Ahojky, též se hlásím po delší době- momentálně jsem v pravé pozdní porozchodové depce- a je mi v ní docela dobře, je to týden co vím, že ta vdaná se nakonec nastěhovala ke bývalému , to mě celkem dostalo na novo, ale nenávist či jiné pocity nemám, naopak se u ě nyní objevují vulgarismy a agrese, vůči všemu blízkému-snad to není na psychiatra-oficiálně jsme se rozešli v říjnu, nebydlíme spolu 2 měsíce, jsem normální???

 ahojky, já byla nedávno v podobné situaci.( můlj tehdy budoucí manžel se velice zamiloval do vdané kolegyně...), dal si měsíc na rozhodnutí a já musím prohlásit, že ten měsíc byl daleko horší, než teď samotný rozchod, kdy už konečně vím na čem jsem a mohu se tak s danou situací konečně vyrovnávat.. S nějakou pro ni velkou láskou nemá smysl bojovat. Postavila bych ji hned před hotovou věc-ať si hned vybere. A pokud si vybere tebe, tak bych zvážila to, zda ji budeš moct někdy ještě důvěřovat, což je pro mě základní kámen vztahu.....

Ahojky,přesně vím, co teď prožíváš.  já se právě necházím ve stejné situaci jako ty. Po 6 letech vztahu a těsně před svatbou se se mnou rozešel můj přítel. u nás je to o to složitější, že máme společnou domácnost, tak stále bydlíme spolu a řešíme to. Je to opravdu hodně drastické, už tak měsíc jsem tušila, že je nějaký problém- napadla mě hned jiná žena( nikdy jsem nijak nežárlila), ale on zatloukal, prý jinou nemá. Snažila jsem se mu věřit, ale to jak se ke mě začal chovat chladně, podrážděně, už nebyla pusa na dobrou noc ..... Byla jsem sice první. kdo vrátil zásnubní prstýnek, ale bylo to otázkou času, kdy to udělá on. Oficiálně jsme se rozešli minulý týden, včera jsem úplnou náhodou zjistila, že se zamiloval do své kolegyně- je 2 měsíce vdaná( vím o koho se jedná, nedávno mi ji ukazoval ve svatebních šatech, abych prý měla inspiraci ), večer jsme o tom mluvili, a vím, že se asi trápí více jak já, ona manžela neopustí...Říkal, že v životě nic silnějšího nezažil. Snažíme se rozejít v dobrém- nechceme na6 let vztahu myslet ve zlém. Ale je to opravdu těžké, jsem opravdu hodně na dně, nejím nespím a stále brečím . Důležité je o tom hodně mluvit.