Já s tím taky mám zkušenost. Je to přesně 6 let, 4 měsíce a 3 dny co jsem začal chodit na novou školu, kde sem potkal Báru. Nějak jsme se zkamarádili. Kamarádství přešlo po roce v lásku, ale ta pak nějak vyprchala. Prostě už jsme byli zas jen kamarádi. Ale s časem jsme na to zapoměli a sama o mě mluví jako o nejlepším kamarádovi. Já jsem se pokoušel ten předešlý stav obnovit, ale neúspěšně....měl jsem veliké štěstí že jsme takoví dobří kamarádi, páč jsme se o tom trošu pohádali, ale právě to kamarádství nás asi zase usmířilo. Teď je to v pohodě, já se snažím zapomenout, ona má jiného.....ale vě mě to pořád je. Ale srdci se nedá poručit....
Ale vzal jsem si z toho poučení, že takové kamarádství, spíše neljepší kamarádství si nechci zničit svojí hloupostí. .... Někdo může namítat, že nejde zapomenout, ale dovoluji si oponovat. Každý cit, i když je sebevíc silný, můžeme potlačit nebo odstrčit do ústraní. Mě se to povedlo a jsem za to vděčný, že mi to nezničilo největší přátelství s mojí nejlepší kamarádkou....
Zobrazit příspěvky