Zdravim,
moc se ve vašich frazeologismech nevyznám,
ale pokud jde o normální balení buchet, tak bych
se k nějaké domluvené akci připojil.

Mentálně puberťačka, která neví co chce.
Jako vítěz z toho vyjdeš, když ji buď nepíchneš a pak dáš adieu, nebo když si najdeš jinou buchtu a na kontakt s touto budeš mít méně času, což nelibě ponese.

Mně osobně černoši smrdí. Navíc pohled na rozpláclý ksicht černochů nevyhovuje mým estetickým nárokům.
Ale pokud se ti líbí, tak není co řešit. Hlavně si dej pozor - jak už zde někdo zmínil - na nepříjemné a nevyléčitelné nemoci. (Pozor si můsíš dávat vždy, ale v tomto případě raději ještě dvojnásobný)

Naušnice nosí jen buzíci. Pro normálního chlapa, natož pak pořádnýho to nic není.

   Když tě zve na kafe, tak tě samozřejmě chce napíchnout. Pokud to ty nemáš v úmyslu, tak je optimální na kafe s ním/k němu nejít.
Ušetříš si čas, ale zase přijdeš o divadelní scénku

   S tou zamilovaností je to individuální. Určitě existují i chlapi, kteří to vnímají stejně jako ty. Pokud jsou zamilovaní, tak nevyhledávají sex s někým jiným.
Ovšem existuje nemalá skupinka chlapů, kteří rádi napíchnou nějakou pěknou buchtu, i když jsou zadaní. Není to nic nenormální, je třeba to akceptovat jako fakt,
že někdo rád holky někdo zase vdolky.

Tuto prosbu jsi měla adresovat svému manželovi.
Zásadní chybu udělal v tom, že tě málo a nedostatečně šukal. Kdyby tuto činnost důsledně a v potřebné kvalitě vykonával měla bys méně času
a energie na plýtvání času na internetu konverzací s pány, kteří nemají do čeho píchnout.
Není divu, že citově a sexuálně vyprahlá podlehneš hormonální citové a sexuální bouři, když tě inteligentní, empatický citlivý lovec vyslechne a v ukradené chvilce na tajném místě napíchne.
Doma plna nepochopení, nedocenění, děti a nudný manžel, si ráda vychutnáš a necháš se opít nějakým románkem.
Jediné kouzlo, které takové prožitky mají je nevšednost. Nic víc. Vše ostatní je jen vybájené fantazie a podivná optika pohledu ženy na realitu.
Je třeba si taky uvědomit, že určitě ani manžel nemá potřebnou motivaci. Přece jen je to trochu okoukané, než když tě napíchnul před 10 lety.
Jste na tom +- stejně. A když se oba dva nacházíte ve stejné situaci (neporozumění, ztráta motivace, odcizení) bylo by pragmatické společně tahat za jeden konec provazu.

    Také by mohla nastat situace, kdy manžel začne řešit svou frustraci stejným způsobem jako ty. Pro tebe by z toho plynula pouze jediná jistota: a to skutečnost,
že pokud manžel slušně vydělává a nevypadá k zahození, a napíchne někde nějakou mladou buchtičku, že mu to jistě vydrží mnohem déle, než ty tvoje lásky a píchačky s pány z internetu.
Důvod je jednoduchý. Vdané ženy moc chlapům neimponují. Jako píchačka příjemné zpestření, aby se snažila a kvalitně polykala stačí namáznout ústa medem, odříkat (s upřimným výrazem) co takové (vyprahlé bez motivace, citově vysušené) chtějí přesně slyšet.
Zatímco pro pána z internetu je to dobrá píchačka a vhodná přestupní stanice, než zajde za svobodnou, nebo aspoň rozvedenou. Tak pro ženu je to naplnění lásky, objev na který se čeká celý život. (Chronicky chybná interpretace, kterou mají ženy snad geneticky zakódovanou )

Zatímco index atraktivnosti úspěšných ženatých mužů je pro mladé buchtičky přece jen mnohem vyšší. Takoví pánové, kteří dokážou zajistit rodinu jim imponují poměrně slušně. Taková buchtička bude příjemné napíchnutí od tvého manžela
užívat dost dlouho a nebude ho brát jako krátkodobou přestupní stanici. Což by pro tebe bylo jistě horší. (Což aktuálně tak nevnímáš, protože podle tvé dikce to máš na háku a s manželem ani nechceš zachraňovat manželství, protože je to nuda a jsi nespokojená. Asi by ses nestačila divit, jak rychle bys změnila názor, kdyby manžel investoval čas a energii do hledání nějaké buchtičky)

