V říší zvířat se zase jedinci "nafukují" tak, aby zvýraznili své dispozice k zaujetí potenciálního partnera a nebo zastrašili případného soka. Ruku na srdce, kdo si "vyšlapuje", pokud je v okolí sám?

Uvažujte o kontextu řeči těla. Postoj těla reflektuje energii jedince (dominanci/submisivitu). Pokud se "A" objeví ve skupině svých přátel s novým postojem, naruší toto uspořádání skupiny. Jedinci budou vytrženi ze zavedené společenské hierarchie skupiny, k "A" se u nich utvoří nové podvědomé názory - u ostatních mužů typicky nevraživé, u ostatních žen pozitivní. Pokud bude energie skupiny zvláště nesourodá (na libovolnou stranu - nižší i vyšší) s energií "A", dají se čekat výrazné reakce.

Mezi lidmi má řeč těla vyjadřovat společenské uspořádání. K převzetí urč. spol. role dochází typicky intuitivně.

Rend:

Myslím si o tom, že by si doma nikdo neměl chůzi nacvičovat třeba před zrcadlem...

Ava:

Problém spočívá ale v tom, že než se to naučíš, tak ti to každý prokoukne. A v krizových situacích a ve stresu (např. při oslovování) se na to nebudeš stíhat soustředit. A až ti oslovování nebude dělat problém, tak ti poroste sebevědomí a bude se ti to spravovat automaticky....

Chování -> internalizace anebo internalizace -> chování? Obojí je opodstatnitelné (model internalizace -> chování bývá sice efektivnější při nasazení na cca 80% pacientů, to ale neznamená, že jej můžeme generalizovat).

Odpověď znáš pouze ty.
Bude tu nějaká atribuce (ze situace, z jiného člověka), kterou jsi přenesl na danou slečnu (byla-li tato atribuce pozitivní), příp. jsi slečnu exkludoval z atribuce (negativní), čímž byly zásadně ovlivněny východiska tvého postoje k ní.

Např. jsi mohl vyrůstat v rodině bez sester (a tak se pro tebe staly ženy něčím neznámým), dotyčná však mohla disponovat podobnými rysy jako tvůj oblíbený kamarád ........ říkám v rovině čistých hypotéz, jako jednu z možných odpovědí (ne, patent na rozum nemám).

Situace je následující: primitvní mužské (pudové - teritoriální) chování. Pokud dochází k jednoduchým slovním konstruktům z jejich strany ("Co čumíš?", "Chceš do držky?"), doprovázeným intimidací v řeči těla a narušení tvé osobní zóny, pravděpodobnost fyzického útoku se zvyšuje.

Pokud se v situaci cítíš frustrovaně a máš potřebu se hájit, sám spadáš do primitivního mužského chování (fight-or-flight reflex, fyzická konfrontace je na spadnutí).

Útočník hledá sebemenší podnět k útoku. Řešením je nedat útočníkovi tento podnět - ignorace/ přátelské chování/ vytržení jej z kontextu jeho vl. role.

S "IQ" (Stanford-Binetovou stupnicí) tato situace nemá nic společného, intelekt jde stranou.

Honzo,musíme bejt trpělivý a hlavně tvrdý!!Jediný co nesmíme je dát najevo cit,to prostě holky nechtěj,já si to posral tim,že jsem ten cit dal najevo.

Ne, to je další extrémní řešení. Přeskakovat takto od extrému do extrému ("milovník", "tvrďák"), aspiruješ na učebnicovou definici bipolární poruchy osobnosti.

Co potřebuješ je osobní integrita, intuice a stabilní postoj k situaci.

Ad rozbor vaší komunikace: tato slečna má kvalitní osobnost, dokáže si v rámci mezí a emočních dezinterpretací říci, co chce. Toto bude přinejmenším nadprůměrná žena, i proto ji chceš. A ten druhý muž v jejím životě? V textu je patrna zmínka pouze o svědomí a vině. Proto se ztotožňuji s názorem tvé kamarádky - pokud budeš schopen situaci dotáhnout do konce (demonstrováním vl. kvalit?), máš vyhráno.

