Moc pěkná představa, rozhodně se jí drž a nevzdávej se. Věk je v pohodě, já na tohle myslím už o tři roky dřív . Zrovna jsem řešil takovou osobní krizi, kdy jsem hodně dlouho neměl žádnou přítelkyni a přisuzoval to sociofobii, nekomunikativnosti apod. Problém byl ale v tom, že nechci balit holky na jednu noc, ale přesně jak píšeš, daleko víc člověku chybí nějaký výraznější smysl života, někdo, kdo by byl rád, že jsme jen tak doma spolu, s kým  a pro koho by se dala připravovat vánoční výzdoba, péct cukroví apod. Napadají mě jenom tyhle idilické chvíle, které budou proložené horšími momenty, ale za ten risk to stojí.
A mimochodem děláš pro nalezení té pravé něco nebo jen čekáš, že se najednou sama objeví? Stále víc známých mě odrazuje, že "být uloven tou pravou" je utopie, tak abychom neskončili jako staří snílci  .

Taky občas ráčkuju a sem tam se zadrhnu nebo mylšenky předběhnou jazyk a člověk v půlce věty neví, kde se ztratil . Hlavní je působit, že je to přirozené, že to k tobě prostě patří, nepřemýšlet o tom a mluvit, klidně i koktat dál a dál, dívat se při tom druhému člověku do očí, v žádném případě nesklápět zrak k zemi a cítit se, že zadrháváním je člověk něčím handycapován. Jsou to jenom slova a navíc - když si pořádně všimneš, koktá hooodně lidí, jen si toho u jiných nevšímáme. Specialisti jsou politici se svým "Éééé... onóóó´, jakbychom to... ééé... vlastně hmmmm..."  .

Jinak když se v řeči zamotám, tak si většinou nahlas zanadávám "Fujtajbl" nebo "Brrr." Nevim, jestli to nepůsobí divně, ale mě to pomáhá pokračovat a rozhoupat se dál.

Frish: no ale ne kazdy ma majetek diky svym zasluham    ale to je jedno, hlavni problem baleni na majetek je v tom, ze nepoznas o co te holce jde, jestli o tebe nebo prachy    nejlepsi je moc nevybocovat z prumeru a radsi pokud ma clovek tech penez vice to nerozkrikovat a to nejen kvuli holkam      ale pokud jde o holku na jednu noc proc ne 

Tak tak, nejdriv nenapadne otukat, jestli ma o cloveka zajem, aniz by mela paru o jeho financni situaci a nasledne odvezeni domu uz rozhodne nic nezkazi . A nemusi to byl ani auto v cene dvou set krabic havanskych doutniku, hlavne, kdyz s nim clovek nejezdi jako vrah ).

to Aldamir: Máš můj obdiv, že to se seznamkama zkoušíš, i když to nevychází. A nenech se vyviklat, pokud tě to baví, tak proč s tím přestávat. Ale po menší úvaze bych taky začal směřovat k vyhlížení dívek v reálu, opravdu to vypadá o hodně jistěji. Já chtěl původně tu seznamku spíš jako odrazový můstek, ale s trochou sebebičování to snad půjde i v reálu. Fakt je, že to chce chodit mezi LIDI a kopat se k akci, absolutně nehledět dopředu, nemyslet na následky a trapasy, prostě jednat. No, což teda zvládám jen teoreticky, dnes bych si nafackoval, protože jsem chtěl jen tak oslovit barmanku z posilovny, kterou jsem párkrát viděl u nás v autobuse. Jenže nakonec byla všude kolem spousta jiných lidí, tak jsem zase odevzdal klíček a s idiotským zakřeněním odkráčel . Grr, no nuda, šeď, škoda mluvit, never mind.

Jinak zažít pořádný trapas - chce to zažít pořádný trapas s hokou, resp. balením, v ostatních oborech jsem továrna na trapasy. Ráno měli lidi na zastávce dvacetiminutové divadlo, když jsem se snažil jako lama řidič zaparkovat, děsný pocit (na druhou stranu qarkova rada říct si "To jsem debil, no co, alespoň je sranda" zabírá! ).

to Galileo: Jasny, presne neco takoveho se snazim delat, konverzovat s kymkoliv to jde, jen ta temata zoufale nedocvakavaji a vysledkem jsou spis trapna ticha. Chce to vazne trenovat kazdy den, nebyt zavreny doma, coz jsem asi do minuleho mesice prave byval. Tohle oslovovani neznamych lidi se uz trochu lepsi (i kdyz dnes me vypekla sousedka, kterou jsem nikdy predtim nevidel - uz se nadechuju k pozdravu, kdyz se otoci a specha pred mrazem domu ). Akorat s holkama je to tezsi, k tem bude zbyvat jeste nejaka ta cesta. Kazdopadne diky, vypada to na dobry smer .

Seznamky jsou imho dobre pro lidi, kteri se nedostanou casto do kontaktu s vetsim mnozstvi osob/divek. Coz je teda muj pripad, ale zrovna v praci mi naprosto necekane zacal kolega vypravet, jak bali holky v nakupnim stredisku. Asi toho cloveka vic proklepnu, pripadne se mu nekdy, az pujde do mesta, sproste prilepim na zada .

