Poslední příspěvky: Temnyrytir

Vítej, Host. Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.
24. Září 2021, 06:10:41

Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení
Vyhledávání:     Pokročilé vyhledávání
JSI TU NOVÝ?
Nezapomeň si přečíst pravidla tohoto fóra!
68 112 příspěvků v 2 569 témat od 3 709 uživatelů
Nejnovější uživatel: sordson
* Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
  Zobrazit příspěvky
Stran: [1]
1  Pokecání / O rozchodech / Re: Můj příběh, který možná pomůže i Vám. kdy: 03. Duben 2009, 09:55:06

Co se týče těch myšlenek okolo stereotypu, tak nemohu jinak než souhlasit.....mám naprosto stejný názor. Jinak děkuju i za další větičky od noghri. Mohu říci, že teď máme k sobě s přítelkyní daleko blíže, dal jsem ji více prostoru a díky tomu je to ona, kdo volá, chce mě vidět a jsem to já kdo ji chybí a kdo ji drží v napětí...a ona najednou ví, že jsem kluk, který není tak snadno dostupný, jak si myslela, šlo o to najít tu správnou strunu a když na ní najednou hrajete, uplně vidíte, že si to ta holka užívá. Najednou mluvíme otevřeně o spoustě věcí, o sexu, co se ji líbí apod a nebojí se to konečně i ukázat, což je famozní a to se nám předtím bohužel nedařilo. Jsme k sobě hodně otevření a upřímní a najednou vidíme, že si navzájem vyhovujeme daleko více, než jsme si oba mysleli. Najednou se také poznáváme takoví, jací jsme, nijak se před sebou nepřetváříme. Připadá mi to, jakychom se ocitli ve fázi, kdy jsme spolu začínali chodit, ale je to o hodně lepší !!! Znáte-li recept, pak vám bude chutnat, problém je v tom, že na každou ženu platí jiné ingredience v určitém poměru, najít je není nikdy lehké, ale pokud je tam láska sama vám je odkryje nebo naznačí. Předpoklad je, že ta holka ví, co chce...nebavíme se tu o dvacítkách, nic proti - ale to jsme někde jinde.
2  Pokecání / O rozchodech / Re: Můj příběh, který možná pomůže i Vám. kdy: 01. Duben 2009, 10:22:45
Vážení přátelé, chtěl bych vám tedy sdělit konec mého příběhu. Přítelkyně se nakonec ozvala a někteří možná nebudete věřit, ale dopadlo to tak jak jsem si přál. Ani jsme moc nemluvili, krásně jsme se milovali a pak si některé věci vyříkali a zjistili jsme, že teď máme k sobě oba blíž než předtím. Hodně jsem ji chyběl a tak jsem nakonec rád, že moje víra v obyčejnou lásku zvítězila. Přestože tyto pauzy většinou nekončí dobře, chtěl bych všem, kteří podobné věci prožívají vlít naději do žil - vykašlete se na to jakou máte šanci, protože jak vidíte nikdy nic není ztracené a na to nikdy nezapomínejte. Jde o to udělat maximum pro to aby jste ji daly prostor k tomu se k vám vrátit a jednu věc musím potvrdit - vydržte to, nevolejte, nepište ji....prostě nulový kontakt. Musíte nechat ať přijde ona....máte přeci svoji hrdost a dolejzáním se ponížíte nejen sami před sebou ale i před ní a tím by si vás přestala vážit !!!!! Takže na závěr: pauza nemusí se rovnat vždy rozchod....někdy je to skutečně tak - i když se to zdá neuvěřitelné - že ta holka si to potřebuje v hlavě srovnat co chce a potřebuje vědět jaké je to bez přítele, jak ji chybí apod...tedy v tomto případě může platit že co říká tak i myslí. Takže všem děkuju, vaše názory mi v mnohém pomohly, přeji všem ať mají krásný vztah a ať si každý z vás zachová za každých okolností svou hrdost a postoj za kterým si stojí, to je strašně důležité !!!! Doufám, že jsem tím trochu pobořil mýtus, že pauza=rochod. Jak vidíte nemusí !!! Takže to nikdy nevzdávejte....! Takže nakonec věřím, že tohle byl příběh, který opravdu může pomoci i Vám.
3  Pokecání / O rozchodech / Re: Můj příběh, který možná pomůže i Vám. kdy: 28. Březen 2009, 11:05:01

Ještě bych měl dva dotazy ?

