Muhehe, nebylo to myšleno takhle drsně jak jste to vzali . Ale samozřejmě jsem to nejspíše špatně podal   
Nehledě na to, že to není jediná zkušenost z mého okolí (sám jich více nemám).
Ženy lesby jsou zvláštní a celkově postoj některých žen k ženám stojí za to prozkoumat trochu hlouběji.
Ostatně... je to dobrý námět na témata k hovorům s jinými ženami, jak jsem posléze zjistil  .

O genetických dispozicích se zde hádat nebudu, protože jednak nechci a druhak o tom nevím dost.
Mužská homosexualita je přiznám se neoddiskutovatelný fakt.
Spíše jsem tím chtěl poukázat na to, že není lesba jako lesba.

redweed:
Fakt je ten, že jsi prostě neustála dlouhodobý vztah a po pravdě ses jej pokusila vyřešit tou nejhorší možnou cestou - tajnostmi, aniž bys dala manželovi vlastně cokoliv najevo (i když počítám, žes mu to dávala najevo typicky ženským způsobem, kterého si nemá zaměstnaný muž, který doma hledá zázemí a odpočinek, nejmenší naději všimnout). Takže zatím co on prostě plnil své mužské poslání, ty ses rozhodla dohnat ujetý vlak mladí.
Samozřejmě chyba nastala už na počátku. Sama jsi přiznala s čím jsi do něj vstupovala a podle toho to taky dopadlo. Ne nadarmo se říká, že v počátku je obsažen i konec.
Jsi ve stavu, kdy je každá rada dobrá, protože všechna řešení jsou natolik špatná, že vždy někomu ublíží. To se stává, když se dlouho ignorujeme a doufáme, že se naše situace zlepší, ale ne našim vlastním přičiněním .

Řešení - hluboká vnitřní transformace, které, nic proti, nemyslím, že jsi zrovna schopna.
A nebo rozchod, odpočinek, přerušení vztahu. Kvůli dětem nemá význam něco takového udržovat, protože děti tohle většinou cítí a vědí mnohem dříve, než si to dokáží připustit rodiče. Nevěra je trapná, čekání na nějakého dalšího muže je nefér vůči tvému současnému partnerovi, nehledě na to, že se ti to s příštím partnerem vrátí.

Najdi svou vlastní sílu řešit si svůj život. Zatím jsi jen byla závislá na muži, kterého vlastně nemiluješ, ale jen jej potřebuješ. Tahle závislost ti bere lásku. S každým dalším to dopadne úplně stejně, i když si najdeš někoho úplně jiného. Stejně nakonec budeš přinucena najít štěstí a radost sama v sobě. Přesně tak, jak ti to ukazuje už tvůj současný partner, když se raduje třeba z auta. Najdi si něco, díky čemu se budeš moci ty sama ocenit, začít si sebe vážit. Uvidíš, že díky tomu si tě začne všímat i partner. Ale nesmíš to dělat pro tohle!!! Musíš to dělat opravdu pro sebe!

Najdi svou cenu a vždy se objeví někdo, kdo tě bude umět ocenit. Buď to bude stávající partner nebo prostě opravdu někdo nový a hodnotný.
Ale upozorňuji - tohle je ta horší a namáhavější cesta.

...a ještě když má chlapa a děcka. To je úplně k smíchu.
A balit jej přes sex a doufat, že to skončí u vztahu?
Pokud má ten chlap aspoň trochu pudu sebezáchovy (což vypadá, že má), tak do toho nikdy nevleze, protože by se jednak musel starat o cizí děti a za druhé si nebude nikdy jistý, zda mu neuděláš to samé, co bývalému, až se ti omrzí.

Jedno staré čínské přísloví praví:
"Neberte si ženu, když je příliš silná."

Quadarq je postava z dávnověku DrD a později z vlastních povídek.

Ty starší byl tak super na pokec, protože z jejich strany se k vám chovaly spíše jako mámy a vy jste se v jejich přítomnosti mohli uvolnit, protože jste je nebalili 

Hned na úvod řeknu, že to bylo nechtě  . Ale znamenalo to tehdy výrazný posun ve vnímání pick-upu a celkově ženského "myšlení" (dávám to do uvozovek, protože v globálu se vážně nejedná o myšlení - bez urážky, dámy - netvrdím, že nemyslíte, ale vzhledem k mužům spíše "vnímáte").

