Poslední příspěvky: Desperanto

Vítej, Host. Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.
11. Srpen 2022, 05:40:26

Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení
Vyhledávání:     Pokročilé vyhledávání
JSI TU NOVÝ?
Nezapomeň si přečíst pravidla tohoto fóra!
68 112 příspěvků v 2 569 témat od 3 709 uživatelů
Nejnovější uživatel: sordson
* Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
  Zobrazit příspěvky
Stran: [1]
1  Pokecání / O ženských / Jak se vyrovnat s bývalými milenci přítelkyně? kdy: 07. Duben 2012, 18:57:41
Ahoj,

chodím se svou o 3 roky starší přítelkyní už skoro rok. Miluju jí, ona miluje mě (vím to...) a plánujeme společnou budoucnost. Nemám si na co stěžovat, protože je nám spolu skvěle, jsme spolu skoro pořád, nasmějeme se, máme společné zájmy, přátele a rozumíme si i v posteli.

Od jejích nejlepších kamarádek vím, že za ten poslední rok jen kvete, protože měla prý smůlu na chlapy a se mnou je konečně šťastná. Pro mě to byla i první holka, se kterou jsem kdy spal (to ona neví, myslí si, že jsem jich pár před ní v posteli měl...), ona mi hned ze začátku řekla, že měla v posteli už zhruba 15 kluků, ať si ale o ní nemyslím nic špatného... tak jsem nad tím tenkrát nějak mávnul rukou, protože ji mám fakt rád.

Jediné, co mě občas trochu dělá těžkou hlavu (že na to musím myslet, bolí mě z toho žaludek a tak, když na to prostě intenzivněji myslím) je to, že měla přede mnou prostě na můj vkus tolik kluků. Jsou mezi nimi dokonce i dva spolužáci z VŠ, které od vidění znám a jednou jsem s nimi byl na pivu. Nechodila s nimi, jen s nimi spala (to nemám od nich, řekla mi to ona, že prý mi nechce lhát a bude lepší když mi to řekne ona a ně někde oni ožralí v hospodě).

Vyrovnával jste se někdo s podobnou situací? Já si myslím, že nad tím možná tolik přemýšlím právě proto, že byla moje první. Možná kdybych jich měl sám já víc, koukal bych se na to jinak. Hodila by se mi nějaká rada, díky které bych si řekl "a vždyť vlastně co" nebo tak nějak... ať mě to (občas) přestane vrtat hlavou.
2  Pokecání / O ženských / Re: První sex - problém s erekcí kdy: 25. Srpen 2011, 10:19:53
Tak kluci, druhý pokus byl ok Úsměv.
3  Pokecání / O ženských / Re: Věkový rozdíl kdy: 12. Srpen 2011, 16:07:10
Omlouvám se, že otevírám starší topic, ale přijde mi zbytečné zakládat nový, když se moje věc týká také věkového rozdílu. Navíc jste mi nedávno moc dobře poradili s problémem při sexu, tak mám ve vás důvěru Úsměv.

Je mi 22, moje frajerka (jestli se jí tak dá říkat) je o 2 a půl roku starší. Jsme oba spolužáci na VŠ, teď jdeme do třeťáku. Přes prázdniny se moc nevídáme, ale když jo, pokaždý je to úžasný, všechny schůzky s ní, co jsem zatím měl, byly asi ty nejlepší a hlavně nejoriginálnější v mým životě (žádná kavárna, zoo, nic podobnýho... Úsměv), navíc jsme spolu byli i na týden na takový akčnější dovolený a dost nás to spojilo. Problém je, že jí pořád vrtá hlavou, že jsem mladší, i její kamarádky do ní buší, že si nabrnkla zajíčka a jsem pro ni moc mladej. Bojí se toho, že kdyby to vydrželo, ona určitě bude chtít mít po škole děti a rodinu, kdežto já tyhle věci neplánuji rozhodně dřív než někdy po třicítce - to jsem jí i kdysi řekl. Říkal jsem jí, že teď je mi s ní prostě fajn, chci s ní bejt a je mi jedno, jestli tomu budeme říkat vztah nebo cokoliv, já s ní prostě opravdu chci být, nechci zatím řešit budoucnost... ty úvahy o rodině a tak jsou alespoň dle mého soudu předčasné - kdo může říct, co bude za měsíc, za rok... já tomu chci nechat volný průběh. Třeba (kdyby to vydrželo), zjistím, že je to ta nejúžasnější holka a budu cítit, že jinou lepší nepotkám... ale to je fakt ve hvězdách. Smutné je, že je skoro jisté, že až skončí léto a začne školní rok, pokud u ní nezvítězí city nad rozumem, asi to bude konečná... a to bude špatný Smutný