1] Je možné nějak poznat, že bych se náhodou mýlil a že je to tak, že čeká, že ji zavolám já ?..., nebo je můj přístup v každém případě správný, já věřím, že ano....
2] Pokud se setkáme (nejraději bych byl aby se na mě vrhla a tím by bylo řečeno vše) myslím, že je správné abych mluvil první já a řekl ji jasně jak to vidím - co to už jsem nastínil v úvodu - ale samozřejmě bych byl nejraději kdyby k nějakým rozhovorům vůbec nedošlo a podle jejího chování by bylo dost jasné, že první co uděláme bude že si to vášnivě rozdáme....

Díkes za případné názory...

4  Pokecání / O rozchodech / Re: Můj příběh, který možná pomůže i Vám. kdy: 27. Březen 2009, 13:43:20

Chtěl bych Všem, kdo přispěli a řekli mi své názory na můj příběh moc poděkovat !!! Přeji Vám všem krásný víkend !
5  Pokecání / O rozchodech / Re: Můj příběh, který možná pomůže i Vám. kdy: 27. Březen 2009, 13:08:03
Jo to zní logicky a asi by to bylo tak nejlepší, ale asi to není uplně lehké. Já jsem přesvědčen o tom, že člověk má hlavně zůstat sám sebou. V tomto případě také upřímnost je dobrý recept . . . . trochu bych si tajně přál, aby věděla, že se z ní teď nehroutím, i když nepopírám, že mi na našem vztahu hodně záleží a není si myslím nic špatného zeptat se na něčí názor. Zajdu si na hokej, zapařit a rozhodně nepopírám, že mi nechybí, ale podstatné je, jestli ji chybím jái...samozřejmě se těším až ji uvidím s tím, že mám naprosto jasno co ji řeknu, a jsem člověk, který nerad prohrává....takže pro to chci udělat (respektive neudělat  Úsměv - to mi asi rozumíte) co budu moci. Nějak to dopadne.....já věřím, že dobře !!!!
6  Pokecání / O rozchodech / Re: Můj příběh, který možná pomůže i Vám. kdy: 27. Březen 2009, 12:52:09

Jo to uznávám...tak to bylo.
7  Pokecání / O rozchodech / Re: Můj příběh, který možná pomůže i Vám. kdy: 27. Březen 2009, 10:19:48

Věřím, že to dopadne nakonec tak jako Tobě, těžko povědět, jak moc bych si to přál. Pokud je vůlie - je i naděje, pokud je naděje je i cesta a je li cesta, máte po čem jít....
8  Pokecání / O rozchodech / Re: Můj příběh, který možná pomůže i Vám. kdy: 27. Březen 2009, 10:02:36

Souhlasím naprosto s tím, že lidé by měli mít vlastně dva životy a nebýt na sobě závislí.....To je megapravda.
9  Pokecání / O rozchodech / Re: Můj příběh, který možná pomůže i Vám. kdy: 27. Březen 2009, 10:00:36

Jak jsem již řekl, samozřejmě že si uvědomuju jednu věc, když se člověk zamiluje a já se do ní teda hodně zamiloval, bylo to silný, tak jak city s člověkem mávají, tak zapomene, že by měl přibrzdit, jsem jen člověk a kdo nikdy kvůli ženský neztratil trochu rozum ať tu hodí kamenem. Jo uznávám, že občas jsem to přeháněl, ale problém je v tom, že když se s váma nikdo nebaví a dává vám falečnou zpětnou vazbu, že je to tak jak má být, tak se brzdí ještě obtížněji, těžko se chodí po cestě kterou neznáte ve tmě. Vždycky je lepší když vám někdo svítí, aby jste nezakopli. Já jsem tím chtěl jen naznačit, že se nestalo nic ve smyslu, že by jeden druhému něco udělal hnusnýho, jde tu o komunikační problém, který má samozřejmě své důsledky i já jsem mohl mohl možná se pokusit s ní pokusit se komunikovat lépe než jsem zkoušel, ale prostě se to nepovedlo až to vyústilo v tuto situaci.
10  Pokecání / O rozchodech / Re: Můj příběh, který možná pomůže i Vám. kdy: 27. Březen 2009, 08:47:37

