Hele kámo, nenech sebou vláčet nějakou ženskou. Víš, jaká je první věc, ve které můžeš ukázat, že si chlap? Vykašleš se na hloubání o vztahu, sedneš a začneš se učit. Do půlnoci je ještě 6 hodin, na jednu písemku za tu dobu budeš určitě naučenej - tak se ukaž! 

Pokud to neufikla dostatečně rázně, tak tu teoretická šance určitě je. Zreviduj, co se jí na tobě může nelíbit, v čem to drhne, po čem touží. Tím nemyslím nic světobornýho, prostě si projdi na co narážela, co ti v poslední době říkala a podle toho se zařiď.

A měl bys začít u toho, že se dáš dohromady - "skončil pro mě život", "pokud jí ztratím je konec", "já se klidně ponížím". No tak s těmito větami to posíláš do kytek sám...

afi: Jo, ten pocit je mi blízký. Nedávno jsem listoval v seznamu lidí, co prodávaj skripta a taky vypadlo jméno bejvalky. Pocit skutečně unikátní, i po té době.  A bylo to dokonce intenzivnější, než reálné setkání ve škole na chodbě. Ale aspoň už její tvář nevidim v každé holce, která pochází z Hané (ona byla od Olomouce)

Po 4-letém nebo 4-měsíčním vztahu? Rozchod je hrozná věc, ať je po jakékoliv době. Na druhou stranu hodně záleží na nás, jak dlouho budeme trpět, a jestli nás ta situace neposune někam dál. Každopádně si musíš uvědomit, že tomu nějakou dobu neutečeš, ale taky, že se tomu nesmíš úplně poddávat. Qark tu má nějaké články, Větvička napsal zajímavý článek - přečti si to, zkus něco podle toho. Trápít se sice budeš, ale je na tobě jak moc intenzivní to bude. Hlavně se nezavírat zbytečně doma a nepouštět sebelítost na plný plyn.

Nikdy nedělej pořád dokola ty samé věci s očekáváním, že jednou to snad vyjde. Po druhé tento týden zmíňuju řeckou mytologii, ale to co děláš mi hrozně připomíná Sisyfa Vezmi si z této pověsti ponaučení, jinak se nevyhrabeš z té frustrace, sebelítosti a vyčerpání. Naopak při dalších pokusech se to bude prohlubovat a skončí to tak, že ti ženské budu tak odporné, že se na ně ani nepodíváš Vždycky to jde nějak jinak.

Dále nám více přibliž, v čem že jsou ty problémy. Že ti došly témata - tomu nerozumím. Témata mi dojdou, když jsem nervozní, když jí vyprávím historky nebo když mě přestane zajímat. Ale ne, když už se známe a jdeme si v rozhovoru tzv. pod kůži. Popiš nám to včetně svých pocitů. Může v tom být cokoliv, ale rozhodně není potřeba upadat do beznaděje.       

zkus Qarkovi články nebo podobné stránky, popřípadě témata zde na fóru, je toho všude plno...

[Honza 11:]

Honza 11: Zřejmě špatná komunikace. Ta anketa je ze sociologického hlediska špatně formulovaná, nebobsahuje veškeré možnosti, např 3.) Mám se zaměřit na to kde je problém a pokusit se ho vyřešit?

[Proč to vlastně ten kluk udělal?]

Proč to vlastně ten kluk udělal? Chtěl si užít, stávající vztah mu asi neposkytuje to co chce, tak se přikrmuje jinde. Ale to zas není nic nenormálního. Často slyším z druhé strany, jak si ženský obhajujou, že jim to ve vztahu nefunguje, tak je správné, že si užívaj jinde. Prý si za to chlap může sám. Takže to je problém společnosti, ne chlapů.

A zachovala sem se spavně? Myslím, že ano. Chtěla si vztah se vším všudy, ale on to tak nechtěl, čili si mu správně nastavila záda. Jak to na tebe zkoušel po druhé, to vypadá, že moc úspěchů nemá, když udělal repete u holky, co ho odmítla.   

