Jdeš na to dobře, fandím ti. Stihl jsi docela dost holek, a že se něco nepovede...co se komu povede napoprvé.
Jinak když ti holka nedá číslo (a i když ti dá), tak klidně ještě chvíli konverzuj, aspoň nebudeš fixovanej na to odmítnutí, ale na tu konverzaci, která je důležitá a posouvá tě. Nesmíš jít do každé holky s tím, že si jdeš pro číslo, musíš za ní jít proto, že si chceš jen prohodit pár slov a když na to přijde, tak to číslo bude jako bonus (ale ne záměr).

Ale to se mi to píše, sám bych potřeboval taky takhle potrénovat...a už nad tím přemýšlím kde a jak. Škoda jen, že po městě chodím minimálně a do práce cestuju na kole.

Harekrshna: chápu jak to myslíš, na některý holky by to mohlo zapůsobit, ale na tuhle fakt ne. Já se nechovám kamarádsky, já se snažím ji balit, ale když necitím náznaky, zpětnou vazbu a vidím, že to není vhodný, tak to prostě neudělám. Třeba na té rozhledně, jak jsem se jí dotknul, tak se opravdu netvářila nadšeně a bylo fakt cítit, že jí to vadí. Tady nic neuděláš, to prostě nejde. Ta holka má sice zmatek v hlavě, ale jinak je chytrá a musím uznat, že vše co říkala je vlastně pravda. I třeba to, že se nesmíme líbat, protože pořád miluje toho druhého (a to už jsme se líbali a já to bral jen tak, že se prostě nechce nechat zadarmo). Ale ona to myslela naprosto vážně. A teď se to jen potvrzuje.

Říct jí, že se jí nevěnuje a že bude často osamělá a že možná udělala chybu můžu, ale je to zbytečný. O tom jsem se s ní bavil už dřív, že chci jet na hory, na lyže a ona mi říkala, že závidí a že asi nikam nepojede, protože on ji asi nikam nevezme. No ale ona je mu naprosto oddaná a asi je schopna i tohle překousnout, i tohle mi trochu vysvětlovala. Vím, nedává to smysl, ale rozumem tady neporučíš. Ona je prostě zbouchlá a asi jde raději do "nekvalitní jistoty" než do "zdánlivě kvalitní nejistoty". Jelikož je to její druhý přítel, tak asi nemá ve zvyku to jen tak střídat a zkoušet. Je to tak. Já dokážu přiznat porážku (ač zde v trochu jiném smyslu). Prostě to tady nevyšlo.

Tak ta telenovela nekončí. Nebo možná vlastně zrovna skončila. Aneb zase jsem znovu musel zažít ty pocity "kur*a proč" a "celej svět je naho...". Ale to přejde.

Po včerejšku, kdy jsem z našeho rozloučení nebyl zrovna nadšen mi ráno přistála zpráva: "Závěr včerejšího večera je naprosto tragický. Už nebude žádní vyjížďka, procházka, naše přátelství je u konce" a k tomu smajlík. Čumím na to jak opařenej puk co to znamená, co jsem zase posral? Že by se jí nelíbilo, jak jsem ji objal? Tak píšu, že to asi nechápu a ona teda vysvětluje: "že závěrem se myslí závěr jednání s jejím přítelem, kdy si dali najevo, že by se mnou asi neměla trávit čas"  (BTW předtím mi psala, že přítel si na ni moc času neudělá), pak "že jsem jí sympatický, ale že miluje svého přítele a že naše schůzky nebyly s žádným záměrem, jen se mnou chtěla trávit čas, dokud si nenajdu jinou". A pak ještě něco o tom, že má zmatek v hlavě a že mi přece říkala, že to spolu dali dohromady a není dobrý, aby jsme spolu něco měli.

Napsal jsem jí, že teda nechápu, proč dělá to co dělá a že je od ní hezký, že to se mnou zakončila takhle a ať to už raději neřeší.
Ode mě je to možná škaredý, ale ona se rozhodně nezachovala zrovna líp - sice možná měla dobré úmysly se se mnou kamarádit, ale prospěch z toho rozhodně nemám. No nic, nebudu jí teď vůbec psát a ani odpovídat pár dní, tohle chce nechat vyhnít. A taky zapít.

Moc nechápu dotaz.
Chceš pozvat ven (na rande) nějakou neznámou holku? Nebo někoho, s kým se tak trochu znáš?

