Pokud se ti vyloženě nepříčí, tak tomu dej šanci. Když už nic jinýho, tak se pocvičíš. Zkus to s ní jen tak na zkoušku a uvidíš co se z toho vyvine. Vycouvat snad můžeš vždycky. A souhlasím s tím, že ti to zdvihne status - budeš preselected.

Tohleto pls smažte, to měl bejt příspěvek do threadu "Slečna z internetu" a nějak se to pokazilo a vlítlo to sem. 

[Patří negy do Comfort Building stage?]

Takže mám za sebou rande číslo 4.  Jak se (ne)dalo očekávat, tak všechno bylo zase jinak, než jak bylo plánováno. 
Bazén se zrušil, protože její kámoš byl nemocnej nebo co. Pak jsem se ještě naposlední chvíli dozvěděl, že jí ujel autobus a přijede pozdějc. Mě nejely dobře busy tak jsem se ještě narychlo domluvil s kámošem, že se svezu s matkou, která zrovna jela do města a zajdem na kulečník.

Nebylo to jenom kvůli tomu abych jí dal najevo, že se zabavím i bez ní, ale jestli to tak zapůsobilo, tak to určitě nebylo naškodu. Volal jsem jí ať přijde za náma, a šel jsem jí naproti. Vpohodě jsme kecali, ona teda moc ne, ale měl jsem to pevně v rukou, dobře se bavila a tahle první fáze ušla. Zase jsem trochu budoval napětí a vypadalo to dobře. Jenže pak na kulečníku mi přišla nějaká nesvá. Nebylo to ono. Asi jsem to přepískl se svým vysokým statusem a s negováním. Brala to tak, že jí shazuju a pořád do ní rýpu. Možná to bylo taky proto, že ani nevěděla jak se drží tágo. No snažil jsem se to napravit tělesným kontaktem a trochu ji rozehřát, ale pořád to nebylo to pravé. Nevím jakou roli v tom sehrál kámoš, ale každopádně jsme to rychle zabalili a šli do čajky za kámošema a kámoškama.

Lenka vypadala a chovala se fakt docela odtažitě, chladně, možná naštvaně. Nejspíš mě chtěla vytrestat, nebo pochopila mojí hru a hrála něco podobného na mě. Už nebyla tak lehko k mání. V čajce si nechtěla sednout ke mě, tak jsem jí nechal trucovat a dobře jsem se bavil. Pak jsem jí chytl za ruku a to už se sama začala přibližovat. Dělal jsem jí masáž jen tak mimochodem, ale pořád trochu vzdorovala. Dával jsem najevo, že si z toho moc nedělám.

Prostě tahy-tlaky, holomráz a podobně, ale nevím jestli to všechno co jsem do té doby celý večer aplikoval nebylo kontraproduktivní. Byla unavená z týdnu na intru a chtěla se se mnou mít hezky, a tak jí ty moje "hard to get" techniky možná vadily.
Takže mám tu pro vás jednu:   Patří negy do Comfort Building stage?
To co jsem začal aplikovat potom bylo spíš takové jemné stupňování kina stále dál. Žádné two steps forward, one step back. Prostě jsem se jí snažil potěšit a rozvášnit. Tady se ty teorie trochu tlučou. Jedna říká, že ona by se měla snažit potěšit mě. A druhá říká, že musím vést tu interakci tam kam chci. Tak jsem vedl. Ona se až tak aktivně nezapojovla, ale bylo vidět, že se jí to líbí. Ona nechtěla moc dávat, ale moc ráda mou náklonost přijímala a později už se začala taky víc snažit.

Takže abych z toho vyvodil závěr, jak se mi to jeví. Prosím o polemiku.
Po vytvoření přitažlivosti a oboustranné náklonosti to chce polevit s negy a hraním si na pana nedosažitelného a začít se partnerce věnovat skoro jako AFCčko. Možná né úplně jako AFCčko, musíte být přímí a sebevědomí, ale musíte být ochotni něco udělat pro vaši dívku. Snažit se jí potěšit. Nejdřív mi to přišlo jako to podlejzání a zavděčení se, kterému se všichni snažíme vyhnout jako čert kříži v Attraction stage. Ale v Comfort Building stage už to neplatí! Potěšte vy jí, a uvidíte, že ona potěší i vás. Nemluvě o tom, že je to vlastně záležitost oboustranně příjemná, když se jí snažíte potěšit líbáním krku a ušních lalůčků 

Toť můj nejzávažnější poznatek z tohoto rande.

