Dokončení předchozí reportu a krátká aktualizace ze života BarzePůl roku drahý čtenáři je sakra dlouhá doba. Váhal jsem, zda-li něco přispět a podělit se s Vámi, ačkoliv jsem přestal do deníku psát. Jak již jsem psal v minulosti a možná i někomu
říkal osobně, určitě bych se do deníku zase podělil, co bylo nového, kde jsem dnes a co plánuji. Nelíbí se mi upadající forum, připadá mi to zde jako po válce, proto jsem se rozhodl přihodit trochu do mlýna a pro ty zvědavé dopsat jak dopadla slečna z předchozí reportu. Ano neumřel jsem a můžete si přečíst kousek z mého života. Ještě bych dodal, že hodně těchto věcí, bylo překopírováno z mého osobního deníku a přeloženo z ajiny do češtiny.
4.2.2012Pátek byl studený, za okny mráz a já jsem se chtěl bavit. Nešlo mi ani tak o nějakou party, chtěl jsem se jednoduše odreagovat a vyrazit mezi lidi. Jsem společenský, potřebuju být mezi lidmi, abych se bavil.
Přichází mi sms od Pavlíny (viz. minulý zápis) : „Já tě chci:P“ Nereaguji. Váhám, láká mě na kolej a volný pokoj. V hlavě se mi honí myšlenky, že bych to dělat neměl, jednoduše z principu, hrdost jde potom do háje.
Sedl jsem si na postel a snažil se číst si. To už na mě ale přišla fakt deprese, hodil jsem na sebe to nejlepší oblečení, parfém a rychle do toho maškarního reje.
Píšu jí sms, že jdu do klubu. Ona navrhuje, že bych se mohl poté stavit. Říkám si proč ne?
Konečně se dodrancám ke klubu, abych zjistil, že je zavřený - ironie života. A tak procházím noční Prahu, s hlavou čistou a fantazií mladého spisovatele. Myslím na to, jaký s ní bude asi sex, jestli vůbec bude. Při těch myšlenkách se rozhoduji koupit víno pro nás dva na chuť.
Scházíme se a já si ji ihned začnu dobírat. Energie je na správném místě. Sluší jí to, je ukecaná, tak to miluji. Potěší to:-) Na koleji, je to příjemné. Seznamuju se s jejími spolubydlícími a jen co ona dokouřila, se přesouváme do pokoje. Pak už k ní přistoupím ze zadu a jemně ji políbím na krk, nemůže to vydržet a při otočení se zuřivě začneme líbat….
a měli jsme 4 čísla plná vášně, čas k nezaplacení
Ráno mi udělala snídani, no není to paráda?
Co mne ale mrzí, je ta realita, kdy vím, že je trochu promiskuitní. Nicméně má srdce na pravém místě, o tom nepochybuji. Zažila bolesti a krutosti a proto si jí vážím, má pořád vervu do života. Moje milenka:-)
Přidám Vám taky svoji malou pikantnost z února, dobře se bavte:
22. 2. 2012 – První striptérská hra Ano jsem blázen, milý čtenáři, ale chci ty nádherné dívky. Nenarodil jsem se, abych měl na sex jenom obyčejnou Mařenku z horní dolní. Mařenky nejsou špatné, ale tyto zlaté hřeby mi dávají sílu, cítím z nich naději, ačkoliv to nedává smysl – ony totiž něco pro chlapy dělají. Ano nyní hovořím o striptérkách. Ony se k chlapům chovají pěkně a vyhoví jim (jo chápu, blabla říkáš peníze – dobře, ale i tak ty dívky něco pochopily – chlapi v tomto světě prohrávají, ženy jsou neustále silnější vlivem podlejzavých ubožáků).
Dopoledne jsem se ve škole nasral, ty lidi jsou pakáž, těším se, až to všechno skončí. Když jsem byl skoro doma, rozhodl jsem se podívat do obchodu s oblečením, než mi přijede bus. Po příchodu do obchodu si mě hned všimla menší roztomilá brunetka, se silným asertivním hlasem. Neměl jsem moc náladu, ale rozehrát jsem jí rozhodně chtěl. Vypadalo to všechno skvěle, ale nebyl jsem moc ve své kůži. Flirtovali jsme, negoval jsem jí a pokecali jsme na téma: „metrosexualita dnešních chlapů.“ Co mě naštvalo, byl sekuriťák, který tam pořád slídil a poslouchal, blb. Byla v pohodě, rád bych jí v blízké době dohrál.