Řešil někdo podobný problém?
4  Pokecání / O ženských / Re: První sex - problém s erekcí kdy: 06. Srpen 2011, 12:14:10
po pár mazleních to pro tebe bude přirozenější a přirozenější, až nakonec nebudeš mít žádný problém...  Mrkající
Jo, tohle si v podstatě myslím, že by mohlo být... vzhledem k tomu, že jsem v téhle oblasti začátečník, přijde mi to naprosto úžasný, ale pro mě zatím naprosto nepřirozený Úsměv. Zkusím na to nemyslet, ono to už nějak dopadne...

No minimálně 1,75 lahve vína neni málo. To tě tak uvolní, že udržet jakýkoli sval déle zatnutý je problém Šťastný
Tohle mě docela pobavilo... ale něco na tom je Šťastný.

Začtvrté - naučit se otevírat podprsenku jednou rukou zepředu během 1s je jeden z nejužitečnějších skillů, co jsem se naučil - srovnatelný s hraním na kytaru Mrkající Prakticky to funguje tak, že "odchlípneš" tu část, která je nahoře (tu s očky), okolo prstu jakoby do "protisměru" a tím háčky samy vypadnou, protože proti nim tahne ta guma v té zadní části. S trochou tréninku to umím o hodně rychlej než sama slečna (i přes tričko a i přes slabší mikinu - což je zábava, když je člověk nakalenej) Mrkající Fakt se to nauč Šťastný
Ok, a kde mám trénovat? Šťastný
5  Pokecání / O ženských / První sex - problém s erekcí kdy: 05. Srpen 2011, 17:41:47
Zdravím, rád bych tady něco napsal, třeba mi poradíte. Po nějakých dvou letech jsem zase ulovil holku... mně je 22, jí 24. Měli jsme za sebou pár schůzek, parkrát jsem u ní přespal, po čase jsem jí to udělal prsty... když jsme se bavili o sexu, svěřila se mi, že je poměrně zkušená. Ptala se i na moje zkušenosti. Já jsem sice za svůj život pár holek měl, s žádnou jsem ale nikdy nespal, ani se třeba nemazlil.. prostě jen polibky a procházky (navíc jsem poslední 2 roky holky vůbec neměl.. docela mě semlela VŠ a teprve na začátku letošních prázdnin jsem se z toho dal tak nějak do kupy a začínám žít zase společensky Úsměv). Já - asi abych se nějak neshodil nebo tak něco... - jsem jí řekl, že jsem měl v posteli 2 holky... i když jsem ve skutečnosti pořád panic. Byla to asi hloupost, nebo možná ne, já nevím. Pak jsem se to snažil zahrát tak nějak do autu a dodal jsem ještě, že už je to to dávno, že to bylo ještě na střední a že celkově nemám moc zkušeností. Hrozně se divila že jen "2", že jsem takovej hezkej a sympatickej...

