no vidíš. a já si zase myslím, že žárlení je důkazem toho, že někoho miluješ. ale ono asi i záleží na tom, jaký jsi typ člověka.

ono taky lhostejnost může vyvolat pro tvoji partnerku pocit toho, že o ni nestojíš... každopádně pokud ti bude chtít být tvoje holka věrná, bude, pokud ne, nebude a to nejspíš nezměníš vůbec ničím.

Nežárlit nemusí znamenat to, že je ti lhostejná, respektive to vůbec neznamená Ale jasný, každej to má jinak.

no ja to ymslel spis tak, at si ji chvili nevsimas. ona se posadi sama, az se rozhledne...

Nevšímání může působit taky jako "trapný ticho", v týhle chvíli, jestli chápeš, co mám na mysli.

bud caveman. proste ji posad na tu postel, dej ji nejakou hracku do ruky, at i kdyz je nervozni, ma si s cim hrat...treba sklinku s pitim... a v klidu pust film. ja mam spis ted jeden problem, jak prolomit ledy o chvili pozdeji, ale nejspis se dostavam k tomu, ze nema zajem o nic vic nez o film:D

Dával jsem jí svýho iPoda  Film jsem pustil, ale než jsem jí dostal na tu postel...  To "o chvíli později" taky nebylo nejhladší. Respektive, to "o chvíli později" nebylo. 

nebo kašli na skleničku s pitím, posaď jí na postel a dej jí do ruky rovnou svojí hračku....

Jestli muzu odpovedet na to zarleni (Buchy): Ja treba vubec nesouhlasim s tim, ze zarlit znamena milovat. Spis mi pripada, ze z toho vylezl jakejsi fenomen, kdy si nejisty (prevazne) holky mysli, ze pokud zarlis, tak je strasne chces. Ver nebo ne, delej to moc a protejska to zacne, ehm, nebavit. Ja si myslim, ze pokud slecnu miluju, nepotrebuju na ni zarlit. Jednak ji plne verim o na mi lasku vraci plnou merou a pokud se ji zda, ze by se mela lip jinde / s nekym jinym, branit ji v tom nebudu. Prece ji preju to nejlepsi.

Nevim kdo kdy prisel na to, ze zarleni je kladna vlastnost nebo dukaz lasky. Nic proti  

určitě spolu chodíte?.... kdyby to byla tvoje holka, tak by jí nemělo dělat problém si s tebou lehnout do postele... já teda musim říct, že jsem se s timhle nikdy nesetkal... když s někým oficialně chodím, tak se k ní chovam už od začátku automaticky tak, jako bychom spolu už měli všechno a ona pak ten pocit opravdu má a chová se ke mně stejně...

Problem byl v tom, ze jsme se vzdycky videli nekde na zabave nebo tak, proste v nejakym neutralnim prostredi. Ze pujdem k nam, to asi tak nejak cekala, ale spis myslim, ze nevedela, co si o ty posteli myslet Jsem s ni chvilku a v tomhle smeru me moc ozkousenyho nema. A navic nezapominej na to, ze je nam obema 17, a to jsou vztahy na jiny urovni, nez kdyz je ti dvacet +.

A ja si nestezuju, 'slo to ale drelo to'. (v minulym case to nezni tak dobre ) Ale urcite to slo udelat lip.   

Zdravím,

dneska u mě poprvé byla moje slečna stala se mi stala (ne)zajímavá věc. Došel jsem si pro ní na bus, navrhl jsem, abysme šli k nám (co taky venku v tý kose dělat ) a říkal jsem si, že bysme mohli kouknout na film. Problém je, že filmy mám na PC, to je u mně v pokoji a jediná možnost, jak se na ten film koukat, je ležet na posteli. Se slečnou jsem nebyl nějak moc oťukanej a bylo vidět, že se jí se mnou do postele moc nechce  Trvalo mi snad čtvrt hodiny, než se mi podařilo jí dostat k tomu, aby si alespoň sedla  No, pak bylo vesměs vyhráno a s výsledkem rande jsem spokojenej, ale jak jsem říkal - tuhle situaci jsem nezažil poprvý a nemám to rád

Jak z holky dostat obavy typu "ten úchyl mě chce ojet na posteli", i když jsem to rozhodně neměl v úmyslu? Jednoduše, jak zlomit ledy, získat si její důvěru a dokázat jí, že mi opravdu jde jen o to, aby nestála uprostřed pokoje?

