Poslední příspěvky: Abruzzi

Vítej, Host. Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.
11. Srpen 2022, 05:52:40

Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení
Vyhledávání:     Pokročilé vyhledávání
JSI TU NOVÝ?
Nezapomeň si přečíst pravidla tohoto fóra!
68 112 příspěvků v 2 569 témat od 3 709 uživatelů
Nejnovější uživatel: sordson
* Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
  Zobrazit příspěvky
Stran: [1] 2 3 ... 24
1  Pokecání / O Vás / Re: konec jedné éry kdy: 14. Září 2019, 17:22:32
Ahoj,

dneska se podělím o další vyprávění. Do kategorie "konec jedné éry" to bude jeden z posledních příspěvků, protože opravdu již jedna éra skončila. A přestože, některé věcy postupně doznívaly, tak jako ranní opice po večerním popíjení, je na čase se v tom již přestat hrabat, udělat za tím čáru, vzít si reálné zkušenosti do života a vydat se dál. Shrnu tedy finální zkušenosti a potom se pustím do vyprávění o novinkách ze svého života.

První zkušenost je taková, že než se pohrnu do nějakého vztahu, chci tu osobu víc poznat. U nás to šlo všechno strašně moc rychle, aniž bysme si o tom na začátku pořádně popovídali (co kdo očekáváme, kam v životě chceme jít atd.
Druhou zkušeností je nebát se upřímně vyjadřovat svoje pocity. S tim jsem měl často problém - častokrát jsem všechno tak nějak nechával bejt, ale tenhle pasivní přístup k životu způsobí víc škody, než užitku. Vždycky by měla druhá strana vědět co cítíme a co chceme. S tim souvisí to, že věci se mají řešit. Pokud se mi něco nelíbí, ihned o tom říct a najít řešení.
Třetí zkušenost je - nebýt manipulovatelný. Nechával jsem si se svojí povahou spoustu věcí líbit, a nechával se často skrze pocity ovládat a manipulovat.
Určitě je toho víc, ale nechci v tuhle chvíli psát celý příspěvek o zkušenostech ze vztahu. Takže prozatím to utnu tady a posunu se dál k vyprávění.

Předchozí příspěvek popisoval období jara a nástup léta. Upřímně jsem měl od léta poměrně velké očekávání. Ale zas takovej rock´n´roll to nebyl. V průběhu června jsme se celkem pravidelně scházeli s tou blondýnkou. Pod slovem "scházeli" je míněno sex. A bylo to super. Ale také jsem si uvědomoval, že to nebude pokračovat takhle věčně. Buď se jeden z nás zamiluje a bude chtít víc (tím je míněno vztah), nebo to skončí po vzájemné domluvě, a nebo si jeden z nás najde někoho jiného s kým se bude opakovat stejný vzorec. Nechtěl jsem se v tom ale moc patlat, proto jsem si s ní užíval dál. Až jednoho dne navrhovala jet na Šumavu, ale úplně jsme se neshodli v organizaci. Protože ona chtěla aby jeli i nějaký její kámoši, ale nemohla sehnat ubytování, a myslela, že se nabídnu s chalupou, kterou mají moji rodiče. Což jsem ihned zamítl. To ji asi naštvalo, protože od té doby náš kontakt postupně mizel až nastaly týdny, kdy jsme vůbec nebyli v kontaktu. Napsal jsem jí, že bychom se mohli sejít a dát kafe. Odepsala, že ráda, ale není teďka čas. V té zprávě nebylo nic jako "ale mohla bych za týden" nebo "necháme to na jindy" atd. Bylo to takový neoficiální rozloučení. Ještě jsem měl to potěšení párkrát vidět na instagramu storíčka napřed s jedním klučinou z práce, o kterým mi vyprávěla, že je to u nich v práci na hranici harašení, a po čase ještě s jedním. Došlo mi, že jsem byl ve "funkci nabíječe" nahrazen. Ale není čas na truchlení, tohle jsou nezávazné vztahy. Není v nich pro slabost prostor.

Lolitka
Takže jsem pokračoval v cestě dál a do hry přicházela další holka, o který jsem se minule zmiňoval ke konci příspěvku pod označením "šťavnatá" což bylo slovo, jak jí nejlíp popsat. Dvacet let, blondýnka, hezká, taková která to o sobě ví a svoji krásu násobí svým oblíkáním (vyzývavý mini-šorkty, upnutý trika s výstřihem a tak podobně). Udělala na mě dojem. Líbí se mi na holkách, když o sebe pečují a umí se prodat. Krásný bylo to, že mi tenkrát dala číslo a já si představoval jaký by to s ní asi bylo. V představách to bylo krásný. Realita se vyvíjela ale zajímavě jinak.
První pokus vytáhnout jí ven byl dva dny po našem seznámení. Psal jsem si s ní trošku, ale nijak do hloubky. Nechtěl jsem ztrácet čas vypisováním a vytáhnout jí ven. Což se zčásti tehdy podařilo, ale jak už to tak někdy bývá a zná to každý pickuper - holka to v den schůzky zruší. A to se stalo i mě. Což mě sice zamrzelo, ale bylo mi jasný, že ještě není dobojováno. Za pár dní přišlo další psaní na facebooku a po čase další termín setkání. Musela tehdy prý na Moravu za nějakým kamarádem na moravské víno. (ano taky jsem si představoval orgie). Ale když se vrátila z Moravy, byl tu další den, kdy jsme se měli vidět. A co se nestalo, tehdy to zase zrušila, protože prý musela hlídat kamarádce psa. Ať už to bylo jakkoliv, docela mě to naštvalo a ještě ten den jsem se šel do Prahy seznamovat. Stojí za povšimnutí, jak už tenkrát v tom byly z mojí strany emoce. Ani nevim proč. Mě se ta holka něčim prostě líbila a po fyzické stránce mě extrémně přitahovala.
Pár dní na to jsme se sešli s kámoškou na pokec a já jí říkal o týhle slečně. Dal jsem jí přečíst pár konverzací a tehdy mi dala zajímavou radu. Všimla si, že se ve zprávách o tu holku moc nezajímám. Že jedinej zájem je vytáhnout jí ven. Poradila mi víc prohloubit zájem o konverzaci. Ok, řekl jsem si, že to zkusím, protože už se podle mě nedalo co ztratit.

Uteklo pár týdnů a přestože už přišlo smíření s tím, že to s ní asi nevyjde, tak přesto jsem jí napsal na WhatsAppu. Prohodili jsme pár vět a nevim už jak, ale došli jsme v konverzaci až k tématu našeho seznámení. Neil Strauss měl na netu jeden citát, že když chce muž ženu získat, musí riskovat, že ji ztratí. To mi dodalo odvahy a napsal jsem jí asi deset věcí, jak jsem to seznámení tenkrát viděl, co se mi na ní líbilo, a jak jsem si připravoval co jí řeknu, a co jsem si o ní myslel atd. Na to napsala, že to nečekala, a že tohle jí ještě nikdo neřekl. Najednou nastal celkovej obrat v našich konverzacích. Jakoby se mezi námi prolomila nějaká bariéra. Pak už to šlo celkem rychle a dobře. Domluvili jsme rande a někde uvnitř jsem věděl, že dneska to nezruší. A nezrušila, jen přišla pozdě, což jsem jí vysvětlil, že za každou minutu účtuju 10,- kč. Úsměv
Chtěl jsem ji vzít do jedné kavárny, ale bohužel byla přes léto zavřená. (Taky mi to nedává logiku). Počkal jsem na ni u metra a pak vycházela ven, sexy kočka. Muj náhradní plán byl vzít ji na vyhlídku kousek odsud. Hodně mi o sobě řekla a já jí vyprávěl svoje storky ze života. Ta první schůzka byla super. K večeru jí vezu zpátky k metru a tehdy jsem s ní chtěl poprvé zkusit líbání. Ale hned jak jsem zastavil auto, řekla ať se ozvu až budu mít čas a hned vystoupila a vyrazila směr metro. Což bylo nečekaný, ale ok, aspoň se budu moct těšit na příště.

Cestou domu mi neustále hlavou probíhalo co všechno bych s ní dělal. Co probíhalo hlavou jí se bohužel už nikdy nedozvíme, ale příběh má stále ještě pokračování. Život šel dál a já se vrhl zase do svých denních povinností. Nebyl den, kdybychom nebyli v kontaktu. Což bylo příjemný. Já potom odjížděl na dovolenou, ale něco jsem chtěl ještě v Praze vyřešit.

Kdysi jsem tu psal o tom, že jsem dělal nějakej business, a od tohoto roku 2019 to chtěl budovat od začátku. Ale došlo mi, že se roky pohybuju mezi lidma, kteří se nikam moc v životě neposouvají, a že ani já neměl za poslední roky nějaké významné pokroky v životě kupředu. Během těch 6 let se dělo hodně věcí a hodně toho bylo špatně. Nechtěl jsem bejt už součástí této konkrétní komunity lidí. Čim víc mi přibývaj roky, tim víc chci bejt obklopenej mladýma, úspěšnýma lidma, a to mi tady chybělo. Zrušil jsem tedy svoji licenci a mám teď na nějaký čas pauzu.

Se slečnou bylo domluveno druhé setkání. Nicméně do hry vstupoval největší nepřítel a to je čas. Mezi těma našema schůzkama byly poměrně dlouhý prodlevy. A když se s někým delší dobu nevidíte a nechcete vypadnout ze hry, nezbývá nic jiného, než udržovat kontakt skrze telefon. To by nebylo ještě to nejtěžší. Těžký bylo držet v tom psaní stále tu flirtující energii. Nechtěl jsem skončit ve friend-zone. Bylo mi jasný, že o ní určitě nebojuju sám. Atraktivní holky mají vždycky na výběr. Je to tvrdá realita, ale je to prostě tak. Proto pro mě bylo neuvěřitelně těžký a vyčerpávající držet s ní konverzaci přes sociální sítě, a zároveň si to hlídat, aby to nezapadlo někam do fáze, kdy to bude nuda a já ve friendzone. Přijel jsem potom z dovolený a bylo domluveno naše další rande. Chtěl jsem pokročit dál, víc doteků, větší rapport, a líbání. Věděl jsem, že tenhle večer hraju o všechno. Chtěl jsem jí moc. Vzala mě na vyhlídku kousek od místa, kde bydlí. Bylo tam krásně. Byli jsme tam asi dvě hodinky. Měla kašel, ale já to chtěl risknout i tak. Vyměnil jsem priority (napřed holky, pak až zdraví Šťastný ) Byly asi tak dva momenty, kdy se to hodilo, ale pohltila mě nejistota. Čekal jsem na třetí příležitost a tu už neprokaučoval, pohladil jsem jí a začal jí hezky něžně líbat, což mi tak příjemně vracela. Bylo to krásný, a já věděl, že je všechno zase na správné cestě. Byla už tma, doprovodila mě na tramvaj a ještě proběhlo pár líbaček na rozloučenou. Jelo se mi domu s krásnýma pocitama. Nicméně netušil jsem, že život má rád zvraty všechno bude zase jinak....