Předevčírem jsem byl zase u ní... odpoledne jsme strávili spolu na procházce, pak jsme se šli koukat na filmy... někdy kolem půlnoci jsme se do sebe dali, líbali jsme se, mazlili... doposud jsem ho měl jako šutr (ve skutečnosti mi s ní pod kalhotama stojí i při každém větším polibku... prostě furt). Pak jsme se svlékli, já se dal do bradavek, pak jsem se přesunul dolu a dělal jsem jí to jazykem a prsty... ale tady jsem pak začal cítit, jak mi vadne. Když řekla, že skočí pro kondom, zůstal jsem v místnosti sám a v hlavě jsem měl neuvěřitelný prázdno. Ani nevím, jestli jsem přemýšlel o tom, že o to za chvilku přijdu nebo o něčem jiným... každopádně jsem v tu chvíli už nebyl vůbec vzrušenej. Když se mi ho pak snažila asi 2 minuty postavit rukou a pusou, ležel jsem na posteli, vůbec na nic jsem nemohl myslet, jen na to, jak mi nestojí a jak mi určitě ten večer ani nestoupne. Nakonec jsem ji přerušil a rozhodl se, že jí to alespoň vynahradím rukou, tak jsem ji to udělal a omluvil se, že jí nemůžu dát ten večer asi úplně všechno.

Ona byla ale úplně super, nezlobila se, tvářila se spokojeně, smála se a říkala, že to svoje dostala (onehdy mi řekla, že neví, jak to tou rukou dělám, ale že jsem v tom fakt dobrej, tak tím jsem asi zachránil situaci). Pak mi řekla, ať se nezlobím, že mám asi z něčeho strach... tak jsme se začali mazlit, v tu chvíli mi zase ožil, tak jsem si řekl, že to zkusím, natáhl jsem si kondom, ale jak jsem se přibližoval, zase mi začal klesat, tak jsem to vzdal, chvilku jsme se ještě mazlili a pak šli spát...

Vysvětlete mi, jak je možné, že máte pod sebou holku, co to očividně chce, celej život se těšíte, že něco takovýho uvidíte, a pak to skončí takovýmhle failem Úsměv? Na netu už jsem četl pár tipů, čím by to mohlo být nebo tak a do nějakých i spadám... ten den jsem spal 3 hodiny, předtím jsem vypil flašku a 3/4 vína, taky se mi nepodařila rozepnout podprda, což mnou v tu chvíli docela otřáslo... problém je, že jsem měl tuhle příležitost poprvé, tak nevím, jestli to mohlo mít nějakou souvislost, nebo je to spíš někde v hlavě.

Stalo se někomu něco podobného, případně nemáte nějaké rady, tipy... prostě cokoliv?
6  Pokecání / O ženských / Re: Platonická láska ze mě vysála život kdy: 20. Srpen 2010, 10:35:37
Tak to nevyšlo. První rande super, líbali jsme se, to druhé jsem totálně zvrtal a včera večer mě nechala. Musím ale říct, že esemeskou... to mě trochu naštvalo. Jako lítost převládá nad hněvem, protože vím, že si za to můžu sám, ale mohla mi to říct z očí do očí. Přes zprávy jsem se rozcházel naposledy na základce.
7  Pokecání / O ženských / Re: Co žena chce? kdy: 18. Srpen 2010, 14:35:23
ne, je to znamení, že na tebe 2 dny nemyslela:-D