Všechny mé knihy jsou již prodané; kupujícím zde ještě jednou děkuji.
(krize je zažehnána, ty vtipálku)

Láska na první pohled je standardní klišé; může však jít o zpozorování potenciálního partnera s vysoce vhodnými rysy pro případnou reprodukci.

Já jí moc miluju

dostala ode mě ultimátu 10 dní

Ano, nastalá situace v tobě vyvolala určitou emoci - to ale nebude "láska", avšak obsesivní chování (tj. ochrana ega jako reakce proti hrozící ztrátě milovaného objektu).
Milovat je abstraktní pojem. Pro naši potřebu by se dal definovat jako "investovat do něčeho/někoho své úsilí bez nárokování vrácení svých investic".
Klíčem je zbavit se motivace vedoucí k obsesivnímu chování (až přímo takový "buddhistický" princip).

Prodám následující:

De Angelis, B.: Tajemství žen, který by každý muž měl znát. Praha 2002, Eminent. (viz http://www.kosmas.cz/knihy/136381/tajemstvi-zen-ktera-by-kazdy-muz-mel-znat/)
O'Connor, J. - Seymour, J.: Úvod do NLP. Jak lépe porozumět sobě i jiným a dosáhnout svých cílů. Praha 1998, Institut pro NLP. (viz http://www.nlp.cz/seznamte-se-s-nlp/knihy-o-nlp)
Přecechtěl, B.: Ulovte si ji, aneb jak na lásku. Praha 2007, Motto. (viz http://www.kosmas.cz/knihy/133106/ulovte-si-ji-aneb-jak-na-lasku/)
Strauss, N.: Hra. Průnik do tajné společnosti mistrů svádění. Praha 2007, Argo. (viz http://www.knihkupectvi-bn.cz/neil-strauss-hra/d-84403/)

Knihy jsou ve výborném stavu (jednou čtené).
Prodám za 60% ceny (další dohoda možná; pokud máte zájem o všechny, ještě slevím).

Své nabídky mi pište na mail: spinkopotos@email.cz

Dosud jsem neobdržel žádné nabídky za tyto knihy. Takže ještě jednou, rozmyslete si to.

Prodám je levně (řekněme 50% ceny). Buď tak, anebo budou vyhozeny do popelnice. V knihovničce mi již nezbývá místo.

Nedávno jsem zde na foru psal, že vztah je jako obchod.

Tato metafora je nepřesná. Chtít něco prodat znamená (u dobrých prodejců) přesvědčit druhého člověka, že chce prodávaný objekt koupit. Prodávající může používat sociálního tlaku ("všichni sousedi to mají", "výjímečná nabídka", ...)

Stejně tak je nepřesný tvůj popis funkce vztahu. Ano, jedná se o osobní zkušenost, která se osvědčila tobě a tebou zmíněné; nicméně založením své povahy tu jsou lidé víceméně aktivní a pasivní. Subjekty na jednom konci spektra čerpají potěšení, když mohou učinit mnohá rozhodnutí; subjekty na opačné straně spektra se cítí pohodlně, jakmile se nechají vést druhými.

Do vážného vztahu nemůžeš nikoho tlačit. Sám jsem to u holek dělal a nikdy jsem předtím neuspěl.

Bylo by vhodné zamyslet se, jak jsi při tom působil.

Plnohodnotný vztah má několik složek. Ač je sice společensky favorizovaný určitý "rituál" postupu po těchto složkách, jiné způsoby budování vztahu nejsou vyloučené.
Jen nezjednodušovat proaktivní přístup za sexuální agresivitu.

Jsem debil a srábek k tomu.S babama to prostě neumim,to je jasná.Bojim se dalšího ze sta zklamání,takže proto ten srabíček.A debil vychází z toho sraba...

Nic z ničeho nevychází, pokud si to sám nepřipustíš

Co jsem ti psal o pár příspěvků výše? Zvolit tu nejodvážnější cestu. Ty jsi zvolil tu nejbezpečnější cestu, takže jsi udělal pravý opak.
Na odvahu neexistuje žádný trik, odvahu pouze musíš provést.
Trochu sebereflexe, pro příště.

okolí říká že jsme každý jiný a že se k sobě vůbec nehodíme.

