To dextera:

Máš naprostou pravdu,absolutní souhlas  ..Pro mě to momentálně už skončilo,ten největší útok citu se pomalu,ale jistě vytrácí..s takovým člověkem nic mít nechci a nebudu.Možná vypadá dobře,možná že sex s ním by byl fajn,ale ty možný problémy potom mi za to prostě nestojej  ...

To daemoniack:

  To je moc dobrý,to si musím zapamatovat   

To curtis:

Máš naprostou pravdu,jak jsem mladá,tak jsem blbá  .Ale naštěstí si už konečně začínám uvědomovat,že tohle k ničemu nevede.Nevím,asi nemám náladu,chut,možná věk(ted mě nenapadá nic lepšího  ) na to,abych zoufale toužila po chlapovi,kterej se ani nedokáže jasně vyjádřit,sám neví,jestli mě vlastně chce nebo ne,jednou se chová tak,podruhý zase jinak..Nejsem ani telepatka,ani vědma a doopravdy mě nebaví zkoumat každou jeho reakci,jestli je to tak nebo tak...Mám ráda,když je chlap otevřenej a upřímnej a když je to potřeba,dokáže o tom komunikovat.
Na delší vztah by to asi nebylo,nevím,mám ten pocit,ale kdyby prostě na férofku přišel a řekl jasně(a především slušně a upřímně) co chce,že mě chce i přesto,že to nebude mít budoucnost a bude to jen ,,na postel" a že si od toho momentálně víc neslibuje a nemuže slíbit..tak by to pro mě možná bylo lepší,než to jeho věčný zmatečný chování a nejasnosti..Nemužu ted s určitostí říct,že bych do toho šla.Možná bych to nakonec i odmítla a k ničemu by mezi námi nedošlo,ale měla bych alespon jasno,on taky a bylo by to naprosto svobodný a jasný rozhodnutí...
Je to tak trochu rozpor.Na jednu stranu takový chování ocenuju,na druhou stranu mám z toho pocit,nevím,něco jako ponížení.Mám ráda,když mě chlap balí,ale ne stylem ,,pojd kotě,pujdeme si spolu za.... " .I když je mi v tu chvíli třeba jasný,o co momentálně jde,přesto se ráda někdy nechám tak trochu ,,oblbnout" .Mám ráda,když je v tom takovej ten pocit svobody,když se zachová určitá forma,určitý ,,dekorum" ..Nechci si při tom připadat jako kus masa,prodejní zboží,u kterýho jde především o to,že jí má  ...
Je v tom trochu rozdíl,jde to podat tak a jde to taky podat tak  .Jde o to,jak se to řekne,jak moc je z toho cejtit ten rozdíl,že to třeba nedělá často(možná i dělá),ale momentálně chce jen a jen Tebe,nebo jestli,když to nevyjde tady,pujdu o sedačku dál ... ..

Včera,když jsme v práci seděli kolektivně na cigárku,tak jsme se dvakrát setkali očima a on se na mě pokaždý(začal on) nesměle a lehce usmál.Následně ale ale o pár hodin později,opět na cigárku,začal konverzovat na téma,jeho milenky(že na ně nemá čas...),že údajně chodí do bordelu a nechává si ho vy..... a tak podobně.Dost nahlas,dost frajersky a dost přehnaně  .Měla jsem z toho spíš pocit,že jestli někdy nějakou kur... viděl,tak jedině na fotce    .I když to místy pusobilo docela věrohodně,nějak mi to k němu prostě nesedí,nemužu si pomoct.Ale třeba se doopravdy pletu,co já vím..
Momentálně mě napadá jedině to,že je doopravdy uplně mimo,takhle přece žádnou normální holku,která není k...a přece sbalit nemuže.I na postel.Jako by se nějak nemohl rozhodnout,jak se má přede mnou vlastně prezentovat(neni to tak těžký,ale musí se u toho přemejšlet  ).

Jak s ním mám ted o něčem mluvit,jak se mužu nějak projevit,když ani po dvou měsících nevím,co vlastně chce a neumí to ani říct jako chlap?Nehodlám se v práci ztrapnovat jako nějaká 14 náctka(nic osobního,slečny prominou ;-),mluvím jen z vlastní zkušenosti ) nebo ze sebe udělat na rovinu něco,co nejsem a vrhat se na něj...).

