větu "chci sex" ode mně slyšel snad tisíckrát - a já slyšela tisíckrát tu stejnou odpověď: "já taky" pak pokrčení rameny, smutný pohled, omluva. asi ani on sám nevím, proč to nejde....
petanx: jo, zlepšuje se to rok co rok... po pěti letech mě dělá rukou - možná za dalších pět to bude jazyk... .
omlouvám se za tu ironii, přepadaj mě nálady absolutního štěstí,že to zašlo trochu dál a zároveň pocit absolutní prohry a bezradnosti. ale, musím říct, že co sem chodím,tak se cítím líp - i když jak se to taky vezme...

po delší době jsem měla čas sem skočit  - vašich názorů si moc cením. hned na začátku sdělení, že se nic závratného nestalo. S tou přílišnou "ženskostí" nevím no... já zkoušel různé věci, od romantiky až po slabší sm, byl i stryptíz, nechala jsem ho mě fotit, já fotila jeho, koukali jsme spolu na po*no, už jsem se na něj xkrát vrhala - jeho reakce? jo, bral to, "spolupracoval" - vždycky reagoval "normálně" i mě chválil, že se mu to líbí, že jiná ženská by to nebo ono asi nebyla ochotna udělat (což mi dost zvedlo sebevědomí - ale  o to mé tady nejde,to víme) - vždy to ale končí ("brzdí" to, líbání je u konce, dotyky slábnou, přitom penis by pokračování viditelně uvítal) - nevím, možná se moc rychle unaví a pak asi znejistí. už několikrát jsem si říkala, že ho přivážu a "znásilním" - zní to hrozně, ale nevím si rady. přitom se mi zdá, že se to pomalu zlepšuje - už mě dělal rukou, což předtím nedělal.
larry flint: gay není, to by to musel hodně dobře skrývat  - a to bych musela  byt taky hodně slepá. ikdyž, jak to ženská vlastně může poznat (však i gayové maj "normální" rodiny).
avaranger: no kdyby ten můj byl s nějakou, co jí sex nic neříká, tak by byli asi uspokojeni oba:-) to máš pravdu. jen se bojím,abych já nezačala být k sexu lhostejná - po tolika nezdarech. škoda, že nemám to srdce najít si milence.
petanx: s těmi dvojicemi: no nápad to je zajímavý, ale příprava na tohle by asi byla dost komplikovaná - hlavně teda sehnat někoho, kdo by tohle udělal (myslím ten druhý pár - ze známých by to bylo možná trapné). ale díky za tip.

víkend úžasný, "romantika jak blázen": alkoholové opojení a následný tvrdý spánek, další den paintball s bolestí celého těla další tři dny - tak jsem to krásně plánovala a snažila se až jsem to trochu zvorala, co... protože to, co jsem teď psala, nedělal on,ale já. asi z toho začínám být taky dost nervozni. a tento vikend ve znamení návštěv rodiny a učení se na zkoušky - tak jsem nebyla na tolik silná, abych něco zkoušela - v duchu si říkám, že to stejně zase vzdá,tak proč se namáhat. jen se bojím,aby mi absence sexu náhodou taky nezačala nevadit - to už bychom byli odepsaní oba dva! a už to začínalo vypadat tak dobře... a zase jsem to nezvládla, je to pořád do kolečka

Brnator: no on se pořád bojí toho selhání ,že to nebude perfektní. jsem ale ráda, že jsem z něho aspoň něco dostala, fakt velký krok. díky že jste mě v tom podpořili. snad se po víkendu ozvu s dobrou zprávou 

každopádně bych řekla, že se to začíná asi zlepšovat.... už proběhl otevřený rozhovor na toto téma, tak snad to k něčemu povede - jsem optimista (už několik let:-) ). díky za vaše názory. víkend se blíží, tak se ukáže 

díky za tipy, kdyby byl,jak říkáte asexuální, tak řešit to přes nějakou sexuologickou poradnu by bylo asi dost komplikované, ale dalo mi to do hlavy myšlenku zkusit hledat odpověď i v této oblasti - asi nejlépe i s ním. S tou předehrou to možná máte pravdu - jestli není moc dlouhá  - i když kde jsou nějaká pravidla,jak dlouhá je moc dlouhá ?

vetsinou je to tak ze je to muz co chce sex a tlaci na partnerku imo. tady je to naopak!

- nechci ale na něj tlačit, to by nebyl a si příjemný zážitek, takové "znásilnění". ale když to pořád nejde "po dobrém"... tak co pak..? na to pořídit si milence asi taky nemám srdce.  - no asi bychom oba měli přitvrdit - on v té své sebedůvěře a já v tom "tlačení". až se to povede, bude to výkon mého života 

máte pánové pravdu - porozumět holkám je fakt někdy problém (teda i chlapům:-) ). asi to bude tím, že ani holka se v sobě dost často nevyzná - na jedné straně tu jsou nejbližší kámošky, které tě dost ovlivňují (v dobrém i špatném slova smyslu) a na druhé straně jsi tu ty, který máš o ni zájem. to telefonování je dobrý tip, ale je fakt dost holek, které ti to nezvednou, protože se stydí - napsat sms je pro holky asi snazší: můžou se rozmyslet, co napíšou, jak to napíšou, jestli tam dají smajlíka a jakého. kdežto když voláš, tak jsou nepřipravené, nervózní, a když o tebe maj taky zájem, tak je to ještě horší, protože se nechtěj zakoktat, nebudou vědět,co odpovědět apod. ale to fakt záleží na typu holky (a taky kolik jí je - kdybych to měla porovnat se sebou - tak teď spíš zvednu telefon, než když mi bylo 17). tady se asi nedá jednoznačně poradit. když ti ale holka už řekne, že by se s tebou chtěla sejít a k tomu účelu ti dá telefon, tak buď ji bylo trapné říct ne a dala ti špatné číslo, nebo nemůže z nějakého důvodu odpovědět - to zkus asi fakt zavolat.