Ve výsledku v tom vlastně rozdíl moc nebude. Pokud holku neznáš vůbec, nebo jen od vidění, navážeš ústní kontakt "Ahoj, já tě tady potkávám každý týden a tak si říkám co děláš"...bla bla bla. Když ji trochu znáš, tak začneš konverzaci jen trochu jinak, ale viceméně ti jde o upoutání pozornosti, což uděláš stejným principem. A pak ji nabídneš nějakou schůzku a vezmeš si na ní kontakt. "Já už musím teď jít, ale kdybys chtěla, můžes se mnou zajít dnes/zítra do tamté kavárny, chtěl jsem tam jít na koncert nějaké malé kapely" apod. Ihned řekne že jo/ne/možná někdy jindy, tak podle toho si kontakt vezmeš nebo ne. Když bude třeba tvrdit, že ne/jindy/ale já nemůžu/jdu s přítelem tak bych poděkoval a šel dál. Tak asi tak.

Harekrshna: shazovat jiný chlapy je fakt ubožácký, s tím souhlasím a to ani nedělám.

Po dnešním večeru ale mám dojem, že to nejde moc kupředu. Byli jsme na té stěně, všechno v poho, úsměvy, nálada OK, ale když jsme odcházeli, přemýšlel jsem zajít na chvíli do hospody. Na to řeč ani nepadla, protože tvrdila, že chtěla být v 8 doma. Tak říkám co v 8? A ona že nic, akorát na ni čeká přítel. Neměl jsem už moc co říct, tak jsem nějak držel konverzaci a nakonec se rozloučil objetím. Možná jen testuje, ale spíš si myslím, že říkala pravdu a to mě teda moc netěší. Dneska se posralo už dost věcí, ráno jsem píchnul duši a ještě si zapomněl klíče od práce, tak do třetice tohle. Přijde mi to divný, že mě dává do kamarádský pozice, přitom je tak aktivní... Nejsem vůbec nadšenej. Raděj nebudu nic řešit, uvidím jestli se zase ozve a zkusím ji vytáhnout do hospody, trochu opít, třeba vzít i na večeři a uvidíme. Nenapadá mě zrovna jak jinak líp pokračovat. Praktikovat spolu různý aktivity v tomhle kamarádským stylu se mi nelíbí, trpím.

Díky

O šlapadlech jsem jí nakonec nepsal, protože jsme v neděli v kontaktu nebyli. Resp. byli, ale jen velmi sporadicky a nebylo by vhodné jí to jen tak natvrdo napsat, chtěl jsem, aby to vyplynulo samo.
No ale jinak mí píše každý den, skoro pořád. Třeba včera v pondělí jsme si psali a tak jsem si našel jednu lekci tance, kam jsem chtěl jít (sám), o tom aby šla jsem se vůbec nezmiňoval, ale ona se sama nenápadně podbízela, že přijde. Nakonec nepřišla a na FB, kde jsem psal ať jde kdokoliv tančit se mnou se mi ozvaly 4 kamarádky, tak dnes se ozvala s tím, že já jsem s ní asi ani nepočítal, když mám tolik nápadnic. Na to jsem nereagoval a vlastně i pár zpráv z průběhu večera jsem nechal ve vzduchu, prostě neodpovídám na všechno, ale ona se stejně znovu ozve zase ráno

Takže takhle se snažit skoro nemusím, hodně věcí jde samo a je vidět, že se dost zajímá a fakt chce.
Dnes chci jít lozit na stěnu, tak jí píšu a říkám, jestli půjde. Ona že neví, že ať řeknu jiné, že ona to stejně neumí. Když se snažím tak couve, když ne, tak je snaha na její straně. Nakonec jsme se domluvili, tak uvidím co ten večer přinese.
Je teda pravda, že mě ta její nerozhodost už ubíjí, třeba na tu dnešní akci já potřebuju vědět, jestli půjde, abych si zorganizoval čas a ona se furt kroutí jak proutek z vrby. Měl jsem chuť napsat něco ve stylu "tak už se sakra rozhodni", ale na to jsem měkkej .

My se bavíme dost uvolněně, vlastně skoro o všem.
Byl jsem teď nemocný a jak mi dnes psala, tak jsme se takovými náznaky nakonec domluvili, že půjdeme ven - na kolo. Ještě jsem se jí ptal, jestli jí můžu koukat na zadek, když teda pojedeme a co by dělala, kdybych jí náhodou začal líbat. Na zadek jí prý koukat můžu ale jinak bez fyzického kontaktu. Víceméně tak celý výlet byl, jeli jsme, kecali, na rozhledně jsem do ní strčil, protože se bojí výšek a to se ohradila, tak jsem na ní pak už vůbec nesahal a nakonec se ani nepokoušel o pusu. Stejně ještě možná nejsem vyléčenej, tak bych ji mohl nakazit.