Ten den byl čtvrtek. Na víkend jsem pak jel s rodičema na chalupu. Vše šlo dobře. Zase začínám konverzaci přes WhatsApp, a cca do odpoledne z toho mám dobrý pocit. Pak přišla zpráva, která všechno změnila. V tý zprávě bylo, že jede na nějakou tunning akci, že ji přemluvili. Což mi bylo takový divný. Původně měla být doma a léčit kašel. Tak nějak mi docházely souvislosti (na takový akce jezdí hodně chlapů, kdo jí přemluvil? Respektive - kvůli komu tam jde?) Přestože mezi námi nebylo nic vážnýho, na mě tehdy poprvé šel dojem, že přichází bod zlomu. A moje intuice se nemýlila. Na mojí další zprávu už pak dlouho neodpovídala, což bylo neobvyklé. Většinou mi do půl hodiny vždycky odepsala. A najednou nic, přes tři hodiny. Pak přicházel večer. Na mě přicházel děsivej zmatek z toho, co se kurva děje? Docházelo mi, že je zvláštní co to se mnou dělá, když jsme spolu ani nespali. Ale v mojí hlavě probíhaly scénáře, že ten večer všechno shrábne někdo jinej - že se mnou to možná bylo fajn, ale nemusel jsem ji možná už tolik přitahovat a tak si večer užije s někym jinym. Což mě by ani nevadilo, to že si užije s jinym, ale to, že mě někdo odstaví ze hry. Napsal jsem jí ještě když jsem šel spát a pokoušel se usnout, což šlo hrozně těžce. Nevim proč, já jí nemohl dostat z hlavy. Byly to zžírající pocity zmatku a hořkosti. Ráno koukám na mobil a stále nic. Bylo to kruté smíření s realitou, že do něčeho investuji čas a energii a pak je lusknutím prstu všechno pryč. Ale co, zažil jsem horší věci. Vyrazil jsem dopoledne na procházku a průběžně kontroloval telefon. Pořád nic. Napadl mě ještě jeden scénář, že se možná moje zprávy neodeslaly, protože mi často blbnul telefon. Kolem poledne mi pak konečně napsala, ale už to bylo všechno takový jiný. Prý přišla domu až někdy v sedm ráno. No prostě, u někoho musela spát atd. Ale to nemělo smysl řešit.

Utekl týden a po udržování konverzace přišla ta osudová neděle. Chtěl jsem ji vidět a ze zpráv na mě šel pocit, že ona mě taky. V plánu byl sraz v Praze - půjdeme napřed někam posedět a dát si něco dobrého a pak můžeme autem zajet na výlet za Prahu. (ideálně někam na pole Úsměv ). Čekám kousek od metra. Moje pocity byly, že všechno je zase v pořádku. V těch našich zprávách bylo všechno v pohodě. Když vyšla z metra a šla ke mě, byl to už ale úplně jinej člověk. Prostě všechno bylo jinak. Byla taková bez nálady, nebyla úplně příjemná a nechtěl jsem si připustit, že to bude stát za hovno. Já to nečekal, a chvíli mi trvalo uvědomit si, že nejlepší bude to rozpustit. Nechtěl jsem si to připustit a na ten výlet jsme fakt ještě jeli. Ale nebylo z toho nic, jen vyhozenej čas. Co mě ale doslova sralo nejvíc, bylo to, že si pořád s někym psala, a pouštěla si na WhatsAppu hlasové zprávy. Fyzicky byla venku se mnou, ale myšlenkama už byla někde jinde s někym jinym. To ve mě vzbuzovalo strašnou nejistotu, a strašně nepříjemný pocity. Je to pro chlapa takový nepříjemný ponížení. Hodil jsem ji na metro, na rozloučenou jsme si dali pusu, ale už to bylo takový vynucený. Jel jsem domu se strašně divnym pocitem. Štvalo mě to. A štvalo mě, že do dneška nevim co se mezi tou druhou a třetí schůzkou stalo. Po tý neděli mi přišlo nejlepší už jí nic nepsat. Čtyři dny jsem se vůbec neozval, a čtvrtej den jsem to už nevydržel a chtěl aspoň zjistit co se teda stalo. Takže jsem jí napsal. Vyměnili jsme si pár názorů na celou situaci, což už začínalo mít nádech jakési trapnosti. A od 29.8. již nejsme v žádném kontaktu. Což s odstupem času působí vcelku ironicky - dva měsíce skoro denně vymejšlim a přemejšlim co jí napíšu a odepíšu, abysme pak už nikdy nebyli v kontaktu Šťastný
Taky jsem někde četl vtip, že to je výsada králů - dlouhý měsíce do něčeho investovat čas a úsilí, a pak se na to vysrat.. Šťastný

Shrnutí: Chyby byla, že jsem v tom měl emoce. A to, že mě vedly emoce mělo za následek, že jsem se choval jako AFC. Prostě nemělo smysl si s ní vypisovat takovou dobu. Prodlevy byly protože ona jezdila třeba na týden (má prázdniny) zpátky do města odkud pochází, a já zase měl přes léto dva týdny dovolenou. Takže příště bych asi zůstal u dvou pokusů o rande, a pak bych do toho dál neinvestoval. Ale stalo se. Nevadí, budou jiný holky. Úsměv

Jinak jsem se ke konci léta celkem často seznamoval, posbíral spoustu čísel, ale bylo málo dates. Rozhodl jsem se vyzkoušet i Tinder. Uvidíme příště jaké budou zkušenosti.
Mám v plánu přečíst si knížku Pravidla Hry od Neila Strausse. Před 5 lety jsem si ji koupil, ale protože přišlo LTR, zahrabal jsem ji do skříně aniž bych jí někdy otevřel.
Také mi stále z cílů na tento rok ještě zbývá cvičení a fyzická kondice - chci víc sportovat a zdravěji jíst.
Zavedu si zápisník na SD fóru, kde chci psát krátký reporty a posuny s holkama.
Jinak rád poznám nové lidi. Pokud byste někdo chtěl dát sraz a pokec tak se rád sejdu. Stačí napsat zprávu tady na fórum.

Do téhle sekce hodím ještě příspěvek na konci roku, abych mohl shrnout a zhodnotit celý rok. Ale závěrem můžu říct, že po rozchodu žiju naplněnější život. Mam klid od těch emocionálních zmatků, do kterých mě bejvalka pořád tahala. Není to vůči ní zlé, ale je mi samotnýmu líp. Takže díky za to, že se to stalo. Škoda je, že to nepřišlo dřív, protože ty poslední roky už jsem s ní byl spíš jen ze strachu se rozejít, možná z lítosti... Naštěstí je to pryč a život jde dál. A přestože třeba teď přes léto to nebyl úplně úspěšnej měsíc, tak ničeho nelituju.
Dnešní zápisek bych zakončil slovy Toma Hankse na konci filmu Trosečník - "Zítra je další den. A kdo ví co přinese příliv?"

Mějte fajn den Mrkající,

Abruzzi
2  Pokecání / O ženských / Re: Miluji tě kdy: 07. Září 2019, 19:39:02
Zajímavé téma,

někdy jsem měl pocit, že se z této věty stala taková fráze, která se očekává, ale tim se naprosto degraduje. V minulym vztahu mi bejvalka byla schopná psát do zpráv, že mě miluje a druhej den měla chování, který odpovídalo opaku. Prostě se z toho vyspala Úsměv
Na začátku vztahu to asi tak nějak přirozeně cítíme, ale nikdy jsem nechápal proč se tolik řeší kdo to řekne první atd. A že to holky mezi sebou řeší - "kdo to řekne první" - "a jak to, že ti to ještě neřekl" atd.. Což vypovídá spíš o tom, že je vztah založenej na egu a ne na skutečnym citu. Jak si chcete vynutit od druhé osoby aby dělala co chcete? V tom případě to neni čistá láska ale manipulace.

U mě osobně jsem to projevoval činama - dělam něco pro druhou osobu co bych dělat vůbec nemusel, ale chci to udělat prostě z lásky k té druhé osobě. Ale takhle to většinou vidíme mi chlapi. Spoustu lidí to chce od partnerů slyšet a cítit, že je to skutečné. Blbý je říkat to když to tak necítíme.

3  Pokecání / O čemkoliv / Re: Vaše osudy kdy: 19. Červenec 2019, 08:20:42
Kdyby registrace znovu fungovaly, tak to tu zase ožije. Stará parta odešla a nahradila by ji nová krev.

Jinak jsem to shrnoval u sebe v deníku cca rok zpátky. Od té doby proběhla asi jenom jediná změna. Přesedlal jsem na spisovatelskou dráhu a v záři mi vychází kniha. Do toho už píšu další Úsměv Beletrie - psychologický thriller zkombinovaný s hororem, napětím a akcí. Těším se Super!


Souhlasim, snad se někdy regiatrace otevřou.
Ano, četl jsem. Jsem rád, že se Ti daří, přeju Ti ať to jde všechno dál podle Tvých představ. Je super, že jdeš za svym cílem a nezastavuješ, fandim Ti a držim palce.  Mrkající

Co ostatní? Za těch pár dní má toto téma přes tisíc shlédnutí. Neváhejte a pište  Úsměv
4  Pokecání / O čemkoliv / Vaše osudy kdy: 14. Červenec 2019, 15:38:03
Ahoj,

je škoda, že toto fórum umřelo. Pamatuju si časy, kdy tu bývalo plno uživatelů a plno témat k řešení. Chtěl bych proto založit tenhle příspěvek. Zajímá mě jak se Vaše životy vyvíjely dál od těch let cca 2012-2013-2014 do současnosti. Co jste tehdy řešili, jak jste dopadli, kam jste se v životě posunuli, kam Vás osud zavedl, co holky, čeho jste v životě dosáhli či nedosáhli, co děláte teď, co Vám toto fórum dalo, a jak vypadá Váš život teď?

Za sebe jsem již vše detailně popsal v tématu "konec jendé éry" , ale zajímají mě ostatní. Kdo se bude chtít rozepsat ať se rozepíše. Kdo chce popsat stručně ať popíše stručně. Třeba se nám podaří trošku fórum oživit.

Děkuju všem předem za reakce (budou-li nějaké, ale věřím že snad ano  Úsměv )
Hezkou neděli všem, a těším se na Vaše příběhy.