     Čili nejlepším řešením je tahat za společný konec provazu. Vrátit jiskru náboj a nevšednost do nudného manželství. Což by měla být tvoje iniciativa. Mohla bys vymyslet pro vaše manželství občasné zpestření, které nakopne manžela k vyšší snaze o tvou péči.
Například přivést domu někdy nějakou kamarádku, nebo nějakou mladší buchtičku do trojky. Manžel se na ní vyřádí a překvapen tvou iniciativou ti bude plnit přání jako na běžícím pásu. A ty si užiješ naprosté proměny nudného stereotypního manžela. Profitovat z toho budete oba. Ty přestaneš blbnout a manžel se o tebe bude velmi citlivě a vynalézavě starat.   

   
 

Ovšem, není to pro každého, jak jsem zdůrazňoval.
Ne každý si to bude moci dovolit mít dítě ve zralém věku.

Pozdě není skoro nikdy. Já osobně plánuji dítě až kolem 50. (Aktuálně je mně 28) Počkám si až na zralý věk.
Pochopitelně je třeba se udržovat v perfektní fyzické i duševní kondici. Absence této základní podmínky by mohla
znamenat jistou dávku nezodpovědnosti.
Pro ženy, bohužel, až tak velkorysé ohraničení věkových možností pořídit si dítě neexistuje. Ale v 30 jistě není ještě třeba akutně tlačit na pilu.
Rozhodně to chce nepřeceňovat rady např. 16letých pubošů na věc kdy mít či nemít dítě. Já osobně už nerozumím ani jejich řeči. Při čtení některých
jejich příspěvků bych potřeboval výkladový slovník.

Podobná témata jsou stálými variacemi na dětská přeměřování penisů.
Je jasné, že s kvalitním bourákem v garáži je nástup na buchty rychlejší (ovšem urychlí to jen tu počáteční fázi vzbuzení zájmu, zbytek si musíte stejně odřít ručně)
Rovněž s kvalitním bourákem v poklopci to jde rychleji.
Ale to nejsou ty nejdůležitější věci, mnohem podstatnější a taky větší umění je zaujmout/oblbnout bez těchto atributů.

Jinak o tom, že s ženskýma se vůbec nemá smysl bavit o autech, o tom žádná. . . 

Dospělý rozumný člověk se musí smířit s tím, že všechno nemusí být večné, tak, jak si zvyknul.
I partnera, pokud má velmi dlouho, nemusí to platit stále. Někdy stačí málo, malá chyba, někdy
to člověk vůbec neovlivní (ani podvědomě, natož pak vědomě)

Zřejmá řešení jsou dvě. Odvíjí se od toho, jaký si chlap a na co všechno máš.
Pokud nemáš problém s buchtama, vzhledem, IQ, ani netrpíš hmotnou nouzí, najdi si nějakou jinou. Vždy existuje nějaká na světě,
se kterou můžeš prožít ještě větší lásku, lepší sex, hezčí, než tvoje manželka, a taky která tě bude více milovat (=nepodrazí tě)  - jistě to samozřejmě nikdy není,
je to loterie a můžeš vesele hrát tak dlouho, dokud na to máš. Současnou optikou frustrace samozřejmě nenahlédneš, že na světě existují
po všech stránkách lepší ženské, než tvoje žena, jde jen o to je najít.  Ale po pár měsících, po roce, až vychladneš, tak na to přijdeš sám.
Výhodou tohoto řešení, že partnerka za tebou po čase stejně přileze (většinou to tak bývá), a z toho pro tebe plynou jen bonusy, že budeš moci píchat
"legálně" dvě a více buchet najednou. (Což nejsou špatné vyhlídky) Pokud tedy nezahořkneš a neodmítneš ji při jejím škemrání se žádostí o návrat.

Druhé řešení, pokud, po reálném zhodnocení situace dojdeš k tomu, že na lepší buchty nemáš, tak nezbývá, než pokorně čekat, až se manželka vyblbne
a vrátí se. Z čistě praktického hlediska je lepší překousnout hrdost, než zůstat sám, na ocet. I v tomto případě je pravděpodobné, že se manželka vrátí.
Její byvší spolužák, jak deklaroval, nechce opustit rodinu, a všechny vztahy mají svou dynamiku, a pokud není kam by se vztah vyvíjel (což občasné šukačky splňují),
tak se časem rozpadne. (~ měsíce, až nějaký rok řekněme)