Kde najdu normálního chlapa? Záleží, čemu říkáš normální chlap. Kluků, kteří nepotřebují být promiskuitní je plno, ale zase jsou často nesebevědomí a zřejmě i "hodní", což tebe asi zase nebude přitahovat. Je to začarovanej kruh, kde jsou všichni nespokojený.

Mám se mu někdy ozvat? Podle toho, co od něj čekáš? Sex - klidně, pokud ti nevadí, že při tom budete podvádět jeho přítelkyni. Kafe, setkání - ne, myslím, že to není to, co mu ve vztahu schází, tudíž ho to po pár setkáních začne nudit a začne plácat zase něco o tom, že se rozcházet nehodlá, čimž ti neznačuje, že ho to nebaví. 

Já, když sem nepřiměřeně vystresovaný a mám psí pohled, tak si vzpomenu na rady nebo komentáře z knížek, nebo třeba i odsud. Pak si je promítnu do té konkrétní situace a přidám nějakou hlášku, abych to zlehčil. A v tu chvíli jsem jak sluníčko

Zase jsme se nedozvěděli, jak to probíhá u toho psychologa - co stanovil za příčinu tvých probllémů, jakou navrhl terapii a jaké dostáváš úkoly. Jinak k psychiatrovi nemusíš s doporučením praktického lékaře, stačí se s ním domluvit.

[dazed:]

dazed:No já otázku oslovit/neoslovit řešim v dopravním prostředku docela často. Stává se mi, že se na sebe s holkou díváme, usmíváme se, občas malá provokace z obou stran. Ale prolomit tu verbální bariéru a oslovit jí, to je na mě v takový tramvaji nebo ve vlaku dost nepředstavitelný.
Trošku mě blokuje názor holek, s kterými sem na toto téma mluvil. Ty říkaj, že se při cestě hrozně nuděj, tak skenujou každého, koho mají kolem sebe, ale že je nic víc ani nenapadlo. Takže ten postoj pramení asi z toho.   

[dazed:]

dazed: To mě docela zajímá. Mohl bys to rozšířit - co tomu předcházelo, jaká byla reakce, atd.?

OK, co dodat.

[0254:]

0254: Uf, tohle asi fakt nemá smysl Takže stručně...

> nabírat sociální dovednosti u PC je jako učit se lyžovat v obýváku
> park - a.) sledovat dění není zírat  b.) tak si vem noviny nebo jídlo c.) nikdo neříkal, abys to dělal pořád dokola
> sebevražedné myšlenky a deprese - jestli je to tak, pak tu není co řešit...psychiatr a hned
> Erasmus - hodně naivní pohled

Co je cílem tvého tématu tady na fóru?

vec ktera mi ale ani v nejmensim jasna neni - co tada konkretne bych mohl udelat se svym zivotem (co muzu delat ted, potom a tak dale, od kud zacit, a jak pokracovat - popr. nejaky dukaz o konvergenci takoveho postupu)
Protoze jak tam pisu - kdyz me v zachvatu optimistickeho sebeklamu napadne "udelam tohle, treba se neco zlepsi / zacne zlepsovat", tak to dopadne spatne.

Začni s tím, co máš. Uvědom si kdo si. Važ si sám sebe. Pokud ti to nic neříká, pak vyraž do knihovny a najdi si tam knížky někde v sekci "Společenské vědy", "Populární psychologie" nebo co to tam mají a začni číst o sebevědomí, komunikaci, atd.. Tam najdeš nějakou polofunkční teorii. Praxe je venku, ve společnosti lidí. Čili místo dřepění u kompu si sedni do parku a sleduj dění kolem (například). Hlavně se nezavírej doma, buď co nejvíc mezi lidma. Efekt - věci z knížek se začnou propojovat v děním, které uvidíš ve společnosti lidí. Začneš jim víc rozumět, začneš jinak nahlížet sám na sebe atd. Prostě se socializuješ...

ja opravdu nevidim lepsi moznost jak se z toho pokouset vyhrabat (pokud neakceptuju rezignaci) nez pokouset se delat veci o kterych stejne neverim ze budou uspesne.

