Ahoj, mám nej kamošku moc si rozumíme, elektroniká komunika je super, občas se potkáme potkáme porostě kamoši. Počase jsem navrhl setkání v kavárně za běžným pokecem, který se stočil trošku jiným směrem. Kamoška mi vyjevila svoje city vůci mě, což mě překvapilo a zaskočilo zároveň, protože má přítele ale není sním vůbec štastná. Tak řeč šla dále a přišel čas odchodu a pocestě začala děštová přehánka tak jsme se schovali pod dešník. Pod dešníkem se ujala aktivity ale je o dvěhlavy menší než já tak to nebylo nic moc. Přítele nechce opustit protože je sním dloho bydlí u ní a je jí mu ho líto.... Doprovodil jsem ji na vlak a večer když už jsem spal tak přišla SMSka kde se omlouvala. Už nejsme žádný pubertáci ona/ja (27/34), ona/on (27/37), ale nějak z toho nám hlavu v oblacích... Má to šanci???
|