Rozdílnost je dobrá vlastnost (takové osobnosti si mají vzájemně mnoho nabídnout, mají typicky odlišný pohled na věc). Toto je mnohem pozitivnější zkušenost než situace, kdy potkáš stejně emocionálně založeného člověka (konverzace nepřináší nic nového a přesvědčit druhého o něčem je velmi vysilující).

Ad rozhovor: její "a bude tam yyy? (její vykonstruovaná rivalka)" je naprosto neakceptovatelné, a také exemplární ukázkou ženského majetnického myšlení. Pokud (a to teprve pokud) si svobodně zvolíš, že budeš s ní, pak z toho může vyplývat, že ty se sám svobodně vzdáš jiných žen proto, abys byl pouze s ní (stále je to však tvoje volba, nikoliv její diktát). Její přehnané reakce mají majetnický charakter; nicméně ona tě nevlastní a není od věci poukázat na to, že případný závazek a vztah k ní je tvoje vlastní volba. Ona zasahuje do něčeho, co není v její sféře vlivu (*).

*) některé obsesivní ženy nesnáší ženy všech svých bývalých partnerů (a to mohou mít samy nové partnery) - "jednou jsi byl můj, teď mi patříš" - ta představa je zvláště komická, hypokritická, avšak pramení z ženské koncepce sexuality.

Ano, vztah se má udržovat-utužovat, zatímco se oba patrneři osobnostně a zájmově vyvíjí - je třeba držet stejný krok.
Vztah ale nemá nikdy být dřinou, "druhým zaměstnáním". Vztah má člověka obohacovat, nikoliv vysávat. Proto bude vhodné zeptat se sám sebe, zda-li k současné situaci došlo vlastní nepozorností, anebo se k sobě zájmově a osobnostně nehodíte.

Otázka: doplňuje tato žena tvoji osobnost, podporuje tebe, tvé ambice a tvé zájmy? A platí to i opačně, z tvé strany?
Zkus dát clonu emocí stranou a podívat se na to objektivně.

Bohužel situace jaká je teď, se mi moc nelíbí, já jsem takový ten typický psík, který se snaží co může.

Tomutu se vyvaruj. Zachovej si svoji vlastní, nezávislou integritu, od ní oddělenou.
Ty jí nic nedlužíš - vztah není povinností, je dobrovolný a dva lidé do něj vstupují proto, aby jim společně bylo lépe než o samotě.

A jsou nějaké triky,jak v této situaci dále postupovat?
Co když se toto pseudopřátelství změní v opravdové přátelství?Jak to mít pod kontrolou?

Triky? Podstatné je vědět, co chceš a mít směr, kterým toho chceš dosáhnout. Triky posbíráš po cestě, nejlépe vlastní invencí.
Pickuperské triky, o kterých je řeč např. v okolních diskuzích, mají za úkol budovat sexuální přitažlivost (v této fázi vztahu mají dobrou účinnost). Ideou triků je demonstrovat sebevědomí, hravost, vzbudit dojem atraktivity, cílem je sex.

Samotná sexualita je ve vztahu metou nejnižší - v přechodu k intimitě nastane situace, kdy už budou samotné triky nedostačující, ohrané a povrchní (*) (přechod od hry/rituálu k intimitě).
Samozřejmě spolu můžete celou dobu "hrát na triky" - to ale bude svědčit o mentální nedospělosti vás obou.

*) sexualta ovšem přetrvává po celou dobu vztahu; intimitu chápej jako souběžnou "nadstavbu"

Nicméně tím nechci říct, že triky jsou jakokoliv zavrženíhodné. Triky, o kterých se dočteš v okolních diskuzích, jsou behavioristickou metodou transformace osobnosti jedince: provedeš určitý trik mající demonstrovat určitý rys osobnosti a tímto se daný rys osobnosti začne pomalu internalizovat do tebe.
Osobně však zastávám opačný přístup: věřím, že každému z nás je jasný urč. archetyp mužství, kterým se chceme řídit, který je nám za vzor. Pokud budeš čerpat inspiraci k invenci vlastních triků ze svého nitra, dojde k posílení těch charakterových vlastností, které do tvorby triku vložíš. Z pohledu transformace osobnosti je tato cesta efetivnější, z pohledu vývoje vztahu je to cesta přirozenější. Navíc triky naučené "z učebnice" nebudou pokrývat každou situaci - dříve či později nastane situace, kdy si budeš muset poradit sám.