Tomu moc nerozumím. A.) Rozhodně nedělej věci, o kterých nevěříš, že by mohly být úspěšné. To je k ničemu. K tomu, aby si dosáhnul nějakýho cíle, musíš dát po pohybu svoje vnitřní síly (viz. motivace), bez toho je to duchaprázdný šlapání vody. B.) Možná není od věci si říct, že si  teď na nějakým svým dně a odrazit se od něj. Efekt - všechno, co teď uděláš bude jen lepší.

souhlasim - ucitele maji zvlastni formu vychovy
ale rozhodne neni pravda (v mem pripade to stou pedentnosti) - mamka je brutalne liberalni, spise naopak bych rekl ze sem se nikdy nenaucil poslouchat - nikdy sem nic nemusel

Rozmazlenost... V tom případě je nejlepší to, co radí Richard - vstup do armády. V jiné formě - vezmi kufřik a vyraž na Erasmus někam na sever (např. Dánsko). Hlavně ne Německo, tam jsou snad ještě větší mamánci. 
Potřebuješ se dostat z pohodlnýho světa a od maminčiny sukně. Uvědom si, že rodiče tu nebudou napořád a sebelítost tě neuživí. A v knížkách si ještě přečti něco o tom, jak má vypadat výchova dětí v rodině a jaký vliv má na kluky absence výchovy otce.

Neuznavam autority a o vsem diskutuju a o vsem pozaduju nejprve opodstatnene vysvetleni a proc. Je jasne ze to ma i sve negativni stranky - jenak je to dost neprakticke pro funkci spolecnosti, a druhak toho casto podvedome intuitivne zneuzivam (uspesne) - napr. je to metoda jak se vyhnout praci, a na zkouzkach casto zamaskuji svoji neznalost tim ze zacnu tema rozebirat. A taky to souvisi s tim ze nemam moc chlapsky charakter kdyz neznam slovo "musis".

Neuznávání autorit...souvisí s pojmem "sebevědomí", to se k knížkách dočteš. Zbytek je pohodlnost, potažmo lenost. Poslední věta - pokud nemusíš nic teď, uvědom si, co všechno budeš muset za pár let...   

[0254:]

0254: Ty se teda v příspěvcích nešetříš. Už jsem četl "low way", ale to je slabý odvar proti tady tomu. Navíc jestli si všímáš, tak už to z tebe přeteklo - stejně jako k sobě se chováš i k ostatním. Waratah ti psal moc pěkné příspěvky, vzal sis z nich něco?
 
V tom co píšeš jsem našel několik podnětů, které mohly způsobit to, v čem se plácáš. A.) Rodina: Učitelé mají zvláštní formu výchovy, ví se to o nich, já jich mám v rodině 5 - od MŠ až po Uni - vím co dovedou při svý pedantnosti, navíc ta jejich pověstná sebekontrola... Otec je společensky aktivní a ty jím pohrdáš - tzn. že zřejmě děláš  podvědomě všechno proto, aby si byl jiný než on. B.) Způsob trávení volného času - uzavírání se doma, čučení do monitoru, sledování TV, bez potřeby být ve společnosti - to všechno vede ke ztrátě sociálních dovednosti, které marně hledáš v low way. Navíc můžeš přijímat spoustu negativních informací - stačí jedno vysílání zpráv na Nově C.) Tvoje sebepojetí - vesměs všechny myšlenky jsou negativní. Považuješ sám sebe za stroj, který je řízen vnějšími vstupy a ještě ti to přijde za normální atd.
Uvědom si , že si to děláš všechno sám. Měl bys na sobě začít pořádně makat, ve 23 máš nejvyšší čas. Nejde o balení holek, ale o život obecně, přeci ho nechceš takhle prolitovat. I z takovýho mlhava se dá dostat - nebude to hned, nebude to absolutní a nebude to bez boje - ale jde to a cíl za to stojí. Hlavně neříkej, že nemáš sílu - jenom si představ, co tě stojí ta sebelítost. Takže se nevymlouvej na nějaké vstupy, které tě řídí - nejsi televize na dalkový ovladač. Jsi svépravný, dospělý člověk a je jenom na tobě, jakou way zvolíš.   
 