Pracoval jsem tehdy v oblasti telesales (call centrum) což je prostředí, v němž se vyskytuje větší procento homosexuálů obou pohlaví než kdekoliv jinde.
Byl jsem nějaký špatný z rozchodu, který mne fakt dost krutě vzal a vzpamatovával jsem se z něj. Rozhodně jsem necítil, že dokážu zaujmout jakoukoliv normální ženu, protože mé sebevědomí se potácelo někde hodně hluboko a taky proto, že ten vztah byl dost dlouhý na to, abych se z něj jednoduše otřepal. Bylo mi zcela jasné, že každá normální a jen lehce sebevědomá žena či dívka na první pohled vycítí mou nejistotu a stanu se pro ni okamžitě nezajimavým. Proti balení na diskotéce a v barech jsem prostě zaujatý, protože prostě nemám zájem o pipky, které se v těch oblastech vyskytují. S tím se pojí rovněž i celkem odmítavý vztah k ONS. Tolik k popisu situace.

Samozřejmě jsem se začal vzpamatovávat a prostě se odreagovával flirtováním. Začalo to vždy samozřejmě u nějaké slečny, která mne zaujala, ale odpřirození jsem byl vždy introvert a ten dlouhý vztah mne do toho ponořil ještě více, takže jsem z toho byl vždy dost nervózní a bylo mi úplně jasné, že to je na mě vidět. Tam, kde jsem měl normálně přitlačit, jsem vždy zaváhal, i když jsem na protějšku viděl, že na to vyloženě čeká. Prostě jsem se v tom plácal snad měsíc u mnoha slečen, které se mé smeče nedočkaly, tak mi raději zmizely ze života...

Ale měl jsem kolegyni. Znali jsme se přes půl roku, ale vlastně jsme si sebe ani moc nevšímali. Až tedy jsem po tom rozchodu jsem měl jednou dobrou náladu a dostali jsme se do situace, kdy jsem prohodil nějaký vtipný dvojsmysl. Všeobecně se vědělo, že je lesba, na jednu firemní akcičku dotáhla i přítelkyni. A možná díky tomu, jsem si nebral servítky a prostě jsem flirtoval jako blázen a říkal věci, které bych se normální holce styděl říct. Nebál jsem se jí dotýkat i ji dát nadrzo pusu. Mockrát jsem věděl, že jsem to přepískl, ale vždycky jsem nad tím jen mávl rukou, protože přeci o nic nešlo. Psali jsme si dvojsmyslné i více smyslné (hlavně smyslné) zprávy a tak celkově jsem to hnal do extrému, protože mi nešlo o nic víc, než o konverzaci.

Až se mi jednou stalo, že mi napsala, že je ze mě zmatená.
Odvětil jsem jí, že zmást ženu je nejlepší způsob, jak se jí dostat do ložnice.
A pak bylo dlouho ticho... Moc jsem si toho nevšiml, protože jsem měl samozřejmě práci a stále mi nešlo o nic víc, než zábavu, ale...
Přišla mi jednoduchá zprávička, zcela v kontrastu s těmi předchozími: "Já se můžu učinit vzácnou." Bylo to jako dostat palicí mezi oči.
Následně se změnilo i její chování, ale stejně... Najednou jsem prozřel a došlo mi, že z její strany už to není jen flirt, ale že je v tom mnohem hlubší zájem.
Historka ještě komplikovaně pokračovala (vzal jsem zpátečku, pak zase už s rozumem šlápl na plyn, slečna měla pohnutou minulost, atp.), každopádně tenhle zážitek opravdu změnil mé vnímání žen a můj přístup k nim.

A jaké z toho plyne ponaučení?
Neexistují lesby. Jsou to ženy, které odpočívají od mužů a nechtějí být samy.

Holka kdyz podvede a date ji sanci za par mesicu vas zradi znova to uz mam overene.

Dokud jí to ten další neprovede taky .
Nejhloupější je začínat vztah s ženou, která má zrovna nějaký vztah a neumí jej ukončit dřív, než si najde někoho jiného. Jen si tím říkáte o to, že vám provede to samé.

