No, na malé posteli se dá v klidu sexovat, ale spát ?  I když se mají dva rádi, tak přece jen spánek je spánek a např. já kolem sebe potřebuju prostor.

Afi, věřím ti, že sex doma je super a že časem tohle budou muset pořešit, ale proč jim pořád kazíš tu romantiku? Že chtějí na svůj první sex hezky vzpomínat? Kdo nezažil šramocení klíčí v zámku v tom nejlepším, asi nikdy nepochopí. Doma prostě nemáš jistotu, že opravdu nikdo nemůže přijít. Jo, jedině kdyby rodiče odletěli do Egypta. Protože je to pro ně poprvé, tak si to prostě chtějí užít. Ten největší smolař tady řeší první sex. Až budou mít poprvé za sebou a budou spolu chtít být dál, tak jim to ani moc divný třeba nepřipadne, že je máma vedle v pokoji 

No, tak vzhledem k tomu, jak se poslední dobou rozmáhají pohlavní choroby, tak kondom je jistota právě tady v tom.
Taky mám radši sex bez kondomu, ale pokud holka není panna, nebo stálá partnerka, je "igelit" na místě. Vykládat holce, se kterou jsi třeba jen chvíli, ať si zajde na gyndu pro antikoncepci se mi moc nelíbí. Antikoncepce je o tom, že se užívá pořád a předpokládá se, že dotyčná bude žít aktivním sexuálním životem se svým partnerem.

Moje nej značka kondomů je Durex (vroubkované jsou nej ) Levnější značky mají tendenci se protrhávat. Aspoň dle názorů pár uživatelů.

Pisla jsem ti to do zprávy.

ZOO že není v zimě ono? Kdes na tom byl? Není problém se teple obléknout, navíc v zimě nejsou u klecí návaly, zvířata uvidíš tak i tak. Ohřeješ se v pavilonu. Já byla jendou v ZOO, když jsme s přítelem slavili 2 roky vztahu, bylo to v únoru, dopoledne všední den. Bylo tam jen pár lidí, sněžilo a bylo to moc krásné a romantické, vzpomínám na to ráda doteď.
Místní památky nevím, ale hrady mají přes zimu většinou zavřeno, jeskyně taky.
Zkus koknout, co zajímavého máte v okolí, kam by se dalo jet.
Souhlasím s ostatními, že odjet na víkend pryč je super nápad. Večer si zajít na večeři do restaurace, pak se jít společně osprchovat a zalézt pod peřinku
V Jeseníkách vím o jednom fajn penzionku a io možnostech, kam jít, kdybys měl zájem. 

technicka: parfem neni to same co deodorant/antiperspirant

Však právě. Dbát by o sebe měl, ale přehnaně (antiperspirant + další parfém), to teda zrovna ne.

Znám týpky, co to na sebe fakt lejou. Zvášť mladší ročníky někdy neznají míru. 
Jsem asi staromódní, ale pokud bych si měla vybrat mezi dvěma úplně stejně sympatickejma klukama a jeden by byl navoněný adidasem a druhý hugo bossem, tak u mě vyhrává ten první (zlušenosti s parfémama mám, takže bych to poznala). A proč ten první? Protože neutrácí zbytečně moc peněz za nepodstatné věci. Chlap by o sebe měl dbát a ne smrdět potem, ale přehnaná péče mě odrazuje. A taky bych měla podezření, že si myslí, že tím, že se navoní drahým parfémem, tak mě zaujme víc, ale o tom to není 

Já teda nevím, ale když jsem s nějakým klukem, nemám ráda, když jeho vůně překrývá tu moji. Vedle nasmrazenýho týpka, který za sebou vleče mlžný opar od parfému bych neseděla ani pět minut. Chlapi by měli s parfémem šetřit.
Mně voní světle modrý Adidas, nebo jedna značka z Avonu.

