Zdravim. Chodím s nádhernou holkou asi týden a půl a za tu dobu, už jsme se stihli nesčetněkrát pohádat a to kvůli naprostým kravinám. Tu holku miluji a jsem si už delší dobu naprosto jistý, že ona mě taky - navíc mi to včera poprvé řekla (celou dobu před tím říkala, že mě má strašně moc ráda). Většinou to zachází tak daleko, že se dostáváme navzájem do depek a mnohdy to má chuť jeden z nás ukončit, ale pokaždé to nějak přejdeme, uvědomíme si, že to byla nehorázná blbost a slíbíme si, že už se kvůli takovéto věci hádat nebudeme. Všechno to mohlo už snad tisíckrát skončit a to i tehdy, když jsme se seznamovali. Stačilo prostě aby jeden z nás někdy nezastavil při odchodu toho druhého nebo aby s námi zrovna jeden den nebyl venku i kámoš. Nikdy jsem na osud nevěřil, ale teď věřím. Ani jeden z nás se do takovýchto situací už dostávat nechceme a přesto se nám dějí téměř denně. Mám strach, že to budu muset ukončit, nechci už té holce ubližovat. Mívá depky kvůli minulosti a teď je začala mívat i kvůli mě. V minulosti si prožila strašně moc špatných věcí a nebudu přehánět, když řeknu, že to, co se stalo jí, se stane tak jednomu člověku z tisíce. Když jsme spolu začínali chodit sama mi řekla, že i když chce, tak to s ní nebude jako s jinými holkami, že to bude těžké a neví jestli to s ní vydržím. Konkrétně včera jsme prožili 2 depky. Z jedné jsem ji pomohl, to jsme spolu byli ještě venku, druhá přišla na ICQ, ta už byla silná a smrdělo to zkázou. Historii nemám, jinak bych vám ukázal, jak to probíhalo. Psala že mě nenávidí, že už mě nikdy nechce vidět... to jsem ještě byl v plné síle a snažil se ji vysvětlit, že je to zase jenom kravina, kterou jsme oba špatně pochopili. Položilo mě to teprve tehdy, když se odpojila. Napsal jsem jí sms a čekal... pak se připojila a už to začalo být dobrý. Omlouvali jsme se navzájem a slíbili si další z věcí, které vyvolali hádku už i předtím a to sice, že už si nikdy nebudeme říkat -->zítra něco mám<--, prostě si budeme říkat věci na rovinu. Ten vztah je strašně moc silný, ale zároveň má obrovské mezery, díky kterým je jeho síla v některých situacích nulová. Já jsem nikdy předtím deprese nezažíval, celý život jsem žil v pohádce, jenže teď se to na mě díky ní nějakým způsobem přenáší. Neviním ji z toho, šel jsem do toho a věděl jsem, že to bude těžké. Chci jí pomáhat, chci aby byla šťastná, ta holka si nezaslouží žít celý život takový, jaký ho žila doposud. Když ten vztah začínal, sliboval jsem jí, že jí pomůžu se z té minulosti vyhrabat, jenže se mi to nedaří tak, jak bych chtěl a nevím co s tím dělat. Btw: začala kvůli mě omezovat již před nedávnem kouření (z 15ti cigaret přešla na 4) a včera s tím kvůli mě sekla úplně, alespoň v tomhle si gratuluji...

Zdravím všechny kolemjdoucí čtenáře. Momentálně chodím s jednou fakt čůpr holkou, kterou miluji. S její mamkou se příliš neznám, potkal jsem ji 2x z toho 1x jsem se s ní tak trochu bavil. V sobotu k ní jdu, kvůli seznámení se. Vůbec netuším o čem se s ní mám bavit a o čem naopak nemám. Teď to nějak neřeším, ale až to přijde, tak z toho budu vyklepaný jak ratlík...

Zítra ji uvidíš, tak se chovej normálně a jak si budeš jistý, že přijde ten správný čas (já bych to udělal asi půl hodiny, před odchodem), tak jí řekni, ať se zítra staví. Když bude mít nějaké kecy, tak jí řekni, že ty za ní jezdíš furt, ať pěkně taky přijede někdy ona. Pamatuj ty si Alpha! musí být po tvém .