4 Avarang3r: Díky za to co jsi napsal, protože je to přesně tak !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Doslova a do písmene.
Takže díky, tohle mi dost pomohlo, jediný problém vidím v tom, že jsem ji asi neřekl dostatečně, že já se necítím nijak vinen za tento vztah, takže zbývá jen doufat, že si to uvědomí teď.
11  Pokecání / O rozchodech / Re: Můj příběh, který možná pomůže i Vám. kdy: 26. Březen 2009, 21:23:58
Chtěl bych všem říct jednu hezkou myšlenku, která je má nejoblíbenější :

Z celého srdce všem přeji
klid mysli a sílu
aby jste dokázali přijmout vše
co nemůžete změnit
odvahu, aby jste dokázali změnit vše
co změnit můžete
a moudrost, s níž rozeznáte
jedno od druhého...

Víte, život je sakra krátkej a ať můj příběh dopadne jakkoliv, věřte mi, že už jsem v životě prožil tolik zlého, že si dokážu vážit toho, že se probudím, dýchám a že někoho miluju.
Žádná vteřina našeho života se nedá zopakovat je jedinečná, stejně jako neexistují dvě stejné fotografie....a proto pokud mohu poprosit všechny kterých se to týká, zapomeňme aspoň teď na všechny poučky o vztazích, z nichž bychom mohli složit encyklopedii, zapomeňme na smsky, telefony a emaily. Jednou budete v situaci, kdy vám tohle bude uplně jedno a budete chtít vedkle sebe někoho, koho možná právě teď ztrácíte...nikdo neříká, že spolu zůstanete, možná ne, ale pro všechny, které potkalo to co mě....dejte si šanci, protože pokud to neuděláte, nikdy se nedozvíte, jak váš příběh mohl skončit, možná je to fifty fifty, ale i to je slušný skore nemyslíte, lidé umírají a jejich naděje na přežití je někdy jen pár procent a stejně jako každý lidský život stojí za záchranu, tak pokud je tam láska, tak ta si to taky zaslouží...to mi věřte !!! Buďme aspoň zase na chvíli lidmi a ne hráči na šachovnici, které se pohybují podle pravidel......
 








12  Pokecání / O rozchodech / Re: Můj příběh, který možná pomůže i Vám. kdy: 26. Březen 2009, 21:11:19
Ano, to já vím, já jen říkám, jak to je..lidi já jsem si všeho vědom to mi věřte .nepotřebuju na těchto stránkách utěšovat a vlastně ani od nikoho slyšet, že je to možná hajzlu i když já věřím, že ne, ale je pravda, že je dost fajn o tom s někým pokecat a věřte a možná to sami víte, že je to stokrát lepší s lidmi, které neznáte, protože jim se vlastně můžete svěřit s čímkoliv, - svým způsobem.
13  Pokecání / O rozchodech / Re: Můj příběh, který možná pomůže i Vám. kdy: 26. Březen 2009, 21:02:53

Kdzyž jsme se viděli naposledy zaznělo z její strany: Miluju tě, rozcházet se nechci, ale potřebuju teď být sama je toho na mě moc....její pocity myslím přesně vystihuje píseň od Pehy - Spomal......možná proto mám důvod věřit více, než jiní....
14  Pokecání / O rozchodech / Re: Můj příběh, který možná pomůže i Vám. kdy: 26. Březen 2009, 10:56:00

