Sice uz je tahle diskuze mrtva, ale neco z meho zivota. Me je 34, moji ex 26... Byli jsme spolu 11 let, z toho 8 let manzele. Ona studovala vejsku, ja uz makal. Ted vidim, ze cca po tech 7 letech nasi znamosti prisla urcita krize. Ja ji prezil, i kdyz jsem mel pocit, ze me to tahne trochu jinam, ale pak se vse srovnalo. Objevil jsem v ni znovu tu krasnou zenskou. Na ni se krize zacala projevovat trochu dyl a asi se v ni neco stalo. Nasla si chlapa (nutno rict ze zenatyho s detma). Rok to s nim tahla az jsem na to urcitym zpusobem prisel. Takze pro me to byl naprostej sok (makam na smeny, takze vcelku jasnej harmonogram mojich sichet, coz oni vyuzivali). Po tom soku jsem se snazil odpustit a nejak to prekonat. Co pry nezabije, tak posili. A to jsem myslel i o tom nasem vztahu. Abych si vycistil hlavu, za mesic na to jsem odjel na mesic do zahranici. Nebudu to rozpitvavat, objevil se dalsi chlap (zenatej, zase s detma). Tak jsem to s tezkym srdcem ukoncil. Nejvic mi psychicky pomohla navsteva u chlapka, co dela horoskopy. Moji ex nazval podle hvezd "upirkem", kterej me vyuzival pro penize a cerpal ze me energii...
Takze moje rada: kdyz je partner nevernej (tak nejak promyslene), jiz se mu neda verit. A zivot nekonci koncem vztahu, vzdycky se neco deje pro neco. Treba zrovna nejaka fajn zenska hleda treba me nebo tebe... co?
Zobrazit příspěvky