asi to bude fakt tím strachem, tak ho musím nějak ujistit, že se nemá čeho bát, když jsme spolu už tak dlouho, známe se téměř dokonale, tak by se přece nemusel ničeho bát. měli bychom být spolu tento víkend (on pracuje,já studuju), tak to zkusím. párkrát jsem o tom s ním mluvila - nevím jak moc otevřeně by se to dalo nazvat - připadala jsem si při tom, že si asi myslí, že jsem nadržená, chci jen to jedno. ale ve skutečnosti si to nejspíš nemyslel, vždycky posmutněl a ujišťoval mě, že mě moc miluje apod. no tak jsem ho už v tom rozhovoru nechtěla více "mučit", když na mě vykulil ta sladká smutná očka,nechtěla jsem mu tak ubližovat, když ho to nejspíš taky trápí.

romantiku, vínečko, společná koupel při svíčkách.... no to všechno už jsme taky prožili... s tím panicem to je dobrá myšlenka, díky. no mě je jedno jestli je panic nebo ne. asi si myslím že to bude v té psychice. v posteli to vždycky nějak "vyšumí" do ztracena - např. se mazlíme, hladíme, zkrátka krásná předehra, já jsem připravena, on je fyzicky připravený ale pak to končí, občas ho "dodělám" rukou nebo pusou (on mě ale ne). asi se fakt začínám přikládat k názoru, že se nějak bojí. jednou mi říkal, že mě miluje až moc - jde milovat až moc až tolik, že má člověk strach, aby nezklamal? já mu ty dva dřívější pokusy nijak nezazlívám, říkala jsem mu, že je to v pořádku, možná bych mu to měla asi připomenout, aby se nebál to zkusit. je to fakt zapeklitý oříšek, děkuji, že se s vámi o to můžu podělit, jste supr

fakt to vypadá jen na úlet z její strany... v tom,cos ji napsal v sms bych problém neviděla.byla to nesmělá smska a kdyby chtěla/mohla, tak by ti odpověděla minimálně "ano,máš",i když neříkám,že by se holce nelíbil trochu jiný (spíš víc napovídající) text.

díky za reakce. mi je 24, jemu 27 (sex prý už měl - co mi říkal) ono já to řeším už celkem dlouho, až teď jsem se tímto způsobem svěřila... . no "pánbíčkář" není, to je jisté. no a končí o vždycky tak jako: dobrou noc, miluji tě... chrrrrr a nic s ním neudělám. názor od "Brnator" se mi zdá dobrý, taky jsem nad tím přemýšlela, jestli mu nějak nekleslo sebevědomí, když se to dvakrát nepodařilo, ale myslím, že mu to sebevědomí zvedám třeba tím, že ho chválím, jaký je sexy, že se mi líbí jak mě hladí apod... a těch pět let...jo, to je dlouhá doba, ale pořád jsem si nějak říkala, v pohodě, máme se rádi, jsme šťastní, ale je tu to velké ALE. jak nad tím přemýšlím čím dál víc, tak jsem z toho víc a víc zmatená... snažím se mu vyjít ve všem vstříc - líbí se mu,když se sama hladím, mluvíme o různých věcech, které by se nám líbily při sexu..ale v praxi nic. už jsem přemýšlela,jestli třeba není teplý...ale myslím, že ne, toho bych si za tu dobu určitě všimla.

zdravím všechny na tomhle fajn fóru! četla jsem si tady pár příspěvků a hledala něco,co by mi pomohlo vyřešit, nebo aspoň pochopit mou situaci. Jakou? mám 5 let kluka, se kterým jsem ještě nespala... ne že bych nechtěla...a ne že by nechtěl on - prý to taky moc chce. mazlíme se, říkáme si, co se nám líbí... snažím se dělat vše, o čem si povídáme, o čem říká, že by se mu líbilo, co ho vzrušuje apod., mně se to taky líbí, ale když už jsme pak v posteli a nic nebrání tomu jednomu, tak to z jeho strany končí (s erekcí ale problém vůbec nemá). je pravda že asi po roce chození jsme se do toho pustili,ale byl trochu víc opilý a nějak to nešlo, po druhé jsem nebyla dost uvolněná,ale od té doby jsme uvolnění oba dost a bylo by to fajn.  moc mě to mrzí, snažím se s ním o tom mluvit, jestli ho třeba málo přitahuji (prý jsem sexy, vzrušuji ho, chce mě,...) - vždycky jsem si říkala, no tak jsem třeba moc rychlá, ale není pět let dost dlouhá doba? jinak jsme hrozně moc šťastní, mluvíme o společné budoucnosti, svatbě, dětech.... dětech! ale jak můžu mít děti,když není sex! o orgasmu ani nemluvím... znám ho jen ze sebeuspokojování (a on ví,že to dělám, je rád, že jsem uspokojena, ale raději bych byla, kdyby to dělal on) trápí mě to, nevím, jak tohle vyřešit... můžete mi někdo poradit - holky, jestli jste se s něčím takovým už setkaly - kluci, jestli chápete chování mého přítele?...