K tomu jejímu současnému "příteli" mi řekla, že je mladší a nějak míň vyspělej. Že já to mám v hlavě víc spořádaný. A jinak ten vztah co mají, tak se znají někdy z loňského léta (co se rozešla s předchozím) a vídali se celkem dost, ale cca tento rok už se vídají dost málo, tak 2x týdně. Ona bydlí v bytě sama a přítel se k ní prý přestěhovat nechce, protože se asi bojí, že by ztratil svou volnost nebo tak něco. A taky nemá moc peněz, tak si ona stěžuje, že na dovolenou nikam nepojede - já jsem jí vyjmenoval už pár destinací, kam chci jet, třeba i sám.
Čili trumfuju ho na celé čáře, teď musím nějak zlomit její myšlení. Sama chápe že bych pro ni byl lepší.... ale srdci neporučíš? Nevím, asi bych jí ho tam měl strčit a pak zjistí, že toho caparta vůbec nepotřebuje.
Na zítra jsem domluvený s jinou kamarádkou, že půjdeme na přehradu na šlapadla. Jelikož mi už ta moje dnes večer zase píše, tak se o tom zkusím zmínit, pokud bude příležitost...nebo to řeknu zpětně. Třeba dostasne trochu strach.

Já bych se stáhnul, začni to chvíli praktikovat jiným způsobem - jejím.
Třeba přileze.
A přečti si na qarkovi nějaké tipy ke vztahům, sám jsem se divil, když to čtu, že ty poučky sice znám, ale nepraktikuju je tak, jak bych mohl.

Za ty roky se toho hodně posunulo, ale nemění se to, že já nejsem pickuper. Nehledám nikdy holku jen na pobavení. Nemám na to náturu. Jsem technik a mám ve všem určitá pravidla a postupy. Bohužel to nespolupracuje s ženským mozkem, kde myšlenky běhají z jedné strany hlavy na druhou rychlostí světla. Snažím se leč můžu, ale některé postupy prostě nemám osvojené a navíc se vždycky zapletu s nějakou náročnou holkou, kterou není jen tak sbalit. Tyhle stránky mě posunuly o hodně procent navrch, když to srovnám s mou (trochu) asociální osobou v 22 letech, která sice měla kamarády i kamarádky, ale žádný zkušenosti ze vztahů, tak jsem na tom teď líp.

Spíš bych to řekl tak, že bych tuhle neměl vůbec problém sbalit, kdyby tam nezavazel ten druhej chlap. Jenomže jak ona říká, je do něj zamilovaná a i když chápe že se mnou by to měla asi lepší, tak z nějakýho důvodu nechce přerušit ten aktuální vztah.
Situace ale ještě není u konce.
Jak mi napsala, že má toho borce atd., tak i větu "teď očekávám, že se mi budeš vyhýbat" apod. Bral jsem to jako rezolutní rozhodnutí, že to dál nepůjde. Ale věc se má tak, že mi píše sama, napíše mi večer, píšeme si do noci. Pak mi napíše přes den, zase večer, třeba dnes ráno. Prostě jen tak. Konverzace je to o všem možném i nemožném, zprvu jsem jí odháněl větou, že se má věnovat raději nějakému perspektivnímu chlapovi a ona jestli nejsem perspektivní. Nakonec mi psala že jsem perspektivní, že i její rodiče by mě jí třeba doporučili. A pak se bavíme třeba o dovolené a ona si stěžuje, že asi nikam nepojede, tak já říkám kam mám v plánu jet a že tam pojedu klidně sám, že se tam zabavím. Sama říká, že tím trpí, že by taky chtěla jet...atd. Snažím se jí takhle nalákat ale zároveň teď dělám, že vlastně spolu nikam jet nemůžeme, ani na odpolední výlet. Takže jakási push pull teorie tu je.
Sama už kolikrát napsala, že kdybych byl aspoň blbej nebo nějak odpudivej, ale že nejsem - prostě o mě musí pořád přemýšlet.
Zkouším to různě, je pravda, že jí píšu věci, které bych nikomu jinak nepsal, jakože třeba že ležím v posteli a že kdybych někdy něco udělal jinak, tak teď budu tu holku vedle sebe hladit, škrabkat atd.
Očividně jí konverzace se mnou baví, nebudu mít problém jí říct, pojď ven a ona půjde, ale pořád teď žije v domění, že chodí s nějakým jiným borcem a tak současná strategie - vlepit jí hubana fungovat nebude. Když jí trochu opiju, tak to chvílu půjde, ale pak se zasekne. Nemůžu to takhle táhnout donekonečna, prostě nevím co s tím.