Nejlepší asi bude,když se na to uplně vykašlu,zapomenu na něj a udělám dívčí mejdan      ....

p.s. curtis-díky  !!!

Ahoj 

No,situace je asi taková..Poslední dobou mám z něj tak trochu pocit,že se mě snad bojí,snaží se mi vyhýbat,málo se mnou komunikuje..Navíc jsem zjistila,že je to rak,což to jeho nejasný chování docela vysvětluje,ale na druhou stranu je to ještě těžší,protože raci obyčejně bejvaj dost citlivý kluci a dlouho jim trvá,něž se odhodlají udělat ten první krok..
Navíc včera večer v práci,náhodou mě jen tak z legrace objal jeden kolega a ON tam zrovna přicházel.Pronesl něco v tom smyslu,že snad  ,,jsem přece jeho" ,nebo že jsem mu nevěrná ...Něco takovýho(ted už si přesně nevzpomívám,mluvili na mě současně další dva lidi).Otočila jsem se a naše pohledy se setkaly  a trvalo to nekonečně dlouho a já chtěla,aby to nikdy neskončilo..Nic jsem mu na to neodpověděla,protože jsem v tu chvíli byla uplně mimo.Následně prošel kolem mě,s takovym neutrálním výrazem...
Jak to udělat,jak mu jemně naznačit to,že ho mám ráda víc,než bych asi měla?Jak postupovat citlivě,vzhledem k situaci,abych ho nevyděsila ale zároven jasně,aby to pochopil a konečně se k něčemu rozhoupal?Nechci se zachovat jako ,,narušitelka" jeho manželství a udělat nějakou blbost,ale spíš jako holka,člověk,který by si rád ujasnil situaci,došel konečně k ,,něčemu" pořádnýmu a rád by věděl,na čem vlastně je..??Mám pocit,že kdybych mu to řekla na férofku,tak se vyděsí a uteče jak malej kluk...Nějak mu projevit svuj zájem,ale ne vlezle a nějak víc,než jen pohledy z očí do očí..
Možná,že mi dává šance,výzvy,ale já je v tu chvíli nevidím,sami spolu ted nejsme skoro vubec..Možná bych ho mohla pozvat na cígo,jen my dva a potom to už nějak nenápadně udělat,říct mu,že mu to sluší,dotknout se ho,pod nějakou záminkou..) nebo já nevím  ...
At se snažím sebevíc,nedokážu na něj přestat myslet,připadám si jak očarovaná...

ještě bych chtěla dodat,že jestli se mi něco nelíbí,tak to jsou takový ty moc upravený bradky,vyloženě na centimetr,kotlety a tak vubec...To nebrat 

Tak já jsem jednoznačně pro  .Taková bradka,nebo strniště je u chlapa neuvěřitelně sexy.Vždycky to tak příjemně škrábe  ....Nedávno jsem taky někde četla,že chalpi s vousama pusoběj prý na většinu lidí podvědomě inteligentněji  .Kdysi jsem měla jednoho přítele,nosil bradku.No a potom se jednoho dne zbláznil  a všechno to schodil,vypadal potom uplně jinak, no nebylo to prostě ono..U mě to vzniklo s největší pravděpodobností v době,když mě jako malou táta škrábal z legrace vousama po tváři  .