jasně, že je to dobré znamení a navíc když napíše to, co napsala:-D to seš takovej troubelín nebo se chceš pochlubit?
Po mých excesech, trapasech a neúspěších z posledních měsíců bych se označil spíš za toho troubelína Úsměv. Nějak už nedokážu odhadnout, co za mechanismus mají ty holky vlastně v hlavě. Jsou hrozně nevyzpytatelný. Ok, tak to jsi mě potěšil... teď jen vymyslet něco originálního pro 2. rande Úsměv.
8  Pokecání / O ženských / Re: Co žena chce? kdy: 18. Srpen 2010, 09:51:03
Nemůžu najít vhodný vlákno, tak to prásknu sem Úsměv. Je dobré znamení, když vám holka po (aspoň z mého pohledu povedené) první schůzce napíše za 2 dny sama od sebe? Já se rozhodl dělat mrtvého brouka a napsat ji dneska večer, ale teď ráno mě už předběhla a ptá se, jestli jsem pořád pro někam dál zajít?
9  Pokecání / O ženských / Re: Platonická láska ze mě vysála život kdy: 14. Srpen 2010, 10:34:54
Tak možná to bude všechno jinak. Holce z prvního příspěvku jsem se pořád ještě neozval, ale po včerejšku už to možná ani nebudu potřebovat udělat. Včera jsem byl na oslavě kámošových narozenin a celej večer jsem se tam bavil s jednou jeho spolužačkou. Ta přitažlivost mezi náma by se dala krájet Úsměv. No, abych to zkrátil... v pondělí jdeme na rande Úsměv.
10  Pokecání / O ženských / Re: Platonická láska ze mě vysála život kdy: 08. Srpen 2010, 22:16:43
Má asi problém s rozhodováním se, nebo vůbec s uvědomováním si, co chce. Možná o všem příliš mnoho přemýšlí a moc analyzuje, čím více myšlenek, tím je rozhodování složitější. Chtělo by to méně přemýšlet a více jednat. Ta situace mi z mého téměř čtyřicetiletého pohledu zase nepřipadá až tak fatální, aby se nedalo trošku zariskovat.

Desperanto, věř mi, za 20 let ti nebude vůbec jasné, proč jsi tak otálel s navázáním vztahu s holkou, která se ti líbila. Budeš mít ale pocit promarněného času.
Přiznám se, že jsi mě celkem dobře vystihla Úsměv. Kdysi jsme i v prváku na gymplu, když jsme přijeli ze seznamováku, dostali za úkol každému napsat do archu v pár slovech až jedné větě, jaký dojem z toho člověka máme. Z výsledku mi vyplynulo něco jako "milý, zdravě drzý, ale moc o věcech přemýšlí" a to je právě můj problém... a ještě bych dodal, že se bojím nějaké větší odpovědnosti nebo nějakého významnějšího pouta (to dost souvisí s tím uvědomováním si, co chci) - většina mých vztahů skončila z mé strany po cca 3 měsících, když vyprchala původní zamilovanost a ten vztah začal být vážnější. Myslím ale, že po 2 letech, kdy jsem měl na přemýšlení o sobě a svém vztahovém životě času víc než dost, už dobře vím, co chci.

Jestli jsem to správně pochopil tak si ji nikdy nikam nepozval?! To znamená, že tě neodmítla. Někde tady na fóru kdosi doporučoval smsku po dlouhé době (omlouvám se že si nevzpomínám kdo a nemůžu to najít): ahoj, bydlí na tomto čísle x? a žije ještě vůbec? Šťastný
za x dosaď jméno holky
Já jsem ji právě úplně v prvopočátcích pozval a ona souhlasila. Konkrétní datum teda nebylo domluveno, ale bylo to tak, že až se vrátíme z našich dovolených atd., někam spolu zajdeme. Jenže tenhle stav ("někam spolu zajdem") se táhl asi dva měsíce. Když jsem byl doma já, nebyla doma ona a naopak... no a pak po prázdninách už jsem se jí neozval. Ona se pak ještě někdy na konci září ozvala sama... jenže já tenkrát myslel, že si chce asi jen popovídat a vůbec mě nenapadlo, že je to asi spíš jen záminka, jak se připomenout a asi chtěla, abych navrhl konkrétní datum. No, možná říkám, že mě to nenapadlo, možná jak píše redweed se u mě projevil nějaký freudovský symptom a já ztratil odvahu, zájem, sebe samotného nebo tak. Tenkrát jsme si normálně povídali na ICQ, po nějaké půlhodince debatování se úplně normálně rozloučili a od té doby nic. Řekl bych, že je to moje chyba... ono to právě vypadá (a asi se tak i může nebo mohla cítit), že mě prostě omrzela nebo jsem na ni zapomněl.