Zatím, Abruzzi
5  Pokecání / O Vás / Re: konec jedné éry kdy: 07. Červenec 2019, 15:25:52
Ahoj všem,

řekl jsem si, že je na čase napsat aktualizaci ze života. Poslední příspěvek byl na konci dubna a od té doby je pár nových věcí, pohledů, názorů a vizí do budoucna. Takže, co je vlastně nového?

Přestože čas hojí všechny rány, do dneška sem tam přemýšlím nad ukončeným vztahem. Pět let, který mizí kdesi v paměti, a několik vzpomínek na příjemné i nepříjemné. Od Vánoc už jsme nikdy nebyli s bejvalkou v kontaktu. Ani na narozeniny mi nepopřála. Ne, že bych to očekával, ale popřát někomu, s kym jsem byl pět let mi přijde jako slušnost. Ale čert to vem, Ona už má někoho novýho a jsou spolu ve vztahu. Celou moji rodinu si smazala z přátel na facebooku, přestože se k ní všichni chovali slušně. Její máma si mě smazala z přátel na facebooku, přestože jsem se k ní taky choval slušně. Dokonce jsem jim skoro půl roku, (když byl jejich táta pracovně v Asii) vozil pravidelně nákupy až do ledničky. Byl jsem nonstop taxi zdarma, nejen pro bejvalku ale i pro její mamku. Nechápal jsem, proč tenhle nepřátelský postoj. Dneska se z toho stal takovej rituál - máte s někým problém, tak místo abyste si promluvili - smažete si ho z přátel na facebooku. Mě si tam bejvalka zatím nechala. Občas přidá fotky, kde byli s novym klukem na randíčku a tak podobně. Nevím, jestli si do života vzala nějaký poučení, aby jí ten vztah vydržel, ale doufám, že ano. Nemam pocit křivdy. Živit v sobě křivdy je jako pít jed a doufat, že se otráví ten druhý. Přeju jí štěstí. Škoda, že jsme to neukončili dřív. Neměl ten vztah už cenu a mohli jsme si ušetřit spoustu času.. a trápení.

Jak šel život dál.... S milfkou jsem se viděl naposledy na konci dubna. Koupil jsem večeři a jel za ní. Těšil jsem se na supr večer. Ona podle smsek taky. Ale když jsem dorazil byla bez nálady, prý nastydla a šla na ní viróza. K něčemu málo jsme se dostali, ale nechala toho, že jí není dobře a dávala mi najevo, že jí otravuje moje přítomnost. Do toho se pořád věnovala psovi. Vadilo mi, že ho nedá někam do vedlejší místnosti. Nevěděl jsem o čem s ní mluvit, protože si pořád hrála se psem. Řekl jsem si, že to nemám zapotřebí a navrhl, že už pojedu. Doprovodila mě a já odjel. Já jsem jí od té doby nepsal a ona mě taky ne. Ta energie, která tam byla v únoru už byla pryč. Kouzlo zmizelo a s ním i vzájemná přitažlivost. Chtěl jsem se jí nedávno ozvat, ale nakonec jsem si to rozmyslel, nechci se do toho znova pouštět. Holek jsou miliony. Nechci se plazit za jednou milfkou a doufat, že mi třeba zase dá.

Do Čech přicházelo jaro, a přicházelo i na mě. V dubnu jsem byl hodně aktivní. Byl páteční večer a vyrážel jsem za Američankou. Všechno bylo supr do tý doby, než jsem chytil ten největší slejvák tohoto roku. Bylo to jak sprcha. Všechno na mě bylo mokrý. I trenky pod kalhotama, prostě všechno. Šel jsem do nákupního centra se trochu usušit a napsal Američance, že se zpozdím. Po pokusu o usušení jsem si šel ještě do mekáče objednat čaj. Poseděl jsem a po chvilce se vydal na metro. Najednou jsem si všimnul holky, která měla silonky, hezky opálená blondýnka. Nevim co se stalo, prostě jsem automaticky změnil směr a šel za ní. Předběhl jsem jí na schodech a potom se na ní otočil a řekl, že se mi líbí a chci s ní někdy zajít na kafčo. Nečekala to, ale po probrání z toho šoku mi dala na sebe číslo.

Já pokračoval v cestě dál za američankou. Na andělu jsem v Delmartu koupil vínko a šel k ní do bytu. Představila mě svým kámošům. Amíci, Angličani a Španělé. Supr banda, pokecali jsme a pak mě vzala do svýho pokojíčku. Tam jsme si dali lekci angličtiny ("lick my balls" a podobně Úsměv ). Kolem půlnoci jsem po třech číslech navrhl, že vyrazím dom. Šel na mě hroznej hlad. Nejblíž byl mekáč, takže po půlnoční svačince jsem jel posledním metrem směrem dom. Na konečný mi došlo, že mi bus jede až za hodinku. Byla zima na to jít pěšky. Autem jsem dnes nejel, protože jsem chtěl pít. Vydal jsem se k nákupnímu centru, ale bylo už zavřený. Škoda. Před vchodem stála zajímavá holka max okolo 20 let. Prohlásil jsem legendární seznamovací hlášku: "Ty dveře se už asi neotevřou co?"  Šťastný
Odpověděla, že se taky chtěla jít ohřát, ale že uvažuje, že si zavolá UBER. Bydlí prej tam co já. Takže vyrážíme spolu Uberem a povídáme si v autě. Vyměnili jsme si facebook a domluvili se, že zajdem někdy na pivko. Uber jí hodil až k domu, a mě hodil na náměstí. Odsud jsem šel cca 10 minut dom. Foukal mírnej větřík a trošku poprchávalo. Byla noc a celý město už spalo. Nikde nikdo, jen já a to ticho. Najednou, jako bych po těch letech zase cejtil v žilách život....

A čas šel zase dál. Ráno, když jsem jezdil do práce všude byly vidět tak hezký holky. Po práci, všude hezký holky. Kdykoliv to šlo, šel jsem se seznámit. Někdy daly číslo, facebook, a někdy přišlo odmítnutí. Někdy lehký odmítnutí typu "mám přítele" a někdy tvrdšího typu "tak to fakt ne" Ale nenechal jsem se odradit. Na prvního máje jsme byli domluveni s blondýnkou (z řádků výše), že se uvidíme. Do poslední chvilky jsem pořádně ani nevěděl kam ji vezmu. Nechtěl jsem žádný zběsilý plány a celodenní rande. Řekl jsem si, že si dáme jen kafe a pokecáme. Zašli jsme na kafčo, a necelý dvě hodinky si povídali o našich životech. Taky prošla rozchodem a nechce teď žádný závazky. Po dvou hodinách vyrážíme k metru a jdu ji doprovodit. Méně je někdy více. Napadalo mě, že by bylo supr se s ní líbat. Strašně se mi líbila, ale někdy je prostě lepší odolat. Příliš kroků dopředu najednou může všechno pokazit. Takže jen jsem jí popřál hezkou cestu a obejmul ji s tím, že příště můžeme dát třeba vínko. Rozloučili jsme se, bylo okolo 15 hod a já se vydal na další rande...

...Při jedný ranní cestě do práce kolem mě prošla zajímavá černovláska s s červenou výraznou sukní. Nebylo moc času, a všude byli lidi. Takoví ti, jak vždycky monitorují očima dění okolo sebe, a který na vás koukaj, když se jdete seznámit. Nemam rád, když mi někdo dělá publikum, ale na druhou stranu mě to hecuje se překonat. Co bylo ještě horší, že šla na zastávku, ze které často jezdívala bejvalka. Ale co, život máme jen jeden. Jdu za ní a říkám jí, že ji na chvilku vyrušim. Ona ftipně odpověděla, že prý pojištěná už je. Mám rád smysl pro humor. Vysvětlil jsem jí, že se mi líbí a chci s ní někdy na kafčo. Dává mi číslo a pak pokračuji v cestě do práce.

Počkal jsem na ni a záměrně domluvil sraz na Václaváku u budovy Palác Koruna, kde je na střeše nápis "Důkazem lásky k rodině, zárukou zmnožení jmění, oporou stáří, jedině životní pojištění"
Po jejím příchodu jí sděluji, že se musí podívat nahoru na ten nápis, čímž jsem narážel na naše seznámení. Rozesmálo jí to. Šli jsme do nejmenované kavárny, kde mě napadla spásná myšlenka - když máme ten státní svátek tak se lehce namazat. Objednávám na stůl flašku vína. Nečekal jsem takovej luxus, ale čišník nám vyprávěl vše okolo tohoto vína, postavil nám ke stolu kýbl s ledem, a veškerej servis a mě došlo, že dneska si peněženka pobrečí. Ale věnoval jsem se holčině, povídali jsme si a strašně se mi líbila ta její mladá energie. Měla těsně před maturitou. Občas do mě nechtěně lehce kopla pod stolem a já jí nenápadně osahával nožky. Táhlo mi na záda, proto jsem za sebou pořád zavíral dvířka na před-zahrádku. Kdykoliv šel čišník, zase je naštvaně otevíral, až někdy na počtvrté prohlásil něco ve stylu "tyvole, kdo tady pořád zavírá ty dveře?" Po necelých dvou hodinách navrhuji, že se můžeme projít po Praze. Jdeme na vycházku a procházíme přes Karlův most. Je tam spoustu lidí a oba nemáme rádi velký davy. Držíme se za ruce a procházíme davem. Při jedný zastávce jsem měl pocit, že je ta chvilka. Líbila se mi a chtěl jsem jí líbat. Risknul jsem to, ale uhnula. Nevyšlo to. Zvláštní pocit. Nechtěl jsem ji uvést do rozpaků, ale do rozpaků uvedla ona mě. Pokračujeme až k Petřínu, kde ještě půl hoďky sedíme na lavičce. Už to neni vončo, zmizela ta správná energie. Neměl jsem dělat ten krok kupředu, protože jsem tím odkryl moc brzo všechny karty. Rozloučili jsme se, a sice jsme si párkrát napsali ale už jsme se od této schůzky neviděli.

