Ahoj,

mám problém. 4 roky jsem chodil se slečnou a pak jsme se rozešli. Rozchod už jsem překousl, ale mám teď problém, že už po té době vůbec neumím balit holky... 
Teď bych chtěl bych chodit s jednou kamarádkou. Známe se už pár let, moc jsme se nikdy nevídali, ale v posledním měsíci se to dost změnilo. Vídáme se mnohem častěji (tak jednou za týden), chodíme na koncerty, na víno a pozval jsem ji k sobě na večeři, která se ji moc líbila. Pokaždé si výborně rozumíme a pořád nad něčím filozofujeme. Občas se mě dotýká a vypadá to, že ji se mnou je dobře... Při loučení se vždy obejmeme (dřív jsme to nedělali) a je to hezký.
Problém je, že netuším jak ji naznačit, že chci být víc než kamarád. Už jsem ji chtěl několikrát políbit, ale nějak nebyla pořádně příležitost... Ona je docela zajímavá a nevím zda s někým někdy chodila. Je křesťanka, takže mi v těchle věcech přijde zdrženlivější než jiní...

Poraďte mi, zkušení baliči, jak se to u takové holky dělá?

Potřebuju nakopnout, nějaký plán nebo cokoliv

Díky

já nevim no, nechci to jen tak zahodit, musí být přece způsob jak to zlepšit.

Psala mi sms že by se šla zahrabat, za tu středu - den kdy sme byli spolu a bylo to na nic.. viz výše. A pak psala jestli s ní nechci jít na nějakej závod.
Teď je týden pryč, řekl jsem si že jí nenapíšu sám od sebe. Tak uvidíme jestli se ozve. Za pár týdnů mám narozky.. Plánuju udělat nějakou party, ale ani nevím jestli ji budu chtít pozvat pokud to bude takhle pořád na nic.

Btw jaký by byl možný scénář kdybych jí řekl že bysme to měli radši ukončit než se takhle trápit, co myslíte?

Je možný, že by byla zaskočená, a pak za pár dní by na ni dolehlo, že to tak nechtěla? Nemáte s tím zkušenost?

A kdyby řekla že to tak bude lepší, ale že chce být kamarádka, tak ji rovnou řeknu že to je na nic, že bych ji nechtěl raději vídat.

no málokdy, ale občas jo...

já nevim, teď se s ní skoro dva týdny neuvidím, myslíš že to je dobrej nápad zanechat to takhle?

srovnej si v hlavě, co vlastně chceš. mi přijde, že to ani sám nevíš.

Já vim co chci. Chci ji, ale připadá mi že jsme si trochu vyměnili role. Co s tím mám dělat? Měl bych jí říct něco ve smyslu že mě to mrzí, nebo čekat na to že se ozve ona? Jsem z toho zoufalej

co jí třeba napsat nějakou sms typu: "Ahoj. nechceš za mnou v sobotu přijet? chci tě."

hmm tak dnes to bylo opět na hovno.
Byli jsme na squashi, to bylo dobrý, pak jsme se byli projít. To bylo taky ok.
Ale pak mi přišlo že je to zas takový divný... byli jsme se podívat na takovym výhledu na město.. a stáli jsme tam vedle sebe.. a mlčeli, ani nedala pusu, neobjala.. nic,  - tak jsem uplně jsem vuči ní ochladl. Přestal jsem rozvádět řeč a nechal jsem to na ní. Ona to párkrát zkusila, ale moc to nevydrželo. Ptala se i jestli je u nás volno.. Takže asi myslela na sex. Nakonec řekla že asi pojede.. tak jsem se s ní rozloučil velmi chladně, řek jsem jí čau, ona řekla že pojede tímhle busem a já že ať jede.. Byla překvapená a čekala že jí dam pusu, tak dělala že jde pryč. Nakonec dala pusu ona mě...

Ach jo, nevim co se se mnou děje a nevim jestli je to dobrý nebo špatný.. co si teď může myslet? a ozve se mi?

kua nechte toho offtopicu

radši mi řekněte jestli ještě pořád mám působit jako holomráz?

No, Johny, možno ťa to z kríze nedostane, ale aspoň sa niečo pekného dozvieš.

jak to myslíš?

Ahoj, tak následující vývoj událostí vypadá takhle:

Asi týden jsem ji nic nenapsal, až se ozvala sama. Trošku jsme si popovídali přes icq, ale neposílal jsem jí žádný :-* a podobně. Snažil jsem se být chladný a ukázat ji že si užívám. Pak jsem se zeptal jestli chce jít na koncert, a aby to vyznělo tak, že klidně najdu někoho jiného. Tak říkala "samozřejmě že jo". Pak mi psala ještě jednou a opět jsme si povídali, řekl bych že to šlo líp než předtím.

