Ahoj, docela náhoda - zrovna když jsi psal ten post, tak jsme se rozešli...

Jak mě Buchy varoval, abych si dal pozor na chyby ze zamilovanosti, tak jsem přesně ty chyby dělal. Všechno jsem strašně hrotil a tím jsem jí ode mě akorát odehnal. Poslední měsíc to bylo jen takový přežívání, protože se ke mně už chovala úplně jinak než před těma našema hádkama. Když jsme byli spolu, tak do bylo dobrý, ale když jsme nebyli spolu tak mi ani sama nenapsala a celkově se ke mně chovala dost odměřeně.Ale rozejít se nechtěla. Já už jsem to dál takhle nevydržel a tak jsem se to dneska rozhodl ukončit. Ale hrozně mě to štve. Vím, že bych neměl, ale přemýšlel jsem, že jí nechám pár dní a pak jí zkusím ještě někam vytáhnout a třeba se dáme zase dohromady. Teď mě za to všichni ukamenujete, ale hrozně mi chybí...

děkuju všem za odpovědi
zkusím nějak shrnout co se událo za ten týden
 Poprvé jsme se viděli ve čtvrtek, to jsem se to snažil vyřešit. Řekl jsem jí, že jestli se něco nezmění, tak to mezi nám dál nepůjde. To asi nečekala a dost jí to vzalo, začala mi říkat, že mě miluje, že mě nechce ztratit a že už on je za ní. Nutila mě abych jí řekl, že jí věřím. Na to jsem nakonec kývl s tím, že mě nesmí zklamat.  . Potom mi psala v sobotu, jestli bych nepřijel, tak jsme byli zase spolu. Ale v neděli se to zase pokazilo. Šli jsme na jednu společenskou akci, kde byl i on. Co jsem si tak všiml, tak se možná ani nepozdravili, ale nachytal jsem jí jak po něm nejmíň dvakrát pokukovala. To mě zase trochu rozladilo.
Jen se do mě pusťte, já vím, že jsem měkkej

takže: celkově z toho mám smíšený pocity, na jednu stranu se mi líbilo, že mi dala najevo, že pro ní jsem důležitej a prožili jsme krásnej víkend. Ale zase mi pořád v hlavě vrtá, jestli mi jen nevěší bulíky na nos a chce abych si naivně myslel, že je všechno v pořádku. Z toho mi je dost blbě a musím o tom pořád přemýšlet.
Díky týhle krizi jsem si ale uvědomil, že jsem udělal v našem vztahu plno chyb, který kdybych měl možnost, tak bych je odstranil. Druhá věc je, že jsem se do ní ještě víc zamiloval a vážně jí nechci ztratit. Ale pořád mám takovej blbej pocit a bojím se pořád nejhoršího.

Ahoj, nevím jestli jen zbytečně neplaším, ale přes vztahy nejsem nějaký odborník a tak se radši zeptám zkušenějších. Chodím se svojí přítelkyní už přes půl roku, jí je 16 a mně 18. Moc dobře vím, že se o ní snaží jeden kluk, pořád jí prozvání, volá a tak. Vadilo mi to a dal jsem jí to najevo, ale nechtěl jsem jí nic zakazovat a popravdě jsem ani netušil, že by s tím mohl být problém. No před třemi týdny jsme si psali a napsala mi, že někomu ublížila, ale že mi to řekne až se někdy uvidíme, hned ten den jsme se viděli, ale nepáčil jsem to z ní, protože byla smutná a já myslel, že se jen pohádala s kamarádkou. Od tý doby je smutná, vždycky když jsem jí napsal, jak se má, tak odepsala, že nic moc. Tak už jsem to dneska nevydržel a když mi zase napsala, že se nemá moc dobře, tak jsem na ní zatlačil. Odepsala mi, že se se na ní budu zlobit, že miluje jenom mě, ale má ráda i někoho jinýho. Tak jsme si chvilku psali, ujišťovala mě, že mě miluje a nechce se se mnou rozejít,ale že citům neporučí...pochopil jsem, že jemu před těmi třemi týdny řekla, že s ním nic mít nechce/nemůže, ale od tý doby jí to trápí. A já teď nevím, jak bych se měl zachovat. Doteď jsem na ní byl hodný a udělal jsem všechno, co jsem jí na očích viděl, ale nevím, jestli to bylo dobře. Mám pocit, že by se něco mělo změnit, protože bych chtěl mít jistotu, že jí můžu věřit, ale tu teď vůbec nemám.

