ní úmysly, jestli mu jde jen o to, jak se k ní chovat a je smířenej s jejich rozchodem, a nebo mu není pořád lhostejná (jako myslím že není) a rád by znovu zvýšil její zájem o něj. Pokud nechce aby ho začla brát jen jako kámoše a kolegu, tak bych s ní rozhodně nekomunikoval jako s ostatními kolegy. Úplně bych jí nepřehlížel, klidně s úsměvem ji pozdravil, ale jinak po ní nějak nepokukoval, nesnažil se o řeč s ní, spíš se bavil s jinýma, aby začla třeba žárlit. Hlavně být veselej a ne aby viděla jak jsi z toho nešťastnej - jak už napsal ArchimonDe

[mcdavid]

lenze z nas nikdy kamarati nebudu, ked sme sa bavili bolo medzi nami velke napetie
ja sa ju nesnazim dostat spat, okrem toho ma vaznu znamost

[dazed]

Je to prostě bariéra v komunikaci. Pokud tě to trápí a pokud je to možné, normálně si promluvte o tom, že vám nejde mluvit Lepší řešení nevidím.

[J/R]

Mě tohle připomnělo můj zážitek s jednou slečnou od nás ze školy. Označení bývalá se na ni nehodí, protože sme spolu regulérní vztah neměli, ale podstatný je, že mi dost ublížila a byl jsem na ni naštvanej. Samozřejmě jsem se jí snažil vyhýbat, jak to šlo, ale dříve nebo později muselo dojít k tomu, že sme se oba zapsali na stejnej seminář.
Tam jsem ji taky ignoroval, akorát jednou jsem udělal takovou nenápadnou sviňárničku. Asi na to nemám proč bejt hrdej, ale tehdy mi to zvedlo náladu. Ona zrovna před třídou přednášela referát, nebo tak něco. Chvíli jsem na ni koukal úplně normálně, ale pak mě nějak napadlo nasadit takovej děsně arogantní a posměšnej škleb. Nekoukala sice přímo na mě, ale všimnout si toho musela... No byl to pohled pro bohy, jak najednou zrudla, začala koktat a měla problém to vůbec dopovídat

Můžeš se ji taky pokoušet nějak vyvést z míry. Ale vhodnost tohoto prostředku se musí zvážit, zvlášť s ohledem na to, co je konkrétně tvým cílem.

[ja]

Je to prostě bariéra v komunikaci. Pokud tě to trápí a pokud je to možné, normálně si promluvte o tom, že vám nejde mluvit Lepší řešení nevidím.

tím se ale nic nevyřeší...vlastní zkušenost. Asi to fakt nejde, hodně jsem o tom přemýšlel a občas mě to pořád přepadá, protože tu dotyčnou mám neustále takříkajíc vedle sebe. Je to v pocitech toho člověka, to nejde vymazat tím, že mu řekneš: "teď se budem bavit normálně"...to nejde. Já se o to snažil - marně a vždycky to pak bylo jenom horší... Vysvětlováním jsem nedosáhl ničeho.

V našem případě to funguje tak, že když nic nedělám, nemluvím s ní víc než je potřeba a nechávám ji napokoji, tak se časem začne zajímat sama, ALE nesmíš ji ignorovat, protože to ten druhej okamžitě pozná. Když jsem se s ní snažil normálně komunikovat, tak to někdy docela šlo, ale většinou jsme došli k tomu, že si nemáme co říct. je to strašně smutný, ale je to tak. Takže mám ve své blízkosti člověka, se kterým spolu (skoro) nemluvíme, a přesto všechno víme, protože si to řeknem očima. To přesně vidíš, kdy na tebe nemá náladu a nejradši by tě zabila, a z toho na tebe dlouze kouká...

ale asi s tím nejde nic dělat. a už nikdy to nebude jako dřív...nikdy

[mcdavid]

zdravim vsetkych zucasnenych
vobec som si ju nevsimal a po tyzdni sama prisla a dobre sme sa porozpravali  (nic podstatne len tak o blbostiach)
lenze potom sme sa uz zacali normalne bavit a to uz nieje nic moc, chcel by som znova ziskat navrch, nech si vazi moju pritomnost a nebere ju ako samozrejmost
inak idem teraz na dovolenku (keby ste videli ten pohlad ked som jej o tom hovoril     velmi mi zavidela), tiez neviem co potom ci si ju nemam najskor vsimat, alebo jej hned rozpravat o tom ako bolo na dovolenke? kedze ma neuvidi skoro dva tyzdne