hroch: Takhle nějak jsem to původně chtěl napsat taky, mluvíš mi z duše.
Zkouším to, jak to jde, ale prostě všechny svým projevem nudím a vidím, že by radši byli na oběžný dráze, než se mnou.

alka-n: No částečně jo. Nedělá by mi problém někoho třeba na ulici oslovit, ale spíš mi jde o takovou tu nezávaznou konverzaci. Prostě zatímco se ostatní dobře baví a žertujou, tak já sedím bokem. Vím, že smyslu pro humor se asi nedá naučit, ale dal bych za to cokoli.

Čau lidi,
přemýšlel jsem, jestli založit nový téma, ale když jsem uviděl tohle, tak jsem si řekl, ze to radši hodím sem, trochu to s tím souvisí.
Nemám problém s lidma mluvit a když je o čem, tak třeba i hodiny. Jenomže takových říipadu se mi stalo za život minimum. V kolektivu jsem spíš tichej suchar, bez humoru, bez nápadu.. Dela mi problémy začit s nekym o čemkoli mluvit, i když třeba vím, co ho zajíma, protože mi za chilku dojdou nápady. Humor mi do mozku pro jistotu nedali vůbec, takže jsem uvíznul na téměř mrtvým bodě, bez přátel a bez nějakých brzkých vyhlídek na zlepšení. Nepřišel jsem se sem ale litovat, jak to možná vypadá, jenom hledám cestu ze svýho problému ven, protože tenhle způsob života se mi zdá být poněkud nešťastným.
Chtěl bych se zeptat, jak s ostatníma zavýst nějaký kloudný rozhovor, jak nebýt jenom ten nudnej patron, od kterýho po pár minutach všichni odejdou se slovy "jo, dík za pokec, zdar"? Proste jak si lidi získat?
Předem dik za každou radu.