Proto ode mě neuslyšíš žádné triky.
Můžeš nám sem však časem napsat, na jaké triky jsi přišel a co sis z nich vzal.

Zamilovat se je pozitivní zkušenost, nesmí ale jít o platonickou záležitost či přímo chorobnou závislost (připomínající spíše vztah syna k matce), často za lásku zaměňovanou.

Definovat sexualitu, emocionální pouto, intelektuální kompatibilitu (3 komponenty lásky) a případné další prožitky okolo tohoto tématu by zabralo nemálo úsilí.
Navíc je to svým způsobem bezpředmětné (v tvém případě zvláště *), protože každý muž má v sobě archetypy "správného" mužství ("špatní" vymřeli). Ptáš se nás, co máš udělat. Ale sám víš, co máš udělat - nabízí-li se nějaká situace, pak je volbou-východiskem zpravidla to obávané, nejodvážnější řešení (při jednání se ženami; teď ti neříkám, aby ses nechal postřelit od nějakého pobudy na ulici).

*) Protože nejsi "blbý" - ty víš, jaké je správné řešení. Taky proto se nás nechodíš ptát na řešení (které znáš), ale abys ses utvrdil, že dané řešení je správné. Je správné, ty sám to víš; stále tu ale je přítomen hlas v tvé hlavě, našeptávající ti, aby ses do situace nepouštěl - a tento hlas tě dovedl až sem. Řešení: neposlouchej ten hlas.
Pro hlubší porozumění je také vhodné se jít inspirovat u zkušenějších mužů (otců, dědů, starších přátel, ale např. i filmových představitelů (předfeministické kinematografie! - "romantické filmy" současné filmové produkce jsou haněním veškeré podstaty mužství)) - zde zase podvědomě poznáš, zda-li je dotyčný mužem, anebo např. jen "chlapcem v těle padesátiletého".

I žena ocení muže, který se dokáže rozhodovat a podstupuje rizika. Internetového filosofa ne.
I kolega tu má za své motto "Míň myslet, víc dělat". Takže i tak.

No, "kamarád-přítel" je špatný scénář. Správný scénář je "cizinec-sexuální hrozba"..

Scénář, to už jsou jen detaily ...

A ohledně těch kognitivních procesů - spinkos - spinkos  (jestli to chápu správně) chtěl zdůraznit to, že původce dáné situace vnímáš "mimo" sebe (se mi to stalo - nějak zvenku, aniž bych to mohl ovlivňovat), tedy máš problém vnímat to, že ty sám jsi původcem, ovlivňovatelem a hybatelem té celé situace. A že bez tvého přičinění se to nikam nepohne. Pokud bys to měl říct "správně" (není nic jako špatně, proto ty uvozovky), tak bys řekl "dostal jsem se do zvláštní situace" nebo něco v tom smyslu, co reflektuje, že se to stalo na základě tvojí aktivity.

Velmi dobře řečeno.
... aneb Honzo, přestaň s mentalitou oběti. Na dění ve svém užším okolí máš vliv (není stoprocení, ale také není zanedbatelný).
Vyřešená situace (ať je to i fiasko) je lepší, než napjatá situace. Napjatá situace vytváří tenzi a tím psychicky vyčerpává (ano, nakonec lepší i ta pomyslná facka než okolo ní přešlapovat po špičkách a "mám jít dát pusu, nemám jí dát pusu?").

[stala se mi]

Tak abych začal tak nějak od začátku,stala se mi taková zvláštní věc.

Už jste si všimli, že i volba slov prozradí něco o kognitivních procesech jedince? Ano, chce to více vlastní intervence.

Ale Když už víme, že v ní k-b přístup vyvolává negativní stimul, tak co by v ní teda vyvolávalo pozitivní stimul?

To prozradí hlubší terapie (zde se bavit o ní bez ní je nepřesné).
Mark v dotyčné spatřil, jak popisuje, pouze stimulus -> reakci. Subjekt však prožívá stimulus -> kognici -> reakci. Je třeba změnit kognici.
Z tohoto pohledu je terapie dlouhodobou (*) oboustrannou výměnou stimulů a reakcí, ve které terapeut usiluje o změnu kognice subjektu.

