[bere svůj život do vlastních rukou a ve vztahu není pasivní, ale svou osobností ho tvoří ze stejné míry jako já]

Těch vlastností je opravdu spousta ale myslím že základ je ta již zmiňovaná Jiskra. Což alespoň pro mě znamená, že to je člověk který bere svůj život do vlastních rukou a ve vztahu není pasivní, ale svou osobností ho tvoří ze stejné míry jako já.
Jinač též uznávám že "žena by měla být ve společnosti dámou, v kuchyni kuchařkou a v posteli kurtizánou". 

Moc se omlouvám vzhledem k vážnosti tvé situace ale........ bože ty jsi vůl.

Rád bych se tě zeptal na pár věcí.

Co k ní cítíš?
Miluješ ji ještě?
Pokud ano, tak proč?

Introverti přitahují zejména protějšky zvědavé nebo pečovatelské.
Introvert přirozeně vzbuzuje důvěru a větší pocit bezpečí a solidnosti. 

[proto]

Myslím že jste rozdíl vystihli poměrně dobře, přidám ještě jeden pohled.

Když jsi zamilovaný miluješ partnera proto jaký je. Když pociťuješ lásku, miluješ ho přesto jaký je.

Myslím že na otázku topicu, už odpověď dávno znáš. Získal jsi ji prožitou zkušeností, i když to byla velmi drahá zkušenost. Jednou se ti ještě bude hodit.
Podělíš se s námi o odpověď?

Souhlasím s tím, že je velmi smutné pokud rozpláčeš někoho kdo tě miluje a na kom ti navíc záleží.
Nech splín, splínem. Mám takové zkušenosti, že když po něčem toužíš, tak tomu musíš věřit a ten pán nahoře ti dá ještě jednu šanci.

p.s. já když mám splín tak se kouknu na citát co má dextera pod čarou, ten mi vždy rozežene chmury.

Moje první slečna byla taky panna. Na začátku vztahu tvrdila, že si chce ponechat věneček až do svatby. Nakonec se mi po třech měsících dobývání a svádění, věnovala k narozeninám.
Ale abych přiznal pravdu, tak jsem ji nesvedl. Byla to na svůj věk velmi rozvážná dívka a k tomu že se chce se mnou milovat dospěla sama. Bylo to její rozhodnutí, já jí jen dával najevo že o ní velmi stojím a jaký na to mám názor.

Řekni jí co si o tom myslíš a respektuj její rozhodnutí.
Nic jiného ti stejně nezbude, pokud jí máš rád a nechceš jí ublížit.

Je 

Tenhle možná není nejlepší, ale na zdejší fórum se hodí 

Sedí Adam v ráji a smutně kouká. Všichni tvorové žijí šťastně v páru. Ptáčci si staví hnízda, laně s jelenem pijí z jezírka atd. Adam je smutný a když potom mluví s bohem povídá. "Víš pane všichni tvorové žijí v páru a já jsem tak sám." Bůh se zamyslí  poškrábe se na hlavě a říká " No, můžu ti udělat dokonalou ženu. Bude krásná, věrná, oddaná, poslušná, bude ti inspirací i oporou, bude tě milovat a udělá pro tebe první poslední. Ale je v tom háček. Bude tě to stát, jednu ruku, jednu nohu a jedno oko."
Adam se zamyslí a povídá " Pane a co bych dostal za jedno žebro?"

stojim pri svem chlapovi, i kdyby se chystal udelat tu nejvetsi volovinu na svete, nikdy ho nekritizuju primo, natoz na verejnosti. Ale  vzdycky kdyz mi na nem neco vadi, ve vhodnou chvili si s nim o tom promluvim.

Tak to jsi téměř dokonalá partnerka, trefila jsi to velmi pesně. 

Jak se dělá ten smajlík s potleskem? 

No, pokud ti stačí prožít život se submisivní, intelektuálně zaostalou, ekonomicky nesoběstačnou ženou, která na tobě bude závislá, tak máš jistě pravdu. 

Je to prostě o tom jaké máš na partnerku nároky, někomu stačí že holka dobře vypadá a zbytek neřeší.

Mohu-li k tomu něco říci ze své zkušenosti a věku. Tak vězte že do pětadvaceti loví muži ženy. Od pětadvaceti to začíná být naopak.