Jinak další průběh byl ten, že jsme seděli/leželi v rožku jeden na druhém/v objetí. Ona byla přede mnou o mě opřená, aby bylo jasno. Nebylo to úplně mazlení, spíš jsem jí hladil po rukou, po tváři a po vlasech a ona mě vlastně jenom po rukou. Chvílema jsem plynule přecházel na laskání krku a oušek a odtud začínalo líbání. Tentokrát jsem si to konečně užíval.    Docela jsme se sehráli a prováděli jsme různý zajímavý  nejen jazykový eskapády    Však to znáte.

Sešla se tam výborná parta, byla zábava a vykouřili jsme pět vodních dýmek. Lenka si užívala mou přítomnost a za celý večer prohodila sotva pár vět. Opravdu mi to přišlo, že se chtěla jen uvolnit a odpočinout si v mé náruči. Teda né že by mi to vadilo 
Byli jsme tam asi od sedmi do desíti a bylo to fakt dost dobrý.

Asi už si ten náš víkendovej vztah začínám užívat. 


Takže se těším na vaše komentáře a názory hlavně na tu záležitost s negováním v comfort fázi.


Těšilo mě,

Paul C.

Dost dobrý. Jak informativní příspěvky který píšeš, tak i to oslovování se ti povedlo. Dobrá práce.

Já si naopak nemyslím, že by si museli partneři svěřovat úplně všechno. Dokud spolu jenom chodí a nejsou manželé, tak stačí, že je jim spolu dobře a respektujou soukromí jeden druhýho. Některý věci podle mě holka vědět nepotřebuje, a chlapa taky nemusí zajímat všechny její pohnutí mysli. Trocha tajemství je zapotřebí aby udrželo zájem.
Možná to bereš až moc vážně. Zkus slevit z požadavků. Ale je to na tobě.

Nejlepší odpověď na lichotku, kterou může sebevědomý člověk nabídnout je jednoduše:  "Děkuju."

Odmítat lichotky a dělat, že jsi skromný je hloupost, vlastně shazuješ sám sebe. Když ti někdo polichotí, tak mu poděkuj. Nutně tu lichotku oplácet nemusíš, pokud to nemyslíš vážně. Lichotit s mírou, a většinou až po tom, co víš, že jsi pro tu holku přitažlivý.

Něco jako tohle:


Nebo

Tohle je zajímavý. Některý nápady ujdou. Ještě mě napadla třeba fotka nebo obrázek lva. Možná jenom nějakej stylizovanej obrys, protože lev je pán tvorstva, tak by mohl docela dost dobře symbolizovat úspěch.
Taky mi přišla na mysl královská koruna    Taky symbol úspěchu.

Nemůžeš pro tu holku být hodný kamarád. Taková vrba, do které by se vypovídala. Musíš být tak trochu sexuální hrozba. Ty jseš chlap, jseš nebezpečnej, a holky by z tebe měly mít respekt. A zároveň by je to mělo přitahovat.  IMO

Di-Xi, chválím. Přijde mi to jako takovej dost typickej přerod. Většina z nás ho nejspíš absolvovala (nebo teprve absolvuje), jinak bychom tu nebyli.
Přesně i mě zdá se nejvíc pomohla myšlenka Davida X prostě se nezajímat, co si o tobě myslí, protože ty VÍŠ, že jsi jednička. Pokud to nedokáží, nebo nechtějí pochopit, je to jejich mínus.

Takže tuhle větu zapamatovat, a praktikovat!

Rýša opět nezklamal  , taky mě to pobavilo, ale má tak trochu pravdu.

Zajímavé názory, díky za ně.
Ale neřekl bych, že máte tak úplně pravdu. My jsme si už přes to libimseti.cz udělali takovou nějakou citovou vazbu, že jsme si toho dost řekli, a rozumněli si.