Ta SMS Ahoj, bydlí na tomhle čísle X? A Žije ještě vůbec? Šťastný se mi fakt líbí Úsměv. Má to šmrnc... jen nevím, jestli je to použitelný na moji situaci. Ale je to teda asi to nejlepší, co mi zatím kdo poradil.
11  Pokecání / O ženských / Re: Platonická láska ze mě vysála život kdy: 03. Srpen 2010, 22:07:18
Ještě mě napadla jedna věc - prostě jen pro klid duše. Zkusit jí po dvou letech napsat třeba na ICQ, že jsem si nedávno procházel starý smsky a narazil jsem na úplně první od ní, tak jsem si na ni vzpomněl a chtěl bych se zeptat jak se má, kam jde na školu atd.

Jestli by neodepsala, bylo by to jasný a mně by to možná v něčem ulehčilo.

Taky ale může nastat komplikace, že už si mě třeba ze seznamu dávno vymazala a na řadu přijde složité vysvětlování, kdo vlastně jsem atd.

Jo a to hlavní - není už to moc ubohý?
12  Pokecání / O ženských / Platonická láska ze mě vysála život kdy: 03. Srpen 2010, 16:52:35
Čau lidi, svěřím se vám se svým kostlivcem ve skříni.

Až do čtvrťáku na střední jsem měl zdravé sebevědomí, bavil mě život a nikdy jsem si nestěžoval na nezájem holek. Prostě jsem věděl, kdo jsem. Těsně před maturitou jsem se zamiloval do o dva roky mladší holky ze školy. Přes svaťák jsem to nijak neřešil, radši jsem se soustředil na učení a úspěšně odmaturoval.

Až když skončily všechny párty a oslavy, vzpomněl jsem si, že mám nějakou "rozdělanou práci". Vzhledem k tomu, že jsem hned další týden měl nastupovat na měsíc a půl na brigádu a tu holku jsem nikdy předtím nikde ve městě ani po hospodách neviděl (a do bývalé školy už bych se těžko dostával), napsal jsem jí místo přímého kontaktu smsku. Druhý den mi odepsala, věděla kdo jsem, vyměnili jsme si na sebe ICQ a celý večer si psali. Dohodli jsme se, že až se oba vrátíme z našich dovolených, dáme si někde sraz a víc pokecáme osobně.

Když jsem domakal, ona se vrátila z prázdnin, ale minuli jsme se, protože jsem odjel s kámošema vyčistit si hlavu do zahraničí. Jednou za týden jsem jí napsal, pozdravil a to bylo všechno. Pak jsem se vrátil do Čech, ona ale bohužel odjela na další dovolenou. Ten měsíc jsme se takhle blbě míjeli, až jsem nastoupil na vejšku v cizím městě a naše občasná komunikace úplně vyšuměla. Ona mi pak ještě sama od sebe jednou napsala, chvilku jsme si povídali, ale mě tenkrát vůbec nenapadlo ji někam konečně pozvat a dohodnout termín. Kvůli tomu mi pravděpodobně asi nepřímo psala... možná se chtěla připomenout, co já vím. Vždyť jsem na ni myslel pořád, tak proč jsem sakra nic neudělal?! Pak už se nikdy neozvala a já taky ne. Prostě to vyprchalo do ztracena.

Teď jsou to přesně dva roky, občas si na ni vzpomenu a cítím, že tenkrát jsem to měl dotáhnout do konce. Něco mi říká, že tenkrát jsem na to měl a kdo ví, jak by to dopadlo, kdybychom se sešli. Jasně... samozřejmě, že to mohlo skončit názorovými neshodami po první schůzce, ale třeba z toho mohl být i super vztah. Na to setkání jsem se totiž těšil celé ty prázdniny po maturitě. A pak jsem to takhle nesmyslně pohřbil.

