Tak chlape tohle najít svý holce, že mě s někým podvádí nebo jenom že to má v plánu, tak jí sbalim veškerý její věci a bez milosti jí vykopnu.Taková holka ti za problémy vůbec nestojí.

Jak říká Comanch... člověk se snaží a nevidí výsledky a to pak opravdu naštve...Aspoň mě to štvalo i když vím,že to třeba nedělala schválně

Ano já jsem jí nakonec napsal že už jí nebudu nadále obtěžovat a otravovat že jsem pro ní spíš zátěží než přínosem..Nebo prostě něco v tom smyslu.Ona už neodepsala.Nechtěl jsem nic ukončovat,ale s tímhle že jsme se pořád mezi sebou dohadovali o tom, kdo se s kým nebaví a podobně se přece nedá fungovat..Já o tom pak moc přemýšlím bolí mě z toho břicho,nejim nespim a vůbec na nic se nemůžu soustředit. Jinak mě je 24 jí je 19

No jo teď to vidím co jsem třeba dělal špatně...Proč si to člověk vždycky uvědomí až když je pozdě...

Asi to tak chce dělat.Jen si hrát a nevázat se.Na jednu stranu vážnej vztah je krásnej,máš se na koho spolehnout(někdy) s kým si promluvit ale na druhou stranu jsou to strasti

To já jsem právě nedolejzal vůbec.Radši jsem nedělal vůbec nic.No byla to chyba a samozřejmě s  tou Alfou máte naprostou pravdu.

Co je to chovej se k holce jako k Alfě?? No jinak už vztah vážně nechci.Já už si vystačím sám ze sebou je to tak asi lepší

Jiným klukem to nebylo to vím.Ale to už je jedno.No mezi kámoše a do společnosti jít nemůžu alespoň ne teď.To nejde.To z člověka prostě musí vyprchat samo časem.Vím že čas to spraví,ale je to hrozný pocit...

Se svojí přítelkyní jsem vydržel necelý rok.15.Února jsme měli mít výročí jednoho roku spolu.Na začátku vztahu bylo vše nádherné.Zamilované smsky,první kino,drzení za ruce,líbání,společná dovolená...prostě idylka, ve které nechybělo vůbec nic.Po zhruba třičtvrtě roku začaly přicházet první problémy, které vůbec neumím definovat a zřejmě za náš rozchod nesu největší vinu já sám. Tak např. měli jsme něco na víkend domluvené, třeba kino nebo tak.(Oba jsme studenti a proto jsme se vídali pouze o víkendech, na které jsem se vždy moc těšil). Těšil jsem se na to že spolu někam zajdem a hlavně,že budeme spolu.Ve prostřed týdne mi třeba napsala,že se musí učit a že nikam nepůjdem nebo že se asi ani neuvidíme.Vím že je to prkotina,ale mě to strašně mrzelo a štvalo a v duchu jsem jí vyčítal, že něco upřednostňuje místo mne. A potom to jelo.Přijel jsem k ní a třeba se s ní vůbec nebavil...zřejmě na truc nebo nevím proč.Nato jsme se kvůli tomu pohádali a ona mi dala ultimátum,že takhle to nechce, že chce abych jí všechno řikal.OK.Chvilku to fungovalo,ale pak se zase opakoval stejný scénář.Dala mi ještě poslední šanci a tu jsem teď taky promarnil.Zase jsme se pohádali a tak jsem jí napsal,že už jí nadále nebudu otravovat a ať se plně radši věnuje škole a učení a mě nechá být. Prostě to byl takový začarovaný kruh.Nikdy jsem nechtěl aby to takhle podobně dopadlo a moc jsem jí miloval a jenom jí,ale bohužel to tak skončilo.Teď si říkám,že už nechci vážný vztah, že to znamená akorát problémy a starosti.