Večer se blížil a já moc neměl vymyšlené, co budu dělat. Náhle jsem si uvědomil, že jsem chtěl posílit svůj vliv na striptérky, chtěl jsem jednu pro sebe a stále chci.
Upřímně, byl jsem velice nervózní, ale především chci poděkovat Uliamovi, klukovi z Texasu, který mi dal výborný materiál na prostudování – jak na striptérky. Dík moc chlape. Měl jsem nervy, ale řídím se heslem – praktikování z nás dělá rytíře.
Večer se blížil, hodil jsem na sebe sako jako správný PUA, zelenou košili a s úsměvem vylezl do toho nočního večera. Nečekal jsem, jak se večer ještě semele, ale tušil jsem, že zase udělám krok vpřed. Sice ne o moc, ale udělám. Můj cíl byl jasný – flirtovat se striptérkami, nejlépe se s ní vyspat (ale přeci jen to je ještě velmi vysoký cíl). Hlavní bylo být komunikativní, nic neřešit, prostě vymlátit ze sebe to nejlepší co jsem se za ty 4 roky pickupu naučil. Nejlepší by bylo číslo na striptérku, jakýkoliv „close“.
Po cestě jsem poslouchal své oblíbené písničky a dal jsem si za úkol oslovit pár holek na ulici, abych shodil trochu stres a rozehřál se – je to potřeba, šlo o hodně.
A je to tu – hezká černovláska stojící na zastávce metra. Všude lidi, seru na ně a jdu za ní. Ptám se na to, kde je klub, říká, že pár stanic tímhle metrem. Přitahoval jsem jí, ale nešlo to děvče snad příště. Její pohledy ale mluvily za vše. Myslím, že byla hodně překvapená, když jsem tím metrem nejel, ale co…
Dále jedu na eskalátorech a zaregistruji periferně dívku, která je na schodu podemnou. S úsměvem se otáčím a oslovuji se svým indirektem. Chytá se a ochotně mne naviguje. Povídali jsme si, flirtovali, moc jsem si ty chvíle užíval, jako správný gentleman. Když přišlo na loučení, prohlásil jsem, že bych zcela nezávazně zašel někdy ven. Řekla, že by se to asi příteli nelíbilo. Ale co. Loučíme se a já mířím do místa, kde se ráj stává skutečností – do stripklubu.
Strip and mine friendlinessPo cestě do stripklubu, kde jsem byl naposledy před ¾ rokem mne odchytává „naháněč“ do klubu, kecák a dohazuje mi vstup do stripu. Říkám, že moc rád zajdu. Dnes tu jsem za tímto účelem.
U dveří přátelsky zdravím sekuriťáka (doormana) a zatímco mne on prošacovává, naháněč mne vede ze schodů. Je přátelský a vypráví, že to má jako brigádu. Proč ne?
Dalším krokem, který jsem chtěl splnit, bylo oslovení manažera. Jaká ironie, já mladík a získám si manažera:-) Strašně fajn týpek, kecali jsme o všem možným, převážně o holkách, stripu a jaký to je být manažerem, pak padla řeč na práci – chtěl bych zde v budoucnu udělat pro kluky z bootcampu (školení) menší překvápko A co jsem si všiml, bylo jako kouzlo. Ty dívky začly skutečně na mě koukat – už jsem nebyl jen obyčejný zákazník, byl jsem někdo. Sice ne všechny si to myslely, ale nezapomenu na ty pohledy. Ony chtějí sociální důkaz a já na tom dělal.
Když manažera odchytil asi jeho bodyguard, šel jsem si dát na bar něco k pití a pokecal s barmankou. To už jsem cítil, že klub získávám rychleji a rychleji, už jen ten DJay chyběl:-) Barmanka mne hned naváděla za nějakou hosteskou (velmi sexy – HB 10 stopro) a já hajzlík ne a ne jít – schválně jsem zdržoval. Pak už jsem šel za hosteskou a zanegoval, že se jí trochu bojím, kam ne to vede. No moc to nepobrala, ale pak se usmála.
Když jsem se usadil, všechno to začalo, hra byla v plném proudu. Oceňuji na sobě, že jsem se nebál tam jít sám, nečekal bych, že mám v sobě zas tak veliký potenciál, vážně.
Dívky začaly své představení u tyče a já je se zálibou pozoroval, pak už přišla chvíle rozehřívání, kdy dívky mají pár minut zadarmo nabídnout tanec (zřejmě aby chlapa nažhavily).
