Diky Abruzzi, presne neco takovyho jsem potrebovala. 
to R2D2: Nejak si nejsem uplne jista, co jsi tou pyramidou chtel naznacit. Protoze uz na prvnim stupni kolabuju diky tomu, ze jsem sama, a tudiz pristup k sexu mam nulovy.
V druhym "pocit bezpeci" - zase, mit nekoho, citim se tak. V dalsim "jistota rodiny", v dalsim "partnersky vztah" a "potreba mit rodinu" - delas si legraci?
V tyhle situaci je uplne impossible se vysplhat byt na druhej stupen, natoz na samotnej vrchol.
to neverici_tomas: Tak
1. - Neoslovuj me "sestro", nejsem clen zadny sekty.
2. - No samozrejme, ze mi chybi moje draha polovicka! Vzdyt o tom tenhle topic je. Jak se naucit byt sam.
3. - Z toho, co pises, vyplyva, ze lek na samotu je nesamota. To je vpodstate pravda. Ale nejde lusknout prsty a prestat byt sam. A vzhledem k tomu, ze stale nenachazim nikoho, koho bych si predstavila jako zivotniho partnera, jsem roky sama. Coz je silne deprimujici a demotivujici. Proto tu resim, jak prezit samotu. Ne, jak nekoho sbalit.
Ptám se tedy stejně jako GR77A, co jsi pro to udělala, aby ses s někým seznámila?
Dala sis třeba inzerát na seznamku, jaké jsiou tvoje zájmy, koníčky, kam chodíš, máš dostatek kamarádů.
Seznamit se s nekym neni problem. Ale potkat nekoho, kdo by mi byl opravdy sympaticky, uz problem je. Nejsem vybirava, jen dost nestandartni. Tedy ani ten, koho hledam, neni zrovna typ, ktereho bych mela sanci potkat kazdy den na ulici. O to vic me nici to, ze jsem nekoho takoveho nasla, a prisla o nej.
Ze zoufalosti a castecne zvedavosti jsem si udelala profil na libku a par podobnych serverech, katastrofa. Kluci v mym veku nejsou vetsinou tak vyzraly, nebo chteji proste nekym zaplacnout diru po bejvale. To neni dobry duvod pro nacnuti dalsiho vztahu. Taky jsem dosla k zaveru, ze hledani nekoh touhle cestou je kravina. Ten nekdo nemusi mit rad stejny veci jako ja, nemusi to bejt prece moje "kopie", a taky se tezko pozna clovek pres net. Proste, byl to zoufaly krok, ktery jsem udelala spis jenom kvuli placebo efektu, ze jsem na dobry ceste ze samoty. Uspesnot najit nekoho touhle cestou na cely zivot, je spis zaporna nez nulova.
Chci se naucit byt nejprve sama, byt sama se sebou spokojena, prestat si zoufat, a pak teprve zacit uvazovat o vztahu s nekym. Takhle by mel IMHO zacinat kazdy normalni zdravy vztah. Jinak by mi to prislo labilni, nucene, zoufale, neprirozene.
Přeřetla sis něco o tom, jak být přitažlivá pro muže? Zapracovala jsi na svém vzhledu?
... a dívej se chlapům vyzývavě dlouho do očí. Bylo by proti jeho ješitnosti, aby za tebou nepřišel.
Jak vyřešíš toto, ostatní problémy zmizí.
Vzhled... to je neco, co resim hodne minimalne. Je to proti memu "nabozenstvi". Jsem pro prirozenost, opravdovou sama sebe, zadne nebo hooodne minimalne sminek nebo obleceni podtrhujici vnady, krivky... (ne protoze bych nemela pekne telo, proste se mi nelibi chodit vystavena jak koza na trhu) To je jeden z mych nestandartu oproti vetsine mych vrstevnic. Nechci zaujmout vzhledem, ale mnou. Aby muj prvni dojem na nej pokudmozno byl diky tomu, co jsem rekla, udelala...ne protoze ho napadlo "jee, tu bych si na miste dal" Clovek, ktereho by zajimal na prvnim miste vzhled, je presne ten, ktereho nehledam. Pohrdam takovyma lidma, je to tak nechutne primitivni cesta. Netvrdim, ze na vzhledu vubec nezalezi, ale rozhodne na nem nezalezi moc. Me osobne by nevadilo ani leckdejake fyzicke postizeni, pokud by ten dotycny byl svou osobnosti skvely, prekazka by to rozhodne nebyla.
Takze tvuj navrh sbalit nekoho pohledem, a telem... ne, diky, ani za milion. Sbalit bych mohla leckoho, ale co z toho.
Nehledam nekoho na zabiti casu, hledam nekoho na zivot. Coz je beh na dlouhou trat. Proto se zajimam o to, jak se uspesne dostat z tohodle strasnyho stavu samoty.
Nebyt sam, je, promin, hodne hloupa rada.
Hledam neco jako step by step "jak se zzit se samotou", neco jako psal Abruzzi
btw: co ma byt Sargi?
Zobrazit příspěvky