Přijde mi, že od té doby to se mnou jde dost z kopce. Celé ty dva roky jsem neměl holku, i když minimálně čtyři projevili dost velký zájem a já z toho - ani nevím proč - vždycky vycouval, i když bych holku chtěl. Asi pořád chci jen ji, nevím. Také moje komunikační schopnosti s opačným pohlavím šly rapidně dolu. Mám dojem, že tahle platonická láska ze mě vysála všechen život. Jasně, chodím se bavit do společnosti, mám spoustu koníčků a úspěchy ve škole, ale nedokážu říct, kdy jsem byl naposledy skutečně šťastný.

Několikrát během těch dvou let jsem měl nutkání jí zkusit zase napsat, ale říkal jsem si, že zkusím počkat, jestli ji třeba někde o víkendech nepotkám nebo tak. Samozřejmě jsem ji nepotkal a písemná komunikace se s každým dalším měsícem jevila jako větší a větší nesmysl.

Nakonec jsem se letos v zimě vydal podívat se na její maturitní ples, že s ní konečně pokecám naživo a zatancuji si. S kámošem jsme stáli zrovna u baru a ve frontě se bavili s ještě dalším neznámým klukem, ze kterého vylezlo, že je tady na plese svojí holky, se kterou teď necelý týden chodí. Už vám asi došlo, že tou holkou není nikdo jiný, než o kom celou dobu píšu. Tenkrát mě to fakt dostalo, takže zbytek plesu jsem proplouval mezi lidmi, předstíral, že se bavím a klopil do sebe jeden panák za druhým.

O týden později jsem šel na další ples mojí bývalé školy, samozřejmě jsem ji tam zase viděl. Už s tím novým klukem. Jasně že jsem za ní chtěl jít... ale nešlo to. Neodhodlal jsem se. Ono by to ale nešlo ani s jakoukoliv jinou cizí holkou, protože jak už jsem psal - ztratil jsem jistotu a sebedůvěru oslovit holku, kterou pořádně neznám, jakou jsem měl před lety. Když nás ten její kluk uviděl, poznal nás a táhl ji k nám, aby nám ji představil.

Já se nezmohl na nic jiného, než že jsem se blbě usmíval a uvnitř prožíval bouřku. Nevím, jestli mě po těch dvou letech nepoznala (tenkrát jsem měl o dost delší vlasy) nebo se na mě nechtěla koukat, ale spíš tam před námi jen tak rozpačitě postávala a po chvilce oba odešli. Tady jsem si uvědomil, že je to asi definitivní konec mých nadějí a měl bych za vším udělat tlustou čáru a posunout se dál.

Už jsou to zase čtyři měsíce, co se tohle všechno stalo. Nevím, jestli s tím klukem ještě pořád chodí, ale i kdyby ne, stejně je mi to úplně k ničemu. Svoji šanci jsem měl, zahodil a veškerou zodpovědnost beru na sebe, i když mě to k ní pořád neskutečně táhne.

Tohle není žádné fňukání. Spíš jsem se snažil urovnat si v hlavě celý problém od jeho počátků a vás bych chtěl poprosit o radu... o cokoliv. Chtěl bych, aby se mi vrátilo sebevědomí. Abych nebyl uvnitř mrtvej a měl zase radost ze života. Mám na ni také úplně zapomenout nebo tu pořád existuje naděje, že jednou, jednoho dne... ?