První přišla bloncka, nebyla špatná, ale v obličeji se mi moc nelíbila, asi HB9. Začala se mě dotýkat a flirtovat. Říkám, že se mi má první představit, že je to slušná věc. Směje se a podává ruku. Začne mi nabízet tanec zdarma, povídám jí, že se zas tak dobře neznáme, aby na mě hned nasedala. Nemůže tomu uvěřit, pak už přišel neg s parukou (můj oblíbený). Dívka byla celá bez sebe. Pak přišla moje neoblíbená část: „Ty jsi ale nějaký mladík viď? – A podle čeho soudíš, holka? Když padla řeč na vykání, řekla mi ať jí tykám (IZ). Tady jsem měl říct, ať si sedne a řekne mi víc o tom, čím chtěla jako malá být, eventuelně zabudovat víc pohodlí. Čas vypršel, pohladila mne a odešla, řekla, že se vrátí. Ale jen blb by tomu uvěřil, že?:-D
Sedím chvíli a pak už přichází druhá, další tentokrát brunetka, ta byla skvostná. Viděl jsem v jejích očích všechno, ty řízky, mafiány…ale nádherná byla. Stále se zajímala a já jsem se vždycky stáhnul. „Tak odkud jsi? – Jen když mi dáš tanec zadarmo. Hehe, sice odmítla, ale pěkně jsem si pohrál. Nádherně zareagovala na můj neg s nosem. Začala se smát ještě víc, ale byla roztomilá. Co mne stresovalo, byla neustálá frekvence otázek od dívek se soukromým tancem a hlavně fakt, že získat jejich čas na sezení bylo velmi obtížné. Jako když roztočíte kolotoč.
Nicméně aspoň jedna věc se povedla – dokázal jsem sociální důkaz. Povídal jsem, že znám zde jednu striptérku (pravda) a chtěl jsem ji navštívit. Sama se ptala, na koho čekám. Prohazuji, že čekám na svůj tanec zdarma. Pak si jen pamatuji, že se mi vrtěla na klíně a strčila mi hlavu do jejích prsou. A co byla fajn – zadarmo. Nevím, jestli jí to došlo, protože to je v podstatě dobrovolná záležitost, ale byla moc milá. Typuju kolem třiceti, nádherná postava. Co si budem povídat, 11 a výš.
Pak ještě přišla jedna, ale bylo vidět, že to má všechno naučené. Prostě nechtěla do hry, pokud nechci tanec.
Zvedl jsem se a rozhodl se odejít. Čekat dál by nikam nevedlo. Trochu jsem se tam nudil. Při odchodu jsem si potřásl rukou s majitelem a vzal si od něj vizitku. Odešel jsem s pocitem vyrovnanosti, ale zklamání, že jsem nezískal na dívku žádný kontakt. Ale zkusil jsem co se dalo a to se cení.
KlubJeště jsem měl vedle klub, tak jsem se rozhodl do něj na chvilku vletět a třeba oslovit nějakou tu dívčinu. A měl jsem štěstí. Když jsem dobíhal výtah a skorem se zasekl, byly tam dvě krásky. Ve srovnání se striptérkami nižší liga, ale co, líbily se mi. Povídali jsme si, tý jedné jsem řekl opravdu krásnou větu (aspoň podle mě): „Páni ty jseš z Itálie, to není možný.“
- Proč? „ Jsi moc krásná na itálii.“
Nějak jsem nezabavil její kámošku, tak jsem už cítil, jak je ve vzduchu napětí cock blocku. Musely se vyčůrat a po návratu jsem už cítil, že nemají zájem. Aspoň ta ošklivější se tvářila jako puchýř. Následoval pokec se sekuriťákem a víceméně odchod, už jsem nechtěl hrát nic do rána. Dnešním dnem byl cíl striptérky, ne klub.
Mám na to, zasloužím si tyhle krásný holky, protože jsem zažil už dost bolesti. Získám je aspoň jednu v životě. Věřím si.
A teď malý výcuc z května. Bylo by jistě o čem psát, ale v důsledku jednoho incidentu se o všem nemohu podělit. Teď jen v krátkosti výstřižek z mého posledního dvou denního řádění.
Ulice jako palice – 13. 5. 2012, klub jako dub 19. 5. , procházka po obci 20. 5. 2012Milý čtenáři,
přicházím s malým sestřihem, kdy jsem se zase vrhnul projít obchodní centrum a poznat nové dívky, taky Ti představím, jak jsem zase blbnul v klubu, tak se drž.
