Čau. Třeba ti tak odpovídá proto, že jsi ji jednou z lacinějších lichotek přivedl do rozpaků a cítí se trapně a neví, co má na to říct a jak reagovat. Taky bych holce, kterou se snažím sbalit, zalichotil jen mírně a né tak okatě. I u přítelkyně bych ale doporučil vymyslet něco originálního, snaha se opravdu cení. Ať nejsem za kritika, já jsem třeba holce, za kterou jsem šel na zastávku tramvaje pochválil její chůzi, že to je jako když se tancuje chacha a že se tak příjemně houpe v bocích,  a tím jsem navázel její zájmy, jestli ráda tancuje a o tom, že chodím do tanečních. Nebo jí řeknu, že se mi líbí její zadeček, samozřejmě až v průběhu rozhovoru, a že se jí omlouvám, že mluvím tak nestydatě o jejím zadečku, když se ani neznáme a dále navazuju představením...
Opravdu je rozdíl, kdy a v jaké fázi tu lichotku použiješ a zda je realná a kreativní, absurdní pro uvolnění napětí a navození utahování si ze sebe, nebo napůl reálné a napůl drzá za účelem snížení hodnoty té holky, viz HRA.

Čau chlape, já bych to viděl spíš na "zevšednění" ve vztahu a v té chvíli uviděla, že život může být i barevnější a zajímavější. To tak už ve vztazích bývá, že společně plánujeme budoucnost, uvažujeme o společných dovolených, společně stráveném čase, atd. Je to zkrátka bezmoc, když se s Tebou ten druhý rozejde, ale z vlastní zkušenosti můžu říct, že s postupem času ty rozchody bolí čím dál míň. Taky jsem kvůli rozchodu se svou první holkou brečel, nechtěl jíst a nesl to vcelkově těžce. Každá radost je ve dvou dvojnásobná a starost poloviční. Je to tak, čím víc se máte rádi, tím víc ten rozchod pak bolí.
Nemusela si ho najít primárně za účelem "na jednu noc", ale protože samota je zlá... ikdyž víme, že vzájemné sblížení je jen otázkou času...
Většinou to dělají holky s nízkým sebevědomím a sebedůvěrou, které proto, aby si za svým rozchodem stály a lépe ho snášely, musí mít u sebe někoho jinýho, s kým bude trávit čas a nebude myslet na tebe a co by jste spolu podnikali. Teď momentálně, když není nikdo jiný na blízku a nemá na výběr, slevila ze svých požadavků na fyzickou krásu... Drž se chlape a hlavně optimismus.

Čau chlape. Heleď, na rovinu.
Radím ti to já, radí ti to ostatní, víš to i ty, ale snažíš se na to nemyslet , jenže v podvědomí to pořád tušíš. Opravdu je normální, ukončit vztah, když neklape, nebo jeho budoucnost nedává smysl, jak jsi psal. Nechat ji vycukat jsi nedokázal. Všichni ti radíme, nechat ji být a věnovat svou pozornost někomu nebo něčemu jinému. Začni chodit s kámošema do fitka, na pinec, biliár, zajezdit si na motokárách, plavat, nebo si najdi jiné aktivity, které tě baví, budou naplňovat a budeš v nich vidět smysl.
Na rovinu ti říkám, že s takovou holkou ztrácíš čas, optimismus a sebedůvěru... To je jednou tak a jednou tak a bohužel se už začínáš chovat podle ní , jak zapíská, tak přiběhneš, jako hodný pejsek . Jak si myslíš, že by se váš vztah vyvíjel a pokračoval za pár měsíců? Bylo by to podle scénáře, co píše Joei. Nevím, co čekáš, že ti tu ještě napíšeme, když všichni se shodujeme... Souhlasím s Comanchem, nevím, proč s takovou holkou ztrácíš čas. Trochu alfa postoje, chlape... Ber to jako dobrou radu od chlapa, co už si tímhle vším prošel...

Ahoj. Myslím si, že je to dáno věkem, nezkušeností a nízkou sebedůvěrou, když holka neví, co chce. Ze svých zkušeností nemohu jinak naž souhlasit s tím, co napsal Comanch a Ava. Měl bys to brát víc uvolněněji, protože jinak si koleduješ o to, že tě akorát špatný konec bude víc štvát. Jak říká Ava, ukaž ji, co v tobě je, co by mohla mít a pokud se něco nezmění, tak o co vzápětí příjde. Pak se obrň trpělivostí, vysvětli ji, jak se cítíš, co ti vadí, ber to ale trochu s nadhledem, jako že tě to zas až tak nemrzí, že víš, že pokud má zájem o tebe, tak spolu budete a z toho důvodu, že to končíš. Buď se vrátí za Tebou a nebo k němu, v případě, že k němu, jejím trestem bude to, že bude s klukem, který je "horší" a tohle vědomí ji bude žrát a ty si můžeš říct, že jsi z toho vyšel ještě dobře, můžeš balit jiné. Vem si, že bys s holkou, která neví, co chce.. Buď je váš vztah dost silný na to, aby přežil, nebo ne. Někdo z vás musí bejt chlap;-p a udělat to, nebo se budete všichni plácat na místě. Prostě pryč z téhle bezvýchodné situace.
Lepší vědět co a proč dělám, než se v tom dál plácat a hájit to tím, že sbíráš zkušenosti. Jste oba dost mladí, takže získanými zkušenostmi se nemůžeš moc řídit, holky ve vašem věku se řídí hlavně emocionálně a srdcem...
Nerad bych tady psal to, co už tady je Hodně štěstí a pak napiš, jak to dopadlo.