Bylo sluníčko, hezkej den, a byl jsem s kamarádem na pivku. Psal jsem si s američankou. Jelikož jsem neodpovídal hned, ale vždy s nějakým zpožděním, napsala v jedné ze zpráv, že mě nebude obtěžovat. Najednou na mě šly výčitky. Něco podobného co jsem prožíval ve vztahu s bejvalkou. Něco ve stylu ("radši jdeš s kámošem ven, než aby ses mi věnoval") Bylo mi z toho nějak zvláštně. Napadlo mě, že možná ke mě začíná mít nějaký city. Což je něco co nechci. Nechci aby se na mě někdo zafixoval, a dělal si ohledně mě nějaký očekávání, a byl pak zklamanej, když je nenaplním.
Navrhl jsem tedy, že se můžeme vidět a pokecat. Sešli jsme se a jdeme do pizzerie, dáváme si malinovku a mě čeká nelehkej úkol. Vysvětlit, že nechci v nejbližší době žádnej vztah. Jdu na to, říkám jí, že mě její poslední zpráva vyděsila. Že mám pocit, že ke mě začíná mít nějaký city, a že navrhuji přestat spolu spát, protože jí nechci ublížit. Že teď prostě do žádnýho dalšího vztahu jít nemůžu. Vysvětlila mi, že jsem si to nejspíš špatně vyložil. Že taky teď žádný závazky nechce, a jestli už jsem někdy slyšel pojem - friends with benefits. Slyšel, a i viděl. Úsměv
Přesto, od té doby už jsme jenom friends, bez benefits. Nechtěl jsem se už do ničeho pouštět. Občas zajdeme na pokec, nebo na pizzu, ale nic víc. Myslim si, že je to takhle nejlepší.

S blondýnkou pokračoval kontakt dál a zanedlouho naše kroky vedly na vínko. Díky ní znám další krásný místo v Praze se super atmosférou. Povídali jsme si neustále. Z pohledu čišníka musel bejt ftipnej pohled na to, jak jsem se k ní neustále průběžně přisouval. Napřed byla židle naproti stolu, po cca hodině jsem už byl s židlí v čele a pak ještě blíž u ní. Chtěl jsem jí být co nejblíž, abysme si mohli líp popovídat, protože s blížící se půlnocí přibývalo v podniku na hlasitosti. Líbilo se mi na ní, že je taková nezávislá. Je úspěšná ve svý práci, má pod sebou pár lidí a vždycky za sebe chtěla platit sama. Po placení jdeme ještě do parku naproti a jen tak se tam procházíme. Jelikož byla půlnoc, navrhuje, že už musí jet, jinak se nedostane domu. Nebydlí v Praze. Já jí ještě nechtěl nechat jet. Bylo mi s ní fajn, a furt jsem myslel na to, jaký by to asi bylo jí líbat. Je to fakt hezká holka. Navrhl jsem, že mam auto půl hoďky odtud, že jí hodím. Sice jsem v sobě měl dvě skleničky vínka, ale střízlivěl jsem rychle. Šli jsme tedy přes kousek Prahy abysme se dostali k mýmu autu. Šel na mě hlad, proto přišla zastávka (hádej kde - klasicky mekáč Šťastný ). Není nad zdravou stravu.
Vezl jsem ji autem a hezky mě navigovala. Na parkingu se loučíme a přichází ta krásná věc. Líbání. Nádherný. Popřál jsem ji dobrou noc a zaplaven endorfíny jel autem domu.

Při jedný ranní cestě potkávám milfku z dávné minulosti. Randili jsme okolo roku 2012. Prohodíme pár slov a pak pokračujem každý svojí cestou. Přesto si pak posíláme pár zpráv a domlouváme se, že se musíme někdy potkat. Do teď jsme se pořád nedomluvili, ale uvidíme jestli nám to vyjde přes léto.

Pár dní uteklo a jedu za krásnou blondýnkou, protože jsme si domluvili, že koukneme na film. Cejtil jsem takový vnitřní zajímavý napětí. Nevěděl jsem jestli něco bude nebo ne, spíš jsem si říkal, že asi ne. Ale koukáme na film, čas běží, trošku se objímáme, ale žádnej nátlak nevyvíjím. Pak jí dávám pusu. Je asi 23:15. Najednou přichází zvrat...
Čekal bych cokoliv, jenom ne tohle. Někdo bouchnul pěstí do okna. Bydlí v přízemí. Pak byl venku slyšet nějakej křik, a dokonce zvonek. Napadlo mě, že je to soused, že máme třeba moc nahlas televizi. Řekla, že je to bejvalej, a občas jí tam chodí pozorovat. (a že má celkem svaly Úsměv) Nevěděl jsem jak se správně zachovat. Ale všechno jsme vypli, světlo, elektroniku, aby byla úplná tma a sedli k sobě na gauč. Objal jsem jí a jen tak tam v tichosti sedíme. Sedíme a sedíme, čas běží a nemáme nejmenší ponětí, jestli tam ještě je. Vím, že se mi chtělo už jet domu, ale nevěděl jsem co teď. Sedíme tam dál, začínáme se líbat, a vslíkat, sice byla tma, ale viděl jsem její krásný prádlo. Nechci rozepisovat všechny detaily, ale tohle byl asi nejkrásnější sex. Respektive, ona byla tak sexy, plus to napětí, kdy hrozilo, že dostanu do držky. Úsměv
Někdy ve tři ráno jsem vyšel ven, nikdo tam nebyl a vydal se k autu. Auto taky bylo v pořádku. Nasedl jsem do auta a jel domů. Mám rád noční jízdy. Byla krásně prázdná dálnice. S holčinou jsme do dneška v kontaktu, a vídáme se pořád.

Tahle část nebude o mě. Když se nebojíte oslovovat a seznamovat s cizíma lidma, můžete udělat šťastný i jiný lidi kolem Vás. V bývalé práci jsem se kamarádil s recepční. Hezká zrzečka. Občas jsme šli do fitka nebo pokecat. Ke konci května bylo domluvený cvíčo. Ale psala, že jí bolí břicho a nemůže. Nakonec psala, že jede na gyndu, jestli nechci jet s ní. Na gyndě jsem nikdy nebyl, takže proč ne? Šťastný
Sedli jsme ke mě do auta a jeli. Pak necháváme auto na parkingu a zbytek frčíme tramvají. Kecáme a diví se proč furt očumuju po ulicích holky. Je to super kámoška, je to přátelství, kterýho si hodně vážim. Byla u všech mých těžkých období a byla jedna z prvních lidí, který jsem řekl tenkrát o rozchodu, a s kterou jsem si o tom povídal. Došli jsme na gyndu, ale do ordinace už mě nepustili. Úsměv
Vypadalo to tam jako v Bradavicích v Harry Pottrovi. Nicméně, když jí pustili z ordinace, napadlo nás zajít na náplavku. Tam jsem se během půl hodiny asi desetkrát zamiloval. Kupujem si pití a sedáme si k vodě. Koukáme a povídáme. Udělali jsme pár fotek a mě novou profilovku na fb. Je to nádherný místo, má to tam správnou energii. Jak pokračoval večer, zmínila mi, že se jí líbí jeden kluk, kterej byl v bandě lidí vedle nás. Napadaly mě možnosti jak je seznámit, ale ona to vždycky odmítla, že se to nehodí. Přesto, když později večer odcházíme dávám návrh. Napíšeme na papír její instagram aby se mohl kouknout na fotky a její číslo, aby jí mohl napsat. No jo, ale kde mam sebrat tužku a papír? Úsměv  Běžíme do nejbližší restaurace. Čišník u baru se ptá co to bude, načež odpovím, že jen papír a tužku. Úsměv Píšu její telefon a insta a běžíme zpátky k náplavce. Říkám ať teď počká tady a zbytek zařídím. Jdu k nim do skupiny, že nechci rušit, a jdu rovnou na věc. Říkám borcovi, že jsem tu byl s kámoškou a přišel jí sympatickej. Jeho opilej kamarád zakřičel "tak jí přiveď !!" Říkám mu, že nemůžu, protože jsme na odchodu. Podávám borcovi papírek a říkám ať se jí ozve, že bude ráda. Banda lidí mi říká, že jsem dobrej kamarád a dávají mi high-five.  Úsměv Jdeme směrem k autu a borec jí napsal. Zatím jsme se neviděli, protože má nějaké zdravotní potíže, ale až se uvidíme, jsem zvědavej na novinky. Bylo krásný vidět to nadšení. Jak její tak i jeho. Měl jsem supr pocit, že můžu dvěma lidem udělat lepší večer.

A ještě bych chtěl zmínit jednu slečnu. Nedávno jsem čekal na sraz s kamarádem. Byl jsem tam o chvilku dřív. Jdu z parkoviště a vidím nádhernou blondýnku. Nádherná pro mě znamená šortky, hezký nožičky, hezkej obličej, upravená, mladá asi dvacet let. S kamarádem tomu říkáme odborným výrazem - šťavnatá Šťastný A koukala po mě. Já po ní taky, ale furt se okolo ní někdo motal. Jdu dál s myšlenkama, že jí asi nechám jít. Přesto mi něco v hlavě hlodá, že se tam musim vrátit. Jenže ona telefonuje. A kámoš už tu brzy bude. Ale víc by mě mrzelo nechat jí jít, než to aspoň nerisknout. Takže se tam vracim (a přestože vedle ní na nás kouká a poslouchá nějakej cizí chlap), říkám jí, že se na mě hezky usmála, a že bych s ní chtěl někdy zajít třeba na kafe nebo zmrzku. Ona, že je teď v práci a dneska nemůže. Říkám, ať mi na sebe nechá kontakt a domluvíme se. Píše do telefonu číslo a podává telefon zpátky. Ještě se představíme pak přichází kámoš a odcházíme. Bylo mi nádherně. (ale na orgasmus to nemá Úsměv )
S holčinou jsme si poslední dny psali a až se vrátím z dovči domluvíme sraz.

Tolik z mého života za poslední dobu. Gratuluji pokud jsi dočetl až sem. Je krásný žít s pocitem, že máte možnost volby. Že věříte v sebe a když se Vám nějaká kočka líbí, můžete za ní jít a seznámit se. Když se zbavíte nesmělosti, můžete žít nádhernej život.

Cíle:
Dál bych se chtěl zaměřit na dotažení zbylých cílů z minula:
- postavit se na vlastní nohy
- začít zase cvičit aktivně, sportovat,
- rozšířit okruh přátel, být s mladýma lidma
- osobní rozvoj - chodit na různý zajímavý přednášky, kurzy atd, víc číst, rozvíjet se


Mějte se krásně, přeji krásný léto všem
Abruzzi
6  Pokecání / O Vás / Re: konec jedné éry kdy: 20. Duben 2019, 19:59:08
Hezké Velikonoce,

děkuji všem za reakce. Odepíšu na ně na konci nebo v průběhu příběhu. Chtěl jsem napsat už dřív, ale nenašel jsem k tomu vhodnou chvíli. Napřed bych chtěl shrnout svoje myšlenky jak vidím konec vztahu teď po nějakém čase, pak zkusím popsat aktuální posun a poslední zážitky.

