Nastal velký COMEBACK.

Co jsem předvídal tak se stalo, kamarád se s přítelkyní rozešel důvodů více, začali spolu bydlet a po dvou měsících to skončilo, ještě k tomu jí začal podvádět a asi, už došlo na lámáni chleba, protože zjistili, že jsou absolutně jiný.
V mém případě nastává nové dilema .-(

Ta holčina je fakt čopr holka:
- ráda cestuje, sportuje, turistika, kolo atd..
- chytrá
- kalí .-)
- vysokoškolačka
....

Je nekolik duvodu proc vaham do toho jit:
1. Ona ma pritele (muj kamarad) ja svoji pritelkyni
2. Je to kamarad
3. Chci byt fer, nechci to delat za zady takze bud se rozejit s pritelkyni a jit do toho, ale zase mi vadi ze bych musel a ona by musela delat neco za zady kamarada.
4. Cele se to posere a nakonec nebudu mit nic .-)

----
Nekolik duvodu proc si rikam do toho jit:
1. Je to holka podle meho gusta, s kterou bych si 100p. dokazal predstavit zit az do smrti (bavi ji stejne veci, je sva, cinoroda, vyzaruje z ni takova touha po zit, atd.). Takovou holku jsem hledal, ale zatim na ni do ted nenarazil je jich hodne malo a jestli ne tak se mi vyhybaji.
2. Myslim si, ze jim to neklape a kdyby potkala nekoho kdo by ji vic vyhovoval v tom co jsem psal tak by byla radeji s nim, myslim si ze se boji byt chvili sama, nebo se odpoutat od pritele. Pokazde je to tezke kdyz se rozchazite s nekym s kym jste byl delsi dobu a jeste k tomu ho mate radi, ale pritom vam neco chybi a rikate si ze to neni uplne koser do zivota.
3. Svoji pritelkyni miluju, ale porad mam pocit ze nezijeme zivot nas, ale spis jeji. Ve me je moc veci, ktere bych chtel delat, jak bych chtel zivot prozit, ale ona mi v tom brani protoze na zivot nahlizi jinak nez ja, a bojim se toho ze to bude cimdal tim horsi, ze si jednoho dne reknu ze jsem zivot neprozil tak jak chtel ale prozil jeji zivot.

Původně jsem myslel že to neklape oboum zároveň a tak by se tvůj kamarád klidně rozešel...ale jestli ji on chce, tak je to horší.
Ale myslím, že kamaráda takhle neztratíš, aspoň ne dlouhodobě.

Jeden můj kamoš má fajn holku a jen mě proběhlo hlavou co by se stalo, kdybych ji přebral. Protože spolu vychází, tak bych dopadl špatně. Sám bych si ale vůbec nedovolil do toho jít, už jenom proto, že je to kamarád. Ale tobě by to asi nevadilo

Děkuji všem za rady atd.
Co jsme se tak bavili s tou kamarádkou a přítelkyní kamaráda, tak říkala, že on se rozcházet nechce. Myslím si, že kdyby poznala jiného kluka, který by jí víc vyhovoval v těch směrech, kvůli kterým mají nemalé problémy, tak by se s ním rozešla. Vidím na ní, že jí ten vztah nenaplňuje tak jak by měl, určitě ho má ráda, ale bojí se ho opustit a být sama nějaká čas. Mít někoho rád je jedna věc, ale žít s ním druhá.
Nevím no musím se k tomu nějak postavit a zvážit co a jak. Kamarádi kolem vědí, že jim to zas tak neklape a mají často problémy, takže si myslím, že by to časem pochopili a uvědomili si, že se nerozešla kvůli mně, ale kvůli tomu jaký byl jejich vztah.
To s tím telefonním číslem jsem chtěl udělat, už včera jenže se nenaskytla správná příležitost. Přemýšlím jak získat její tel. číslo, ale kdybych se na něj ptal ostatních kamarádů, tak by to bylo nápadné a neměl bych ani reálné odůvodnění proč ho chci.