Já bych to shrnul zcela úplně jinak:
V šestnácti něco jiného než ve dvaceti, pětadvaceti, třiceti a pětatřiceti .
Nehledě na to, že je to odvislé od předchozích partnerů, lásek, jejich zájmů a tak podobně.

Takže co chce od muže opravdu?
Žena chce od muže to, co jí zrovna chybí.
Předchozí partner neuměl hrát na kytaru a jí kytara chybí? Fajn, teď si najde kytaristu.
Předchozí partner byl nemehlo v posteli? Fajn, najde si postelového boha.
Předchozí partner byl extrovert, který se otáčel za každou sukní? Fajn, najde si tichého introverta.
Nebo...
Vystřídala moc partnerů a začíná se cítit jako děvka? Fajn, najde si nějakého nevinného ťunťu, u nějž se může zase cítit čistá.
A nebo naopak - cítí se nezkušená, tak leze do ONS.
Učí se anglicky? Najde si angličana. Učí se japonsky? Zamiluje si japonce.
...atd.

Chápete kam tím mířím?
Ženy do určité úrovně (které bohužel dosahuje celkem málo současných žen), mají tendenci získávat to, co jim chybí, od mužů (bohužel mužům od žen většinou chybí jen sex, takže to ženy s tímhle mají snadnější  ). No a profi balič se vyznačuje tím, že vědomě či nevědomě dokáže vystihnout u té konkrétní ženy právě to, co ona zrovna potřebuje, takže on jí najednou přijde naprosto dokonalý, i když je to jen pozlátko z jeho strany. Ale ženy se dokáží v iluzích udržovat celkem dlouho. Možná se tím snaží vyhnout pocitu, že zase naletěly :-D.

A zde budu apelovat na zkušenější alfy, aby mne podpořili v tom, že se kolem nich vyskytují různé ženy, které konkrétně u nich samých hledají stále stejné věci. Proto může mít pravdu zároveň pentax i D9, stejně tak hromada jiných mužů a při tom každý bude říkat, že podle nich ženy hledají úplně něco jiného.

Co to znamená pro nás muže?
Že je hloupost se přizpůsobovat ženám a hledat to, co je osloví a zaujme. Důležité je, jít svou vlastní cestou, mít svou vlastní hodnotu, vizi a životní cíl (tím v určitém věku může být i co nejvíce zářezů na pelesti postele). Před rokem jsem se o tom bavil s kamarádkou a nakonec jsme zavedli termín "nasát esenci konkrétního muže", respektive něco, co dané ženě chybí a co objeví u nějakého muže.
Buďte sví, nestyďte se za to a nebojte se to prezentovat (nebavím se o úchylkách a společensky nepřijatelných věcech). Vždy se najdou ženy, kterým to v danou chvíli přijde zajimavé. A čím větší máte záběr, tím více žen to bude. Čím upřímnější a zaujatější v něčem budete, tím přitažlivější budete.

Dle mého soukromého řazení, nám extrovertní přístup dovoluje věci zažívat, kdežto introvertní přístup prožívat.
Pro život prospěšné je umět přirozeně dle situace přecházet mezi oběma póly.

Když si chci něco důkladně promyslet, dokážu být takový introvert, že nevnímám nic okolo.
Když vedu poradu, dělám školení, tak jsem takový extrovert, že sám sebe překvapuji :-D.

Schopnost oslovit někoho na ulici, diskotéce a tak podobně, není odvyslá od intro/extro, ale opravdu je o tom, jak jsme zvyklí něco takového dělat. Je to vlastně o tom to vyzkoušet, abychom zjistili, že to vlastně není žádná hrůza a že se z toho nevěší. Někomu se to zalíbí a stane se mu to pěknou zálibou, jiný zase usoudí, že mu to nic nepřináší a raději bude jezdit na kole, střílet lidi po internetu nebo chodit do lesa. Stejně tak, jako jsme my každý jiný a všichni nemůžeme být superbaliči, tak i ženy jsou každá jiná a mnohé o superbaliče nestojí.

Nedávno jsem na nějakém blogu četl nějakou diskuzi, které se zúčastnilo slušné množství žen a jedna z nich tam utrousila zajimavou poznámku s níž jich valná většina zúčastněných souhlasila:
"Introverti jsou nejspíš lepší než extroverti, jen je jich těžké si všimnout."