Přemýšlel jsem a hodně v myšlenkách cestoval minulostí a snažil se to všechno nějak pochopit. Před těma 6-7 lety v letech 2012-2013 jsem ve svém životě dosáhl stavu, na který strašně rád vzpomínám. Bylo mi 19-20. Nevím jestli je to přechodem z puberty do dospělosti, ale všechno se začínalo dařit a v tomhle období jsem zažíval něco jako nejšťastnější momenty života. V tom roce 2012 jsem maturoval a šel na vejšku, měl jsem spoustu času, sportoval jsem, s holkama to šlo tak hladce, s Barzem jsme měli projekt, kterej nám vydělával, měl jsem okolo sebe kamarády i kamarádky na pokec a v tomhle životnim období jsem měl nejsilnější pozitivní prožitky. Ale proč to popisuju - zkrátka v tý době jsem měl život ve svých rukou a s tim jak přicházely první úspěchy jsem věděl, že můžu v životě něco velkýho dokázat. Dalším plusem bylo, že jsem měl před sebou ještě ty nejlepší roky mladýho života. S tím jak přišlo LTR, začal se můj život ubírat úplně někam jinam. Přestal jsem se věnovat svým cílům a strašně se sám sobě vzdálil. Roky plynuly, já zestárnul, a cejtil jsem, že se můj život dostal někam úplně mimo. Nejhorší byla skutečnost, že každej v tom vztahu vlastně chceme od života něco jinýho a že máme úplně odlišný názory. Ale čas běžel strašně rychle a já si nechtěl připustit, že možná jsem ve vztahu s někym, s kým se k sobě vůbec nehodíme. Najednou mi je 25 a uvědomuju si, že jsem ztratil strašně moc času s někým kdo to se mnou nemyslel vážně, a že jsem kvůli vztahu obětoval spoustu věcí. Je to zkušenost, ale je docela těžký se v 25 letech restartovat, a najít někde tu ztracenou sílu a energii, kterou jsem měl v těch 19-20 letech před vztahem.

S odstupem času to střízlivě hodnotím tak, že jsme šli do vztahu až moc rychle, aniž bysme se dostatečně poznali. Na začátku byly dobrý emoce, ale to bylo všechno. Měl jsem ji rád pořád, ale uvědomoval jsem si, že nejsem úplně šťastnej z toho jak se ke mě někdy chová, z toho že ke mě nemá respekt, a že se neshodujeme ve většině věcí. Přesto jsem někde uvnitř věřil, že když se mají lidi rádi, že překonají všechny vzlety i pády. Ale bylo to hodně emočně náročný, hlavně ten poslední rok. Nechápal jsem její chování a potřeboval jsem po rozchodu hodně času, abych si to v hlavě dokázal srovnat. Myslím si, že už delší dobu v tom vztahu nechtěla bejt, ale nevěděla jak mi to má říct. A bylo pro ní lepší mít aspoň nějakýho kluka, než žádnýho.

Vzpomínam jak jsme se častokrát měli vidět, a když jsem ji vyzvedl byla bezdůvodně protivná. Chtěla spolu trávit hodně času, ale jelikož jsem chodil do práce tak to úplně nešlo. Jednou jsme byli u ní doma ze soboty na neděli. V neděli jsme vstali a navrhl jsem, že můžeme zajít někam na snídani. Nechtěla a pořád koukala do mobilu. Tak jsem koukal na televizi a po hodině jsem navrhoval, že můžeme něco podniknout. Ale ona, že nechce. Po další hodině civění do blba jsem se oblíkl a řekl jí, že jedu domů. To jí naštvalo a vyčítala mi, že spolu netrávíme čas. Nebo jsme byli jednou na výletě pátek-sobota, a v neděli jsem se chtěl věnovat svým věcem. A jí naštvalo, že nejsme spolu i v neděli. Mě tyhle stavy strašně ubíjely a bralo mi to energii.
Nejspíš v sobě dusila nějaký pocity, a nevěděla jak mi to říct. Nebo se bála mi to říct. Když jsme se chtěli bavit, častokrát se rozbrečela. Hodněkrát si chtěla zavolat, zvedl jsem telefon a po prvních dvou větách byla schopná do telefonu dlouhý minuty mlčet nebo brečet. Častokrát, když jsem chtěl jít s kamarádem ven mi přišla sms "s kamarádem jdeš radši ven, než aby sis semnou povídal"
Byl to takovej kolotoč. Chvíli dobrý, chvíli špatný. To zásadní bylo, že jsme nekomunikovali. Ona měla strach říct co chce a kolikrát to sama nevěděla. Já zase měl strach jí říct, že mi něco vadí, abych jí neublížil. Věděl jsem jak je křehká a bylo mi strašně nepříjemný vidět, jak jí teče slza. Takže jsem všechno v sobě dusil a byl jsem z toho roztěkanej, a na nic se nedokázal pořádně soustředit. Tahle naše krize přicházela jako rakovina. První rok se pomalu a potichu plížila, druhej rok zasévala svoje semínka, třetí rok už byla velká a silná, a poslední rok, už jsme sami nevěděli jak ji překonat a tak překonala nás.
A poslední trable bylo její mizerný sebevědomí. Je to hezká a hodná holka. Snažil jsem se jí podporovat a kdykoliv si nevěřila, dodat jí sebevědomí. Ale odmítala to. Nezapomenu na to jak měla před těžkou zkouškou, na kterou si nevěřila. Řekl jsem jí, že je šikovná a chytrá holka, že to zvládne. Načež mi s takovym pohrdavym tónem odpověďěla, ať jí to neříkám.
Nechtěla jíst, myslela si, že je tlustá, přestože byla štíhlá. Do dneška mam před očima to, jak jsme přišli do restaurace na oběd, podívala se na jídelní lístek a řekla, že tady nic nemaj ať jdeme pryč. Pak přicházela obsluha zeptat se co jsme si vybrali a my odcházeli..
Poslední měsíce jsme už spolu ani nespali. Věděl jsem, že už ten vztah není zdravej, a že už to je za nějakou určitou hranicí. Neměl jsem ale odvahu z toho vztahu odejít. Měl jsem strach, že jí ublížím. Častokrát jsem sám sebe přistihl, jak říkám něco ve stylu "bože, udělej něco, já už tohle dál nedám..."
Mrzelo mě, že si nemáme o čem povídat. Jí zajímalo něco úplně jinýho než mě, a neměla zájem mluvit o něčem, co nezná.

Prostě jsme se k sobě nehodili. Na druhou stranu jsem měl bejt lepší chlap a víc s ní otevřeně komunikovat. Ale už je to pryč. Beru si zkušenost a jdu dál.

A jak šel život dál - začínal novej rok, našel jsem si práci a začal postupně fungovat. Po práci jsem chodil pravidelně do posilovny a občas jsem oslovil nějakou holku, když se mi líbila. Po posilce jsem chodíval posedět do nákupního centra, přečíst pár stran knihy a případně se s nějakou holkou seznámit. Taky jsem chtěl zkusit digigame a proto jsem si udělal profil na nejmenované seznamce (tinder to neni  Šťastný ). Občas jsem poslal zprávu nějakym milfkám, ale nějak to nebylo ono. Taky šlo u jejich profilu dávat tzv. první dojem. Něco ve stylu ("asi se zamiluji" "pomazlíme se?" "zajímavý profil" atd. Takže bábám nad 60 jsem vždycky vlezl na profil a dával jim první dojem "pomazlíme se?"  Šťastný naštěstí bez reakce. Tak trochu humoru a teď zpátky k vyprávění.
Jednoho dne ráno jsem dal jedný milfce ze srandy "asi se zamiluji" načež mi pak od ní přišla zpráva. Pak jsme si chvíli psali a přesunuli naši konverzaci na facebook. Občas jsme si napsali, ale zezačátku neměla velkej zájem. Na konci ledna jsme se domluvili, že zajdeme na pokec. Ale to byl osudovej den. Netušil jsem, že bude tak skvělá. (a že bude mít umělý kozy Úsměv ) Byli jsme spolu v té kavárně cca 5 hodin a nebyl jedinej moment, kdy bysme si neměli co říct. Měla smysl pro humor, takt, intelekt, byla hezká, prostě .. dostala mě. Po těch 5 hodinách jsme šli ještě na procházku noční Prahou a několikrát jsme se líbali. Bylo to krásný. Byl mezi náma rozdíl 20 let, a přesto jsme si rozuměli, takže na věku nezáleží. Dvakrát jsme spolu spali a jsme stále v kontaktu.

Tenhle postupnej restart mi vydržel cca měsíc, než jsem onemocněl. Od podzimu jsem měl vždycky jednou cca za tři týdny nějakej virus, ale vždycky to po tejdnu přešlo. Teď to udeřilo tak silně, že jsem byl od začátku února do cca konce března nemocnej. Do dneška chodim na různý vyšetření. Viry jsou asi už pryč, ale ještě mě trápí krční páteř, hypertenze, a šum v uších. Takže na velkej comeback to není.

Duben se začal zlepšovat a já šel jednou z práce směrem k metru. Pak jsem si jí všiml, docela zajímavá. Ale za mnou stál nějakej borec. Co když je to jeho holka a on na ní čeká? Tak si jí nechám utéct, a řeknu si, že třeba příště. Jenže život nepřipravuje věci na zlatym podnose a věděl jsem, že když jí nechám jít, bude mi to líto. Takže jsem jí zastavil a řekl jí, že si myslim, že je atraktivní holka. Načež řekla, že neumí česky, jen anglicky. Ok, řekl jsem "I don´t know how to say but..... I just think you´re attractive girl..."  a dodal jsem, že bych s ní chtěl zajít na kafe. Na to přišla naprosto nečekaná reakce "What´s your name?" Chvilku jsme si povídali a dala mi na sebe číslo. Pak šla do fitka. Za dva dny jsem jí pozval na kafe a povídali jsme si. Je to Američanka a dva roky žije tady v Čechách. Po kafi mě napadla spásná myšlenka - jít se ještě projít do parku, jestli se teda nebojí chodit s cizíma chlapama sama večer do parku. Odpověděla, že pravidelně chodí na Krav Magu, čimž mě naprosto libově setřela, ale to mi nevadilo. V parku jsme se prošli až k jedné vyhlídce, kde jsem se s ní chtěl líbat. Ten pocit napětí je neuvěřitelnej, ale když jsem se odhodlal, bylo to strašně vzrušující. Ještě chvíli jsme se tam líbali a potom mě doprovodila k metru. Jel jsem domů a těšil se, až jí zase uvidím. Mezitím jsme se viděli ještě jednou a přichází naše třetí schůzka. Vyzvedl jsem ji autem a jeli na výlet. Jeli jsme k jednomu hradu, kterej jsme si prošli a za zahradama se k sobě tiskli a libali a poprvé její ruka jela k mýmu rozkroku. Potom jsme toho nechali a šli do auta, kde jsme znova začali a zase toho nechali. Pak navrhla ať najdeme nějaké lepší místo... našel jsem jednu polní cestu, kde nikdo nebyl a tam zastavil. A pak přišel ten nejlepší blowjob mýho života. Potom jsme šli na FC a pokřtil jsem tak své nové vozidlo Úsměv Chtěli jsme ještě jednou, ale už nebyly kondomy, takže jsem chtěl zůstat jen u tý kuřby, která jí tak hezky šla Úsměv
A pak přišla ta věta, na kterou jen tak nezapomenu, když řekla: "I just want to fuck you!" Pochopil jsem, a navrhl, že sjedeme do nejbližší vesnice do Lidlu pro kondomy. Koupili jsme a jeli zpátky na původní místo, kde jsme dali ještě jedno číslo. Bylo to jak ve fake taxi  Úsměv Po odjezdu se ptala, kdy ji tam zase vezmu. prostě úžasná holka Úsměv