Předem dík,
Fox

To 'taky mluvi ve skole tak sproste jako doma' jen paradni Ja mam hlavne problem se dostat z 'sokovyho' stavu do normalniho - jak rikam, vetsinou je to takovy masvterinunatoabysesdaldohromady predstavovani - kdybych cekal, ze budu nekomu predstavenej (viz. segra a jeji pritel), asi bych situaci zvladal lip.

Zdravim,

neni to poprvy, co jsem chtel thread na tohle tema udelat. Dneska si segra donesla domu kamosku ze tridy (obe o tri roky starsi). Zvonek, jdu otevrit, a... 'Jo, a tohle je muj bracha, seznamte se!'. Usmeju se, podam ruku.. 'Tak ja jsem teda Ondra'. 'Jojo, Misa'. A pak co?

Musim rict, ze ze vsech moznych komunikacnich zalezitosti je pro me seznameni to nejtezsi. Nemam problem se bavit s lidma, jsem extrovert, jsem peknej, jsem vtipnej, ale co po tom, kdyz si potresu rukou? Ticho? To snad ne

Mate naucenou nejakou vtipnou frazi nebo cokoli, alespon neco, co vas dostane do hovoru? A berte v potaz, ze obvykle se seznamujete 've vterine', nemuzete se na to moc pripravit a ne vzdycky jsou to lidi vasi vekovy skupiny nebo spolecenskyho postaveni

Predem diky a omluvte diakritiku, nepisu z PC.

Edit: A nechci openery, neni to to stejny

Kritika designu už neni aktuální, tak bych jenom rejpnul do textu v headeru. "Dělejte věci úspěšně" mi zní skoro hloupě a dost neoriginálně - nemám sice lepší nápad, ale představoval bych si něco Qarkovatějšího.

Řekl bych, že se jí líbíš. Pokud je vážně plachá, tak se takhle těžko chová ke každýmu. Normálně bych se jí na to zeptal, nic víc, nic míň. Pokud se na to necítíš, zkus jí to "vracet" a uvidíš, jestli se to bude někam posunovat. Pokud ne, je to prostě pro ní normální chování. Pokud jo, tak jí řekni, že by z toho nic nebylo, nebo prostě vycouvej.

Pravda, že díky mýmu věku skoro nemám právo na tohle téma mluvit, ale mně to připadá tak, že si zbytečně vnucuješ nějaký limity a definice. Jsem introvert = jsem nudnej a nemůžu mít holku. Tohle pokud si budeš řikat, nikam nedojdeš a jen si zbytečně podkopáváš sebevědomí. Je plno věcí, co na sobě jde změnit (mluvím z vlastní zkušenosti) tak, abys alespoň na ostatní, když už ne na sebe, působil jako sebevědomej a vyrovnanej borec.

Nazdar lidi,

mám takovej kuriózní problém. Mám slečnu, která mi platí všechno - kupuje mi kredit (i když jsem se ani nezmínil, že ho nemám), zve mě do kina (koupí lístky předem) a tak dále. Jsem sice rád, ale neřekl bych, že má víc peněz, než já, a nechci ať za mě platí. Okej, ať platí za sebe, ale za mě? Už jsem jí to i vysvětloval, že jí děkuju, ale že si to zaplatím sám, a tak dále... Ale pořád jen "ne, to je v pohodě", peníze si ode mě nevezme, kredit jí taky koupit nemůžu (paušál), takže už jí "dlužím" asi tři stovky.

Co s tím? Jak jsem říkal, pochybuju, že má tolik peněz na to, aby za mě mohla všechno platit. Co mám udělat, aby si platila sama? Jasný, někam jí třeba pozvu, abych jí to vrátil, ale to "problém" tak uplně neřeší...