Kéž bych na všechny otázky a nesmysly v mojí hlavě dokázal najít odpověď.
13  Zážitky z terénu / Vaše Velké testy / Re: Akce mávání kdy: 25. Červen 2010, 08:29:37
Mně to náhodou přijde jako super nápad. Když už nic, můžeš mít třeba blbej den ve škole/práci, vracíš se naštvanej na celej svět domů a když zkusíš zamávat, dotyčná ti to oplatí a ještě se třeba usměje, musí to být pohlazení po duši Úsměv.
14  Pokecání / O ženských / Re: holčina ze třídy :) kdy: 23. Červen 2010, 14:20:27
Nechodte s holkama ze tridy, nekomu to muze vyhovovat, ale jde o to, ze vetsine to poleze na nervy ! Budete se videt kazdy den, a vikendy ztrati vyznam, prestanete mit, o cem si povidat .. Dale Vas bude porad kontrolovat, tim padem se nebudete citit ve tride v pohode a ztratite chut k uceni . Tim vsim jsem si prosel na konci maturitniho rocniku !
Já si tímhle prošel hned v prváku na gymplu, chodili jsme spolu celý rok od seznamováku až po začátek druhého ročníku a pak jsme si udělali oba navzájem takovou sviňárnu, že jsme spolu nepromluvili prakticky až do začátku čtvrťáku, takže také nedoporučuji. Pokud se nerozejdete v dobrém, zakusíš si pěkně dusné prostředí Úsměv.
15  Pokecání / O Vás / Re: Původ a smysl vašich přezdívek zde na fóru kdy: 05. Červen 2010, 21:45:28
Když jsem se sem registroval, paralelně jsem četl také server koule.cz, kde tenkrát psali o tom, že Xavier Baumaxa vydal svou novou desku pojmenovanou Desperanto. A i když jsem od něj v životě nic neslyšel (ok, postupem času jsem si pustil něco na youtube ale moc mě to nezaujalo), to slovo se mi zalíbilo Úsměv.
16  Pokecání / O čemkoliv / Re: Filmy na téma rétorika, pickup, psychologie... kdy: 05. Červen 2010, 19:42:38
Jestli můžu dát tip - když si vypnete zvuk a jakékoliv titulky a zbude jen čistý obraz, je celkem dobré pozorovat řeč těla takhle v klidu - bez zvuku ty různé pohyby, výrazy a grimasy dostávají jiný rozměr Úsměv
17  Pokecání / O ženských / "Teď jsem se rozešla se svým klukem" během rozhovoru - IZ? kdy: 05. Červen 2010, 19:34:13
Zdravím všechny svůdníky. Ani nevím, jestli má cenu kvůli takové malichernosti zakládat nové vlákno, ale aspoň se nebudete nudit - a hlavně mě zajímá váš názor Úsměv.

Na konci srpna jsem se na jedné grilovačce přes společné známé seznámil se slečnou A. Věděl jsem že existuje, ale nikdy předtím jsme se nebavili, i když máme cca 75% společných kamarádů. Trochu jsme tam blbli (chození na chůdách, líbilo se jí, jak jsem hrál na kytaru a zpíval...) a zdálo se, že jsem jí sympatický. Od té doby jsem ji neviděl, až včera jsem ji náhodou potkal v hospodě, tak jsme se dali do řeči a povídali si hlavně o její maturitě a o mém zkouškovém. Taky jsem ji pozval na koncert naší kapely, který je za chvilku, a říkala, že se přijde podívat. Mimoto se během řeči "co budeme dělat o prázdninách" zmínila, že bude mít spoustu volného času, protože se nedávno rozešla se svým klukem. Moje otázka: dá se nějaká taková zpráva ("rozešla jsem se se svým klukem") brát jako indikátor zájmu? Úsměv
18  Prosby o radu a dotazy / Jak na ženský / Re: Kam s holkama? kdy: 17. Květen 2010, 17:10:34
Nejvíc je nažhaví Linuxová přednáška. Nebo pozvání na sbírku telegrafních sloupů 20 století.

No pozor! Kdybych navrhl těm několika spolužačkám z vejšky, co u nás na oboru vydržely, abychom zašli na nějaký Linux fest, asi bych si mohl začít skládat harém Úsměv.
Stran: [1]
Copyright © 2005–2022 QARK.net Powered by SMF 1.1.11 | SMF © 2006-2008, Simple Machines LLC sitemap | RSS