Takže se mi to nezdá moc jako úlet. Pořád mi píše, a chceme se sejít, a sama mi prakticky navrhovala abychom spolu chodili. Přímo do očí v objetí mi řekla, že mě má ráda. Plánovala kam budem všude chodit a jezdit a jak spolu budeme v létě jezdit na kole a na lodičkách atd.
Až mi to právě přijde podezřelý. Určitě je tam z několika procent ta možnost, že se takhle rychle citově upne na kohokoli. Právě proto se to snažím hrát stylem - "Chceš být se mnou, fajn. Jestli ne, tvoje ztráta."

Každopádně jestli takhle vypadá úlet, tak proti němu nic nemám 

Doufám, že se v pátek nebo o víkendu sejdeme a uvidím, jak na tom jsem.

Ještě mám ale jeden zajímavej poznatek. Nevím, jestli je to normální, ale tak nějak cítím, jako by se mi obrazy z toho rande vytrácely z hlavy. Třeba její obličej a její pohledy. Den ode dne je těžší si je přesně vybavit. Začínám mít pocit, jako by ty vzpomínky ani nebyly moje, příjdou mi děsně nereálný.  Je to dost psycho, ale podezřívám mé podvědomí, že porovnává doposud prožité zážitky s těmi novými, a neví jak si tohle zařadit. Tak se to snaží potlačit.
Kdybych neměl ten náramek, a nechodily mi SMSky, tak bych pochyboval, že jsme se vůbec kdy sešli.

Máte někdo podobnou zkušenost? Že si nemůžete přesně vybavit její tvář? Fakt z toho nemám dobrej pocit.



Každopádně se budu mít na pozoru, a budu si hlídat city. Dík za potvrzení domněnky.

EDIT: To Commanch - jsem to já, ale ne, na skejtu fakt nejezdím ;-)

Dík 
Taky jsem moc rád, ale nechci to zakřiknout. Zase se dostávám k otázce  city vs. rozum.
Doteď jsem nebyl příliš zvyklý na úspěch v téhle oblasti, a tak nechci být do toho vztahu moc hrr. V poslední době se to tady docela probíralo. Mám takovej podmíněnej reflex - emoce = neúspěch.
Hledám hranici mezi projevováním sympatií a udržováním zdravého nadhledu.

Ten její dárek mě dost dostal. Dala mi náramek z takových těch barevných dřevěných koleček, docela decentní, a sama měla stejný akorát kolem krku.
To se jí musí nechat, že ví, co zabere.

Nevím, jestli je to normální, ale mám skoro pocit, že jsem ji ani nesbalil já, ale že se tak nějak sbalila sama 
Ubírá mi to na zásluhách.

Akorát je tu jeden problém, a to je ten, že bydlí na intru, a tak se nemůžeme moc často vidět. Navíc tenhle týden je i z mojí strany dost zabitej, takže nejdřív jí uvidím asi až v pátek (jestli vůbec).

Taky mám pochybnosti ohledně SMSek. Psala mi docela často, a já jen občas odpovídal. Ale říkám si, že jí taky musím někdy napsat, aby viděla, že na ní myslím, abych to s tím odstupem nepřehnal.

Mám za sebou, dalo by se říct, první úspěšný rande. Tak mě napadlo, že bych se s vámi podělil. Stejně se chci vypovídat, a nechci aby to vypadalo, že se vytahuju před kámošema nebo něco. 
Za délku se omlouvám, ale když já se fakt potřebuju vykecat

Takže od začátku:
Psal jsem si s holkou z libimseti.cz, na fotkách vypadala docela ok, a v tý době jsem to bral jako trénink komunikace s holkama. Dost jsem se jí zamlouval, asi vím, co holkám psát, protože nebyla jediná, kdo mi to říkal. Sama mi nabídla, abychom se sešli, tak jsem beze všeho souhlasil. Několikrát to nevyšlo, tak jsem už téměř ani nedoufal, navíc jsem mezitím absolvoval schůzku s jinou slečnou, která mě moc nenadchla, a tak jsem začínal pochybovat a bát se aby to nedopadlo stejně. Nicméně jsem si řekl, že jí dám šanci, docela jsme si rozumněli a chtěl jsem se jednoduše potrénovat.