Taky jsem prožívala kdysi dávno něco podobnýho, ale bylo to ve vlaku, kdy on nastupoval stejně se mnou a vystupoval stejně a pak jsme i jezdívali kousek spolu tramvají. Taky se mi úplně podlamovala kolena, když jsem ho viděla, srdce jsem měla až v krku. Vždy jsem se na něho hodně hezky usmála, pak jsme se začali i zdravit. Vždy už vyhlížel, jestli jdu, nebo ne. První krok udělal on, že se se mnou začal bavit, ale to bylo asi tak po 2-3 měsícech. Nakonec jsme spolu chodili nějakou dobu a bylo to fajn.
Takže zkus začít s úsměvem. Určitě už zjistil, že existuješ, když spolu jezdíte skoro každý den. Jak píšou ostatní, zůstaň stát a když si sedne, přisedni k němu a uvidíš.
Hodně štěstí 

Když vezmu v potaz, co jsi psal, že na ulici oslovit nechceš, bary a diskotéky nemáš rád, tak zbývá asi jen toto:

- kamarádi
- koníčky (pokud máš takové, kde se osoby opačného pohlaví taky nevyskytují, tak zkus najít nějaký jiný, nový)
- internet, chaty, diskuze apod.

Avi, jasně že pravdu, tu taky preferuju, ale hned a ne po několikatýdenním vnitřím boji, který nakonec vzdal a vykopl mě z  bytu. Mohlo se to řešit jinak, třeba tak, že by mi už dávno řekl, "hele, to že spolu děláme mi nesvědčí, připadá mi, že už mi nejsi tak vzácná a nemáme si co říct, zkusme spolu najít pro tebe jinou práci a třeba se to zlepší".

Larry, díky za informace. Citově ho nevydírám, jen se fakt teď na něho neumím usmívat a říkat mu, jak je mi fajn a nejsem hérečka.

Paule, to právě nevím, co se přesně stalo, prostě krize sedmého roku vztahu. Nebo jeho přílišná odpovědnost a strach z toho, že až se příští rok vezmeme a splodíme dítě, už nebude cesty zpět. Jo, ten "mystik" to viděl z patra, jen při podání ruky 

Avo, tak jsem to s vysílením sil přečetla, možná ne vše dobře a podrobně, tak se omlouvám, jestli se budu s někým opakovat...
V sexu jsem na tom stejně jako ty. Nemám zábrany asi v ničem (jasně, v některých věcech jo   ) a z toho, co píšeš mě napadá jen jedno řešení situace. Rozchod. Holka, která na sebe ani nešáhne, nemasturbuje, nedělá jí dobře orální sex, pomalu na sebe nenechá ani šáhnout, ta se ani cvičením nikdy nezmění, prostě je to v ní. Bohužel. Nevím, jak bych tohle dlouho vydržela. Zkus se mrknout do budoucnosti a představit si, že budeš se sexem vždy muset přicházet jako první, maximálně se budete milovat v posteli, ve dvou polohách.

Existuje možnost, že se po prvním styku rozváže a začne jí to bavit, ale takových je minimum. Vem si, jestli ji opravdu do té postele dostaneš a pak se s ní rozejdeš, protože zjistíš, že to fakt za to nestojí, jak jí bude? Že dala to svoje nejcennější nějakému blbovi.  

Co zkusit o sexu jenom mluvit? Prostě se jí ptát, jestli si to sama dělá a kdy si to dělala a jak si to dělá a co by se jí v sexu líbilo, co by jednou chtěla zkusit. A nebo varianta z druhého konce. Přestat na ni šahat úplně. spokojit se jen s občasným letmým polibkem, žádné dlouhé francouzáky. Jinak se k ní chovat stejně mile, pozorně, ale bez jakéhokoli náznaku sexu. Prostě jako ke kamarádce. Třeba nad tím začne přemýšlet, co se s tebou stalo a začne se sama snažit.

