Napadá mě - nech si s něčím od něj pomoct..buď ho přímo požádej nebo něco na způsob spadnou ti před ním nějaký papíry a on ti je pomůže posbírat..

Děkuji za tvou reakci a za tvou upřímnost. Určitě je pravda že tenhle postup není běžně použitelný a jsem si vědom těch podlejzacích chyb i když to protentokrát vyšlo. K tomu že se toho dalo vytěžit víc - alkohol ze mě táhl že by to zabilo koně  a nevím proč tolik tlačit na pilu.. po týdnu jsme si zašli na oběd a příště na kafe.. uvidíme.

Je mi 31 a co se holek týče jsem toho nezažil málo..i když to je samozřejmě relativní 90 procent mých známých jsou ženy a sám jsem kolikrát ukecanější než ony. Na jednom se ale shodnou všechny - odvážnejch chlapů je málo, za to je spousta úchylů a vlezdoprdelek. Nemyslím si, že dělat ramena tím že holce chválím zadek je zaručenej recept, spíš naopak ve většině případů budu za úchyla.. Jde jen o to, že jsem si řekl že jí to řeknu a pak se jednu zastávku, po tom co se ušklíbne a odejde, projdu..překvapila mě jako jsem překvapil já ji, ale kdyby jste viděli ten zadek 

Zdravím všechny..nikdy mě nenapadlo že tu něco budu psát bo mě to ťukání do klávesnice nikdy moc nebavilo.. Každopádně si v práci trochu krátím čas čtením různých věcí a tak jsem asi před rokem narazil na Qarkovo fórum, přečetl spousty článků i postahoval pár doporučených knih.. Vzhledem k tomu, že jsem co se komunikace s opačným pohlavím nikdy neměl problémy, jsem si říkal že se aspoň dozvím proč fungují moje vlastní postupy a třeba i něčemu přiučím... A musím říct, nebo spíš napsat, že jsem od té doby zažil celkem pro mě zajímavý příběhy. A o ten zatím poslední se s vámi zkusím podělit

Vím, že chodit do hospody v týdnu a vracet se ráno ve tři není úplně to nejoptimálnější, každopádně se mi díky tomu podařilo vzbudit se až v deset přičemž v práci mám bejt v osm
A tak si tak s tou opicí na zádech jedu šalinou a ještě trošku pospávám když u Maliňáku nastoupí holka, na které jsem si nemohl nevšimnout jejího exkluzivního zadečku. Jelikož jsem především "dolňák"tak jsem přes tmavé skla mých slunečních brýlí musel po aspoň po očku sledovat.. jak ubíhaly další a další zastávky, lidí ubývalo, holčina pořád zůstávala, jsem si začal říkat jestli by nestálo zato se pokusit s ní prohodit pár slov..ale nechtělo se mi v těch kouřem voňavých hadrech si ještě k té kocovině přidávat nějakej rychlej odpal a tak jsem se jen díval. Zastávku než jsem měl vystupovat se ale děvče pohlo směrem ke dveřím a mě najednou napadlo, že to prostě musím nějak zkusit, klidně se ztrapnit, ale ne si potom říkat co by, kdyby atd. Prostě jsem se postavil a v poslední chvíli za ní vystoupil. Nasadila na mě dost vysoký tempo až jsem se za ní musel rozběhnout, aby mi neutekla.
Zcela jak se zde píše jsem udělal hned první chybu a zastavil ji zezadu až se zcela viditelně lekla..

Já: promiň, ale musel jsem za tebou vystoupit abych ti řekl, klidně se mi směj, ale máš strrašně pěknej zadek..

Ona:(trochu s podivem nicméně s úsměvem) děkuji.

Já: normálně za lidma takhle nevystupuji ale teď jsem prostě musel

Ona:

Já: každopádně ti musím poděkovat, že jsem si mohl zpravit oko a doufám že mě jednou nedá za tohle tvůj přítel do držky

Ona: budu se rozvádět

Já: co kdybys mi ještě řekla tvý jméno, já jsem Wert

Ona:( např.(Eva

Já: (popravdě) to je mý jedno z nejoblíbenějších jmen, kam vůbec jdeš

Ona:já tady kousek pracuji jako servírka, i když teď jdu za kamoškou..

Já:(nevím co mě to napadlo) teď jsem si vlastně uvědomil,  já jsem Wert a ty? .....Eva (podal jsem jí ruku a než se vzpamatovala jsem jí dal pusu na pusu)

Jenom se tak překvapeně podívala.. úplně jsem zapoměl na dobrý vychování a říkám jí, že mi tak zpravila náladu že jí tu pusu musím dát ještě jednu..nečekal jsem na odpověď a znovu přitiskl své rty na její. Měl jsem tak skvělej pocit, že ještě než jsem se od ní vzdálil jí říkám že ji ještě musím obejmout a obejmul. Nevypadala naštvaně, spíš pobaveně, tak i když už jsem nevěděl co ,kromě s úsměvem a kroutící hlavou na ni zírat, dělat, jsem se jí zeptal:

Já: říkalas že se rozvádíš, ale určitě už máš náhradu tak ti radši ani nebudu říkat o tel. číslo?

Ona: nikoho nemám

Já: a tak co kdyby jsme si je vyměnili?

Vytáhl jsem mobil a začal vyťukávat to co mi diktovala načež vytáhla i svůj tak jsem se jí zeptal jestli chce prozvonit a po jejím přikývnutí ji prozvonil. Poděkoval jsem ji s tím že už musím a že se jí ozvu a zajdem třeba na oběd když už pracujeme tak blízko a konečně si zapálil tu cigaretu co jsem včetně zapalovače celou dobu tiskl v ruce a vydal se pracovat..
S kocovinu ale super náladou

A to je tak asi všechno..určitě jsem něco opoměl a vím že jsem to asi neprovedl s onou dívčinou dle pravidel, každopádně jsme už spolu poobědvali a byl jsem slovně oceněn za svoji odvahu pochválit něco jiného než oči a tak. Nevím kde jsem to tu četl,ale někdy není důležitý co říkáš, ale jak to říkáš a jakou má člověk náladu..