A jak ji udělat chápavější? Nedělej pro ni rozhodně první poslední, tím jí to do hlavičky opravdu nenatlačíš, akorát tě přestane mít ráda a přesuneš se z pozice Alphy do pozice cucáka. Ukaž jí, že si tě musí zasloužit, musí být prostě hodná! Věci, které chce aby jsi udělal, udělej jedině tehdy, zda-li si to zaslouží.

Čím více ji miluješ, tím těžší je udržet to chování, na které jsi ji sbalil. S novými zkušenostmi přijdou nové úspěchy a s nimi tyhle chyby odejdou. Myslím, že sám moc dobře víš jaké chyby jsi konkrétně u téhle slečny udělal, takže co se jich příště vyvarovat a neopakovat je?? Člověk má někdy pocit, že pokud udělá v určité chvíli to a to, tak si to napraví, jenže občas v životě není nejlepší udělat to nejlepší .

1. O prázdninách přišla první dovolená, kterou jsem v podstatě plně financoval, djerba (první chyba, ale prostě jsem byl do ní už blázen) <-- nesmíš jí tu lásku dávat tolik najevo, pokud si to nezaslouží .

2. (ona má vždy kamarády jen mezi kluky, což mi dost vadí). Já je, ale neměl rád a tak jsem s nima nešel(druhá velká chyba) <-- myslím, že to tak velká chyba není. Pokud ale ona chodila s tebou a tvými přáteli (které třeba taky neměla ráda), tak jsi se měl překonat a oplatit jí to - za odměnu.

3. Potom mě napadlo pořídit si psa(asi největší chyba, ale teď už bych ho za nic nedal) a tak jsme tak učinili. <-- já myslel že pickuperům jedno zvířátko doma stačí (přítelkyně) .

4. Pořád jí opakoval, že jsem se změnil a ať mi dá ještě šanci, doslova jsem žadonil. <-- škemrání je potupa. Chápu tě, protože jsem v takové situaci už párkrát byl taky. Pár dnů po tom, co jsem byl z dotyčnou zase venku jsem jí řekl: Doufám, že jsi se té úterní noci nabažila do sytosti, protože tak slabého už mě nikdy neuvidíš  .... ony možná ty slabé chvilky přijdou znova a důležitý je se na ně připravit a neopakovat je, alespoň ne před ní! Na druhou stranu mi okolí radilo, když jsem byl (a ještě vlastně jsem) v takové situaci, že se před ní mám vybrečet. Je to nejspíš jediný způsob, jak holce ukázat, jak na tom doopravdy jsi. Myslím ale, že je lepší vůbec jí neukazovat, že jsi zlomený .

Láska je strašně pěkná věc, ale zároveň hodně velké svi*stvo. Pokud se oba dotyční milují je to nejspíš ta nejkrásnější věc (pocit) na světě (zatím jsem to nezažil). Pokud ale miluje pouze 1 osoba a ta druhá vysílá jen neutrální signály (takové, že nebudete vědět na čem jste), je to na zbláznění (sám to teď poprvé v životě zažívám).

P.S.: joei: nevím zda-li byla zkomolenina mého nicku záměrná nebo pouze překlep

Edwin gratuluji ti k tvému úspěchu. Jsem na tom zhruba stejně jako ty, akorát s tou výjimkou, že jsem se začal měnit od ledna letošního roku, takže soudím, že mám to "nové" chování osvojené více. Jediné, co tě teď může částečně srazit ke tvému "starému" chování (neříkám, že je to pravidlem) je láska. Zamiluješ se, změkneš a na povrch vyplují tvé staré city, které byly celou dobu v pozadí přehlušené tvým "novým" chováním. Hlavní je se prostě nezamilovat! pak ti to balení půjde stejně dobře, jako teď (s postupem času čím dál tím líp) .

PS: doufám, že tohle nebude bráno jako spam (poslední příspěvek 8.8.).