Takže jsme se v Pátek sešli ve městě ve 4 hodiny, doufal jsem, že bude aspoň tak hezká jako na těch fotkách. Ale byla mnoooohem hezčí. Takovej typ holky, kterejch za den moc nepotkáte. Překvapilo mě, že mě to vlastně vůbec nepřekvapilo. Byl jsem zvyklý, že mě dřív přepadávala úzkost z hezkých holek.
Ale tentokrát jsem byl tak nějak úplně v klidu.  Řekl bych, že to bude díky Davidu X a jeho "Who cares what they think?!"
Docela mě dostalo, že na mě vybalila dárek, já pro ní nic neměl, ale co už. Řekl jsem jí, že někam půjdem, bo bylo asi 15 pod nulou, a jak jsme šli, tak jsem jednoduše nastavil ruku, aby se mě chytla. Prostě jen tak, nepřemejšlel jsem, co si bude myslet atd. prostě, já jsem jí chtěl držet za ruku, tak jsem jí dal najevo, že to od ní očekávám. Beze všeho mě chytla za ruku, propletla prsty, a vykračovali jsme si. 
Začínalo se to vyvíjet docela slušně   Ještě jsme po cestě do čajovny potkali mé spolužačky, tak jsem si u nich udělal očko

V čajovně jsme si našli temné místečko pro dva, a začali jsme se bavit. Asi je pravda, že mi to dost usnadňovala, protože byla sama dost výřečná. To mi vyhovuje, můžu se pak soustředit na jiné věci, než vymýšlení témat k rozhovoru. Díval jsem se jí hodně do očí a tak různě po těle, tak aby si všimla toho, že se mi líbí, protože mi bylo docela jasné, že já se jí líbím taky, vlastně víte co, bylo mi jedno jestli se jí líbím nebo ne. Mě vůbec nezajímalo, co si myslí. Chvílema jsem se jí dotýkal dlaně, když jsem si prohlížel její nehtíky, pak jsem jí pustil a odsunul se o kus dál - 1 krok kupředu, 2 kroky zpět.
Hrál jsem si s tkaničkama u jejího trička, s jejím páskem atd. prostě jsem hravým způsobem přidával kino. Dělal jsem jí masáž krku, položi jsem ruku na její, sama stiskla.
Po čase jsem jí naznačil, ať se přisune blíž, tak se přitulila. Po chvíli jsem se zase stáhl, aby jsem jí chyběl. Měli jsme docela zajímavou konverzaci.
Třeba:
Já: Ten čaj není vůbec sladkej. Já nemám rád čaje, a už vůbec né bez cukru. Nemáš něco sladkýho? 
     Vlastně počkej, ty jsi celá sladká... 

Nebo když jsem si hrál s jejím oblečením:
Ona: "Ty si rád hraješ, co?"
Já: "To víš."
Ona: "Tak si hraj."
Já: "Tak pojď blíž" a svůdnej pohled 
Tak se přitulila, a zase jsme postoupili o něco dál.

Začínala se mi fakt hodně líbit. Ne jenom že byla fakt hezká, ale hrozně se mi zamlouvala její osobnost, jak byla veselá, jak reagovala atd.
Nejspíš jsem jí chvílema negoval a dělal nějaký body language, ale ani jsem to nevnímal. To je už podvědomně. Dával jsem jí najevo, aby se snažila, ale zároveň jsem ukazoval, že si rád hraju, a nebojím se jí

