Zdravím, rozhodl jsem se s vámi podělit o jeden můj příběh. Bude to asi trochu delší, protože začnu od začátku, tak doufám že to bude dávat trochu smysl.
V září jsem nastoupil na univerzitu a na jednom z oborových srazů v hospodě jsem potkal jednu moc super slečnu. Další den už jsem s ní seděl na přednášce a večer si sehnal ICQ a prakticky se do ni zamiloval. No a od listopadu do vánoc to bylo super. Vídali jsme se na spoustě akcích(některé třeba jen ve čtyřech) prakticky každý týden, na fakultě skoro každý den. Psali jsme si o všem možným aspoň 4x týdně na ICQ(většinou jednou já, pak ona atd.) Vždycky jsem byl hrozně šťastný, když mi napsala nebo když jsem byl s ní na akci. JENOMŽE, tady končí všechno veselé a přichází doba temna:p Postupně jsem ji já vůl začal dávat najevo, že k ni cítím něco víc. Většinou jen omylem. Třeba když jsem napsal, že mě mrzelo že nepřišla do hospody atd. Pak přišli Vánoce a poslední super akce. Ve čtyřech jsme byli v jedné hospůdce, já ji dal dárek k vánocům, opili jsme se a tak jako to skončilo v pohodě. Ona pak odjela na svátky domů(cca 30km) a potom do zahraničí. A já přišel na to jak moc mi chybí. To jsem ji v podstatě napsal v SMS. A to byla první velká chyba. Druhá přišla hned potom jak se vrátila a já ji chtěl někam pozvat, protože už jsem to fakt nemohl vydržet. Ale napsala mi, že to asi každý vidíme jinak. Řekl jsem si ok, nevadí, spokojím se i s tím jaký to bylo dosud a budeme kamarádi. Ale to jsem se sakra zmýlil. Celý další týden už mi nenapsala. Tak jsem ji napsal já, že i přesto co k ni cítím chci být její kamarád a aby to zůstalo jak před vánoci. Ona jakože jo, v pohodě, že se nic nestalo. Jenomže přesto to bylo stále ve stejných kolejích. Jednou za 3-4 dny jsem ji napsal jak se má atd, prohodili jsme pár slov a konec. Na konci zkouškového jsme seděli v hospodě a tam se jakože hodně měla k jednomu spolužákovi. Ona jich teda moc nemá, má spoustu kamarádek, ale kluci co se s náma často vídá jsme jen 3. A ona se jako tak k němu měla no. A na mě asi něco bylo vidět, tak mi ráno došla SMS že ho má fakt ráda. Večer pak na ICQ proběhla zatím naše nejkonfliktnější debata. Ale já ji nic nevyčítal, opět jsem zdůraznil že chci být kamarád, ale připustil jsem že ten lyžák(právě bohužel zrovna my 3 jsme měli jet spolu na lyžák) bude pro me hrozný, jestli mě stále bude takto ignorovat. Napsala mi, že má kamarádů dost. Já ji napsal jestli se na mě zlobí. Ona že ne na mě, ale na to co dělám. A to byl konec. Pak jsme se viděli na jednom srazu ve čtyřech(ona s ním a kamarád), který taky skončil neslavně(mým úprkem bez rozloučení, když se na ulici muchlali a já to nevydržel…ano vím, takhle se kamarád nechová). Opět jsme ji napsal, že se omlouvám. A opět mi odepsala, že je to v pohodě, že si stejně na nic nepamatuje. Přišel lyžák…kalili jsme, lyžovali. Jenže do posledního dne i přesto že jsme se vídali prakticky 12h denně jsme spolu prohodili sotva pár slov. Mluvil jsem i s její nejlepší kamarádkou v noci a ta mi řekla, že jsem udělal chybu, že jsem ji řekl svoje city. Že na to prý není. Ale když spolu mluvili, tak mě prý jmenovala mezi kamarády. Předposledního den jsem si to šel s ní vyříkat, proč si spolu nepovídáme a ona mi na to pála, že ji nenapadá o čem si se mnou povídat. Ale jak skončil rozhovor, šli jsme si sednou k baru a tam si celkem dlouho povídali a pak už ten zbytek lyžáku byl naprosto v pohodě mezi námi. Od té doby se to začalo zase zlepšovat. Na narozky jsem ji dal celkem pěkné dárky, Pozval jsem ji na panáka a řekl ji, že je pro mě nejlepší kamarádka a ona že je taky ráda že je to mezi námi zase v pohodě.