Já jsem si teď prošel něčím hodně podobným. Bylo strašně těžký to ukončit, přes měsíc jsem se s tím nemohl smířit. Ale potom jsem si začal uvědomovat, že jsem ze sebe nechal dělat přes půl roku blbce, jak jsem byl strasně naivní, kolikrát mi lhala do tváře a nejednala se mnou narovinu. Říkal jsem si, že bez ní život nemá cenu, že už nikdy nepotkám takovou, jako byla ona. Sice jsou to asi jen dva týdny, co jsem jí napsal poslední sms, ale už teď vím, že jsem udělal dobře, že by to stejně nikam nevedlo a teď mi je dokonce líp. Věřit na zázrak a čekat, že se s ní všechno obrátí k lepšímu je nesmysl.

já už vůbec nevim jak dál   
od mého posledního příspěvku to jsou 3 dny a přes stovku shlédnutí a žádná odpověď  to nikdo neví jak dál?
mezitím jsme se viděli dvakrát:
1) v úterý večer jsme jeli zase na film, na který jsme se dívali na notebooku u mě v autě
   jako tradičně jsme se podívali na film a po filmu ještě pustili písničky, opět se to zvrhlo v líbačku a tentokrát hodně vášnivou, po tomhle jsem si už říkal, že je ruka v rukávě

potom jsme si psali a včera asi ve 22:30 mi napsala, jestli nepřijedu zase na film ... to jsem odmítl, protože už se mi nikam nechtělo
2) jsme byli dneska na tenise
  a hádejte co? zase nic  teda až na jednu pusu a na tu jsem musel hodně naléhat

Přijde mi, že je teď opravdu poslední chvíle s tím něco udělat. Mám jí narovinu říct, že nechápu, proč se chová pokaždý jinak a promluvit si o tom? (to je asi blbost, co?) Nebo přiště nezkusit vůbec nic ?(kočičí teorie) nebo se právě o tu pusu snažit co nejvíc ?
Jak byste to řešili vy?

takže jsme byli venku asi 3 hodiny (prochazka, zmrzka) a zase nic  Pusu si dát nenechala a když jsem jí třeba chytl za ruku tak po chvilce ucukla   

díky za odpovědi
vím, že jsem se do toho nechal až moc vtáhnout, to mě štve..ale zase třeba to s tím nakupováním není až tak, že bych jel když ona pískne( Poprvé to byl můj nápad, že pojedeme něco koupit. Podruhé jsme tam jeli jen kvůli tomu,že já jsem si chtěl koupit trička a ona jela se mnou aby mi pomohla vybrat  )

Ava: co myslíš tím NĚCO NA NÍ ZKUSIT ? Já vím, že už musím něco udělat,ale nevim co a nevim jak. 

Jinak jsme byli myslím ve čtvrtek na filmu. Po tom, co jsme spolu byli před dvěma týdny venku a neměla se ke mně moc jsem byl zvědavý na výsledek, ale zase to skončilo líbačkou. Přijde mi, že když ví, že jsme úplně sami tak je to úplně něco jinýho než když jsme mezi lidmi.
...
Když jsem jí včera napsal, že dneska nejdu na ranní tak napsala, že je to dobře, že za ní můžu ještě večer přijet. Odpověděl jsem jí, že už nepřijedu, že jsem unavenej. Ale dneska možná někam půjdeme.

Ahoj, na toto fórum chodím už hodně dlouho, ale až teď bych od vás potřeboval poradit.
Věc se má takto: S tou holkou se znám už dva nebo tři roky, ale dřív jsme se spolu jenom pozdravili a občas něco prohodili protože měla přítele a tak jsem se o nic nesnažil. Ale potom se s ním rozešla a na jedný akci někdy začátkem tohoto roku( to už s ním nechodila) jsme tam spolu byli a potom když jsem odchazel jsme se i libali. Myslel jsem, že to je jen takový alkoholický úlet, ale druhý den mi psala na icq a potom jsme se dost sblížili. Já jsem, ale neměl moc času a ani náladu, protože jsem maturoval a měl jsem do toho i plno jiných aktivit. Ale i tak jsme se dál jsme k sobě začali mít blíž a už asi tak dva měsíce si spolu každý den píšeme a na icq, dvakrát jsme spolu jeli nakupovat oblečení, byli jsme na pizze, na zmrzlině, na pouti, asi třikrát jsme se u mě v autě dívali na film, občas procházky a tak atd. Začalo mi s ní být strašně krásně. Teď si všichni z okolí myslí, že spolu chodíme( asi to tak vypadá). Ale nechodíme  . Když jsme se asi tak před dvěmi týdny pohodli a potom řešili vztahy, tak mi řekla, že teď nikoho nechce. To mě hodně odradilo, protože jsem si řekl, že to už je asi ztracený, ale i tak jsme spolu jeli za pár dní na film a u toho jsme se začali líbat. Potom mi druhý den psala, že jí je to blbý, že se se mnou kousala, když mi říkala, že nikoho nechce.  Nicméně, se film za dva dny opakovalo i s líbáním a ja si začal říkat, že by to mohlo být dobrý. Minulý týden byla na školním výletě ,ale jen asi tři kilometry a já, protože znám skoro celou její třídu, jsem se tam byl dvakrát podívat. Povídali jsme si tam spolu, seděla mi na klíně a drželi jsme se za ruku. Krása  V pátek jsme spolu jeli nakupovat a tak jsem byl zvědavý jak to bude vypadat. Ale hodně mě to zklamalo. Celou dobu se chovala divně a ani mi nechtěla dat pusu narozloučenou  Když jsem se jí potom ptal, proč se ke mně tak chovala tak mi řekla,že jen byla unavená po tom výletu.Ale nevim no...A teď nevim co si mám myslet...  A ještě napíšu věk, jí je 18 a mně 19.
Co myslíte, má vůbec cenu se ještě snažit ? A jak byste kdyžtak postupovali ?
Omlouvám se za román, ale snažil jsem se napsat všechno