Zítra s ní zkusím vyrazit ven, asi na kolo. Jestli vás napadá co bych měl udělat, sem s tím. Mě napadá jenom být tak nejvíc v pohodě jak jsem a vůbec nic nezkoušet, jen ji slovně rozpumpovat. Na konci se o nic nepokoušet, ať jí to vrtá hlavou.

Ta hláška "že je hrozné, že je do mě blázen a nemůže s tím nic dělat" je docela dobrá, to použiju.

Tak posilam update, jeste driv nez jsem cekal.

Napsala mi dnes sama. Tak si rikam ze parada. Chvili jsme si psali a postuchovali se a padly nejake narazky na to ze neco jde a neco ne. Ja tvrdil, ze jde vse, ona ze ne...symbolicky jsme si psali treba o tom, ze za 1 den se na Mesic dostat nejde, ale v podtextu bylo, jestli o mezi nami pujde nebo ne. Nakonec z ni vypadlo par delsich vzkazu ze (zase) chce abysme byli kamaradi atd. Pak ze si se mnou nechtela nic zacinat, kdyby ji to s tim poslednim zase vyslo a abych ja v tom nebyl namocenej. Kdyz jsem se zeptal, jestli to teda vyslo a jestli se vratil, tak psala ze ne, ale ze se vratil. Proste asi to zkousi dat dohromady (oba). Rikala toto uz driv ze jeste nema jasno jak to bude, tak ted se to asi vyjasnuje, ze to mozna pujde.

No stastnej z toho nejsem, ale moudrejsi rozhodne. V teto situaci asi nema cenu nic podnikat. Mozna si obcas nekam vyrazime...uvidim casem. Jedina sance je, ze se velmi brzo zase rozejdou a rozhadaji (coz samozreje nepreju), ale pro me to znamena hledat jinde. Skoda. Jako potesujici okolnost muzu brat to, ze to neni primo moje vina (jakoze bych fakt udelal neco spatne). Aspon si to myslim, je pravda, ze i ja bych se radeji vratil k nekomu, koho miluju nez k nekomu novemu, kde nemam jistotu. Mozna kdybych byl super atraktivni...ale to je polemizace.

Když to čtu, tak jsem musel nalistovat na stránce, kolik že jí vlastně je. 26, no ale chová se teda dost "puberťácky".
Zkus se lehce zamyslet nad tím, co očekáváš od vztahu ty a co ona? Je to kam posouvat? Bydlíte už spolu?
Jinak bych ale tvrdil, že spolu chodíte. Nevím co za tím hledat, asi k tomu ještě nedospěla, aby ti třeba řekla, že tě muluje. Když se nevodíte za ruku, tak to zkus ty. Uvidíš jak to dopadne.Prostě dělej to, co očekáváš.

Jak už jsem psal dřív, normálně se jí zeptej proč ti neřekne na rovinu že jde chlastat a tvdí ti, že jde spát. V normálním vztahu by si lidé měli věřit a říkat si tak nějak pravdu. Tak to buď vůbec neřeš nebo to řeš, ale pořádně. Asi za tím toho tolik nebude, nejspíš z ní vypadne, že ji kamarádky přemluvily někam jít a ona je nemohla odmítnout z nějakýho pro tebe pitomýho důvodu a tobě to neřekla, protože by se cítila blbě, protože věděla, že jste byli domluvení. Ty to z ní ale dostaneš a proto se bude cítit blbě stejně a nakonec budeš za idiota ty. Ale fakt bych se jí na to zeptal  .

Harekrshna: když holce vyleješ srdíčko, tak tě obvykle do háje nepošle přímo, ale ztratíš trochu své "mužnosti a nezdolnosti". Takže na první pohled se holka může tvářit fajn, děkovat a říkat jak jsi hodnej a milej, ale za dva dny už si na tebe ani nevzpomene. Takže tě nepošle do prdele přímo, ale nakonec to tak nejspíš dopadne. Chápu že se snažíš pomoct, ale takhle bych to fakt nedělal, to ničemu nepomůže. Sám vidíš, že u tebe to k zásadnímu průlomu nevedlo. Já už tu zkušenost taky mám, kdysi jsem se jedné holce takhle svěřil. Většinou se člověk k tomuto uchyluje jako poslední záchranu situace, což je špatně. Ta situace už zachránit nejde. Takže jsem taky jako poslední záchranu tohle udělal, všechno jsem jí řekl a pak že "ji chci vidět pořád a nebo už vůbec". Holka chudák byla z toho úplně hotová, snad i brečela (já až jsem ji vyložil z auta tak taky) a samozřejmě to bylo k ničemu. Prostě mě nechtěla a věta "a nebo už vůbec" byla tou druhou variantou, takže se tak trochu zařídila. Prostě jsme se přestali vídat. Ještě jsme si asi párkrát napsali a asi jednou šli na oběd a to bylo od té doby vše.