* lze i krátkodobou terapií - např. EMDR

Mám to brát tak, že kdyby jí bylo... dejme tomu 14 tak je to ještě v normě?... Je prostě třeba jen malinko,,,opožděná?

V psychickém chování náctiletých těžko hledáš "narušené", "opožděné" - to jsou svým způsobem oni všichni, což je však dáno zahlcením změnami (hormonální proměny, objevení kritického myšlení); a očekává se, že si se svými problémy poradí sami.

Krátkodobé patologie jsou z tohoto pohledu u náctiletých v pořádku. Pokud problém přetrvává delší dobu, pak je teprve problém.
No, pokud její odmítavý postoj k intimitě pramení z vývoje v raném dětství (viz. přístup rodičů či přímo nějaké trauma), nastává problém. Pokud jde jen o nějaký momentální dívčí ideál (což jsem původně uvažoval - asi mylně, ptže. sám uvádíš, že situace trvá již 4 měsíce), situace nemusí být tak závažná.

Dotyčná by však v ideálním případě měla pochopit, že i ty máš nějaké potřeby (potřeba intimity s blízkým člověkem je naprosto přirozená věc) a vyjít ti vstříc, nikoliv se jen "obětovat".

No, tak já tuším, že se tu objeví někdo, kdo řekne, že je to proto, že byla nějak zneužitá v dětství. Mě osobně to přijde jako hrozně snadný vyřešení, protože vzhledem k tomu, jak jsou tyhle případy málo častý, tak mi nepřijde pravděpodobný, že by se takovejch holek rojilo po republice 3 do tejdne. Stejně jako, že by slečna byla asexuální, což je asi stejně pravděpodobný, spíš vlastně míň

Ale můžeš to vyvrátit? Nemůžeš.

Prvně. Je jí patnáct. Spousta holek v tomhle věku ještě málem ani nemyslí na kluky. ČAsto je pro ně na prvním místě škola a jejich představa "kluka" je princ na bílém koni.

Ve fázi puberty (11-13 let) dochází k dotvarování druhotných pohlavních znaků ženy. A tělo mladé ženy se stává objektem sexuální touhy mužů, čímž u ní dochází k deziluzi, protože mladá žena si přeje někoho, kdo by s ní sdílel každodenní události a pomáhal jí dotvářet vlastní identitu.
V 15 letech se žena typicky již naučí využívat svoji sexualitu ke svým cílům (idealizace -> frustrace -> adaptace).
Zmíněná patnáctiletá nereprezentuje typický vzorek žen tohoto věku (ano, je svým způsobem "divná").

na jednu stranu mi sama říkala, že to chápe(že se jí chci dotknout) ale na druhou stranu jí je na tom dost často prý něco nepříjemné(a tohle ještě možná dodatek k Avemu), neřekla mi nikdy co, že to je... prej neví atd. atd...

Ať je to cokoliv, je to podvědomé. Racionální, kognitivně-behaviorální přístup je v tomto případě kontraproduktivní (vyvolává v ní negativní stimul).

Čistě ze zvědavosti: jaký je její vztah k otci?
Ale nepočítej, že to vyřešíme tady na fóru. Zajděte ke klasickému psychoanalytikovi (ale pozor, nakonec může jít o dlouhodobou terapii).

Pokud se vystavuješ nějaké činnosti/ skupině/ ideji (otázka je jaké, druhotná otázka je jak ji vnímáš), pak tě tato věc, "XY", ať je to cokoliv, ovlivní (otázka je jak).
Toto tvrzení je tak jasné, že ani nebudu hledat citaci.

V každé sociální interakci představuje jeden extrém pojetí otevřené (citové, intimní, zranitelné) a druhý extrém pojetí uzavřené (hraní role, obrněné a povrchní).
Romantismus je typický pro tendenčně otevřené pojetí mezilidských vztahů (hledání emocionálního, empiricky nevysvětlitelného).
Italská renesance je symbolem uzavřeného modelu mezilidských vztahů (předvádění se na veřejnosti, tzv. divadlo světa).
Žádné pojetí není "lepší", jedno z nich je však více nevhodné (vzhledem k sociokultunímu kontextu dané doby).
Současná situace (internet - zvýšení kvantity komunikace na úkor kvality, ztráta identity) nahrává uzavřenému modelu.

