Tak v tomhle případě to ekonomický podtext nemělo, když jsme spolu chodili, platili jsme celkem spravedlivě jednou já, po druhé zas ona. Na zlatokopky nejsem zvědavý, na prvním rande, když slečnu pozvu, tak samozřejmě taky zaplatím, ale očekávám, že za to uslyším děkuji, pokud nepoděkuje, tak jí znovu už nepozvu, protože se neumí chovat. Pokud nabídne, že za sebe zaplatí, může to sice znamenat odmítavý postoj, ale taky nemusí. Zaplatím stejně já s vysvětlením, že jsem jí pozval, ale má u mě body k dobru. Většina slečen, se kterými jsem chodil, na první schůzce tu nabídku, že za sebe zaplatí dala a vysvětlení, že jsem je pozval, přijala. Tyhle slečny pak taky ve vztahu braly jako samozřejmost, že jednou jsem platil já, jindy zas ony. Osobně ale ve vztahu  preferuji aby za oba dohromady zaplatil jeden a střídat to, kdyby platil každý za sebe, připadal bych si, že k sobě nepatříme.

Zpět k tématu, druhá věc byla důvod rozchodu, samozřejmě jsem se ho nedozvěděl, zkrátka si někoho našla a mě pak dala kopačky, Od té doby jsem takhle dostal kopačky už od další, ale stejně jsme spolu prožili krásné léto a kus podzimu, už je to za mnou a já mám teď zas prostor poznat nějakou novou.

Jak jsem tu celkem dlouho nebyl, tak koukám, že ve spoustě témat tu teď bují docela pesimismus a looserování, tak bych chtěl všem, kterých se to týká, popřát trochu veselejší pohled na svět a vůbec, vyrazte radši ven pozvat nějakou slečnu na pokec, mě tohle vždycky pomůže, když jsem z nějaké v depce, pozvat na pokec nějakou úplně neznámou, je to taková nenásilná metoda GFTOW a zároveň způsob, jak posléze najít svojí budoucí.
 

Tak finito, už jsme se ani nesešli, jen pár SMS a konec, musím říct, že jí zjevně nejde nejen o mě, ani o toho kámoše, ona je na té seznamce totiž pěkně aktivní. Jsem zas o nějakou tu iluzi chudší, ale když jsem si konečně připustil celou pravdu, jsem rád, že je to za mnou. Kdybych byl prevít, asi by býval ten Kalirův nápad stál za realizaci, nějak na to ale nemám žaludek.

Neznám přesné okolnosti, ale pro jistotu se zeptám. Trvalo ti tři měsíce než jste se dostali do stavu pusa na uvítanou a rozloučenou. 
Nemůžeš si za to tak trochu sám? Co flirtování, svádění.

Nee, tak to není, první pusa na rozloučenou proběhla na první schůzce, pak se kvalita s časem značně zlepšovala, leč u toho zůstalo. Takže tak. Že si za to částečně můžu sám, je mi jasné, ale jaksi mi to nepomáhá řešit situaci. Díky za ten citát

Hmm, tak 1/2 b je bez diskuze, to kamarádovi nemusím říkat, to ví dobře sám, je to kamarád, zavolal, zeptal se a zjistil, zač je toho loket, být já v jeho kůži, tak dávám ruce pryč taky, kdyby pro nic jiného, tak už jen pro svoje dobro, že....

Už dlouho čtu tohle skvělé fórum, ale teprve nyní se mi přihodilo něco, co mě dokonale rozhodilo a přinutilo svěřit se. Věc se má ve zkratce takhle : Před třema měsíci jsem se seznámil  s jednou slečnou, rozuměli jsme si, měli jsme stejné zájmy, chodili jsme spolu na procházky, jezdili na kole, zašli na skleničku, prostě normálka.  Sblížili jsme se do stádia  pusa na uvítání a na rozloučenou, ovšem provedení se rozhodně nedalo nazývat kamarádské Nějak to ale nešlo dál, snaha o vytvoření příhodných situací vycházela naprázdno. Říkal jsem si, že nebudu moc tlačit, ono to nějak dopadne. Dopadlo to takhle, zavolal mi kamarád, že ho moje slečna balí přes seznamku, poslala mu fotku, btw tu samou, co poslala onehdy mě a já ji kamarádovi ukázal. Ptal se, jestli jsme se rozešli, já se na to tvářil pochopitelně překvapeně, doteď slyším jeho přesně vystihující reakci : "Ty vole, to je teda hustý". Podotýkám, že slečna kamaráda nikdy neviděla, přesto ho v první zprávě už zve někam ven, píše mu, jak jí záleží na upřímnosti a nesnáší lhaní, no prostě nestačím se divit. Takže náhoda jak hrom, zkrátka svět je malý. A co teď ? Slečna zatím o výsledku své akce neví, já jí nechci ztratit, ale bojím se, že už se tak stalo a navíc, že jsem asi o nic nepřišel Pokud bude někdo z vás takový optimista, aby mi poradil něco zachraňujícího, moc díky.