Zamilovanej do téhle aktuální vyloženě nejsem, takový pocity mě už (bohužel) přešly před několika lety. Už jsem zkoušel i takovou věc jako "ale jestli se to nepovede, tak už se spolu asi nebudem moci vidět" a taky to nepomohlo. Prostě pořád bojuju. Jako plus mám teď výhodnou pozici, kdy zatím není náznak toho, že by se to mělo pokazit (vynecháme li její neustálou nerozhodnotst). Už jsme se líbali několikrát, párkrát i docela dlouho ale vždy to zabije tím, že to není správně atd. Jakýkoli přesvědčování nefunguje.

Teď mě fakt nenapadá nic lepšího, než situaci nechat chvilku vyhnít a za nějakou dobu to zkoušet znovu. Zrovna jsem nemocnej, tak stejně nepředpokládám, že se tento týden uvidíme. Ještě počkám, jestli mi napíše a teoreticky příští víkend můžu ve hře pokračovat.

Dík, přesně takovej názor jsem potřeboval. Je fajn mít potvrzený, že ten reverzní přístup není chyba.
Je v tom totiž zmatek, jsem aktivní, protože jí chci ukázat, že o ni mám zájem, bohužel s tímhle přístupem se ona nemusí snažit a asi ji to tolik nebaví. Prostě to tak chvíli taky zkusím.

Bavil jsem se o tom s kamarády a kamarádkami a říkali mi, že ji mám pozvat na večeři a tenhle pátek dělám pro kamarády grilování, tak že ji tam mám pozvat (původně jsem ji tam nechtěl brát, protože tam budou jiné potencionální a abych se jí neukázal v nějakém špatném světle). Ale není co ztratit, tak jsem ji pozval a uvidím co bude.

Přes víkend bude pryč a neuvidíme se, nechám to tedy do pondělí bez kontaktu a uvidím, jestli se sama ozve třeba v úterý.

Aktuálně je situace trochu lepší, ale pořád je to bez jasného výsledku.
Píšeme si občas i do noci, vídáme se aktuálně tak obden a trávíme různé aktivity spolu. Opět byla nějaká líbačka, ale už mám jasněji v tom na čem jsem. Holka tvrdí, že měla jen 2 vztahy, jeden 7 letý a teď 1roční. Poslední vztah je ještě dost živý a podle všeho se s bývalým vídá. Měli jsme různé debaty nad tím, jestli to má cenu a proč si nezačne se mnou atd. a tvrdí, že je to čerstvé a že ho asi ještě miluje. A pak že by chtěla být chvíli sama a že doufá, že se to nějak vyřeší (ač jí říkám, že čekat nemá cenu a ona tvrdí že to taky ví). Prostě nedokáže se rozhodnout pro nějaký rázný krok, ale když ji vezmu za ruku nebo něco, tak se dost ošívá a nechce se mnou nic mít.
Na druhou stranu to nevidím tak ztraceně, asi to chce trochu času. Už mě třeba psala, že mám k ní přijet jí s něčím pomoct, že má alkohol, postel, vanu atd., ale bylo mi celkem jasné, že si jen hraje a že kdybych přijel, nejspíš se nic nestane. Den předem mi totiž na rozloučenou nechtěla dát ani pusu a tvrdila že jsme jen kamarádi. A den nato mě (jakože) zve domů. Navíc nechci být za blbce, který půjde kam mu holka řekne (aneb psala mi to o půl jedenácté večer a mě se fakt už nikam nechtělo). Později zase odporuje, že to vůbec nic neznamenalo, že fakt chtěla jen pomoct něco spravit .
Je to prostě zmatek za zmatkem, který asi musím přetrpět. Kdy se to překlopí na moji stranu netuším. Možná bych měl trochu ubrat plyn ať se víc snaží ona? Jakože ona se snaží, ale spíš slovy, ale ne činy. Moje činy naopak neguje a nechce na ně přistoupit.
Zatím plánuju pokračovat, není co ztratit a šance že to vyjde tu je. Bude to trvdej oříšek, ale asi o to víc bude stát za to

Čau,
mám tu jeden případ, který bych rád nechal analyzovat a případně poradit. Tentokrát jsem si totiž myslel, že vše jde jak po drátkách a nakonec to dopadlo zase jinak. Ale od začátku.