["well known is that nearly all cervical cancers (99.7%) are directly linked to previous infection with one or more of the oncogenic (cancer-inducing) types of HPV"]

2gaz:

"well known is that nearly all cervical cancers (99.7%) are directly linked to previous infection with one or more of the oncogenic (cancer-inducing) types of HPV"

http://www.reproline.jhu.edu/english/3cc/3refman/cxca_hpv1.htm

2Moony:

Z těla, bohužel, nevyšumí. Možná si myslela, že infekce probíhá asymptomaticky, čili nezpůsuje žádné obtíže.
To je možné. Je taky možné, že žena infikovaná HPV viry nedostane nikdy rakovinu děložního čípku.
Nicméně tento druh nádorového onemocnění je velmi dobře popsán a je známa i jeho příčina, kterou je právě
HPV infekce. Když se prováděl výzkum a pacientkám s rakovinou se dělaly stěry a testy na HPV, zjistilo se,
že 99 % pracientek s rakovinou děložního čípku prodělalo HPV infekci. Toto byla jakási první stopa, která
lékaře přivedla na cestu objasnění příčin vzniku tohoto nádorového onemocnění.
Léčit se to zatím, bohužel, nedá, nemáme v současnosti k dispozici žádná antivirotika na HPV. Zrovna tak není (pokud vím)
znám žádná případ pozitivní HPV infekce, která by po čase, u dotyčného při opětovném testování vyšla jako negativní.

[vakcinace a tvorba protilatek po tom co je telo zaplaveno virem zpusobuje ze vir je v jiste mire schopen prezit ....]

vakcinace a tvorba protilatek po tom co je telo zaplaveno virem zpusobuje ze vir je v jiste mire schopen prezit ....

   

Člověk by řekl, že když už šlápneš do hovna, že v něm nebudeš aspoň tancovat.
No, aspoň jsem se zasmál, pobavil jsi, ehm.

ockovani vsech je prave nejvetsi hloupost co udelat... meli by se nechat ockovat jen lidi kteri jeste sexualne nezijou.. ti ostatni uz muzou byt nakazeni a mohli by akorat ten virus nechat pekne zmutovat aby na nej vakcina nemohla

Na extradebilní příspěvky většinou nereaguji, přehlížím je, ale udělám výjimku.
Vakcinace nemá s mutací viru co společného. Jediné, co iniciuje vakcinace v organismu,
je imunitní reakce lidského těla.

Jen doplnění. HPV jde o infekční onemocnění, se kterým se člověk nerodí, ale nakazí se v průběhu sexuálně aktivního života.
Jeden z mnoha podstatných důvodů, proč používat kondomy.
Obávám se, že se tento virus z těla nevypudí a tato infekce není kauzálně léčitelná, čili nikdy se již tohoto viru
nezbavíš a budeš roznášet mezi budoucími partnery.
HPV viry způsobují jednak bradavice (menší problém), a druhak rakovinu děložního čípku (což není žádná legrace).
Takže bys měla velmi pravidelně chodit (za 10, 15 let, kdy se HPV virus replikuje natolik, že by zhoubné bujední mohl způsobit) na gyndu na kontroly. Pro podrobnější info se ptej svého lékaře.
Jinak doporučuji očkování proti HPV virům, je to jediný zaručený způsob ochrany proti této infekci.
(Lékaři většinou doporučují očkování jen u dívek, pokud jsou ještě panny, já bych doporučil u koholi,
neboť HPV virů je celá řada a nakazit se můžete opakovaně různými kmeny (=vyšší riziko pro rakovinu). A taky ne každá slečna, která již pohlavně žije je nakažená. Bohužel je to doela drahé a nehradí pojišťovny.)

Zvládáš to velmi dobře a spíše ty bys mohl poradit ostatním, kteří nějaký rozchod zvládají
mnohem hůře, než ty.
Zásadní problém byl v tom, že jsi až příliš hodný. Vzhledem ke své lásce k ní jsi pravděpodobně nezanedbával žádný
podstatný aspekt vztahu. Byl jsi "jen" moc hodný.

S ženskými to máš jako s dětmi. Když jsi na ně moc hodný, když tvá dobrota nezná hranic, tak je rozmazlíš.
Budou z nich velmi rozmazlené děti. Neříkám tím, že při výchově musí být člověk jako ras,
ale i když své děti bezmezně miluje a udělal by pro ně všechno, občas musí být ve výchově přísný.
Když něco provedou nepěkného, tak jim někdy třeba střihnout pohlavek, či zakázat televizi, nekoupit nový mobil apod.
Pokud zkrátka výchova není vyvážená na všechny strany, děti jsou zmatené, neví co si mohou dovolit (myslí si, že všechno), nemají žádnou zpětnou vazbu a jsou jakoby odtržené od reality. Velmi ploše vnímají okolní realitu a svou roli v ní. Proces vyzrávání a utváření jejich osobnosti je velmi narušen.