Bylo nám spolu moc dobře, a tak nějak se to protáhlo. Myslel jsem, že v čajce budem tak hoďku a pak jí vezmu do kina, jenže zničehonic uběhly 4 hodiny ani jsem nevěděl jak. To už jsme se k sobě opravdu docela měli.
Ještě jsem měl ten večer jít s kámošema na kulečník v 8 hodin. Řekl jsem jí, že jí doprovodím na autobus, a pak že musím na ten kulečník. Chtěl jsem ukázat, že držím slovo, jsem nezávislý, a bavím se i bez ní. Cesta docela klouzala, takže místo obyčejného držení za ruce jsme šli celou cestu v objetí, aby náhodou nespadla.
Fakt se mi osvědčilo kavalírství od Davida DeAngela. Vysvětlete jí, proč jdete mezi ní a silnicí, otevírejte jí dveře, dávejte na ní pozor. Hrozně to ocení. Cítí, že ji dokážete ochránit. Tam bych řekl, že se ta přitažlivos ještě vystupňovala. Na autobusáku už mě vůbec nechtěla pustit, a měla pořád nějaké narážky. Docela jsem se klepal zimou, tak nechtěla abych umrzl.
Ona:  "Neumrzni, já tě zahřeju"
Já: "To nepomůže, ta bunda to teplo izoluje"
Ona: "A pusa by nepomohla?"
Já: "Hmmmm... možná, to by se muselo vyzkoušet"      
nepomohla, stejně jsem se klepal dál,... Ale bylo mi dobře.

Nějak jsme nemohli najít ten správný autobus, takže jsme tam byli skoro hodinu. Pak jsem jí řekl, že už opravdu musím jít, že už si na ten bus počká sama. Chtěla abych tam zůstal, a ještě jí šel doprovodit a abych jí vzal sebou a bla bla bla, a začala ve mě blikat kontrolka, aby to nevypadalo, jako že sebou nechám manipulovat. Navíc jsem fakt chtěl na kulec.
Tak jsme se rozloučili, vlepila mi pusu, a šel jsem.

Takže suma sumárum: Já jsem jí žádnou pusu nedal, jenom ona mě. Já jsem na začátku inicioval kino a hravé svádění, a pak už pokračovala sama, spíš jsem jí musel chvílema krotit.
Já: Tady stojíme v objetí jak tučňáci.
Ona: Třeba k sobě přimrzneme.
Já: To by se ti líbilo.
Ona: To jo, moc.


No prostě bylo toho hodně, jestli to někdo dočtete až do konce, tak gratuluju.
Už ani nemám sílu pokračovat, jak se situace má a jaké mám dotazy přidám později.

Názory, rady a připomínky si rád vyslechnu!


-Paul C.

2Commanch:

Tak přesně z takovéhle situace mám hrůzu

Přijde mi, že jste měli ten vztah tak nějak špatně definovaný. Možná by pomohlo, kdyby jsi jí ukázal, že na ní nejsi závislý. Něco ve stylu - "Jestli máš zájem, buď se mnou, já zájem mám. Jestli ne, tvoje chyba, já se budu mít dobře i bez tebe." Když na holce moc visíš, tak jí to nedá, a bude s tebou zametat. Alespoň to je, co jsem já vypozoroval. Nemám za sebou tolik vztahů, abych to mohl skálopevně prohlásit, ale i z toho co všude možně čtu jsem si tím dost jistý.

Pamatuj, že ty jsi ten důležitější ve vztahu. Ona potřebuje tebe, ne naopak! Ty můžeš mít holek kolik chceš. (Takovej frame of mind by jsi měl nejspíš mít.)

Taky jsem s tím měl problémy. Zamiloval jsem se do slečny po tom, co jsme spolu prohodili sotva pár slov, a pak jsem nebyl téměř schopen pokračovat dál v balení.
Když jsem se přistihl, že si pouštím zamilované písničky a představuju si, jak spolu za ruku pobíháme po louce, tak jsem se na sebe naštval a řekl jsem si "Don't get emotionaly involved!!! "  Prostě jsem se jí snažil vytlačit z hlavy a brát to čistě pragmaticky jako trénink. Řekni si, že ti o nic nejde, že se jen tak pocvičíš a uvidíš co dokážeš.
Docela s úspěchem to praktikuju dodnes.  Jen mám teď problém, kdy s tím přestat, a začít si ty emoce užívat  
Jaký na to máte názor? Kde je ta hranice?

Taky myslím, že o nic moc špatného nejde. Mě se taky stalo, že nechtěla doprovodit domů. Záleží jak bude reagovat teď. Jestli se bude chtít ještě sejít tak abys mohl pokračovat a stupňovat nátlak  , tak se nemáš čeho bát. Důležitý je, že jsi vůbec nějaký rande měl, a že to šlo docela dobře, ne?

Pak dej vědět jak pokračuješ