S poslední holkou jsem se rozešel před rokem a půl, pak toho moc nebylo, pár pokusů, z něčeho něco bylo, z něčeho ne. Zkouším to i na seznamkách, ale to je o ničem (hlavně se tam opakují furt ty stejný xichty).
Jeden inzerát jsem ale poslal přes server, který není přímo seznamka, ale stránka o sportu. Tam to byla taky bída, ozvala se mi jedna starší žena (chtěla fakt jenom ten sport), pak jedna kočka (ta zase asi nechtěla nic, ani sport) a nedávno třetí. Protože mi z toho serveru došel její mail, zjistil jsem na FB (když jej vložíte, zobrazí se člověk) že je to jedna holka z práce, se kterou se ale vlastně neznám. Po dni přemýšlení jsem jí napsal, že bysme mohli někam jít a že bysme si mohli dát sraz třeba na GPS (souřadnice práce). Z toho jí to docvaklo (ač doteď nechápe, jak jsem jí mohl poznat a ona mě ne, když měla i mojí fotku) že jsme "kolegové". Domluvili jsme se po mailech v průběhu dne, že teda uděláme výlet. Bylo to super, na konci jsme chvíli pokecali a než jsme se rozešli, tak jsem se jí ptal jestli má FB, že si můžeme napsat tam. Ona že jo. Přidala si mě sama ještě ten večer a psali jsme si asi do půlnoci. Pak jsme se ještě jednou narychlo domluvili na výlet a pak ještě jednou na běhání. Odtam jsem jí dovezl domů autem. Abych to ještě rozvedl, tak je hodně dobrá sportovkyně, skoro bych řekl že vyrovnaná, v něčem i lepší a rychlejší a taky docela pěkná a hlavně ta sportovní postava, mmm. Na všechny tyhle aktivity jsme se domluvili tak nějak jednoduše, prostě ona sama chtěla, i sama něco nadhodila nebo nabídla. Ve čtvrtek jsem chtěl jít zase běhat, ale byla zrovna u rodičů a před státncemi, tak jsme spolu nešli, navrhla ale jít ven zítra nebo o víkendu. Pak přišel tenhle pátek, kdy měla ty státnice. Odpoledne jsme si psali co a jak a ona že to potřebuje zapít, ale nemá s kým...samozřejmě jsme se domluvili a šli nejprve do kavárny na víno (do zavíračky) a pak do baru (až do 4 do rána). Celkem hodně jsme vypili (platil jsem přes litr) a strašne dobře pokecali. Hodně jsme rozebírali i svoje vztahy, ona prý měla 7 letý a teď jednoroční, který skončil, ale prý ho nemá nějak dořešený. Když jsme seděli vedle sebe, tak jsem jí už hladil nohu a ke konci večera už jsme se i líbali, ale měla nějaké kecy o tom, že to nemá dořešeno a pak že se neznáme atd. Prostě alkohol působil, ale vnitřně měla nějaký blok. Nevěnoval jsem tomu pozornost, prostě se nechtěla dát zadarmo. Když jsme šli na bus, tak jsme se ještě jednou líbali ale pak mě zase nechtěla nechat dál nic dělat, ani držet za ruku. No nakonec jsme se celkem v pohodě rozloučili a každý jel k sobě domů. Dneska jsme byli domluvení zase na výlet, sice zase cosi psala že bysme možná neměli jezdit, a že abych si nemyslel že spolu jedeme, protože se mnou chce něco mít a že nemá dořešený ten vztah atd. No jeli jsme, výlet v pohodě, nebyla tak moc veselá ani mluvná jako jindy, ale jinak si myslím že OK. Když jsme se loučili, tak jsme zase chvíli povídali a pak jsem jí na rozloučenou objal a dlouze se jí podíval z blízka do tváře (jako na polibek) a ona že se s kamarády nelíbá, že jsme jen kolegové a kamarádi. Tak říkám že OK, rozloučili jsme se tedy a jeli jsme každý svým směrem.

Tak teď nevím co dál, vypadá to celkem ztraceně. Dost by mě ale zajímalo, kde dělám chybu (stále a dokola), protože toto není první případ podobného rázu.

Já si myslím, že dělám vše správně, ale asi ne. Možná bych mohl zmínit, že v 29 ještě byldím u rodičů (to ona taky ví), což jsem normálně přiznal, ale tvrdím, že se budu během krátké doby stěhovat do bytu (což je pravda). Bydlel jsem už s někým přes spolubydlení chvíli, ale to bylo peklo, takže tím argumentuju, že půjdu teď už jedině "do svého". Nicméně ona ve svém bytě bydlí, tak spát bysme měli kde, ale jestli to že bydlím ještě teď u rodičů má třeba tak velkej vliv na celkový rozhodnutí? Jinak jsem podle mě normální chlap, celkem inteligentní, průměrně vypadající, nejsem tlustej (teď spíš i docela hubenej), dost sportuju, zájmy mám a o sebe se dokážu postarat.