U žen to máš homologické. Byl jsi na tu svou moc hodný. (=příliš sis ji rozmazlil) Vnímá tě jako bezmezně hodného člověka, proto ti např. posílá medvídky, protože ví, že jsi tak hodný, že ji odpustíš. Kromě toho taky občas platí moc hodný = někdy dost nudný.

Poděkovat bys tomu kňouravému sokovi mohl například tak, že bys mu ji jednu natáhnul. (Víme, není to jen jeho vina, lví podíl nese i tvá rozmazlená přítelkyně, nicméně tímto chlapským řešením bys nic nezkazil a třeba by ti na chvíli přestala posílat medvídky)

Taky, v případě, že vás miluje oba, jí může nabídnout trojku. Nemusíte ani být bi. A je možné, že kňouravý sok by to dlouho nevydržel.
Tak či tak stávající řešení je velmi racionální a dobré, takže jen tak dál.

P.S: Otázka, zda li je někdo (ne)normální když ne(podvádí) nemůže být objektivně zodpovězena. Je to individuální a záleží to
na osobních preferencí. Mě by například nebavilo a neuspokojovalo napichovat pouze jednu buchtu, opačná varianta (více buchet)
mě baví, těší, inspiruje, je mi příjemnější a poskytuje mi radostný pohled na rozmanitost přírody. A zároveň se nepovažuji za nenormálního. A někdo jiný (viz tvůj případ) je nejvíc saturován, když svou lásku fyzickou a duševní spojí s jednou osobou.
Čili tato otázka spadá do množiny smysluplných otázek jako např. "Jsem normální, když mi nechutná vepřo-knedlo-zelo?

To je snad ukázka selhání chlapského vedení. Kdo měl ten vztah v režii?
To je ti 27 a nedokážeš srovnat do latě 17letou buchtu??

S pochopením ženské logiky a jejich rozmarů nemá smysl ztrácet příliš cenného času.
Pokud ti přišla od ní sms: "Nechci být s tebou v kontaktu"
Měl jsi jí např. lakonicky odpověď: "Myslím, že je to skvělý nápad. Velmi ho vítám."
A protože jsou některé husičky i zvědavé a dožadující se dovysvětlení (ač samy žádné neposkytují),
můžeš dovysvětlit doplňující sms: "Napíchnul jsem tě tolikrát na všechny možné způsoby, že už mi nemáš co dalšího
nabídnout. Takže ani nemam důvod být s tebou v kontaktu".

Každý strůjcem svého štěstí, ne?
Jestli jí více saturuje napíchnutí od bývalého + kecy a dirigování její skoro tchyně (jako bonus), tak nechť si to holka dosyta užívá.

Vadí, nevadí. Většina normálních chlapů je, dle mého, k teploušům zcela indiferentní. Vůbec je homosexuálové nezajímají.
Maximálně je tak můžeme politovat, co jim to příroda nadělila za úchylku. Evolučně je to slepá větev,
nemohou se rozmnožovat, takže v delším časovém horizontu jsou pravděpodobně na vymření.

Existuje již kandidát na gen, který by mohl způsobovat tuto aberaci v sexuální orientaci, vznikající již někdy během prenatálního
vývoje. Je to s největší pravděpodobností dědičné (ovšem ne v přímé linii, a nejohroženější jsou, prý, děti matek, jež mají nějaké homosexuální sourozence), jako všechny ostatní nemoci u nichž je známá konstatní incidence. Zde 4 %, u schizofrenie například 1% atd. -To, že homosexualitu nevnímáme jako nemoc, je otázkou jen konvence, na čem se dohodneme. Zkrátka se to nedá léčit, není to nakažlivé, člověk se s tím narodí, a jde o tak "malichernou" záležitost, jakou je sexuální orientace - tak jsme se dohodli koncem 20. století (ve většině států), že to nebudeme považovat za nemoc. 

Ať si tedy teplouši dělají co chtějí, jen ať s tím neobtěžují ostatní. Jak psal vynikající český spisovatel Ludvík Vaculík v jedné své glose pro
Lidové noviny, nechť homosexuálové nekřiví průměr k sobě.
Přece jen, jsou jich jen 4 %, tak ať zbytečně ne...(neštvou) mnohem početnější skupinu normálně orientovaných lidí. Práva mají jako všichni ostatní, garantovaná Listinou základních práv a svobod, žadný nadstandard ani výjimky jim udělovat nebudem.