Diky moc za vsechny tipy, rozhodne maji alespon psychologicky efekt, ze se musim do neceho sam dokopat, samo nic neprijde. Vetsinu z takoveho toho postupneo osmelovani se jsem zacal praktikovat uz po precteni Qarkovi knizky (btw kdyz mi ji kamos dal k promoci,, byla to prvni chvile, kdy jsem si zacal uvedomovat, ze pasivni cekani na "tu pravou" nema cenu a neco je spatne), ale asi to fakt chce nepolevit. Kdyz byvam delsi dobu ve spolecnosti, tak je to lepsi a zacnu se prizpusobovat, ale posledni dobou se vsichni znamy rozjeli do sveta, tak jdou komunikacni schopnosti ke dnu. Teda alespon ty verbalni, na netu mi to keca az neprijemne, proto jsem se chtel uchylit k tem seznamkam .

Jinak seznamky - asi s nimi teda jeste nejakou chvili pockam, podle toho, jak se to vyvrbi v realu. Na druhou stranu od takoveho setkani necekam nic jieho, nez najiti kamosky, se kterou se da rozumne pokecat, zajit do kina, zasportovat, pusu na prvnim rande ani sex na druhem rozhodne nehledam, mnohem lepsi je spriznena duse, se kterou by si clovek rozumel... jenze co slycham z okoli,  tak takova bytost snad nai neexistuje.

Larry Flint to popsala dokonale! S tim kamosem bychom si mohli podat ruce - opravdu mam casto pocit, ze nechtene pusobim namyslene a zamerne nekomunikativne, coz neni vubec pravda. Mlceni tak proste vypada . Jinak obycejne mluveni s holkou je dobra rada, kdyz o nic nejde, jsem relativne v pohode. Ted jsme treba pokecali s o osm roku starsi zenatou sekretarkou na obede. Zaver byl sice takovy, ze jsem divny introvertni exot, ale byla to sranda 

Ahojte, zřejmě bych měl začít klasickým popisem, že je mi 25 let, pár let jsem neměl vážnou známost a během té doby se ze mě stal typický introvertní sociofób, který uhýbá před pohledem ostatních dívek a po večerech se utápí v depresích z neschopnosti navázat kontakt. Po prošmejdění Qarka a podobných záchytných bodů už to vypadá líp, klidně bych kontakty navazoval, jenže chybí ten prvotní impuls, jak se odpíchnout a vybičovat k akci. Ačkoliv údajně nejsem úplně k zahození a pár dívek už semnou vyloženě flirtovalo (to není plané honění ega, ale fakt), jsem naprosté dřevo neschopné v reálu rozumně komunikovat a většinou se instinktivně nějak vymluvím a zdrhnu, než mi dojde, o co vlastně šlo. Tak se už nějaký ten týden odhodlávám zkusit internetovou seznamku, kde by snad úvodní dojem potrefeného zmatkáře nehrozil, ale je tu další problém - obava, kdo se na podobný inzerát může ozvat. V podvědomí jsem si vytvořil obraz "slečny dokonalé" a nejspíš se bojím, že mi ji nějaká nepovedená známost rozbije. Navíc jsem takový ten typ hodného blbce, kterému by bylo blbé na případné kontakty, které by mě nezaujaly, neodpovídat.

Ani nevím, co čekám od tohoto threadu, univerzální rada asi neexistuje. Snad jen naději, že to v tomhle věku ještě není ztraceno... Nebo nakopánmí do zadnice "Jdi sakra do toho, simulante!" Což mi připomíná ty seznamky - jak to vydíte s jejich úspěšností, případně čeho se držet a naopak vyvarovat?

Dnes se při cestě domů tramvají odehrála jedna vtipná scénka s podroušeným mladíkem kolem 25 let, ktery se viditelně snažil trénovat podle Qarka .

Nejdriv prikracel ke slecne v predni casti tramvaje, neco na ni mumlal (nerozumel jsem), nacez s viteznym vyrazem prosel kolem a zvolal "Pry neobtezovat!"
Asi po 10 vterinach probehl znovu kolem, prirazil ke snede, nebezpecne vypadajici zene a spustil:
"Umite lyzovat?"
"Umim!"
"Takze jste ze Slovenska!"
"Jak to vite?"
"Noo, mate takovy ten... trosku jako... erzghblee (normovany zvuk vzpominajiciho cloveka po peti panacich)"
"Prizvuk?"
"Noo, trosku prizvuk."
"Tak ten mam, ale ne slovensky!"
"A jaky?"
"Spanelsky!"
"Spanelstina je ale podobna slovenstine?"
Nacez se dotycny jal hrdinne utect o dve sedadla dal a pri vystupovani s chuti zakoketoval s cca padesatiletou pani.

No, tak nevim, jestli je to vtipne nebo smutne, ale kazdopadne jsem si uvedomil, ze na tohle nemam a jdu se dal utapet v introvertstvi .

Ahojte, věrný virtuálnímu exhibicionismu a momentální přiopilosti přihazuju taky jeden praštěný kousek . Zvedne to člověku alespoň karmu neboo štěstí ve sportce? Jinak fotit proti lampě asi není moc dobrý nápad .