Nakonec jsem to stejně vyřešil po svém:-) a v první fázi úspěšně...

Teď je rozhodnutá se s ním rozejít, vidí na něm všechny chyby a štve jí, že jí omezuje a zakazuje plno věcí. Zároveň na nějakou dobu jsme si nastavili mantinely - žádný fyzický kontakt. Které ona porušuje aspoň pusou. A píše mi, že po mně touží. Ale v musí s ním bydlet kvůli nájmu do září, jak říká, i když jsem jí nabídl, že může být u mě. To před kámoškou zvažuje, mně samozřejmě říká, že by to nešlo.

A hlavně teď hovoří o tom, že neví, když se s ním rozejde, že možná chvíli bude chtít být sama, že nechce ze vztahu do vztahu - tady směřuje můj dotaz.
Tvářit se chápavě a nechat jí prostor nebo jí lehce tlačit do toho, aby začala okamžitě se mnou. Nejdřív jsem myslel A, ale pak jsem nadtím přemýšlel a došel k závěru, že v tu chvíli by mohla potkat někoho jiného popřípadě, by jí mohlo začít vyhovovat být sama a užívat si. Co je správně?

Zároveň padlo to, že teď se cítí prázdná a že jakoby nechce ani jednoho, ale když jsem to s ní probral, tak z ní vyšlo, že je do mě zamilovaná, ale je to vratké a není si jistá.

Celkově mám dobrý pocit, že se to posunulo konečně do bodu, kdy se chce s ním rozejít, ale cítím, že je ještě třeba udělat malý poslední krok a to bude nejtěžší.

Zdá se mi, že jsem tady kdysi četl nějaké vlákno na podobné téma, kdy se konečně rozešla, ale pak nechtěla být s ani jedním, ale bohužel už ho nemůžu najít.

Díky za rady.

Tak je tu velká změna, protože se vrátila její kámoška, co jí v tomhle strašně moralizuje a včera jí totalně naočkovala, aby to se mnou ukončila, pže nás někdo spolu viděl a strašně se to rychle šíří k jejímu příteli...

Ta moje kamarádka to s ní dneska probírala a je prý zmatená cítí se jak schizofrenik a prý to musí nějak rozseknout a je rozhodnutá mi to dneska říct až se sejdeme... Řekla, že ke mně něco cítí, ale neví, co dělat, že by potřebovala víc času, ale nechce riskovat svůj vztah, dokud si nebude jistá. A že to pozná když to se mnou ukončí a taky podle toho jestli já se budu snažit dál, aby věděla, že to myslím vážně...

Prosím řekněte mi, jak se mám zachovat? Až mi to dneska řekne, i když už to vlastně vím a tušil jsem to už včera, kdy jsem se s ní setkal potom, co byla s tou svojí kámoškou, co se ostatním štve do vztahů... Uvažoval jsem, že bych přišel jako by se nic nedělo s růží a čekal, co udělá ona, s tím že když mi to oznámí, tak to vemu se vztyčenou hlavou... pokud to půde... a odejdu a budu čekat, co udělá ona a třeba pak budu projevovat dál zájem... Nebo to ukončím první a nechám tomu uplně volný průběh...

Jak odstranit její pocit viny? Jak odblokovat to, že má z našeho vztahu černé svědomí? Nebo to je dobře?

Tak po včerejšku, kdy jsme byli skoro celý den spolu, mi řekla, že se začíná zamilovávat, ale chvíli to potrvá. Kdybych chtěl, ať se rozhodne teď, tak si vybere jeho a dodala, že už teď mě má moc moc ráda. Myslím, že to je na dobré cestě:-) Budu se snažit držet petanxova prvního bodu.

Tak se pak na to ozvala, že už jsou zpátky a mohli bychom večer někam zajít. Odepsal jsem jí, že jsem teď 2 dny v práci, takže nemůžu, ať si užijou s kámoškama a že je to fajn, že se možná uvidíme dřív než jsem předpokládal.
Napsala, že to nakonec padá, ale jdou zítra na tenis a že se můžu přidat.
A hodinu na to mi přišlo: A taky se na tebe těším. Na to už jsem neodepsal.

Stále se mi neozvala, ale kámoška s ní dneska mluvila a prý už jsou s přítelem doma, ale ať jí nepíše podezřelé zprávy, protože jí kontroluje smsky.