A co je "správné", to záleží na vaších osobnostních preferencích (a na svědomí, sloužícím nenarušeným jedincům jako brzda). "Vhodné" je mít k situaci nějaký vlastní názor, proaktivní přístup.

Jak vzniká takové sociální schema?
V experimentální skupině, kde má schema vzniknout, je přítomen urč. rys, jenž ovlivní potenciál vzniku schematu. Je-li takový rys např. nedůvěra či uzavřenost (zde hledej sociokulturní kontexty původu rysu - čech x švýcar, měšťák x venkovan, atp.), pak má schema ignorace vysokou šanci emergovat.

Tím, že to je "relativní" zřejmě myslíte subjekty v in-grupě a out-grupě vztahujíc se k danému schematu.

Jde tu o sociální schémata: rámce určitého chování, které zůčastnění aktéři přejímají (cestující v autobuse, žák ve škole, číšník v restauraci, člověk na veřejném záchodě, atp.). Určité uskupení lidí si dle kulturníh a sociálních kontextů vytvoří schéma, a stává se "aktéry".

Pokud je u vás v paneláku sociálním schématem ignorace ostatních osob a ty schéma narušíš, ostatní aktéři jsou vyvedeni z míry - nehraješ roli, kterou jsi dle jejich očekávání měl hrát. Role člověka ve schématu se postupně internalizuje a automatizuje, proto se průvodní reakce aktérů na tvé chování mohou zdát zvláštní (nevědí, co se dějí; zpravidla nejsou myšlenkově přítomni).

Implikace snadný sex -> neuvážlivé měsíční potěšení je pouze tvoje projekce, nikoliv fakt. Sexualita nevylučuje další funkce vztahu. Sexuální abstinence další funkce vztahu typicky negativně ovlivňuje (za předpokladu, že jste oba sexuálně funkční jedinci).

Podvědomé jednání muže: pokud je hezká, co nejdříve se s ní vyspat.
Podvědomé jednání ženy(¹): oddalovat sex, nechat se zaopatřovat (nejen penězmi, např. humorem či pozorností muže).

Toto jsou protichůdné tendence. Žena určuje podmínky, za kterých je sex možný. Pokud jsou tyto podmínky absurdní, muž ztrácí zájem (půjde k jiné).
Jinými slovy, jak již bylo řečeno:

Chlapi neradi, když se s nima vyjebává

Ze vztahu nemůžeš vyloučit sexualitu.
Řešení tvého problému: Vyspat se s ním. Poté se teprve ukáže, jaký má váš vztah další vývojový potenciál.

-----------------
¹ Toto mají v jisté míře společné všechny ženy a nejedná se tu o intelektovou funkci; takže se ušetři výmluvných řečí, že ty taková nejsi. Jsi.

Prodám následující:

De Angelis, B.: Tajemství žen, který by každý muž měl znát. Praha 2002, Eminent. (viz http://www.kosmas.cz/knihy/136381/tajemstvi-zen-ktera-by-kazdy-muz-mel-znat/)
O'Connor, J. - Seymour, J.: Úvod do NLP. Jak lépe porozumět sobě i jiným a dosáhnout svých cílů. Praha 1998, Institut pro NLP. (viz http://www.nlp.cz/seznamte-se-s-nlp/knihy-o-nlp)
Přecechtěl, B.: Ulovte si ji, aneb jak na lásku. Praha 2007, Motto. (viz http://www.kosmas.cz/knihy/133106/ulovte-si-ji-aneb-jak-na-lasku/)
Strauss, N.: Hra. Průnik do tajné společnosti mistrů svádění. Praha 2007, Argo. (viz http://www.knihkupectvi-bn.cz/neil-strauss-hra/d-84403/)

Knihy jsou ve výborném stavu (jednou čtené).
Prodám za 60% ceny (další dohoda možná; pokud máte zájem o všechny, ještě slevím).

Své nabídky mi pište na mail: spinkopotos@email.cz