Vypíchnu jeden odstavec z low way...

vzdy kdyz prijdu do nove spolecnosti - a rikam si "tentokrat uz to musi byt jinak", "tentokrat uz si o me nesmi zacit myslet ze sem magor", "musim se chovat normalne zaclenen do spolecnosti", tak to stejne vzdy dopadne stejne....

Jasně, že to dopadne vždycky stejně, tyhle věty by i ve mně nadělaly pořádnou paseku

A.) Tentokrát už to musí být jinak. Nemusí a zřejmě nebude, když píšeš, že je to pokaždé stejné. Čili sám sobě nalháváš něco, o čem víš, že to není pravda. Čekáš na zázrak, který spadne z nebe, ale jak vidno pořád nic. Takže aby to bylo obecně jinak, mělo by to být především u tebe jinak - jiný přístup ke společnosti, jiné pojetí sám sebe, stanovování dosažitelných cílů, pozitivní myšlení, atd.

B.) ...nesmí si myslet, že jsem magor. To zní despoticky. Každý si může myslet co chce, do toho nám ostatním nemluv. A mimojiné tomu nelze zabránit, myšlenky jedou svévolně .  Tahle věta by ve mně vytvořila silné napětí > strach z nálepky + snaha vytvořit nějaký dojem za cenu skrývání určitých vlastních "negativ". S tím do společnosti nechoď, tam musíš být hlavně uvolněný a spokojený, že tam jsi. Nečekat na nějaké poplácávání po zádech od ostatních, dále čekat na holky, že  ti budou padat k nohám. Všechno může být, ale samo od sebe ne.
Jakmile budeš v napětí, tělo může vydávat svévolně spoustu signálů a způsobit problémy  zejména v komunikaci (verb. i neverb). Čili když půjdeš na holku a nebudeš uvolněný - tak můžeš mít problémy (já nevím) třeba s koordinací - budeš dělat divné pohyby (nebudou ladné, uvolněné), možná něco rozleješ. Pak třeba v komunikaci -  strach ti může bránit při mluvení, naslouchání, hledání témat. A pak za toho magora klidně můžeš být. Ještě jedna věc. Být tebou, najdu si v knížkách pojmy "přecitlivělost" a "vztahovačnost", možná se tam najdeš.

C.) musim se chovat normalne zaclenen do spolecnosti. Normálně = uvolněně? OK. Ale zase nemusíš, je to na tobě. A členem společnosti se stáváš ve chvíli, kdy otevřeš dveře od podniku.     
       

Verim tomu ze kdyz se muj stav zmeni - kdyz si skutence zacnu pripadat jako normlani spolecensky clovek, ktery ma slusne uspechy u zen, tak ze se tim i vyrazne zlepsi to co si mysli okoli o me, a prestanu mit v tehle oblasti problem, ale jak sem rekl - takova zmena musi byt konzistentni v ramci pravidel logiky - nemuzu si nic nalhat, protze bych sam sobe neveril ani nikdo jiny. Fakt nevim jak v soucasnem stavu kdy vsechny vstupy hovori pro to ze sem asocialni magor a muj vnitrni stav je nastaveny na asocialni magor, muzu ciste vnitrne bez nejakeho mohutneho impulzu z venci z nejakeho oracula zmenit svuj vnitrni stav na socialni tank, abych postupne zacal vyhodnocovat vstupy jako socialni tank a vydavat socialne tankovite vystupy.

Mohutný impulz ti bude k ničemu, uvědom si, že člověk se musí novým věcem naučit.  Nekoupí si software a nenaloaduje to za pár minut do hlavy. Čili je nutné postupovat krok za krokem... A hlavně musíš chtít. Zaplácal sis hlavu různýma negativníma rovnicema a nesmyslama (sorry...). To všechno teď budeš muset odstranit. Odpusť ten výraz, ale bude to jako asanovat skládku. 

to jsou věci

http://www.novinky.cz/clanek/136069-zeny-od-partneru-vyzaduji-vzdy-to-nejlepsi.html