Už jsme prakticky v současnosti. Je to sice mezi námi v pohodě, ale není to tak jak bych si to představoval. Píšu stále jen já přes ICQ. Ona mi jen tak cca. 1x týdně, což se nedá s tím co bylo předtím srovnat. A připadám si jako kdybych ji vyslýchal. Jak se má, co dělá atd. Jednou mi napsala v pondělí ráno sama od sebe, jak jsem se měl o víkendu a já z toho měl druhé vánoce Současná situace je taková, že se rozešla tento týden s tím spolužákem a podle mě se vrátí k bývalýmu kterého miluje, ale on se s ní v září rozešel protože ji prý nemiluje. Ale to je mi prakticky jedno.
1) chci být kamarád
2) když byla s tím spolužákem, tak to bolelo, když jsem je viděl spolu s námi na akci. To už teď nehrozí
Nechápu jednu věc. V lednu mi posílá SMS, jak moc ho má ráda. Ona je ta iniciativní v jejich vztahu a pak mi kamarádka řekne, že ji řekla že ho nemiluje. Ta stejná kamarádka mi teď poradila, že ji mám přestat psát, což už praktikuju, tak uvidíme. Ale myslím si, že to ani nepostřehne
O co mi jde. Chci být její dobrý kamarád, chci aby byla šťastná a taky se s ní dělit o její starosti atd. Ona to všechno ví, ale podle mě je chyba v tom, že si myslí, že mi jde pořád o víc. Ale tak to není. Pochopil jsem že u ni nemám se vztahem šanci, ale prostě ji mám stále stejně moc rád a jsem s ní šťastný i jako kamarád. Jenomže tahle situace jaká je mě děsně užírá a trápím se. Ani nemůžu myslet na školu. Navíc když to všechno půjde se školou podle plánu, tak se budeme vídat další 3 roky jako teď.
Nevím jak dál, v reálu je to v pohodě, bavíme se, zajdem na panáka, ale jinak je to stále špatně. Řekl bych střídavě oblačno až zataženo. Z její strany nevidím moc iniciativu mít mě za něco víc než spolužáka až na nějaké vyjímky ale těch je poskrovnu. A přitom jsme toho už tolik zažili.
Nedávno jsem byl vlakem u ní v práci s dvěma kamarády, organizuji školní akce podle toho jak má čas, organizuji dvoudenní překvapení(cesta na Slovensko s jejími kamarády a zaplatím ji bungy jumping) až se vrátí v září z USA(za měsíc tam poletí), dávám do toho nemalé finanční prostředky. Protože mi na ni moc záleží a je to holka, kterou chci znát do konce života jako kamarádku. Uritě znáte. Ale prostě se mi nedaří. Věřím, ale že to ted ještě měsíc dokopu a po USA ji to dokážu jak mě na ni záleží a jak to s ní myslím. Nebo já už jinak nevím…poslední měsíc se snažím působit jako kamarád, snažím se být veselý, dávám jí to najevo o co mi jde. Ale odezva stále žádná. Přitom by mi stačilo aby mi napsal 2-3x týdně, vedla se mnou normální rozhovor(tzn zajímala by se taky jak se mám třeba já) a i koneckonců v reálu byla trochu přívětivější. Před vánoci neměla problém na mě kamarádsky při hovoru šáhnout, teď už to dělám jen já
Já nevím, podle mě jsem neudělal zas až tak moc chyb. To že jsem to na ni zkusil si nevyčítám, to bych si spíš vyčítal kdybych to nezkusil. Spíš mě mrzí ten rozhovor co jsem s ní vedl, když jsem se dozvěděl jak to myslí s tím spolužákem. Ale všechno jsme si 100x na ICQ vyříkali, ovšem je to stále takové šedé. Tedy otázka….co mám udělat, aby byla se mnou zas tak veselá a komunikativní jako dřív???
Zobrazit příspěvky