Mě se to taky nezdá, v 18ti už není tak blbá aby jste někde na hotelu sami dva ... něco nebylo. Chápu z tvé pozice, že jsi to nechtěl vyburcovat, ale možná jsi měl něco zkusit. To už je jedno, teď jestli se na něčem příště domluvíte, tak do toho jdi naplno. Každopádně bych od toho nečekal víc než nějaký zpestření, jednak ten věkový rozdíl a pak ta dálka...

Jó chlape, nemáš to jednoduchý.
Normálně bych se jí narovinu zeptal za kým tam jede, resp. můžeš dělat, že si myslíš, že festival bude a zeptat se jí s kým tam jde a proč nejde s tebou, že bys tam rád byl. Jelikož se s ní asi do odjezdu neuvidíš, tak nevím, jestli má cenu to řešit po telefonu - můžeš jí akorát naštvat a ona natruc odjede a kdoví co se tam stane. Ale normálně buď žárlivej a ptej se jí, takhle by to vést fakt neměla.
No a ještě mě napadá, že když se jí tak líbí, že jsi spontánní, tak se víc spontáně pusť i do ní. Měl bys víc zabrat, to s tou zmrzlinou a pusou je jak olizování štěňátek. Já na tvým místě bych jí prostě začal líbat, trochu ji přidržel a zkoušel to znovu a znovu. Když to jde tak pomalu a ty s přístupem "nechci to pokazit, budu opatrnej" váháš a možná jí to nebaví. Ale jinak dobrej pokrok, jen se do toho pusť naplno, aneb žij, jako by byl tento den poslední.

Já si to myslím taky, samozřejmě, ale čekám na toho, kdo přijde s opačným názorem. Myslím, že nemálo holek řekne, že ony to mají složitější.

Taky bych rád dal 2 příběhy 2 holek z práce:
1) studentka strojařiny byla začátkem roku bez chlapa a prokecla se, že nějakýho hledá. Vzhledově bych ji hodnotil spíš špatně, aspoň pro mě dost nezajímavá a se "střední" (tj. tlustší) postavou. Jinak celkem v pohodě holka, ale že by se mi "líbila" aspoň svým jednáním, to taky říct nemůžu. Nedávno jsem se s ní bavil a že jde s přítelem tam a tam. Takže: i tahle holka si najde chlapa celkem rychle.
2) kolegyně, je jí něco málo přes 30, štíhlá, hezká, sportovně založená. Z práce už ji znám asi 2 roky a myslím si, že celou tu dobu je sama. Taky se občas prokecne že by chlap nebyl špatnej a tak, takže hledá, ale nenachází.

Z těchto 2 příběhů mě napadá, že to bude hodně o tom, co člověku vyhovuje a co mu "stačí". Třeba ta první holka asi nemá velký nároky, tak brala i někoho obyčejnýho ze seznamky (já ho neviděl a nevím odkud je) a ta druhá má velké ambice a tak hledá někoho, s kým se nebude nudit a kdo jí přesně sedne. V tom vidím ten problém. K tématu, jestli to mají ženy jednodušší to ale patří protože i dost obyčejná holka si někoho najde, když prostě hodně chce.

Mám tu takové profláklé téma, u kterého bych chtěl rozpoutat diskuzi.
Myslíte si, že mají ženy jednodušší situaci při hledání partnerů, než muží? Vezměme to všeobecně, pro ženy hezké, méně hezké, zaneprázdněné, domácí puťky bez zájmů, cestovatelky, zlatokopky...prostě všechny. Jde mi o situaci navázání vztahu, ale můžeme to zobecnit i na to, když si holka chce jen užít. Tak co myslíte?

Podle mě na to jdeš dobře. Tvoje příspěvky jsou strašně obsáhlý, tak se mi nechce všechno číst, ale mám jasno v tom, že když děláš teď to co děláš, tak ti to zase začíná vycházet. Takže jen tak dál. Minimálně můžeš mít jistotu, že pokud se vídáte skoro pořád, tak nemá příležitosti ani pomyšlení hledat někoho jinýho. A jelikož holka vztah potřebuje, tak má tenhle s tebou a stačí to správně budovat.