Pravidelně chodím k psycholožce ... a ta mi vysvětlila, že by to na mě už dávno poznala kdybych byl paranoik ... takže nejsem ...

Tím je vše v naprostém pořádku.
Nějaké řeči a pomluvy moc řešit nemůžeš. To je přirozená součást jakékoli společnosti. Např. já se také dostávám občas do řečí,
především kvůli ženským, ale vůbec to neřeším, nemá to smysl.

    Patrně by tě rád napíchnul. Více bychom v tom pro začátek nehledal. Přece jen, pokud si tě cvičil, tak za pět let spolunažívání
si tě kvalitně vycvičil, že funguje vše jak na drátkách. Už to sice tolik nejiskří jako s nějakou novou buchtou, ale zase je to přesně to, co chlap potřebuje. Kromě toho, pokud tě napíchnul mezití někdo jiný, a on o tom ví, mohl by ho tento fakt tvé momentání nedostupnosti
nabudit, že by to zase trochu zajiskřilo a on by si rád dokázal, že má výstavně barevné peří.

   Ovšem nejdůležitější na celé věci a naprosto klíčové pro jakýkoli vývoj situace je: Chovat se jako dospělí lidé. Nedíval jsem se do profilu, tak nevím, jak jste na tom s věkem (5 let společného chození naznačuje, že by vám oboum mohlo být nad 20), každopádně chovat se jako dospělý člověk může osoba už kolem 20 let.
   Je nutné, abys věděla, co chceš, uměla to pregnantně formulovat a verbalizovat před svým klukem. Taktéž bys měla být schopna zpracovat jím formulovaný postoj, srovnat si priority/touhy/motivace a pokusit se dojít konsensu. Pokud budou vaše názory na budoucí vývoj vašeho vztahu divergovat, nemusí vás trápit, když se potkáte, nebo střetnete pohledem očí v baru, protože budete vědět, že každý hledáte něco jiného.

   Pro mě osobně by bylo nepřijatelné, abych něco s buchtou řešil po sms, telefonech (to je pro malé děti), aby buchta nebyla schopná řici, co chce, abychom v klubu dělali že se nevidíme, uhýbali pohledem a zároveň se tajně sledovali, neurčitě se dohadovali na možných budoucích schůzkách, kývali na sebe rukou přes bar (zkrátka scény jako ze seriálu pro náctileté). To už je pro chlapa lepší, když si to udělá sám, nebo když napíchne kámošku takhle nemožně se chovající puberťačky.

Takhle na dálku ti nikdo nestanoví diagnósu. Nejlepší je navšívit psychiatra, který ti odebere anamnézu, a na základě svých klinických zkušeností zhodnotí jestli jde o patologický stav, čili o nějaký druh poruchy osobnosti - např. o tebou zmíněnou paranoidní psychózu
v případě, že ano, nasadí medikamentózní léčbu. A ty si tím ušetříš velká trápení.
V případě, že nejde o nic vážného, budeš aspoň uklidněn.
 

  Takže doufám kvarkopako , že až ti bude třicet a sám sobě v jedné chvíli řekneš sakra je mi třicet , ale já si připadám stejně jak ve dvaceti , nic se nezměnilo a klidně bych si troufnul na osmnáctiletou holku - si na mě vzpomeneš 

To je moc pěkně řečeno. (Napsáno)
Bez ohledu na to, kolik člověku je, hlavu, sny, touhy a představy má stále stejné.
Naštěstí v každém věku může být hezky.

2kvarkopako: Jak jsem ti doporučil už v jiném threadu, jdi si zvyšovat sebevědomí zdviháním činek do posilovny, třeba se ti povede sbalit buchtu svého věku a nebudeš rozčarován z toho, že některé tvé kamarádky si narazily neuvěřitelně staré pětatřicetileté dědky.   

Nekontrolované okukování  ženských před partnerkou je sice trochu
nezdvořilé, nicméně pro chlapa je to běžná záliba.
Tak jako ženské rády okukují (a nakupují) pěkné (drahé) kabelky, boty apod.,
tak se chlap rád podívá za pěknou buchtou.

To brand:

Až těch buchet pár vystřídáš, tak zjistíš, že moc důvodů, kvůli kterým chlapy opouštějí neexistuje.
A těch důvodů, které může chlap sám objektivně změnit je ještě méně.