No tohle bohužel na svou adresu nerad slyším, ale chápu, že to z toho vypadá, ale věřte mi, že fakt NE !!! Víte, bavil jsem se během těchto dnů s hodně kamarádkama a docela mě překvapilo, že by byly rády kdyby k nim byl kluk pozorný, já vím, že najít optimální střed je těžké, že když je člověk zamilovaný, hůře se to navíc kontroluje, že když nemá zpětnou vazbu, tak je tam to riziko také veliké. Ale otázka je : je to skutečně tak strašně strašně strašně veliký problém, že kvůli němu někdo řekne hned čau !!! mě to přijde směšné a zase se vracím k tomu, že lidi dnes většinou nemají chuť bojovat a často vzdávají něco, co není předem prohrané. Já nechci nic předjímat a přestože a přestože si o mě někdo bude myslet že jsem naivní, já své přítelkyni věřím, možná jsem podle vás blbec, ale věřím na obyčejnou lásku, která umí věci překonat a dokáže se zvednout ze země. Kterou jen tak něco neporazí, protože to co je mezi mnou a jí rozhodně za to stojí, rozhodně stojí za vztah bojovat, chlapi asi to znáte když řeknu ona za to stojí ale teď jde o to, aby si řekla, že on za to stojí, je to sakra skvělej chlap a mám se s ním rozcházet proto, že se trochu nechal unést.... ? Kdybych byl ženská, řekl bych to bych byla pěkná k....a. Pokud to udělá je to podle mě zbabělé a je to jen útěk. Myslím, že pokud ten důvod není závažný je přinejmenším hodně fér dát tomu šanci, problém je v tom, že pro mě celá situace byla prolomením naší komunikační brány, pro ní důvod se nad vztahem zamyslet...pokud by se někdo měl nad sebou zamyslet tak ona . . . já bych tu neměl být ten člověk, který by měl nad vším přemýšlet a obávat se, že to skončí. Já mám čistou hlavu a mám jasno co chci. Ona by měla se teď zmítat  a poučit se a věřit, že až se potkáme, že to nepodělá ona, ne já . . . . ona si možná bude myslet, že jsem někdo jiný a že jí budu brečet na rameni, ale uvidí, že se ve mě trochu spletla a že jsem chlap, což by věděla kdyby se mnou komunikovala dříve, doufám, že až to pochopí a uvidí, že zjistí a uvědomí se, jo tenhle kluk má něco v sobě a má koule mi říct....prestan fnukat a ukaz mi jak jsem ti chyběl...!!! Já vám něco řeknu, zensky furt fnukaj, ten je moc hodnej ten je moc zlej, ten je moc hubenej tlustej a jak to dopada, nakonec vetsina z nich skonci v rukou nejakyho posuka. Zivot je kompromis a cely zaklad je v tom brat toho cloveka takoveho jaky je. Ja ji taky tak beru a taky me obcas sere no a co, jen ji to budu rikat casteji, protoze se umim poucit - protoze jsme si ujasnili, ze spolu o sobe proste mluvit obcas musime.....Tot vse.

 