Tak jsem jí dneska napsal jak se ji stanuje (protože já ještě vlastně "nevím", že jsou zpátky) a že se na ní těším a mám pro ní překvápení...

A stále to je bez odezvy

Tak teď jsem mluvil s kámoškou, které napsala sms: měla vybitý mobil, vrací se zítra dopoledne s ním, i když mně říkala, že se mají vrátit až v neděli, a nejhorší je, že napsala, že to bylo perfektní a s ním naštěstí taky super. Jsem z toho totálně zničený... Nevím jak se zachovat... Snažím se nějak vzpamatovat, abych mohl bojovat dál, ale bojím se, že až mi přijde vrátit spacák, tak vynese konečný ortel...

Je to už tříměsíční "vztah" a doteď jsem se snažil více méně úspěšně bojovat o mojí vysněnou a bohužel zadanou dívku. Pokud to nebude nutné, nechce se mi všechno rozepisovat, takže ve zkratce:

Znali jsme se cca 2 měsíce jako kamarádi, pak po jedné akci to nějak zajiskřilo a vyspali jsme se spolu, bral jsem to jako příjemný úlet. Ale v návaznosti na to jsme se začali spolu více bavit a poznávat. Postupně jsem zjistil, že si sedneme a trávili jsme spolu téměř všechen volný čas a já se do ní zamiloval. Naše schůzky dost často končili líbáním. Postupně se to snažila eliminovat a odmítat mě, protože se cítila provinile, ale já se nenechal odradit a vždycky jsem jí to nějak vymluvil, pokaždé úspěšně. Až začala připouštět, že si se mnou nezačíná jen z pocitu vzrušení a nemohla by to dělat s kýmkoli jiným.

Přesto se stále bránila tím, že miluje svého kluka a ke mně nic necítí. Postupně to dospělo k tomu, že se mnou začala spát a párkrát přespala i u mě. Z nikdy se postupně stávalo, mám strach zahodit dlouholetý vztah kvůli tobě, co když to nevyjde. Dále se odbourávali bariéry, že už se například nebránila polibku na ulici. Odjela na týden pryč. Psali jsme si a v půlce naznačovala, že se rozhodla a nevyznělo to kladně pro mě. Řekl jsem jí, že pokud chce o nás mluvit, tak jedině osobně. Poslední dny zase pookřála a naznačovala, že se na mě těší. Když přijela řekla mi, že byla rozhodnuta to skoncovat, ale když mě viděla, tak neví proč, ale nechce.

Další týden dost často byla u mě a dvakrát i přes noc, i když bydlí s ním. A posunula se k tomu, že přemýšlela který je ten pravý. Možná jsem svou snahu přehnal a začala mě brát jako jistého, což mi naznačovali i kamarádi. A párkrát mi řekla, že by nejraději byla s oběma a nedokáže se rozhodnout a taky, že jeho pořád miluje. Vždy jsem to rezolutně zamítl, že nebudu jen její milenec. Ale počkám až se rozhodne, dokud budu vidět, že se snaží rozhodnout.

Poslední noc byla u mě a moc se ke mně neměla, kvůli černému svědomí. Pak měla odjet s ním na týden. Před odjezdem jsme si psali a já to trochu vyhrotil, začal jsem jí tlačit k rozhodnutí. Dost si protiřečila, na jednu stranu ho bránila a padali argumenty, že on by si nenašel jinou apod. což mi přišlo úplně scestné  a pak mi třeba napsala, že nebýt s ním, tak jsem pro ní úplně ideální partner.

Od té chvíle jsme nebyli v kontaktu kromě dvou smsek po 4 dnech ve stylu jak se má. Ještě před odjezdem říkala kámošce, že se na té dovolené rozhodne. Jela s ním a partou kamarádů pod stany. Myslím si, že má vybitý mobil, takže čekám až se vrátí.

Chápu, že hodně záleží na tom, jak se to bude vyvíjet na té dovolené, jestli se tam rozhádají nebo ne... Zároveň vím, že jsem to napsal hodně zkráceně a útržkovitě, ale za každou radu budu vděčný... Záleží mi na ní, jak na nikom předtím...

Klídek, žádné negativní reakce... Ale chce to hodně trpělivosti, může to být běh na dlouhou trať, pže i když jí třeba už tolik nebaví, tak čím déle spolu chodí, tak tím víc je to taky o stereotypu, ze kterého má holka strach vypadnout... Až zjistí, že jsi lepší a bude mít jistotu, že neskončí sama, tak máš vyhráno

Z vlastní zkušenosti 5 měsíců není zas tak velké pouto...