Dík,
Fox

Co třeba, že se opravdového vztahu bojíš? Možná to zní divně, ale jestli si raději uklízíš než by si šel s holkou ven podle toho co píšeš tak fakt nvm nvm  . Je navíc rozdíl sbalit holku v klubu, kde tě to nic nestojí a proti tomu obětovat něco pro vztah...

Navrhoval jsem to jako jednu z možností To uklízení byl příklad, prostě jen hledám důvody, proč bych s ní nikam nešel, neznamená to, že dám přednost uklízení před životem 

[pořádnou]

Asi bys potřeboval pořádnou ženskou. 

Tím myslíš, že nemá cenu v tom zkoušet pokračovat, když na ní vidím chyby, nebo něco jinýo?

Zdravím,

mám tak nějak problém. Vždycky, když se mi podaří dostat nějakou holku (většinou na nějaký zábavě nebo tak, tzn. rychle, což je možná podstatný) a zjistím, že má zájem o vážnej vztah, tak do toho jdu. Problém je, že po prvním, druhým, třetím setkání začnu ztrácet zájem - nechce se mi s ní chodit ven, nechce se mi s ní psát, prostě mě to přestane bavit. Tak nějak se mi zdá, že nevím co chci - začnu nad tím moc přemejšlet, hledat na ní prvně drobný chybky, pak chyby, abych nakonec sám sebe přesvědčil, že to nemá cenu. Nechápu to, nevím jestli mám ze vztahu strach, ještě na něj nejsem (přece jen mi je čerstvě 17, takže by někdo možná řekl "užívej si dokud seš mladej")... Netuším.

Co s tím mám sakra dělat? Když mám nějaký "úlety", tak si řikám, že to je o ničem a že chci vážnej vztah a když mám vztah, sám sebe nakonec přesvědčím, že o něj nemám zájem, a nakonec je z toho jen smutná slečna. Teď je to stejný - dneska mi slečna, se kterou jsem asi tejden (je z jinýho města), navrhla, aby jsme šli ven a už mám v hlavě plno důvodů proč nejít. Najednou bych se měl učit, uklidit, odpočinout si, najednou se mi na ní nelíbí tohle a tamto...

Co s tím ku*va? Vážně jsem asi prokletej.

Dík,
Fox

Mimo jiný, napadlo mě, že by to mohlo bejt právě tím, že si jí nevážím, nijak extra jsem jí nelovil, prostě to byla otázka 30 minut - 5 hodin, a tak ztrácím zájem. Protože takhle to bylo vlastně vždycky.

Když se Radek zná s Petrem a oba budou mít Marii, tak se to stejně doví, ne?

Ono je tohle složitý a takový nevděčný.. Když se budeš snažit něco dělat, tak z toho můžeš vyjít jako ten, kdo se nestará o svoje věci.. Já bych s tim asi hned za Petrem neběžela, spíš ho nasměrovala, aby na to co nejrychleji přišel sám.
Vim, že bys mu to jako kamarád měl asi říct, ale podle mojí zkušenosti, se to může obrátit i proti tobě..

Právě toho se trochu bojím, že to nakonec stejně spadne na mě. A ne, nedozví se to, protože Radek to Petrovi neřekne 

Někdo tu napsal, že kamarád je dycky víc než holka. A myslim, že je to pravda.

Tuším, že to v nějakým článku psal i Qark. Jenomže tahle rovnice neplatí - já z toho nic mít nebudu, a když to řeknu, tak spíš můžu počítat s tím, že z toho budu mít problémy. Tady se neperu o holku ale o morálku.

Název ignorujte, fakt nevím jak to líp popsat. K věci:

Mám kámoše. Budeme mu říkat třeba Petr.
Druhej kámoš bude třeba Radek.
Třetí je kámoška, třeba Marie.
Čtvrtá bude Markéta.