Mladé holky kluka nepotřebujou a pokud ano tak pouze pro naplňování svých romantických představ. Kolem (25) si naopak začínají uvědomovat muži že po ženách už tolik neprahnou.

[Základem vztahu je komunikace]

Myslím že ten o kom mluvíš mezi řádky má prostě jen nízké sebevědomí. Když ho chválíš, motivuješ ho a on se snaží dokázat že je opravdu ten nejlepší. Když ale na něco nestačí a ty mu to dáš ještě citelně znát. Začne o sobě pochybovat a cítí to jako tvoji zradu.

Dokonalá souhra neexistuje. Každý vztah může dobře fungovat jen pokud se oba partneři naučí něco o toleranci. Někdy je jí potřeba více a někdy méně.
Návod k tomu jak udělat chlapa šťastného je pouze jeden, poznej ho a zjisti jaký ve skutečnoti je. Pak už snadno odhadneš jeho potřeby a pokud je dokážeš uspokojit, bude šťastný. Stejně jako ty budeš štastná pokud on bude naplňovat tvoje potřeby.

Základem vztahu je komunikace.

Za koho mě máš? Já nemluvil o náctiletých slepičkách, ale o mentálně dospělých ženách, a ty už mají jasno, co chtějí a co ne (aspoň pokud jde o chlapy)

Ty jsi se nějak rozčepířil 
Mezi věkem a mentální vyspělostí sice určitá spojitost je, ale věk není důkazem vyspělosti/nezralosti lidského jedince.
Sám jsem toho důkazem 

Primitivně-maskulini chování může být do určité míry pozitivní, ale určitě ne nezbytné.
Maskuliní chování do určité míry nezbytné je.

Souvisí to, jak jsi správně poznamenal, s určitou praktičností, vyhraněným názorem a schopností postavit se problémům.

Ono, když se kluk chová ke slečně jako ke kusu hadru, tak ho každá příčetná holka pošle rychle do háje.
Ale pokud jí skládá básně, dělá vše jen pro ni a pořád jí opakuje jak je skvělá a že si ji ani nezaslouží (myšleno tak, že mužné chování zcela chybý). Tak ho pošle do háje taky.

Já bych tedy Qarku odmazal poslední řádek. Na dvoj či vícesmyslu je krásná právě ta nejistota co tím autor myslel. Ale abych jen neplkal přihodím.

Sedím v kavárně se zajímavou slečnou, bohužel je ale závislá na svém mobilu. Mobil každou chvíli pípne a displej se rozsvítí. Slečna přeruší náš rozhovor a přečte si sms.
Po kavárně se rozcházíme.

Ona: "Ozveš se?"
Já: "Napíšu."
Ona: "Kdy?"
Já: Pohled ní, pohled na mobila v její ruce. Úsměv. "Až se ti rozsvítí."


Slečna v kožené minisukni při tanci.

O: "To je minisukně od sestry, hezká viď? Není trochu moc krátká?"
V: "Já se kůže dotýkám rád."

Gratuluji jsi desetitisící chlap kterému se to za tenhle rok v ČR stalo a když správně odpovíš na tři otázky, můžeš vyhrát jízdní kolo 

Moc se omlouvám, to ten můj přirozený sarkazmus. 

Myslím že ženy chtějí muže, které budou obdivovat a kteří budou na nich nezávislí a zároveň chtějí aby je tito muži oddaně milovali a obdivovali je. To že se jedná víceméně o dvě protichůdné věci ženy neřeší, protože to řešení nemá.
Vím že ti to moc nepomůže, ale vím docela dobře jak se cítíš. S jednou bývalou slečnou jsme si taky dali měsíc pauzu a mě se náhodou dostala do ruky korespondence mezi ní a mojim kamarádem. V prvním odstavci bylo tolikrát "lásko" a "miláčku" (abych nekřivdil - hlavně z jeho strany) že jsem to dál ani nedočetl a udělalo se mi ee

Každý vztah prochází zákonitě několika fázemi. Na začátku je vztah vždy o obdivu, pokud vám to bude klapat zakoření se láska na mnohem hlubších hodnotách, jako je třeba důvěra. 
Obdiv nikdy nevydrží. I kdyby jsi byl superman s jeho schopnostmi, stejně by se tě časem nabažila. Z toho plyne že vztah můžeš vyvýjet, ale nikdy ho neudržíš na místě (potažmo nevrátíš zpět na začátek).