Také nechci dělat nějaké ukvapené kroky, bylo by dobré nějakým způsobem, zjistit jestli vůbec mám šanci. Ono je sice hezké, že bychom si vyhovovali po životní filozofii, ale také tam musí na počátku fungovat chemie a touha.
No nic nějak to promyslím, nějak to dopadne . .-)

Ahoj,
stal se mi velký průser, zamiloval jsem se do přítelkyně kamaráda. Je to trošku složitější, ale zkusím to popsat.
Kamarád má přítelkyni i já mám, zde je vše ještě OK, ale začínám si uvědomovat, že přítelkyně kamaráda je přesně ten typ slečny, který v životě hledám a vím, že jim to neklape, protože jsou oba úplně jiní a každý něco jiného od života chce a jiným stylem ho prožít. Nejhorší na tom je to, že takový styl života jaký chce přítelkyně kamaráda, chci i já.

Svojí přítelkyni mám rád, ale postupem času si uvědomuji, že jsem hodně jiný a od života chceme rozdílné věci. Stejně tak to vidí kamaráda přítelkyně. Dnes jsem byl s tímto kamarádem a jeho přítelkyní na pivě a tak nějak nechtěně jsem mezi nimi rozpoutal rozepři, začalo se bavit o věcech kdo co má rád a proč to nemá rád a jak se chová, tato rozepře vyústila v to, že jeho přítelkyně řekla, že se tedy rozejdou když jsou absolutně jiní atd. pak jsme se s přítelkyni kamaráda bavili samy o životě atd. a připadal jsem si úplně jako kdyby mluvila za mě, říkala stejné názory, jak smýšlí, co jí baví, co jí na protějšku vadí a co by chtěla. Potom mi řekla, že bychom se k sobě hodili, já jsem si v duchu říkal, máš pravdu ale co s tím.

Teď mi to docela leží v hlavě a říkám si, že to je vážně typ člověka, kterého bych chtěl za celoživotního partnera. Mám velkou chuť si na ní tajně sehnat telefonní číslo a někdy až bude sama ve svém městě jí napsat, jestli nechce někam zajít na kafe a popovídat si. Ukázat jí, že mám stejné zájmy, líbí se mí stejné věci a chci dělat podobné věci jako ona.

No co dodat je to pech a nevím jak se toho chopit.

Dotaz na Davidr.
Ahoj chtěl bych se tě zeptat jaká byla tvoje, žena před 16 lety nebo celkově během společného života než poznala toho milence a zkus být prosím objektivní, neber to ze současného pohledu, že ti ublížila atd.

Přemýšlel jsem totiž nad tím co psal o své ženě. A docela mi chováním připomíná moji současnou přítelkyni.
Stručně ji charakterizuji: Je ještě mladá 22 takže trošku jiný věkový model .-), ale je strašně závislá na své rodině, každý den si volají, když je na VŠ. S rodinou má pěkný vztah to musím uznat. Tak nějak má tendenci opovrhovat moji rodinou, není vůči nim tolerantní a taková neochotná s nimi vycházet, mít pochopení pro jejich zvyky a atd. Je jasné, každý má svoje chyby, ale lidi by se měli tolerovat jací jsou a hledat na nich to dobré, to myslím tak, že mě také něco vadí na její rodině, ale akceptuji je jací jsou a vycházím s nimi, už jen protože vím, že přítelkyni na nich záleží. Je hodně podobná svému otci, ten když jsme u jeho tchyně, tak je nepříjemný má pořád nějaké řeči a sotva s ní promluví rozumně, za to když jsme u jeho matky tak jí skoro neleze do zadnice a mele o sto šest, toto prostě nechápu a z psychologického hlediska bych chtěl znát názor nějakého psychologa, proč se takto lidi chovají. Potom je dost panovačná a ve směs věci musí byt podle jejího gusta, co chce ona to je, ok tak by to mělo být, ale když chci něco já tak, už se to musí lámat přes koleno teď se mi nechce atd.. Když něco chce tak to musí být hned vyřešené dojdi hned atd..

To je tak nějak ve stručnosti. Možná vás napadne, proč s takovým člověkem jsem, na to je jednoduchá odpověď věřím v to lepší na lidech a snažím se je brát takový jací jsou, už jsme spolu toho hodně prožili a mám ji hodně rád. Jen by mě zajímalo jestli máte někdo zkušenost s takovým typem holek a jestli se časem změnili nebo uvědomili, že by se mohli nad svým chováním zamyslet a snažit se ty negativa potlačit.