Takže, Petr se snaží sbalit Marii. Problém je, že Marie se potkala s Radkem (který je taky kámoš Petra) a domluvila se s ním na "nezávazným vztahu". Marii jeden kluk nestačí, a proto chce chodit s Petrem a kurvit ho s Radkem. To jsem se dozvěděl od Markéty, které to řekla, jakožto své nejlepší kámošce. Markéta mě zároveň poprosila, abych o tomhle nikomu neříkal, protože by měla potom problém s Marií (jelikož sama Markéta o tom neměla říkat mně).

A já teď stojím před dilematem - mám nechat svýho kámoše, aby se spálil a chodil s holkou, která ho bude kurvit a která má víc kluků, NEBO mu mám říct, jak to ve skutečnosti je, a tak naštvat Markétu na mě a Marii na Markétu?

Dobře, zní to jako slovní úloha, ale je to reálná situace a já trochu nevím jak z ní. Nejlepší bude asi nechat to bejt, ale je mi toho kámoše líto. Rady?

Kdyby to byl ONS, tak možná, ale po čtyřek měsících? Těžko. Kdoví, jestli jí to nepotěšilo, že je tak šikovná 

Jestli se vrátila až po hodině, tak to mohlo být i tím, že už tam neměla nikoho známýho, jenom tebe.

Známých tam měla dost

Jasně, jedna možnost je ovládnout tu konverzaci mezi ní a kámošem tím, že se přidáš a nenecháš se vyšachovat. Jiná možnost je ten holomráz - jít se taky bavit. Ty jsi nejspíš zvolil možnost b) a nakonec se vrátila a tys ji dostal. Tak co je za problém, třeba se vrátila, protože zafungoval tvůj holomráz. 
Ale jestli říkáš, že se vrátila až po hodině, nebo kdy, tak tomu moc nevěřím. Každopádně volba postupu je na tobě, podle toho jak chceš působit.

No, taky tomu moc nevěřím I když po tom co přišla, tak ke mně skočila dost s radostí, tak kdoví.

Problém je v tom, že když jsem s ní někam šel, každou chvíli se s někým zakecávala, a často jsem nevěděl jak jí z toho vytáhnout. Na baru si sedla s jejím kámošem, venku se zastavila s dalším, a tak dále. Jediný, co mě v tu chvíli napadlo, byla přesilová hra, jít k ní, dát jí ruku na bok, prostě vypadat, že "jsem ASS a jsem tady s ní, tak bacha". Takhle se zakecala asi 3x, a nakonec se zdálo, že o mě ztratila zájem - nechtěla jít ani tancovat, ani si přisednout ke stolu, tak jsem zkusil poslední možnost - ignorovat jí. To fungovalo tak napůl, ale stejně k ní nakonec někdo přišel, pak už o mně ani nevěděla a nakonec odešla.

Ignorace je podle mě asi nejlepší řešení. Běž si taky pokecat s kámoškama, případně se seznámit s jinýma holkama. Vždyť na těhle akcích jich je hodně. A když to uvidí tak třeba bude žárlit a přijde sama...

Řekl bych, že na tuhle holku to prostě neplatí. Ať už kvůli tomu, že v sobě mělo něco málo alkoholu, nebo kvůli tomu, že je relativně snadně přetáhnutelná. Jak říkám, zkusil jsem to a nepřipadalo mi, že to fungovalo.

Jinake pokud mě něco opravdu se*e, tak to, že se asi nedozvím, proč se nakonec vrátila. 

Zkus mezi tvou kamarádkou a klukem skočit do rozhovoru a představit se mu s podáním ruky a pak se zkus s nim nějak rozkecat a ji vyšachovat  . Potom ji to nebude bavit,jelikož se ji nevěnujete a bude odcházet, ty můžeš rozhovor ukončit a jít s ní.