15  Pokecání / O rozchodech / Můj příběh, který možná pomůže i Vám. kdy: 25. Březen 2009, 22:20:43
Zacatek meho pribehu neni nicim vyjimecny. Svou soucasnou pritelkyni jsem poznal asi pred rokem a bylo to opravdu velmi krasne a spontanni. Proste najednou jsme se oba do sebe moc zamilovali a bylo to opravdu nadherne. Mame mnoho spolecneho a zaroven jsme kazdy uplne jiny cimz se skvele doplnujeme. Uzasne si rozumime v posteli. Moje pritelkyne je dosti zaneprazdneny clovek a vidime se tak krome vikendu jednou dvakrat tydne, takze se na sebe muzeme tesit a myslim ze si vazime kazdeho casu kdy jsme spolu a snazime se ho naplnit sebou. Nekdy se nam povede jet nekam na cely vikend ale to spise vyjimcene vetsinou pro sebe mame jeden den o vikendu.  Sve pritelkyne si nesmirne vazim, je to nadherna zena, ktera mne neskutecne pritahuje, vzruseje a miluji ji. Jmenuje se Lenka, ale to neni podstatne. Je to clovek, ktery velmi nerad mluvi o sobe o svych pocutech o nasem vztahu apod...Dala mi najevo ze je proste takova a ze se nerada neco resi co se tyka ji a nas apod. Rekl jsem si ze to budu respektovat, protoze kazdy je nejaky a nema smysl nekoho do neceho nutit kdyz mu to neni prijemne. Ja mam rad nicmene zpetnou vazbu a potrebuji vedet, kdyz clovek udela treba neco co tomu druhemu ublizi a pritom si to neuvedomi, to se stava kazdemu z nas, protoze nejsme jasnovidci a chyby delame vsichni. Nedavno jsme meli nadherny vecer a pote jsme se vlastne poprve tak trochu pohadali. Ja jsem udelal neco co ji nastvalo ale nevedel jsem o tom a ona mi to nerekla a tak jsem si tu chybu uvedomil az pri teto prilezitosti,....proste jsem se omluvil a sli jsme spat. Jen chci rici, ze ja jsem clovek s kterym proziva prvni vazny vztah, nejdele predtim byla s klukem jen asi pul roku, coz je tak na hranici vaznejsiho vztahu. No nic kazdy jsme jeli rano do prace a od te doby pokazde kdyz jsme se videli se zacala chovat odtazite, jakobych nebyl, nemluvila se mnou proste bala na me nasrana - samozrejme o sex nemela zajem, no rikal jsem si ze se vyvzteka a bude to dobry...Ona vzdy kdyz je nastvana tak nemluvi a je dosti neprijemna. Ale tady ja to vlastne poznal poprve. Tak a ted bohuzel prichazi to hlavni a stejne jako zacatek tak i konec bude pro mnohe asi povedomy. O vikendu jsme byli na malem vylete jeste spolu s jeji kamoskou a pak jsme meli v planu jet k ni domu, ale kamosku premluvila aby jela s nami byla s nami a aby u ni prespala. ja jsem to nechtel protoze jsem chtel byt jen s ni, ale nic jsem nerekl, protoze to proste neslo, coz jiste chapete. Pak jsme sli pokecat do hospody a tam jakobych neexistoval, zadna odezva na nejaky dotek, polibek, naopak ji to bylo neprijemne a spise mne odstrkovala, venovala se jen sve kamaradce a nikdo by v tu chvili nevedel ze jsem jjei pritel. Bylo to ponizujici a pretekly mi nervy, byl jsem na ni strasne nasrany a tak jsem si s ni hned vecer promluvil co se deje, jestli je na me porad nasrana a proc se ke me takto chova ?! Ted jen mala vsuvka lenka do te doby svym chovanim davala najevo jak je se mniuz stastna  absolutne nic nenasvedcovalo tomu co se vam ted chystam rict. Ja jsem clovek, ktery vi vice nez dobre co je to byt moc hodny kluk a proto si na tohle davam fakt bacha !!! Rekla mi ze neni stastna a pak ta strasna slova z te minule vety. Strasne me to nasralo, protoze to nedava smysl !!! Vite nedomnivam se kdyz obcas prinesu sve divce ruzi, ze je to bzt moc hodny, kdyz ji dam malou pozornost k vyroci, ze jsem moc hodny...l....ale na druhou stranu chapu, ze tady jsou ty hranice u kazde holky jine. rekla mi ze by byla rada kdybych na ni vice sral a rekl ji obcas co me na ni sere apod....to ja take moc dobre znam, JENZE : co kdyz vam ta divka celou dobu dava signaly, ze je vse naprosto ok a to jak se k ni chovam ji naprosto vyhovuje ??!! To se asi stalo, protoze jsk jsem jiz rekl ona o sobe nemluvi prestoze jsem se pokousel s ni mluvit o nas ale nepovedlo se to. Postavila mne do role, ze se mam citit viny ale ja nemam za co nic jsem neudelal a jsem jen nasrany. Bohuzel pak prislo to klasicke ze bychom se nemeli ted nejakou dobu videt, coz je pro vetsinu z vas synonymum rozchodu a ja nejsme vyjimka. jeste ten vecer nicmene jsme si tedy vyrikali to, ze bychom meli spolu vice komunikovat i kdyz ji to neni prijemne aby pak nedochazelo k takovymto nedorozumenim a rozesli jsme se s tim, ze rozchazet se jako nechce, ale priznam se ze jsem ji to m moc neveril. Ujistila mne ze v tom neni zadny jiny chlap, coz mne jedine uklidnilo. Uz to bude jen