Pevnější vazby tvoří všeobecně důvěra. To že kamaráda si pustíš blíž k tělu, víc do svého soukromý. Potom spolu můžete mluvit a zdílet zážitky na jiné úrovni než s cizími lidmi.

Dokud se ptáš na důsledky je hovor vždy neosobní. Osobní začne být ve chvíli, když se začneš ptát na důvody.

Vědět co říci je jen jedna polovina. Pokud nevíš jak to říct. 

Já měl také vždy problém s žárlivostí. Jen přesně opačný. 

Avaranger 

johny89 : jestli ještě hledáš odpověď na téma proč, doporučuji ti přečíst si kníhu "fenomén mužství a ženství" z té se dá pochopit, proč je ženský svět jiný než ten náš. 

I já přidávám svůj hlas a zkušenost.

Myslím že holka po rozchodu si potřebuje zvednout sebevědomí a chce věřit že ona nic neztratila (rozchodem získala)
Taky mi byla výčítána má existence, až na mě nezůstala nit suchá.
Také jsem byl pomlouván.

Je fajn že většina našich společných kamarádů měla svou vlastní hlavu. 

a) Takové nejsou jen holky.
Že by to bylo proto, že holka může mít hodného kamaráda, ale od partnera očekává něco víc?. Když vložíš dívce do rukou celý svůj život, riskuješ že si toho nebude vážit protože už nemá oč usilovat. A ani nebude vědět co s ním, takže ho pravděpodobně zahodí.
b) Šance je vždy. Navíc si uvědom že někdo koho nemůžeš v osmnácti vystát, může dospět a být pro tebe ve dvaadvaceti ideální partner.
c) Bojové sporty po rozchodu můžu jen doporučit, jsou skvělé.
d) To přijde časem. Vztahy jsou o tom že naplňuješ potřeby partnera a on zase tvoje. Jen potřeby mladých lidí se mění neuvěřitelně často, oni o tom ještě většinou neumí mluvit a říct partnerovi co se změnilo. Tak místo vysvětlování se s ním prostě rozejdou, protože jim přestal vyhovovat.
Časem si ujasníš co od partnerky vyžaduješ ty a až potkáš slečnu, která už to má taky trochu srovnané, budete mít delší vážný vztah.

Riziko, že se partnerce změní potřeby, ale zůstane navždy a pokud o tom nebudete mluvit může ti holka rozbít během pár dnů i dlouhý vážný vztah. (Tuším že někde na fóru byl příběh kluka s kterým se partnerka "bezdůvodně" rozešla po sedmi letech.)

Není to normální, ale stává se to. Každý potřebujeme pohlazení a cítit že o nás ten druhý stojí a vím že to potřebuješ i ty.

Hustej dým: Zažil jsi někdy přechozený vztah? Budeš se možná divit ale já nelituji že jsem poznal jiné ženy, myslím že to byla dobrá zkušenost. Jen jsem chtěl vyjádřit to, že moje první partnerka je fajn holka a přeju jí krásný život ať už to bude s kýmkoli.

Zamysli se co k ní cítíš. Když opadne zamilovanost tak obvykle zbyde buď láska založená na důvěře a tom že si partnerky vážíš přes všechny její nedostatky, nebo nic a jsi s ní jenom ze zvyku. Ale uvědom si že i když znáš partnerku jak své boty a do vztahu se vám dostala rutina, neznamená to, že není vyjimečný a skvělý člověk.

Můj první vážný vztah jsem ukončil já a rozešli jsme se v dobrém. Byli jsme spolu několik let a já byl jen o něco starší než ty. Přišlo mi nějak líto že pokud s ní zůstanu, nezjistím jaké to je s jinými partnerkami. Teď mám za sebou další vztahy a už jsem se vybouřil. Občas se vidíme a řeknu upřímně že pokud by se naskytla situace že by neměla partnera a já partnerku, tak bych se ji pokusil znovu ulovit. Tentokrát už navždy.