Ulice paliceDen bylo zataženo, rozhodli jsme se s Abruzzim vyrazit do našeho oblíbeného obchodního centra a podívat se, kam všechny pěkné holky míří. Byla neděle a moc jsem neočekával, že by kolem 17. hodiny ještě nějaké fenečky venčily svoje srsti.
Procházíme podchodem a oba zaregistrujeme blondýnku. Podpatky, dlouhé štíhlé nohy navlečené v úzkých legínách, kabátek či lehký svetr (už moc nevím) a hlavně nádherný obličej. Abruzzi to ihned vyčíslil na solidní desítku. Jsem si jistý, že to tak bylo, protože on má vysoké požadavky. Proto mě to potěšilo. Chtěl, abych jí oslovil, řekl jsem, že až půjdeme nazpět.
Vyjíždíme po eskalátorech a už se ve mně probouzí zase ta silná nadrženost, zase ta energie vyhrávat, dobývat. Za mnou dvě holky, pokynuji nenápadně A. a otáčím se:
„Holky nevíte, která z těchhle restaurací by byla nejlepší pro dva singly chlapi, co se chtějí dobře najíst?“
Začaly radit a my dva se rozehřívali. No upřímně, nešlo to nejlépe, sice jednu jsem pěkně rozesmál, ale chtěly do kina, proto jsme je nechtěly pronásledovat.
Pak jsme jen tak stáli a Abruzzi někam zmizel, pak jsem zjistil, že hledal pickupery, či co.
Viděl jsem ho v setu s nějakou jinou holkou, a proto jsem chtěl taky něco rozehrát a nekoukat jako puk. Šel jsem si dát cigaretu na vzduch (ano zde jsem kouřil, nejsem ale pravidelným kuřákem) a přemýšlel co dál. Pak mě napadlo, že bych mohl rozehrát tu hostesku z podchodu. Ani na chvíli jsem neváhal a šel jsem vyrovnaně jako SAMEC za ní do podchodu.
Vidím jí, jak tam smutně stojí s letáčky a všichni ti chlapi jí odmítají. Tak sexy ženská, skoro jako bohyně a všichni na ni srali. Nejsem ale mecenáš, chtěl jsem ji oslovit, protože představa kvalitního pichu, křivek jako modelka z playboye byla prostě neodolatelná.
Ptám se jí, co mi nabídne. Čekal jsem velký bitch shield a namyšlenost. Nic z toho se ale nekonalo. Byla naprosto v pohodě. Nejdříve se zdráhala, ale pak se mi otevřela a oba jsme si výborně popovídali. Nevím čím to, ale zaujala mě jako osoba, nejen fyzicky. Kámen úrazu přišel ve chvíli, kdy přišlo na vyměňování kontaktů, vysvětlila mi, že má přítele a že je dost žárlivej, nicméně se jí se mnou skvěle povídá. Říkám jí, že mi vůbec nešlo o to na ní nějak vyjíždět a chtěl jsem ji poznat (pravda – první nadhoz je zkušební, všechno neodpaluji na poprvé – viz. baseball).
Říká, že mi číslo dá, ale nechce nějaké neplánované smsky. Jsem snad idiot? Říkám si.
Prozváním jí a při loučení jí dávám letmý polibek na tvář. Moc sympatická holka. Odcházím.
Abruzzi mě vítá a je celý nadšený. Sám také finišoval u jiné hostesky v patře. Odcházíme do obchodu koupit si nějaké cetky. Já si všímám holky u pokladny, která stojí za mnou a kupuje pedigree. Nenapadlo mě nic lepšího než situační opener a ptám se jí co má za psa. Opět mám pocit, jako bych jí znal celý život. Nesnažím se jí nějak ohromit, jen konverzuju a netlačím. Neberu si číslo, jsem pro dnešek spokojený.
Klub jako dubDomlouvám se s Lustrigolem, že bychom mohli zajít do klubu v sobotu a trochu se odreagovat. Chyběla mi společnost holek, chtěl jsem si i zatančit a napít se něčeho dobrýho.
Vsuvka:Hostesce z podchodu jsem psal a volal, na volání mi zvedla telefon a řekla mi, že chápe mojí iniciativu, ale kvůli tomu přítelovi se mnou nemůže zajít ven. Prý jsem ale moc v pohodě a fajn…keci keci. No holt sex je silná zbraň. Nezlobím se na ní. Říkám jí, že jí děkuji za upřímnost. Loučíme se a já pokládám telefon.
Konečně se setkáváme na místě určení s kluky. Nevěděl jsem, co od toho večera moc čekat. Bál jsem se, jestli budu večer úspěšný. Nechal jsem to ale plavat a řekl jsem si, že se budu jen bavit.