Když ono mi připadá, že když to udělám tímhle stylem, bude to působit trochu nuceně. Většinou to byly o celkem dost starší kluci (19+), se kterýma se v tomhle případě těžko "soupeří". Ale to o tom rozkecání a vyšachování jí - dobrej nápad. Měl jsem v hlavě jen to, že jí musím od toho kluka dostat, ale nenapadlo mě to udělat tak, že od něj nakonec odejde sama Dík, příště vyzkouším

Zdravím lidi,

tohle je můj první post a nenašel jsem žádnou sekci k představení (snad "O vás"?), ale protože mám pár otázek, vezmu to celý dohromady. Na úvod - ani ne za měsíc mi bude 17, a i když mám dost vyčteno, nějakou výraznou praxi nemám. Jinak post je takovej ode všeho trochu, ale nakonec jsem se ho rozhodl strčit sem, i když je to jak report, tak žádost o radu. Ale dost okecávání a k věci

Včera jsem ještě se třema kámošema šel na zábavu a tam se mi povedlo sbalit jednu slečnu, kterou už dlouho znám a myslel jsem, že mi to s ní nikdy neklapne. Rozhodně to neni nic na vážnej vztah, na takovýhle akce nikdy nejdu s tím, že najdu něco "vážnýho", takže to bude asi tak, že je to taková kámoška plus

Seběvědomí mi celkem nechybí (a když jo, dokážu se chovat tak, ať to na mě není poznat), ale tam jsem ztrácel kontrolu. Problém je v tom, že slečna je za 1. neskutečně pěkná (8/10 určitě ), takže do ní každej valí a tím víc "soupeřů" je potřeba vyřadit, a za 2. se poměrně lehko nechá "přebrat" (půl minuty jí nehlídejte a už jí neuvidíte), protože neumí říct ne (a ani ho nejspíš říkat nechce).

Hned jak jsem tam přišel, šel jsem k ní přisednout a tak nějak pokecat (jak říkám, je to kámoška, takže žádný problematický oslovování se nevedlo) a za 10 minut už jsem jí měl tak nějak omotanou kolem prstu, koukala se do očí, byla nakloněná ke mně, když jsem se naklonil dozadu, ona šla dopředu, a tak dále, však to znáte

Problém je v tom, že když jsem s ní někam šel, každou chvíli se s někým zakecávala, a často jsem nevěděl jak jí z toho vytáhnout. Na baru si sedla s jejím kámošem, venku se zastavila s dalším, a tak dále. Jediný, co mě v tu chvíli napadlo, byla přesilová hra, jít k ní, dát jí ruku na bok, prostě vypadat, že "jsem ASS a jsem tady s ní, tak bacha". Takhle se zakecala asi 3x, a nakonec se zdálo, že o mě ztratila zájem - nechtěla jít ani tancovat, ani si přisednout ke stolu, tak jsem zkusil poslední možnost - ignorovat jí. To fungovalo tak napůl, ale stejně k ní nakonec někdo přišel, pak už o mně ani nevěděla a nakonec odešla.

Už jsem to vzdal, řekl si v hlavě, že jsem to posral a že sem jí nechal od sebe moc odtahovat, tak jí to prostě přešlo - přitom to na začátku vypadalo fakt nadějně.

Nakonec mě zachránilo, že slečna z nepochopitelných důvodů přišla asi po hodině, kdy jsem jí neviděl ani netušil kde je, zpátky k nám, sedla si, a od tý doby už jsem jí nepustil. Nakonec se my jí povedlo pěkně rozesmát, odsedla si k vedlejšímu stolu, kde nikdo nebyl a už mi bylo jasný, že to nesmím protahovat, jinak mi zase zmizí. Tak sem přisedl a do pěti minut jsme si vyměnili jazyk.

Nicméně svůj "úspěch" svádím spíš na štěstí, že přišla, než na cokoli jinýho. Z mojí strany jsem to podělal a vzal to tak, že jsem měl prostě štěstí, protože se vrátila.

Jak se mám dostat ze situace, kdy se u slečny staví kluk a zeptá se jí, jestli si s ním nedá něco k pití? Jiná hollka by třeba řekla, že ne (protože už na mě byla v podstatě nalepená, jak kdyby sme byli pár měsíců svoji), ale tahle slečna se prostě nechá. Nejsem ani její kluk, ani její táta, abych jí "odtáh". Jak mám skočit do rozhovoru, aniž by to působilo divně?

Fakt jsem se párkrát cítil dost mimo kontrolu a i když nakonec všechno klaplo, jsem ze sebe trochu zklamanej.

Díky,
Steamfox