A co se týče těch cílů:
- peníze - vydělávat 2x víc se mi za únor i březen podařilo. Dělám obchod, prodávám firmám zaměstnanecké benefity a únor i březen se zadařil. Chci to tak držet i do budoucna.
- holky - posun je - oslovuju direktivně, když se mi líbí. Některý dají kontakt, některý ne. Do budoucna chci bejt ještě trochu aktivnější.
- auto - prodal jsem svoje 23 let staré, kde pořád něco nefungovalo, a koupil modernější, funkční, spolehlivější.
- drive, motivace, byznys - to jsem odložil, speciálně fitko, protože jsem pořád nebyl definitivně zdravej
- bydlení - zatím odkládám na neurčito, teď se ještě potřebuji zaměřit na stabilitu ve svym životě.
- přátelé - postupně kontaktuju některý známí z minulosti a chci s nima zajít na pokec. Jinak jsem obnovil vztah se svojí sestrou, s kterou jsem se dlouho nebavil, protože v minulosti tahala mojí bejvalou přítelkyni na drink na pokec a pomlouvala mě před ní. Ale odpustil jsem a je mi líp. Pár dní zpátky jsme byli se ségrou a jejím přítelem na výletě a bylo to super. Jsem za tenhle posun moc rád.

Shrnutí:
Vzpomínám na vztah s úctou a nechci aby to co jsem psal vyznělo jakkoliv negativně. Přestože mi hodně vzal, taky mi hodně dal ať už to jsou zkušenosti, vzpomínky, atd.
Ex-přítelkyni přeji jen to dobré, a ať je šťastná a spokojená.

Všechno se děje z nějakého důvodu. Dobré zážitky vám dají vzpomínky, špatné zážitky vám dají zkušenosti.
Teď chci dál pracovat na posunu v životě kupředu, doléčit se na 100%, zase začít sportovat a postupně si plnit další cíle.

Všem přeji jen to nejlepší a Veselé Velikonoce Úsměv
Třeba někdy osobně

Abruzzi
7  Pokecání / O Vás / Re: konec jedné éry kdy: 20. Leden 2019, 14:01:05
Ahoj Draku.
Je to tak jak píšeš. S odstupem času už na to nekoukám jako na životní prohru, ale jako na příležitost makat na svých cílech a posunout se dál.
Sepsal jsem si cíle na tenhle rok a konkrétní kroky co pro to budu dělat. Nebudu vypisovat všechno, ale stručně popíšu na čem chci v roce 2019 pracovat.

Chci se posunout v těchto oblastech
1. peníze (vydělávat v průměru 2x tolik co do teď)
2. práce (dělat obchod, to co jsem se za ty roky všechno naučil pořádně používat v praxi a bejt nejlepší prodejce, časem třeba trenér obchodních dovedností)
3. byznys (postavit od základů znova a zvýšit příjem, aby byl 2x věší než v práci)
4. přátelé (vybudovat novej social circle, obnovit starý vztahy s fajn lidma)
5. holky (oslovit každou, která se mi bude líbit, jít s ní na date a poznat ji víc)
6. auto (prodat vrak a koupit pořádné, novější, funkční. Chci bejt mobilní a moct pohodlně dojet kamkoli v ČR)
7. bydlení (postavit se na vlastní nohy, najít si pronájem)
8. drive (budu chodit 4x týdně do posilky, to mě nabíjí)
9. motivace (budu číst motivační literaturu, poslouchat hudbu, která mě nabíjí atd.)
+ Už nikdy žádný znehodnocení. Kdykoli se něco nepovede nebrat to jako fail, ale jako další krok na cestě k úspěchu.

Aktualizace ze života:
- Po těch letech to byla docela zajímavá změna. Občas jsem se zašel projít do nákupního centra a říkal jsem si, že oslovim nějakou hezkou slečnu. Bylo pár pokusů, ale do včera to nějak nebylo vončo. Včera jsem zajel do Prahy a udělal jsem dvě direktivní oslovení a obě skončily kontaktem. Nabilo mě to energií. Byl to zajímavej pocit vítězství. Cílem je dostat se na daty a poznávat nový holky.
- Skoro každej den jdu do posilky. Dávám si co nejintenzivnější trénink, protože chci mít dobrou kondičku a drive. Čim intenzivnější tim lepší.
- Kdekoli to jde se snažim zakecat s lidma a dělat si všude kamarády. Tady to ještě posunu na vyšší level a budu si na lidi brát kontakty.
- Krom práce chci mít i brigádu na víkendy. Relaxování doma je jednou za čas fajn, ale pohyb je to co posouvá dopředu. A není čas na flákání. Zároveň zase poznám další nový lidi.  Úsměv
- Nejlepší kniha co jsem od rozchodu četl - Jordan Belfort, Cesta Vlka. Pro posun v životě v mojí situaci absolutně supr čtení. Je zaměřená na obchod, ale principy jdou použít všude.

Takže, jedna éra skončila a je čas na něco nového. Pořád občas zavzpomínám na minulost, ale v něčem se cítím šťastnější. Naplňuje mě to, že teď můžu budovat svůj život.
Teď chci být nějakou dobu single. Minimálně dokud nebudu v životě dál. V budoucnu samozřejmě budu chtít LTR a třeba zakládat rodinu, ale ještě je na to čas. Líbí se mi trenérky ve fitku, holky co dělají přímej prodej, třeba finanční poradenství, kosmetický poradkyně atd. protože, tyhle lidi jedou na stejný vlně jako já. Taky jsou orientovaný na pozitivní myšlení, na dosahování cílů v životě atd. Takže do budoucna vím z čeho budu vybírat.

Aktualizace budu psát častěji, protože mi to pomáhá se "zorientovat" ve svym životě a srovnat si myšlenky.
Přeju krásnou neděli všem.

MAKE ABRUZZI GREAT AGAIN

8  Pokecání / O Vás / konec jedné éry kdy: 01. Leden 2019, 22:50:21
Zdravím všechny,

včera skončil rok 2018 a s ním bouřlivé oslavy v centru Prahy. Přichází nový rok a s ním i nejspíš něco nového. Nikdy by mě nenapadlo, že na tohle forum budu ještě někdy psát. Odešel jsem odsud v roce 2014. Byl jsem na "vrcholu" svojí pickupový cesty, měl jsem dobrou game, spoustu energie a nadšení do života a tehdy jsem našel tu pravou. Od té doby jsem udělal za pickupem tlustou čáru a začal jinej život. Všechny pickupový knížky šly do krabice a do skříně, všechny holky z minulosti šly pryč z přátel na facebooku a časem došlo i na můj deník tady na fórku. Tahle čistka byla proto, protože jsem chtěl mít srovnanou minulost a budovat jen vztah se svojí slečnou. Život strašně nabral na rychlosti a je to jako mžik. Po letech single života byl vztah něco úplně nového. Musim uznat, že život bez fórka byl v určitým pohledu těžší, protože už nebylo kde si srovnat myšlenky v podobě deníku, nebo kam si přijít pro radu od zkušených borců. Už je to měsíc a pár dní, co se semnou moje milovaná rozešla. Jsem vlastně zpátky na začátku jako před deseti lety kdy jsem sem poprvé psal první prosby o radu a strašně sám sobě nevěřil. Teď tady stojím mnohem otřískanější a zkušenější, a při pozorování celorepublikové euforie z nového roku přemýšlím kam se v životě vydám. Život letěl neuvěřitelnou rychlostí. Řítili jsme se, ale neznámo kam a proto už spolu nejsme. Protože už se to nedalo ustát. Nebudu ale předbíhat. Teď je šance se z toho oklepat, znova naplánovat život, sny, cíle a vydat se za nimi.

Jestli mě mrzí že jsme se rozešli...? Samozřejmě. Vidím pořád spoustu hezkých chvil, který jsme spolu strávili. Ale taky vidím spoustu negativních emocí, které neustále přibývaly. Když začíná vztah, zaslepí nás pozitivní emoce. Nevidíme "chyby" toho druhého. Nebo si je nechceme připustit. Když vyprchá zamilovanost pak teprve vidíme skutečnou realitu. A stejně tak to bylo u nás. Nechci popisovat všechny detaily našeho vztahu a vyjadřovat se k nim, protože by to vyznělo neuctivě a přestože se k sobě nevrátíme, pořád jí mam rád a nechci o ní mluvit špatně.

Jak šel čas:
začátek 2014:
Seznámení jsme měli jako z románu. Oslovil jsem jí, když vystupovala z metra, šli jsme pak na vínko, líbali se, vryl jsem do lavičky klíčem srdíčko a do něj naše iniciály. K večeru jsem jí doprovodil na zastávku a ona se vydala domů. Bylo to tehdy nejhezčí odpoledne jaký jsem kdy zažil a přál si, abych ji ještě někdy viděl. Po cca měsíci a půl jsme se konečně viděli a postupně jsme směřovali do vztahu. Všechny zážitky se mnou byly vskutku intenzivní. Jako jedna ze schůzek kdy jí kvůli mě ujely všechny spoje a neměla jak se dostat domů, proto jí od nás musela vézt moje ségra tátovo autem Šťastný ale chytl jsem ji za ruku a ujistil jí ať se nebojí. Bylo nám spolu moc hezky a brzy jsme byli spolu ve vztahu. Měla mě strašně moc ráda a já jí. Slavili jsme spolu první Vánoce a Silvestr a byli jsme do sebe naprosto zamilovaní. Nicméně, pouze na dobrých pocitech se kvalitní vztah vybudovat nedá. Byl jsem takovej správnej veselej týpek, jí se to líbilo a chtěla tuhle energii víc a víc.

