Vím, že by bylo nejlepší se na ni vykašlat, ale já ji prostě chci.... Přiznávám, že jde kromě lásky taky trochu o Ego...

Takže pokud máte někdo nápad jak by se dalo docílit toho, abych ji znovu sbalil tak sem s ním.

Ezio: Děvka bych neřekl. Ona spala jen se mnou a s tím klukem se kterým byla přes rok ( mě pak řekla, že už odzačátku doufala, že z toho bude vztah ) a to zájemců měla vždycky hodně. Ten stužkovák vůbec netuším co to do ní vjelo, čučel jsem jak puk kde se to v ní vzalo.

Spíš bych řekl, že je hodně citově nestálá, ale že by spala s každým to fakt ne.

dravím všechny, zde na foru jsem nový. Snad to píšu do správné kategorie, pokud ne tak prosím o milost moderátory a ušetření kamenování od ostatních Smile.

Chtěl bych se zeptat na názory lidí, kteří jsou zkušenější co se týče vztahů a balení. Jde mi o jednu holku, se kterou jsem teď 3 měsíce chodil. Rozešli jsme se cca před týdnem a mě to popravdě nehorázně mrzí a štve.

Abych nějak popsal naši situaci hezky od začátku, byli jsme spolužáci na střední 4 roky. V prváku chodila se dvěma spolužáky, ale asi jen 2 týdny s každým, jednomu dala kopačky ona a druhý je dal jí. Do toho, který je dal jí byla ještě poté několik měsíců zamilovaná, než si našla jiného, se kterým byla rok a 2 měsíce. To byl asi její jediný dlouhodobý vztah a ukončila ho ona. ( říkám to proto, že má ve zvyku ukončovat vztahy sama a to většinou poměrně brzy ). Tentokrát spolu ale byli přes rok. Od té doby nikoho neměla až do té doby než byla se mnou.

Náš příběh začíná o prázninách na začátku čtvrťáku, celé prázky jsme si psali sms a ona mě začala balit. Po zahájení 1. září se mě zeptala jestli to s ní nechci zkusit. Já řekl, že potřebuji čas na rozmyšlenou. Rozmýšlel jsem se asi týden, během kterého jsem si uvědomil, že k ní chovám víc citů, než jen běžné kamarádství. Řekl jsem jí, že bych to s ní rád zkusil, ale ona najednou obrátila o 180 stupňů a chtěla být najednou zase jen kámoška. To odpálilo lavinu mých citů naplno a zažil jsem neskutečně pekelné období, kdy jsem jí až po uši zamilovaný vídal každý den ve škole, potýkal se s jejím nezájmem a ona se mi ještě neváhala neustále připomínat jako kámoška a na stužkováku se mezitím vykousnout s půlkou třídy. ( tyto události protnul jeden můj třítýdenní vztah s jinou holkou, byla to chyba, ale tehdy me udrzela nad vodou ). Pak nastalo takové štěstí v neštěstí, já dostal zápal plic a musel jsem ležet doma a vynechal jsem měsíc ve škole + ještě dlouho se vlekoucí zdravotní problémy., takže tyto starosti mi paradoxně pomohly na ní jakž takž zapomenout.

Po mém uzdravení, které trvalo několik měsíců, jsem prožil krátký románek s jednou slečnou, já chtěl vztah, ale ona ne, takže to neklaplo a já byl velmi zklamaný a srdce jsem si vylíval ( světe div se ) právě holce o kterou se mi teď jedná. Logicky se zdá, že tímto jsem se pro ni stal bezkoulým ubožákem a že už jsem neměl šanci na nápravu, ale události nabrali neočekávaný směr….

Na konci čtvrťáku, právě před cca třemi měsíci, jsme spolu měli jeden takový flirt po icq, kde jsme se navzájem shodli, že nám chybí sex a že bychom si mohli navzájem vypomoct. Ona to brala prvně z legrace, ale já jí dal najevo , že mám vážně zájem a s nově nabranými znalostmi pick upu se mi podařilo překonat její zábrany a dostat ji do postele na čistě nezávazný sex. Potom se dělo asi tohle ve zkratce : Ona začala mít zájem o vztah se mnou. Já ji nechal vydusit za to co mi udělala na začátku čtvrtáku, ale nakonec jsem to s ní zkusil. Ona se zamilovala až po uši. Já asi po měsíci taky. Byly to krásné 3 měsíce, ale teď je konec, důvod jsem moc nezachápal. Při rozchodu mlela pátý přes devátý, hledala chyby všude, vařila z vody jen aby si odůvodnila to co z ní vypadlo nakonec, že už ke mně nic necítí a že si prý mám najít lepší. Kecy kecy … Na konci vztahu jsem měl špatné období, kdy mi nebylo moc do řeči, možná tohle by něco vysvětlovalo.

Rozchod jsem vzal řekl bych docela chlapsky, žádné scény a doprošování. Docela ji to zaskočilo, že jsem to vzal tak sportovně, vím to od svých informátorů. Je to přetvářka, v soukromí takovej hrdina nejsem a párkrát jsem si i pobrečel, ale před ní se snažím nedat nic najevo a docela se mi to daří.

Teď se má situace asi tak, že ona se chce kamarádit ( u rozchodu jsem jí řekl, že už kamarádi nikdy nebudeme a ona mi včera psala jestli jsem si to nerozmyslel ) a já ji okázale ignoruju. Jako kámošku ji fakt nechci. Přiznám se, chci ji zpět. Každý mě od toho odrazuje, vím, že to není správné, ale chtěl bych tady od vás radu jak mám postupovat aby se ke mně vrátila …

PS: Vídáme se osobně každé pondělí na pomaturitním studiu.

Děkuju všem za případné rady.