No jo, bavit se o blbostech, to mi jde, ale jenom když sem nalihovanej, ale střízlivej? Přece si nebudu dávat před každym rande panáka(y) . nehledě na to, že nějak nezávazně, o blbostech se lidi bavěj hlavně ve škole... Přinest si placatici asi neni dobrý řešení

Ahoj lidi, nechtělo se mi zakládta novej topic, páč tohle s mym problémem celkem souvisí...
Už od malička sem toho moc nenakecal, společenskej taky nejsem, ale problém je, že po nástupu na vejšku sem se kvůli tomu začal stranit lidí... ne že bych se jim přímo vyhejbal, ale taky sem je nikdy nevyhledával, moje společenský aktivity jsou už celkem dlouho pasé, a to z jednoho důvodu. Když sem v grupě lidí, je mi celkem fajn, ale jak sem jenom s jednim člověkem... prostě drhne konverzace a mě to samozřejmě je dost nepříjemný páč si řikam že s někym jinym se ten druhej baví úplně v pohodě... tak kde asi může bejt chyba... A je to problém třeba i s kámošema... když nás je víc, pohoda, ale jak zustanu jenom s někym, prostě rup, a všechno de do hajzlu, pokud ten druhej neni ukecanej tak nastává trapný ticho... to čeho se při konverzaci děsim. Ano, opravdu děsim, páč už sem kvůli tomu odřeknul i pár setkání s holkama, což mě štve eště víc...  Prostě sem jenom hlásič, prej i vtipnej (aspoň podle reakcí lidí kolem), ale to je asi tak všechno. Vim že je to hodně o tréninku, jde mi spíš o to jak překonat ten strach ze setkání face to face, odbourání nervozity a tak. Jinak tenhle problém mam jak s holkama tak klukama, je to pořád stejný...Díky za reakce