kratke: dohodli jsme se ze se uvidime nekdy pristi tyden. Ja ze sve pozice citim toto, ja nemam duvod ji volat, psat a take nebudu protoze mam svoji hrdost, nic jsem neprovedl a nepolezu za ni a nehodlam se pred ni ponizovat. Neudelam nic dokud nezavola ze mne chce videt. Sice jsou to muka ale vim, ze je to jedina sance jak zvysit sanci ze tomu vztahu neni konce, coz ted opravdu nevim. ja za sebe nevidim jediny duvod proc bychom se meli rozchazet, pokud b y se lidi rozchazeli hned pri prvni krizi bylo by to vuci tomu vztahu dost nefer a je to taky zbabele, ano sanci si maji davat lide, pokud udelali nejakou chybu ale tady.... ???? Ptam se ted zenskych co to s vama holky je, nevite co chcete, kdyz mate doma hajzla stezujete si, kdyz mate doma fajn chlapa ktery si vas vazi a miluje vas takovou jaka jste, tak se vam to take nelibi, sorry ze se snamzime vam davat najevo, co pro nas znamenate mozna ze kdyz jsme do vas zamilovani tak to nekdy trochu prehanime, no aco ??? Neni to spise trochu roztomile ? Abych to nejak uzavrel, byli jsme jeste domluveni ze mi zavola, takze zavolala ja jsem ji rekl, ze po telefonu nic resit nebudu ale pro zamysleni jsem ji rekl, ze kazdy vztah zakonite ceka prvni krize a ze je to normalni a meli bychom se z ni poucit a rozhodne bychom se nemeli rozchazet, ze cela ta vec je vlastne pozitivni, protoze nam umoznila konecne o sobe mlouvit a promluvit si. Ona vlastne nevedela co mi rict a ze to ted nedokaze resit protoze ma spousty starosti koneckoncu ja taky takze jsme se dohodli ze se teda pristi tzden nebo proste az nastane cas nejak sejdeme. Tak a ted bezi hra o cas holky co ??? Rikate to jen proto ze si to opravdu pogtrebujete rozmyslet, jestlis  tim clovekem byt nebo jen tyden premyslite, jak mu to rict, ze je konec. Chcete aby se vam ozyval nebo aby vam nevolal ? Myslim ze vy sami to casto nevite.....Je to tezke protoze lenku opravdu miluji a nechci ji ztratit nevim kdy se ozve ale to je mi jedno. Rekla mi ze mne chce dobyvat a ze k tomu nema prostro, takze ted ji ho dam, pokud mne opravdu chce a stojim ji za to zavola a bude se chtit vratit, musi pochopit, ze mne mize ztratit a ze ja stojim za to aby o me bojovala, ja budu za nas vztah bojovat take, ale neprijdu za ni s kvetinou, ani se slzami a prosbou at to nedela. Mam svou hrdost a neponizim se, nic jsem ji neprovedl, byl jsem sam sebou a takovy jsem ji daval najevo, ze ji miluji vahzim si ji a ze je pro mne proste poklad. Daval jsem ji dost svobody, mozna jsem ji obcas dal vice nez jsem mel, ale ona take neni dokonala a ja ji beru takovou jaka je. Takz se ptam jestli to jak jsem se k tomu postavil je spravne a co si o tom vsem mylsite, co se vlastne stalo nebo nestalo ? Ja myslim, ze ona jak proziva vsechno poprve ze je to na ni moc, je to na ni moc rychle a moc hrrr a potrebovala by zvolnit, to mi sama rekla, ze je toho na ni moc a ona si potrebuje na vsechno zvykat postupne....ze by ten vztah by nemel bzt v tuto chvili tak daleko, toho se zalekla.......jak z toho ven, jakou nam davate nadeji ???? Budu rad za kazdz nazor....protoze mozna napise nekdo neco, co hodne pomuze aniz by to tusil. Mam pocit, ze doba kdy si lide opravdu vazili toho co k sobe citi, vazili si zivota jako takoveho je pryc. Lide uz nechteji za lasku bojovat a jakmile se neco stane hned vsichni prchaji. Ze vzathu se stala veda plna taktik, strategie, pravidel a to neni dobre. Kdyz jsem toto vypravel sve mamce vubec nechapala o cem mluvim vubec nechapala, co to znamena kdyz kluk je prilis hodny....atd. Vite ze se ji nedivim ? Lide si zacnou vazit toho co maji az kdyz to ztrati, svet se riri do .... a ja jsem do nej spadl taky protoze vam pisu a snazim se jen o jedinou vec. Byt s clovekem ktereho miluju, ten clovek mne take miluje a presto se chce se mnou rozejit (i kdyz ja stale doufam ze ne) kvuli nicemu....hlavou nam litaji miliony veci, kdy napsat, kdy ne, jak se zachovat kdyz ....bla bla bla....prestavame byt sami sebou jen se ucime pravidla hry, ktera si kazdy vyklada jinak a take kazdy jinak hru hraje. Proc lide proste prestali milovat a zacli si hrat, zacli si hrat s necim co ma obrovskou cenu, nevazi si lasky....proc musime resit co resime, proc toto drive nebylo ???? . Protoze z lasky se stala jen hra . . .

Diky za vase odpovedi , vazne sorry za ty miliony chyb ale vychrlil jsem to ze sebe a necetl jsem to po sobe....ale snad to prelouskate

Diky Lukas





 




 
Stran: [1]
Copyright © 2005–2021 QARK.net Powered by SMF 1.1.11 | SMF © 2006-2008, Simple Machines LLC sitemap | RSS