Utekl rok, oslavili jsme první výročí a přestože byl cítit menší pokles oproti začátku, bylo to pořád krásný. Co už tak krásný nebylo, že jsem se začínal strašně plácat v životě. Končil rok 2015 a prožili jsme další krásný Vánoce, Silvestr atd a s novým rokem se začínala blížit její maturita. Měla z toho hodně stresu, ale pořád jsem jí podporoval, že to zvládne. Byl to rok, kdy došlo k určitýmu zlomu. Tehdy to poprvý přestávalo bejt jenom krásný a poznávali jsme realitu. Já byl takovej zpráskanej životem, vystresovanej, protože jsem věděl, že v životě strašně stagnuju. Chtěl jsem budovat byznys, posunout ten život na vyšší level, ale jen jsem chodil do práce a po práci se cítil vymletej na to cokoliv ve svým životě měnit a budovat. Nechodil jsem s kamarádama nikam moc ven, neudržoval jsem už skoro žádný vazby s lidma s kterýma jsem se dřív přátelil. Už jsem nebyl takovej ten týpek jako dřív.
Ona naopak toužila po zážitcích. Nikdy neměla ve zvyku chodit pařit, ale najednou chtěla s holkama ze třídy jít v pátek večer do klubu. Přestože jsem se s tim těžce smiřoval, nebránil jsem jí v tom a ještě ji pak pokorně odvezl domů. Asi nejtvrdší konfrontace s realitou, bylo kdy jsem ji tehdy viděl poprvé v životě totálně opilou a slyšel to co z opilosti říkala. Ale měl jsem jí rád, zkousnul jsem to, protože nikdo nejsme dokonalej, a holt každej se někdy drncne.  Úsměv Občas se mi povedl nějaký výlet a bylo to zase v pohodě.
Nejhorší emoce ve vztahu je žárlivost. Tu jsem poznal o něco později. Psal jí často jeden kluk a často spolu jezdili ráno stejnym busem do školy. Chtěl s ní jít několikrát ven. Cítil jsem, že jí přitahuje. Nevěděl jsem jak jí to říct, ale strašně mi to vadilo, žárlil jsem. Ale táhlo se to dlouho a někdy v létě jsem pochopil, že prostě nemá smysl řešit něco, na co stejně nemam vliv. Uvědomil jsem si, že bejt s někym ve vztahu neni o tom ho vlastnit. Ikdyž se máte rádi, pořád jste svobodní lidi. Přestal jsem žárlit, a paradoxně i tenhle borec dal pokoj, a zase to bylo na nějakou dobu krásný.

Bylo jaro 2017 a venku hezky hřálo březnové sluníčko. Byli jsme spolu 3 roky. Ale moje plácání v životě nekončilo. Často jsem během těch let měnil práci. Často jsem řešil až moc peníze. Často jsem byl zbytečně negativní, a tim jsem ztrácel jako chlap přitažlivost. Byl jsem strašně frustrovanej z toho jak žiju, že se neposouvám, že bydlím u rodičů, že nemám ty peníze, dům a všechny ty sny, který už dávno měly bejt. Při jedné společné procházce se to stalo. Bavili jsme se o dovolené kam poletíme v létě. Den před tím jsme ji zaplatili, a při procházce jsme si povídali o tom jaký to tam asi bude. Najednou jsme zjistili, že jsem to objednal na špatnej termín, kdy něco důležitého měla. Byla to moje chyba. Naštval jsem jí. Sedla si na lavičku a poprvé vyšla ven věta, že už nechce žádnej vztah... Nakonec jsme to vyřešili, pokračovali dál a v létě to byla krásná dovolená. Všechno bylo zase v pohodě.

Čas šel dál, přišly další Vánoce a další novej rok - 2018. Občas byly těžší chvilky, ale zvládli jsme to. Zvládli jsme tří-měsíční odloučení v rámci jejího studijního pobytu v zahraničí, ale věřil jsem, že ikdyž přibývají pořád nějaký překážky, že to vždycky nějak zvládneme.
Podporoval jsem jí ve všem co dělala nebo plánovala dělat. Ve vztahu hodně poznáte sebe. Zjistil jsem, že ve vztahu dáváme druhému to, co bysme chtěli dostávat od něj. V mým životě zase přišlo pár failů a ona viděla jak se jen plácám na místě. Říkala si, jestli to má se mnou vůbec dál cenu. Že nebudu schopnej postarat se o ní a do budoucna o rodinu. Kolikrát jsme se neměli moc o čem bavit. Po letech jako bysme neměli nic moc společnýho. Jí bavilo něco, mě bavilo něco jinýho. Já jsem chtěl od života něco, ona chtěla něco úplně jinýho. Bylo na ní vidět, že není úplně šťastná. Taky jsem nebyl úplně šťastnej. Ale bral jsem to tak, že život není jen o pocitu štěstí. Problém byl, že jsem prostě nebyl chlap. Často jsem si sednul a zavzpomínal na časy před 5-6 lety okolo roku 2012/2013. Říkal jsem si, jak je možný, že někdo kdo měl tenkrát takovej drive a na tu dobu úspěch, je po letech vyšťavenej jak citron. Měl jsem v těch letech dobrou "game" ale "game" do života absolutně nestačí. Chlapa z vás dělá váš charakter, morálka, výsledky v životě... prostě to kým jste. Ne to jak umíte působit na lidi.
Šlo to takhle průběžně dál, až ke konci roku přišlo z její strany rozhodnutí a rozešla se semnou. Vztah je dobrovolnej, a nikdy nikoho nemáte v životě jistýho. Vztah je jako zahrádka. Když o ní nepečujete zaroste plevelem. Láska je ale něco jako květina, je krásná, ale jakmile si ji chcete přivlastnit a utrhnete jí, dáte si jí do vázy, umře.
Přestože mě ten rozchod bude ještě dlouho mrzet, protože to byla naprosto vyjímečná holka, vzal jsem si z toho velký množství zkušeností a líp poznal sám sebe. Naštěstí jsem jí úplně neztratil ze života a jsme občas v kontaktu. Přeju jí jen to nejlepší v životě, ať je šťastná a spokojená. Přestože je náš vztah minulost, mám ji rád. Těmito slovy bych chtěl ukončit dnešní příspěvek.

Nejde popsat úplně všechno proto jsem spoustu věcí a detailů vynechal.

Vám přeju vše nejlepší do nového roku, hodně zdraví a úspěchu !
Pokud sem někdo ještě chodí, určitě vás rád  uvidim a pokecam

Mějte se fajnově,
Abruzzi

9  Zážitky z terénu / Jak a kde jste někoho sbalili / Re: Rend – 11 let v jednom příspěvku kdy: 21. Listopad 2018, 22:31:10
Ahoj, je to takovej zvláštní a zároveň přitažlivej pocit, vrátit se na nějakej čas na forum a pročítat si příspěvky, deníky, a na chvíli nahlídnout do minulých let života.

Jak jsi psal, že jsi měl 2 roky vztah, pak 2 roky vztah, pak 2 roky vztah
- co bylo příčinou konců předešlých vztahů?
- jakou jsi si z těch vztahů vzal zkušenost?

Měj se fajnově  Mrkající
Abruzzi


10  Pokecání / O ženských / Re: Žárlivost and shit kdy: 02. Leden 2016, 11:52:21
Nejsi první ani poslední kdo to takhle cítí. Je to docela častej "problém"
Bohužel na to neexistuje nějaký originální řešení typu "dělej tohle a bude to zase ok"

Jakej je rozdíl mezi tim, když jí teprve balíš a svádíš, oproti tomu když už jste spolu ve vztahu? V tom prvním případě v ní neustále vzbuzuješ pocity. Jakmile přichází vztah, tak většinou si my chlapi začneme bejt moc jistý a je nám pohodlně, proto už jí přestáváme dobívat, a opadá takový to "kouzlo."

Doporučil bych dělat s ní dál zajímavý věci a zážitky, jako na úplně samotnym začátku. Ženská potřebuje cejtit, že o ní někdo stojí. A když jí budeš tyhle emoce dávat Ty, nebude mít potřebu hledat to u jiných chlapů - tim, že by chodila na kafe s "kámošema" nebo s bejvalejma.

Za mě takhle ve stručnosti. Když nad tim víc popřemýšlím možná mě ještě něco napadne.
Přeju šťastnej novej rok a good luck !!  Super!
11  Prosby o radu a dotazy / Jak na ženský / Re: *Jak vzbudit city, aby se do tebe zamilovala.* kdy: 26. Říjen 2015, 13:43:28
Bejt takovym člověkem, do kterýho jí stojí za to se zamilovat.  Mrkající
12  Pokecání / O čemkoliv / Re: Ojetý káry kdy: 22. Říjen 2015, 21:33:30
Tak jsem koupil Corsu 1996 v 1.4 motor a naprostá spokojenost.

Děkuju všem, kteří "v tom" byli semnou a podíleli e na sdílení zkušeností.

Přeji hezký večer.

Abruzzi  Super!
13  Pokecání / O čemkoliv / Re: Ojetý káry kdy: 27. Září 2015, 15:58:38
ahoj

jak se to vyvíjí -

Byl jsem se podívat na tuhle Corsičku http://www.sbazar.cz/michal.necek/detail/12842803-prodam-opel-corsa-3dvr-14i-44kw-cervene

pán byl v pohodě, všechno mi k ní pověděl, provezl mě, a celkově jsem z toho měl dobrej pocit.
Jediný negativum co řešim je, že to nemá servisku.

Chci se zeptat - je servisní knížka důležitá? Podle jeho slov už to koupili bez ní od předchozího majitele. Co si o tom myslíte?
14  Pokecání / O rozchodech / Re: Poradte jak z toho ven :-) kdy: 25. Září 2015, 20:35:20
Hustej příběh celkem.
Já v takový situaci nebyl, takže ti nedokážu dát radu, která by stála 100% za to, každopádně, když nad tim přemejšlim - všechno to co jsi tu psal, tak v podstatě je to její zodpovědnost, a ona by si měla dělat pořádek v hlavě co bude apod. Protože -
- ona řeší kdo bude otec jejích dětí
- ona řeší kde bude apod.
- ona řeší jestli se bude vídat s idiotem co jí ublížil.
-> je to její zodpovědnost. Takže si tim nemusíš tolik tížit hlavu. Protože jak sám píšeš, kdyby cokoliv tak máš kam jít, a nemáš zodpovědnost za žádný děti.

Každopádně, já si nejsem osobně jistej jestli bych jí odpustil to, že s člověkem kterej jí ublížil je schopna ještě chlastat a vyspat se s nim. Ale neznám ji, takže to nemůžu soudit.

Zkusil bych si s ní promluvit, a říct jí něco ve smyslu, že ok, že si dáte druhou šanci, ale, že chceš aby spálila mosty za svou minulostí, jinak okamžitě z jejího života odcházíš. Zní to krutě, ale ona dokud se přes tu minulost nepřenese a nesrovná se s tim, tak bude mít tendenci se tam furt vracet.
Nevim jestli je to takhle psaný k pochopení.