Vcházíme po vypití plechovek piva do klubu, malé komplikace s placením, mám však drink zdarma v tubě. Docela chutný, napadá mě. Klub je poloprázdný. Na parketě jsou však čtyři holky.
Na parketě vidím dvě blondýny, jednu menší a druhou větší. A po chvíli se už snaží udělat dojem jakýsi trapák v hadrech ze skateshopu, zateplenej do mikin, nevím na co.
Po chvíli je odmítnut tou hezčí. Jdu si sednout na sedačky s kluky a vyhlížíme. Chci tančit, parket je velkej, hudba super a nikde žádný agresivní hovada.
Periferně vidím, jak si vedle sedají ty dvě bloncky a já čekám, až si trochu popovídají. Jsem odhodlaný udeřit. Teď nebo nikdy. Jdu si za záminkou zavolat (jenom jako) a vidím je sedět u stolu. Otáčím se k nim přes rameno, ihned se dotknu jich obou a ptám se, jestli nevědí, co je zde večer za akci.
O pár minut později již klečím a jsem dobýrám si je hravě. Je mi super. Po chvíli se vracím ke klukům.
Abych to shrnul – za ten večer jsem protočil obě dvě, zjistil, že jsou z ukrajiny, vybudoval kvalitní důvěru s oběma, zůstal tam s nimi až do konce a odnesl si jednu trofej – tu menší bloncku z nich. Líbačky, důvěra, číslo, fotky. Nebylo to ale povrchní jako často. Cítil jsem se s ní dobře, nevím možná to bylo tím, že jsem totálně odstranil jakékoliv zábrany a hovořil skoro ovšem. Krom osobních proher a nechutností. Dokonce ta menší chtěla, abych jel k ní, ale bála se spolubydlících, proto to raději zamítla.
Domů jsem jel vyrovnaný a hlavně jsem se cítil, že jsem se trochu dostal přes dívku z Vice city lovestory (možná v budoucnu report napíši, až již vše nebude aktuální).
Procházka po obciKdyž jsem o pár hodin později dorazil z klubu domů a trochu se prospal, byl přede mnou celý den. Nechtěl jsem ho celý proležet, proto jsem si jel koupit sluchátka, sluneční brýle a skvělou kávu ze starbucksu:) Po dlouhé době, byla hrozně dobrá. Musel jsem si domu přinést i kelímek. Vím už co chci – být hodně bohatý. Ne pro ten pocit, pro tu svobodu, moct si koupit cokoliv, aniž by se člověk limitoval, byla by to paráda a BUDE.
Vracel jsem se po cestě domů a všiml si dvou holek, které se fotily na lavičce. Jedna blond druhá bruneta. Blond měla podkolenky, punčochový styl. Dost mě to vyrajcovalo, abych byl upřímný. Musel jsem je poznat. Volám hned Abruzzimu, jestli mi nechce zawingovat. Nemohl. Je to na mě. Hodil jsem domů věci a šel se tam vrátit. Nevěděl jsem, co od toho čekat, nicméně jsem si fandil. Přišel jsem k nim, usmál se a ptám se jich, jestli se fotí jen tak pro zábavu nebo profi. Na to se holky chytají rády. Povídáme si a ony se ptají na jméno:-) je nám společně dobře, smějeme se, vyměňujeme si čísla.
S tou jednou pak mám instantní schůzku, kdy jdu skoro až k ní před dům (vím – velká oběť, ale domu se mi hned nechtělo). Další holky do sbírky;-) Lucky bastard. Co jsem ale zjistil, bylo jim jenom 15. Nevadí, taťka rád zaučí. Sranda.
Závěr: V současnosti se nějak nevážu, ale asi to vidím, že bych si nějakou holku na delší vztah i našel. Problémem je, že ne každá mě zaujala, prostě ne, jako jedna jediná, o které se zde nezmiňuji. Za půl roku jsem měl asi tři krátkodobé vztahy a pracoval jsem na svým životním stylu. Teď chci pomáhat dalším klukům. Doufám, že jsem někoho podnítil k činům a trochu se to tu rozhýbe.
A tímto končí moje krátké, úspěchové období. Pokud jsem někoho pohoršil tak se omlouvám. Ať se Vám daří a díky za přečtení.
Mějte se a nezapomeňte mít oči otevřené.
-Barz
Zobrazit příspěvky
Jen že saháš pod to tričko, čistě ze zvědavosti 