Paule, to chápu, s těma baňkama. Možná si to myslel jinak, ale když jsme se setkali asi před dvěma roky s jedním psychotronikem, nebo kdo to byl, tak se na nás chvíli díval a pak řekl, že jsme zvláštní pár. Prý že každý pár, nebo většina párů na které se podívá má kolem sebe jednu velkou auru, která pohlcuje oba dva. Aury každého z toho páru jsou buď velmi slabé, nebo žádné a přetrvává jen ta jedna společná. U nás viděl zřetelně auru každého i tu jednu společnou. Jako kdyby jsme byli pár a zároveň si zachovávali každý svou vlastní individualitu. Jo, ten chlápek nebyl žádný šarlatán, je to přítel rodiny, se kterým se ale málo vídáme a to, že vidí aury je u něho "normální" 
Oba jsme toho v životě hodně prožili, vždy jsme jeden za druhým stáli a pomáhali si, takže by mě nenapadlo, že bude něco po takové době a v časech, kdy se nám žije dobře, řešit.
Jasně, že zas začnu žít, až to nebude tak čerstvé.

To barbarela:
Kamarádů jsem neměla nikdy moc, spousta se odstěhovala, žije jiný život, kámošky mají mimča a rodinu. Zájmy a koníčky mám, ale je těžké se soustředit na něco jiného. Pracuju, ale v jeho firmě, takže si teď intenzivně hledám novou práci. Kdyby v tom byla jiná, tak to beru a nevadilo by mi to. Pokud si chce jen povyrazit, ať si jde povyrážet, ale nemá to plést do našeho vztahu. Jedině kdyby ji začal milovat a chtěl s ní být.

To larry:
Škoda, že to pro tebe tak vypadá, že se lituju. Fakt mi není nejlíp. Jistě, svět se nezhroutí, jen jeden malý, který jsme si oba budovali několik let. Až se vzpamatuju a přestanu se chovat, jak ty píšeš jako zhroucená figurka, bude moct klidně odejít, protože jsem se z toho přece už dostala, už je mi dobře a už ho vlastně vůbec nepotřebuju. A ono to tak vlastně i bude. Jo, možná jsem na něm byla nezdravě závislá, ale je zajímavý, že dokud jsme byli spolu, tak mi to tak nepřipadlo. S tím chozením na sílu ven … každý jsme jiný, někomu pomáhá víc, když se vybrečí, srovná si věci sám v klidu v hlavě, někdo potřebuje být středem pozornosti, vymetá všechny zábavy, jiný to řeší alkoholem, jiný prášky. Nesuď mě.

To Ava:
Fér by to od něho bylo, kdyby řekl věci hned, když se mu začali honit hlavou, kdyby při každé situaci, která se mu nelíbila, nebo mu nevyhovovala něco řekl. Šlo to řešit i jinak, než mi na vánoce říct, ať se odstěhuju, že chce být sám. Jak ta doba bude dlouhá, to nevím. Zatím je to pár dní. Mně by víc vyhovovala ta bokovka, proti bokovkám na zpestření vztahu nic nemám. Problém je asi jinde.

No, jo, ale co když se stejně nevrátí, respektive vrátí. A jak takovou pauzu přežít, když je člověk bez kamarádů, bez dobrého zázemí doma. S ním ztrácím vlastně úplně vše. 

Tipnul jsi to docela dobře. Akorát mi přijde, že ho teď vlastně vůbec neznám. Nejhorší je, že i kdyby se ke mně vrátil, tak mu asi nebudu moct věřit, že to myslí opravdu vážně a že za nějakou dobu zase nepřijde na to, že se mnou být nechce. 

Přítel mi před pár dny taky oznámil, že chce pauzu. Po skoro 7i letém vztahu.  Vlastně ani nevím, co si teď počít. On je celý můj život. Prý mě už nemiluje a neví, co chce. Odstěhovala jsem se od něho a nevím, co bude dál. Zajímalo by mě, jestli se někdo po takové "pauze" k sobě ještě vrátil. Moc šancí asi nemám, že?