PS: Pro rejpaly, vím také nejsem dokonalý....

Díky

ale asi by to mělo být o vzájemným dávání a dostávání, takže říct někomu, že mě to nebaví se o něho starat, když já nemůžu, mi příjde trochu drsný...

Právě toto si táke myslím, což mi přijde že v tom vztahu spíš dávam jen já.

Mě přijdeš sobecký ty .

A co ti na tom prijde sobeckeho? Ja nerekl ze ji do neceho nutim, jen se nad tim zamyslim.

a za ste teda vetsinou sakra otraveni kdyz s nami mate jit nekam, kam nechcete ... nerikej, zes to partnerce nedal pekne na jevo, ze se ti tam nelibi a delas to JEN kvuli ni ... 

Tak toto ja osobne neresim protoze si uvedomuji ze nekdy ona nekam neche a naopak proto respektuji ze nekdy nekam chce jit kam ja vylozene nechci a nechovam se kvuli tomu jako blbecek a nekazim ji tim vecer. Chapu to a snazim si ten take vecer uzit, me by ani netesilo kdybych vedel ze dela neco jen kvuli tomu ze ja chci a byla otravena. To je pak lepsi jit tam sam a vecer si poradne uzit bez ni a naopak, kdyz je to teda mozne.

TO :: kvarkopako

Asi jsem to nedostatečně popsal situaci, protože došlo k dezinformaci. Určitě neberu svoji přítelkyni jako majetek a už vůbec ne, že mi musí posloužit kdykoliv se mi zachce. Šlo mi jen o váš názor na to, když mi moje přítelkyně řekne, že jí to nebaví, když sama nemůže.

Kdyby mi řekla, miláčku nemám na to vůbec chuť, náladu nebo měla bolesti kvůli tomu tak se nad tím ani nepozastavím. Ale toto je situace, když jste se mohli milovat tak jste nebyli u sebe a když už nemůžete tak u sebe jste. Teď vy netoužíte jen po tom, aby uspokojila jen vás, ale i potom se s ní mazlit, škádlit a být na ní něžný. K tomu ještě toho máte hodně z práce a ze školy a prostě toužíte se takovou formou odreagovat a ona to všechno ví. Proto jí to něžným způsobem naznačíte (začnete jí mazlit večer v pelechu, pusinky atd.) a pošeptáte jí, že byste se chtěl s ní milovat a hrát si s ní což vám na to odpoví, že by se také chtěla milovat, ale že jí nebaví se o vás starat, když sama nemůže.
Přijde mi to takové sobecké, já za takových okolností kdybych nemohl tak se o ní starám hned a bez přemýšlení.

Tak já respektuji to, že není některým ženám příjemné se milovat, že mívají přitom nemalé bolesti. Pod pojmem milování zahrnuji vše, mazlení, masáže, orální sex atd. neměl jsem jen na mysli kopulaci. Šlo mi o to, že když přítelkyně nemůže tak si může alespoň občas semnou pohrát pomazlit se semnou a uspokojit mě rukou či orálně, nehledě na to že já jí můžu jen pomazlit dat jí masáž poboskat po tělíčku atd. A ne mi na to říct že jí to nebaví. Přijde vám taková slečna sobecká.

Ahojda,
zajímalo by mě jak je to u vás doma a jaký máte na to názor. Ne že bych to pár dní nevydržel bez milostných hrátek s přítelkyní, ale někdy to člověk potřebuje, protože je to jistá forma relaxace (hodně práce, věcí do školy atd.) a touží po něžném dotyku toho druhého. Zarazil mě totiž přístup mé přítelkyně, která mi na to řekla, že jí to nebaví, když sama nemůže. Přitom jsem jí dal něžným způsobem najevo, jak bych se chtěl s ní milovat a že po ní toužím. Já osobně kdybych byl v její kůži, tak se s ní pomazlím rád, protože mě uspokojuje už jen ten pocit, že jí dělám dobře a líbí se mi, když jí mohu svádět, dávat své city najevo a celkově být na ní něžný.  Co si o tom myslíte vy?