Já k tomu taky nemám moc co napsat, jak by řekl Luboš, je to past vedle pasti...
Samozřejmě si běž za svým, jiný holky jsou, tak se prostě seznam jinde nebo obnov starší kontakty. Minimálně tě to zabaví a pokud by se to ta dotyčná jakkoli dozvěděla (třebaže ji řekneš sám, že jsi (normálně) šel s kamarádkou na pivo, budeš mít určitě v atraktivitě bod do plusu.
Ale napadá mě taková drobnost, metoda cukru a biče. Já to nikdy neuměl praktikovat, ale tobě to třeba půjde. Nalákat ji, stáhnout se. Prostě občas udržovat kontakt, občas utnout (v nějaké rozumné periodě, třeba třídenní). Třeba ji takhle zamotáš hlavu a vrátí se. No ona se možná vrátí i z jiných důvodů jak říkáš, ale nikdo ti neporučí, jak s tou holkou naložit. To musíš vědět sám. Minimálně bys jí to ale neměl nechat zadarmo. Jakože když jí to nevyjde tam, tak ji přivítat s otevřenou náručí...takhle bych se asi nezachoval.

Docela se v tobě vidím, mám podobnej osud.
Čtení a sledování videí ti trochu pomůže. Mě docela nakopl seriál pickup artist, ale nevím, jestli jde ještě někde stáhnout. Ale víc než tahle samouka o samotě ti pomůže vyrážet s kamošema nebo kamarádkama ven. Je potřeba si zvykat, něco ti půjde hned, něco ti třeba dlouho nepůjde-mluvím o té komunikaci a zkoušení holky balit. Jako programátor ti je jasné, že pokud se budeš snažit sbalit nějaký holky, tak čím víc jich zkusíš, tím větší šanci máš nějakou získat. Nevím nakolik už jsi zběhlý v téhle sociální hře, ale nesmíš se nechat odradit neúspěchy. Většinou (z mé zkušenosti) se něco posere, bude tě štvát, jak tamhleta nepíše, jak tadyta si našla jinýho místo tebe, jiná tě zase tahá za nos a pak nic z toho. Zvykneš si. Mezi nimi někde bude i ta, se kterou ti to vyjde. Takže good luck, vyraž do terénu. (jo tím myslím, abys hodně chodil někam, kde máš možnost se seznámit)

Čau, no pokusit se o to můžeš, to je jednoduchý, jestli nemáš problém navázat kontakt, tak to uděláš stejně. Přijdeš k ní s nějakou záminkou, pro radu, najdi si čemu se věnuje (ve škole) a třeba v návaznosti na to se jí na něco poptej, přičemž se představíš jako ten a ten odtam, a že to bylo fajn ty lekce atd. no a pak stačí navrhnout nějakou aktivitu, třeba že ji za odměnu zveš na kávu nebo něco, kam můžete soukromě jít (jakože mimo povinnosti) a pokračovat.
ALE zvaž, jestli to má cenu, může mít i děti nebo je i vdaná...na to ostatně přijdeš asi brzo, jestli to zkusíš. Jí bude třeba okolo 30 a pokud nemá manžela a děti, tak je chtít bude, tak se na to připrav, že bys tohle musel podstoupit. Ale třeba seš na to připravenej, tak to tak chceš  . Já osobně bych do starší holky určitě nešel, max tak rok dva, ale ne 10 let rozdíl.

Nenapada me nic lepsiho, nez ze to je devka. Nevazi si te ani vztahu s tebou. Zní to, jako by to byla mladá holka, tak do 20 let a nema nouze o borce. Minimalne aspon o pozornost tebe, motorkare a mozna nekoho dalsiho. Jak pravi prirucky, aby si te vazila, musis se ji udelat vzacnejsim. To se ti jak ctu jednou povedlo, ale ne dostatecne. Jestli to chces dal zkouset, zkousej, sanci mas, ale pocitej s tim, ze to nebude lehka vyhra. Ja bych na to pretahovani asi nemel zaludek a celkem intenzivne ji ignoroval...ona pak mozna prileze sama, ale zvaz, jestli vztah s touhle nevernou "....." stoji za to.

Zkusím to vzít zase trochu objektivně:
Mám z toho pocit, že by ti pomohlo, kdybyste vy dva (myslím rojsa s tou holkou) byli kamarádi. Dá ti to pocit, že jí na tobě záleží (a to skutečně může, když se ukážeš jako schopnej chlap) a dá ti sílu hledat jíný baby.
To ale znamená přestat ji balit. Prostě se s ní snaž vídat, ale ať z toho nic není.
V současným stavu jí rozvracíš budoucí manželství. Ta holka chce být šťastná, možná už přemýšlí o dětech, o baráku atd. a ty ji do toho zasahuješ a ničíš to. Říkej si co chceš, ale když v tom budeš pokračovat, jsi sobec. Jde ti jen o tvoje hodnoty. Kdyby jsi nebyl sobec, vezmeš to s nadhledem a budeš rád, že holka kterou znáš se bude mít dobře a bude šťastná.

Ty si prostě pořád myslíš, že to vyjde. Ale počítáš vůbec s variantou, že to nevyjde? Co pak budeš dělat, až ti ani neodepíše na zprávu?