Působíš jako správnej chlap, přeju ti hodně zdaru a dej vědět jak se to vyvíjí.
Držim palce.
15  Pokecání / O chlapech / Mysteryho narozky kdy: 24. Září 2015, 15:17:27
Ahoj  Šťastný

Chtěl bych tu jen zmínit jako offtopic, že dnešní den tj 24.9. má narozeniny Mystery - největší pickupovej guru.

Kdo by mu chtěl popřát může přes jeho facebook, ale moc lidem neodepisuje (fieldtested  Šťastný )


Hezkej den všem

Abruzzi
16  Pokecání / O komunikaci a komunikačních tricích / Re: Zaujímavé knihy kdy: 15. Září 2015, 09:23:19
Robin Sharma - Mnich který prodal své ferrari

Výborná Úsměv
17  Pokecání / O komunikaci a komunikačních tricích / Re: Zaujímavé knihy kdy: 08. Září 2015, 22:38:48
Doporučuju všem, ať už začínáte s pickupem nebo máte rádi osobní rozvoj :
Laurent Gounelle - Muž, který chtěl být šťastný !! Úsměv

Je to bestseller a má to co do sebe.
 

Enjoy Úsměv
18  Pokecání / O čemkoliv / Re: Ojetý káry kdy: 17. Srpen 2015, 10:43:13
Jop Úsměv
Ta Corsa mě osobně taky zaujala Úsměv


Ještě tohle se mi jeví v pohodě: http://www.sbazar.cz/petanos92/detail/12196981-peugeot-106-12-benzin-44kw-rok-1997
19  Pokecání / O čemkoliv / Re: Ojetý káry kdy: 04. Srpen 2015, 10:07:37
Děkuju moc za reakce, vážim si jich a určitě mi budou pomocí při koupi.

Projižděl jsem pár webů, některý mě zaujaly, (samozřejmě vim, že podle inzerátu toho moc nepoznam) ale i tak - Co si o nich myslíte?

1) Mazda121 - http://www.sauto.cz/osobni/detail/mazda/121/16410834?goFrom=list (Podle popisu mi přišlo ok - samozřejmě musí se to vidět osobně to je jasny)
2) Opel Corsa - http://www.sbazar.cz/ladislav.zalesky/detail/12124261-prodam-opel-corsa-10-12v-1998-airbag (tyhle mi přijdou jako slušný lidi  Šťastný )
3) Opel Corsa - http://www.sbazar.cz/holicka.r/detail/11997839-opel-corsa-12i-najeto-84000km-rv1993-barva-bila (tohle mi přišlo důvěryhodný)
4) Opel Corsa - http://www.sbazar.cz/molnar12/detail/12059019-dobry-den-prodam-opel-corsa-12i-rv (a docela i tohle)
5) Opel Corsa - http://www.sbazar.cz/spurny.zdenek0/detail/11961404-prodam-opel-corsa-rv-1998-3dverovy-obsah (STK do 2017)
6) Peugeot 106 - http://www.sauto.cz/osobni/detail/peugeot/106/16482293?tab=discussion#tabs
7) Ford Escort - http://www.sbazar.cz/autovelvex/detail/12266519-ford-escort-16iekoplacenonovastk-rok-vyroby-1995-palivo (je to bazar, takže asi nic moc, ale působil na mě ok)
8 ) Ford Escort - http://www.sbazar.cz/stjanda1/detail/12258981-ford-escort-18-benzin-zetec16v85kwrok-vyroby-1998145
9) Escort - http://www.sbazar.cz/martinach/detail/11258867-prodam-ford-escort-18-d-rok-vyroby (hodně oprav, nový rozvody, ale prej po havárii)
10) Hyundai Lantra - http://www.sbazar.cz/aabbiikk/detail/12270934-prodam-slusny-automobil-hyundai-lantra-16i-83kw

20  Pokecání / O čemkoliv / Ojetý káry kdy: 02. Srpen 2015, 19:58:20
Ahoj přátelé !! Úsměv

Nevěděl jsem na koho se obrátit, proto jsem zvolil místo, kam jsem chodil pro rady po celou dobu dospívání a přicházím s netradičním dotazem.

Chtěl bych udělat v životě další krok zodpovědnosti a pořídit si auto. Zhodnotil jsem to a čím dál víc zjišťuju, že ho budu potřebovat. 
Chtěl bych na podzim koupit auto - září/říjen.
Ideální by bylo něco novýho, nicméně, penězenka nový nedovolí a tak jsem se začal vyhlížet po ojetinách. A leasing na nový si brát nechci.

Cíl auta - chtěl bych něco na čem se "vyjezdim." Nehledam něco co bude sloužit dlouhý léta. Jde mi lidově řečeno o nějakou "kraksnu" kterou po roce nebo dvou můžu střelit na díly.
Jezdil bych v ní většinou sám, většinou po Středočeskym kraji.
Stačila by mi do začátku na ten rok cca něco ve stylu Felicie, nebo Peugeot 306, nebo Fiesta, Opel Corsa. Něco v tom stylu, malý, slabší motor, ne příliš prostorný apod. Spotřebu tolik neřešim, ale i tak u slabších motorů a těhle malých aut bejvá nižší.
Co se týče pojištění, nemam žádný naježděný bonusy, čili ne zrovna nejlevnější záležitost, nadruhou stranu to se dá nějak vyřešit.
Investovat do koupě auta bych chtěl cca do 20 max 30 tisíc.Ideálně tak za patnáct.
Na druhou stranu, nechci hned první měsíc investovat do oprav (jako nový rozvody, olej, převodovka) a chtěl bych aby to mělo platnou STK. Abych zkrátka nekoupil vrak, kterej bude jen stát na místě a mě stát spoustu peněz. Podivený


Chtěl jsem se tedy zeptat - máte s tím někdo zkušenosti?? Podivený
Máte někdo nějaké typy a rady?
Byl jste někdo v podobné situaci a řešil ji?

Děkuji za všechny odpovědi


Hezký den

Aburzzi
21  Zážitky z terénu / Jak a kde jste někoho sbalili / Re: lolek a jeho deník kdy: 19. Červen 2015, 13:40:17
Super posun.
Je parádní, že cejtíš vnitřní motivaci něco dělat, a že začínáš dělat ty správný věci.
Věřim že pokud si tenhle stav udržíš a pudeš dál za svým cílem, budeš dobrej a přijdou výsledky.

Nepřestávej, běž na to !!


Držim palce
Měj se směj se  Super!

Abruzzi
22  Pokecání / O rozchodech / Re: Porozchodová krize kdy: 23. Únor 2015, 14:54:42
Alkohol tě neomlouvá. Popisuješ to trochu jakože ona udělala hroznou věc a ty vlastně nic špatnýho protože jsi byl nalitej. Oba dva jste to podělali.
Ale ona se hodně snaží, tak jestli to zkousneš dal bych tomu ještě šanci. (přestože nemam právo to soudit, protože jsem v tý situaci nikdy nebyl)

Držim palce.
23  Zážitky z terénu / Jak a kde jste někoho sbalili / Re: lolek a jeho deník kdy: 23. Únor 2015, 13:51:17
Cestou domů jsem si docela vyčítal, že jsem se o nic nepokusil

Máš ten pocit rád? Já ho nesnášel. Proto jsem v určitý fázi vývoje přestal analyzovat a začal jsem riskovat. Někdy to vyšlo někdy to nevyšlo, ale když jsem cítil že se o něco chci pokusit, a šel jsem za tim, jel jsem pak domu s mnohem lepšim pocitem.
Nemusíš bejt nějakej mistr v datování, stačí když si odpustíš předchozí nezdary, začneš se mít rád, a budeš dělat to co cejtíš že je správný. Ne kvůli holce, ani kvůli datu, ale kvůli sobě.
Nejde o to abys byl mistr svádění, ale o to abys byl v životě šťastnej. Tvoje energie působí na všechny lidi kolem tebe mnohem víc než rutiny, nebo postupy.
Žiješ jen jednou, tak běž za tim co chceš, a vyser se na všechny obavy a strachy. Nic neriskuješ. Co nejhoršího se ti může stát? Že tě odmítne? Lepší je i špatná zkušenost než žádná.


Neboj se mluvit k tý holce upřímně. Ona je taky jen člověk, stejně jako ty.

Jinak ta holka o tebe má zájem, zkoumá tě a je s tebou v kontaktu. Tak se neboj a pokračuj s ní dál.  Mrkající

To zvládneš !!!



24  Pokecání / O komunikaci a komunikačních tricích / Re: Zaujímavé knihy kdy: 01. Prosinec 2014, 16:51:09
Og Mandino - největší obchodník na světě

vypadá docela dobře Úsměv
25  Prosby o radu a dotazy / Jak na ženský / Re: Pomoc s dvěma slečnama a navíc kamarádkama ? kdy: 19. Říjen 2014, 12:10:03
1) Možnost:
Vem s sebou nezadanýho kamaráda a seznam ho s tou první. Užívej si jejich společnost, bav se, a pak v jeden moment jim jen řekni že by sis chtěl pokecat s tou co se ti líbí, a vem jí třeba před klub, (nebo ven před to místo kam chodíte) a můžeš si s ní dát menší procházku pokecat, vyměnit číslo a domluvit si s ní individuální rande.

Záleží jak moc tě chce ta první. Jestli tě chce, pak bude asi bránit i tý kámošce aby s tebou šla, ale zase když se tý co chceš budeš fakt hodně líbit tak do toho pude.


2) Teď takovej trochu sobečtější pohled -> Jde o to abys byl šťastnej. Proto nemůžeš chodit s holkou co se ti zas až tolik nelíbí, jen proto, že by vůči ní bylo blbý kdybys chodil s tou, kterou opravdu chceš.
Jinými slovy, když se budeš tý první snažit zavděčit, možná bude ona ráda, ale bude žít ve lži a ty budeš nešťastnej.
Taky mě napadá ještě si o tom promluvit s tou první. Říct jí, že je fajn apod. Ale že tě víc přitahuje její kámoška. Tvrdý? Uvidíš jestli to zkousne. Tvym úkolem v životě je bejt šťastnej. A nikdy nebudeš šťastnej když budeš upřednostňovat spokojenost jiných lidí před tou tvojí. Proto jako chlap musíš bejt upřímnej k sobě i k ostatním, i přesto že je to často těžký. Ale zabráníš tim tomu, aby ses v životě trápil.
 

good luck borče !!! Úsměv
Stran: [1] 2 3 ... 24
Copyright © 2005–2022 QARK.net Powered by SMF 1.1.11 | SMF © 2006-2008, Simple Machines LLC sitemap | RSS