No upřímě řečeno můj názor je podobný, jako u většiny příspěvků na tom foru..ja už bych se k ní nevracel, ikdyž by mě to moc bolelo..protože jednou zklamala tvou důvěru,(vlastně dvakrát) a ikdyby jsi s ní zůstal, pořád by jsi ji v duchu viděl každou chvíli s nějakou její "láskou" v posteli, nejhorší je ten pocit podezřívavosti, pořád bys šmíroval její smsky nebo hovory a to by nikam nevedlo... Já jsem toho názoru, že když dvěma spolu nic nechybí, nepotřebují si hledat byť jen dočasnou náhražku do postele, ikdyby v tom nebyla ani špetka citu.. Neříkám, že bych nedokázal odpustit, po čase jistě ano, ale nevím, zda bych ještě někdy věřil! To opravdu nevím... Také je pravda, že když to udělala jednou, udělala by to klidně zas, už jen proto, že poprvé jí to prošlo.. Taky je mi divný ten její klid, se kterým  s tebou jednala, takhle se holky nechovávaj, pokud jim na tom vztahu doopravdy záleželo, to je opravdu až zarážející po 6letém vztahu. Když my jsme měli kdysi krizi, tak mi přítelkyně řekla spoustu věcí, kterých pak opravdu moc litovala, ale bohužel už nešly vrátit zpět... a proč? Protože prý měla hrozný strach, že o mě příjde... Prý cítila zoufalství, tíseň, sevřený krk, doslova se jí prý třepaly kolena. To byly takové výbuchy emocí... Tenkrát jsme spolu byli rok. Kdyby mě nemilovala, bylo by jí to jedno a chovala bych se klidněji a rozhodně by to nebylo takové drama. A to si právě myslím, že ona už tě moc nemiluje, možná tě má ráda, ale už tě nemiluje, protože si nedokážu představit, že takhle s klidem by zahodila za hlavu 6 let života. A taky se mi nezdá, že by tak snadno s lehkým srdcem odjela od něho tak daleko. Sama ví, kam chce, aby se její budoucnost ubírala, když domlouvá Anglii, má toho dost. Jak by si to představovala, jako vztah na dalku? Tady v tomhle stádiu vztahu? Nevim, jestli by to fungovalo, kdyby tam byla měsic dva, no tak budiž, ale rok? Co se týče těch věcí, nežil bych tam, kde jsem s ní strávil tolik let, nebo aspon bych ji požádal, aby si odvezla ty svoje...
zkrátka..tu nevěru bych ji časem odpustit dokázal, ale nevím, jestli bych ji někdy začal znovu věřit. Osobně bych se k ní nevracel, protože jak říkám, z mé strany by asi bylo jen samé podezírání. Navíc když to udělala jednou, udělala by to zas. Možná taky ne, ale to už je o té narušené důvěře. Prostě si myslím, že v tom rozchodu byla až moc lehkomyslná, taková až divně nepřirozeně klidná, jako by tě už nemilovala, ale třeba jen měla ráda..a brala ho jako jistotu..

Ono je to těžké, po tak dlouhé době odejít někoho, s kým do budoucna počítáš, jsi na něj zvyklý, ale když to zvládneš, tak si myslím, že můžeš jedině získat. Podle toho, co jsi psal, to vypadá, že problémy s oslovováním opačného pohlaví nemáš. Taky si myslím, že pokud tě milovala, tak jen zezačátku, chtěla mít konečně nějakýho "hodnýho blbečka(do té role ses po jistém čase postavil)" jistýho a ne aby s ní chlapi zametali a nakonec se zachová, stejně jak oni. Byla na zametání se sebou zvyklá, tak jí to po čase začlo chybět a ještě navíc ke všemu ten stereotyp a večer jsi nebyl doma... Teď už tě asi nemiluje, nebo alespoň ne tolik. Sice je fakt, že u každé lásky po každé době dojde k postupnému vystřízlivění, ale aby to bylo takovou měrou, že jí vůbec nevadí, že se s ní rozcházíš a bere to s klidem opravdu značí, že jí to asi ani zas až tak nemrzí, co provedla. Asi bych se k ní nevrátil, protože pro mě je důvěra na prvním místě. Kdyby se alespoň přiznala, hned na začátku, tak jak to tu někdo psal, že si uvědomuje cenu stávajícího vztahu, tak se mu přiznává k tomu, že udělala obrovskou chybu.... jenže ona se přiznala až pod tíhou nevyvratitelných důkazů a to je jiná... Hodně štěstí a síly

Čaute, včera jsem byl na bazéně a kromě spousty párů blbnoucích a plavajících v bazéně tam přišla docela sympatická 18. Bohužel s mladším asi 8 letým bráchou a asi 45 letou maminou, plavali celou dobu spolu, takže se oslovení moc nehodilo, i když jsem se po ní koukal a ona o tom věděla, tak jsem to aspoň zkusil na jednu trenérku, co dávala soukromé hodiny plavání. Napadá vás, jak oddělit a odpoutat váš objekt zájmu od skupinky holek, případně z dosahu rodiče/ů, sourozenců, kteří to velice rádi kazí, zvlášť bráchové v pubertě? Co se týká balení na bazéně: Vzhledem k tomu, že je docela složitý rozlišit, zda je daná holka se svým chlapem, bazén jako balící místo moc nedoporučuju, předminule mě tahal až moc žárlivej borec ven se bít,  , nešel jsem, ztrapnil se a o hodně tím klesl u přítelkyně na ceně oproti mě, mě naopak ona uklidňovala... venkovní přírodní koupaliště už je trošku něco jiného, tam spíše chodí skupinky holek a balit se dá. Díky za odpovědi.