Proč by ses měl ztrapňovat?! Sebevědomí, sám jsi cítil, že má zájem  
Řekla, že jí nudí, tak jí ukaž, že s tebou se nudit nebude a ona sama přijde na to, že chce být s tebou...

 Sangvinik 60 %                                                 
 
 Cholerik 25 %                     
 
 Melancholik 12.5 %           
 
 Flegmatik 2.5 %


no myslím, že to celkem sedí

Za to smazání se omlouvám, ale jedna zainteresovaná osoba by se v tom mohla poznat. Jinak bych to ještě poopravil, tehdy jsme tam neleželi sami, bylo tam dalších pět známých lidí A ten, co mě tehdy předběh, resp. ho ona brala jako vysvobození odjinud, kluka který nemá nic společného s jejím dosavadním životem... Tak s tím se to už rozpadlo po cca měsíci a teď je ve stavu, kdy tvrdí, že nehledá žádný vztah, ale co si budem povídat...

[Takže úplně subjektivně, zaujatě a stroze - NE NIC SI S NÍ NEZAČÍNEJ A VAŽ SI TOHO SKVĚLÉHO PŘÁTELSTVÍ !]

Já si dovolím oponovat, asi hodně záleží na osobní zkušenosti, ale já zažil jen jediný případ, kdy to přešlo v harmonický vztah. Jinak to podle mě nedopadá dobře! Podstupuješ velké riziko... zamiluješ se do ní a ona to bude cítit jinak a už bude pozdě na to vracet vztah do přátelských kolejí!

Sám sem si něco podobného zažil... Úžasně jsme si rozuměli, nikdy jsme se spolu nenudili a dalo by se říct, že to vždycky i tak něják jiskřilo. Časem nám začali i všichni známí říkat, že by z nás byl dokonalý pár. Znám jí už osm let, a přesto mě nikdy neomrzela... Přátelství už dávno přešlo v lásku bohužel jen z mojí strany. Tehdy jsem se radil i tady na fóru a většina lidí mě odrazovalo, ale jak se říká srdci neporučíš... Ona byla překvapená, přesto, že se zdálo, že i ona cítí něco víc a nebyl jsem jediný, komu to tak připadalo... Řekla, že vždycky ve mně viděla jen kamaráda, já nechtěl ztratit takové přátelství a slíbil jí, že budem zas jen kamarádi, ale co bylo nejde vrátit zpět. Teď se jen trápím, protože každé její přátelské laškování cítím já jinak a akorát mi to způsobuje bolest. Zkoušel jsem si začít s někým jiným, ale to jednoduše nejde, když někoho miluješ. Takže teď jen odpočítávám dny, kdy se naše cesty rozejdou a každý půjdem na jinou výšku a já zkusím zapomenout.

Lidi, co se na to dokázali dívat objektivně a nenechali se strhnout příběhem, to říkali jasně - je tu naprosto mizivá šance, že to bude lepší... Prostě bylo jasné, že kvůli tomu něco nebo někoho ztratím...

Takže úplně subjektivně, zaujatě a stroze - NE NIC SI S NÍ NEZAČÍNEJ A VAŽ SI TOHO SKVĚLÉHO PŘÁTELSTVÍ ! Možná bych si říkal, že nevím jak by to klapalo kdybych to nezkusil, ale zkusil jsem a stejně jsem to nezjistil... A na světě je tolik holek, že partnerku si nemusíš vybrat mezi kámoškama.

no na tom neco bude:)

Po několika posledních známostech (neúspěšných) jsem našel naprosto totožnou věc v chování holky... Vždy když se začíná nějak více vyvíjet vztah a zdá se, že by z toho něco mohlo být, přijde něco jako zkouška, kdy mi holka předhodí nějakého kluka a jakoby čekala jak zareaguju... příklad pošle fotku z nějákého plesu kde tančí s někým jiným nebo se mezi řečí zmíní, že něco takhle včera nějáký Pavel apod... holky jsou nezadané, beru to vždycky s nadhledem a nereaguju na to nijak žárlivě nebo nezjišťuju kdo je ten dotyčný dál, potom většinou vztah přechází v kamarádský... je to jenom souhra náhod? nebo se z toho dá něco vysledovat? mám reagovat jinak? a co na to Jan Tleskač?