Ahoj   

Děkuju za vaše názory 

Taky tomu moc šancí nedávám  ,ale nevím,jak se zbavit myšlenek na něj a na to,jaký by to třeba teoreticky mohlo bejt,kdyby nikoho neměl a mohl jednat,stejně tak jako já,jenom sám za sebe.
Taky z něj mám ten pocit,že možná ani sám neví,co nebo koho vlastně chce.Na jednu stranu má jednou manželku a dítě a snaží se chovat zodpovědně a na druhou z něj mám pocit,že nejspíš mu začíná bejt jasný,že komplexně ,,manželská institice" v těhle letech(co si budem povídat) není asi uplně ten nejlepší krok a že to docela uspěchal..Zodpovědnej asi je,ale na druhou stranu by měl bejt zodpovědnej i sám k sobě..
Taky mám sto chutí dát od toho ruce pryč a nic si s ním nezačínat,ale nevím,co se stane,když budem někde sami,jestli budu mít sílu a v tu chvíli i dostatek rozumu na to,nedávat mu žádný naděje..
Napadá mě,že by možná bylo nejlepší počkat,jak se situace vyvine dál.Kdyby se to teoreticky posunulo někam dál,zkusit si o tom s ním nějak promluvit,někam ho pozvat(at alespon vím,na čem jsem..).
Potřebovala bych si nějak ujasnit situaci,jak o jeho manželství,tak o jeho vztahu ke mě.
No nevím  .Přesto díky!

Ahoj 
Tak podobnej problém jako Ty,řeším ted taky,takže moc dobře chápu o čem mluvíš(píšeš  ).Psala jsem o tom před pár dny do příspěvku k článkum,ale zatím bez reakce.Za normální situace bych nejspíš reagovala podobně,tj. možná bych do toho šla a zakusila to,ale problém je v tom,že je s tou svojí už dokonce ženatej a mají spolu dvouletou dceru (jemu je 21,docela neobvyklý,v dnešní době..).
Líbil se mi už od prvního dne,ale o jeho manželství vím teprve cca 14 dní.
Normálně si s mladším klukem nic nezačínám,jsem spíš na starší,ale tenhle mě doslova očaroval a nemužu na něj přestat myslet(ráno,přes den,večer...  ).
Chtěla jsem si to nechat pro sebe,nechci nikomu rozbíjet manželství,nejsem ten typ,co tohle provádí bez mrknutí oka.Ale před nějakou dobou se ke mě najednou začal chovat uplně jinak(předtím spíš jako kamarád,kolega..).Z toho fajn kluka se najednou stal frajírek(nevím,jak jinak to líp napsat) a začal mě balit takovym zpusobem,že jsem se pomalu nestačila divit  .Kdykoli jsme spolu byli náhodou o samotě,navrhoval,že si spolu dáme sex,že se oba alespon odreagujeme,taky jestli mu ho nechci vy.... .Ptal se mě na muj partnerskej a sexuální život..a spoustu dalších dvojsmyslnejch narážek.Trvalo to tak týden,v posledních dnech se to už pomalu začíná uklidnovat.Pokaždý jsem řekla ne a odkázala ho do patřičnejch mezí.Zaujaly mě ale ty jeho zatracený oči.Troufám si říct,že určitý zkušenosti už mám,taky nejsem žádná světice,ale zdálo se mi,že i když mi zrovna říkal všechny tyhle věci,tak to nebyly oči děvkaře,frajírka..Měla jsem pocit,jako by se na mě dívalo malý dítě,nebo pes na svýho milovanýho páníčka..,nevím.
Na nějakej delší vztah s ním si ted ani netroufám pomyslet,možná to bude znít hloupě,ale jsem realistka a stačila by mi jen jedna noc s ním,možná že třeba i jen ho moct alespon políbit..
Strašně ráda bych si s ním něco začala,on chce,já chci,ale vzhledem k jeho manželství a dítěti si netroufám dát mu další podnět.A přitom vím,že čeká jen na to.Jak mám tohle řešit?
Posledních pár dní se chová už zase jinak,najednou je zase ,,normální",ale navíc ,když se někde sejdeme,tak se na mě nesměle usmívá,zaujatě mě poslouchá,prohlíží si mě,nebo se chová tak nějak nervozně.Když se nás sejde víc,tak až extrémně lpí na tom,aby se mnou nezustal někde sám..
Tak nevím,co si o tom mám myslet  ? Je to zamilovanost,nebo mě chce jen do postele,nebo mě už nechce vubec...????Prosím o radu,jsem z něj uplně mimo a hlavně si najednou vubec nejsem jistá,koho mám vlastně proti sobě a jestli do toho jít nebo ne,i s tím rizikem,že to bude jen ,,na postel" ??
Moc jsem asi neporadila,ale přesto díky!