Před koncertem jsem se s ní sešel, dali jsme si pusu, ale nedrželi jsme se vůbec za ruku. Za to jsem mohl asi spíš já. Trochu jsme spolu mluvili, ale občas jsme taky dost dlouho mlčeli. O přestávce jsme koukali na její fotky ve foťáku a začalo to být fajn, smáli jsme se...
Po koncertu bylo uplně narvané metro, a nějak jsme se chytli za ruce abysme se neztratili, mám pocit že to iniciovala ona. Pak v metru jsme k sobě stáli přitisklí a ona mě objala. Pak dala hlavu ke mně na rameno. No a za chvíli z toho byla pusa. Pak mi řekla že musíme něco naplánovat na příští týden, protože pak jede na týden pryč.. a rozloučili jsme se.

Mám z toho docela dobrý pocit, že ona se aspoň trošku snaží.

Vidím to tak, že ji napíšu, že mám v pátek volno tak pokud má čas tak podniknem to a to. Už dlouho s ní chci zajít na squash, tak to vidím asi na něj, a pak třeba nějaká dobrá večeře?
Ale zase nechci aby to vypadalo že mě má zase v hrsti, myslím že by bylo lepší, aby ještě chvíli byla v napětí.

ještě jedna věc.. Mám 2 lístky na koncert kam jsme chtěli jít před časem jít - nebo spíš já chtěl. Nevím jestli si na to ještě pamatuje...
Dělám holomráze a nevím zda se do té doby ozve. Mám se domluvit s někým jiným?

Av4: S tím překladem naprosto souhlasím.

Ty tu její snahu o udržení vztahu musíš jakoby znova vybudovat, jenže nejde stavět na špatných základech, tudíž musíte začít stavět od nuly.
Nevím, jestli ty setkání, byť z její strany, jsou dobrý nápad, vím jak to končí... Tak, že ti řekne, že už poznala, jaké to je, být sama a že doufá, že ještě není pozdě a nepřišla o tebe a zda jí můžeš odpsutit. Jenže Pokud na to přistoupíš, než doběhne léčba, tak to stejně po čase skončí špatně. Ona si to, že by mohla skončit musí uvědomovat trvale, nejen během 2 týdnů, co se nevídáte.
Zásadní změny chtějí zásadní rozhodnutí.

Celé jsem si to znovu pročetl.

Už jsem se domluvil s kámoškou na squash.
Vidím to tak že pokud mi moje slečna napíše, co v to pondělí, tak jí odepíšu že mi do toho něco vlezlo, ať ji neignoruju, ale sám jí psát nebudu, ani se nebudu snažit to nějak přeložit nebo tak. Trošku se mi zdá že o ni začínám ztrácet zájem. Prostě mě štve to že ona se nesnažila. Už z toho ale neblbnu tak jako v prvních dnech (tím si taky vysvětluju to srdceryvný výlevy). Není to ve mě, je to v ní. Tak ji nechám ať si vyžere.
Na téměř každý den jsem si udělal na příští týden nějakou akci a trošku jsem se tím pojistil že na ni nebudu mít v žádném případě čas. část víkendu už mám taky vymyšlenou ve společnosti jiné kamarádky.


Doufám že postupuju správně podle vaších rad a zkušeností

[holomrazu (tj naprosto zrušit jakoukoli svojí snahu směrem k ní)]

Problém je, že většina ten holomráz nepochopí a místo holomrazu (tj naprosto zrušit jakoukoli svojí snahu směrem k ní) udělají ignoranci (tj. snaží se tvářit, jakože vůbec neexistuje a všechno odmítat a rušit), což ničemu nepomůže.

Včera jsme probírali kdy se uvidíme, řekli jsme si že v pondělí, tak já jí napíšu místo toho, že jsem si domluvil squash s jinou. ... Budu dávat najevo jak můžu že si užívám.

Ach jo, jako bych to nepsal

aaa nějak jsem to přehlédl. Díky za upozornění. Tak jí jen napíšu že nemůžu a nebudu ji ignorovat.
Nikdy jsem takový přístup nedělalm, ale chci to zkusit když to nevypadá na jinou šanci.

Díky za rady! Asi máte pravdu. Moc jí šetřim a vypadam asi jako zoufalec. Bohužel ze mě promlouvaly citový výlevy, takže končim s nima. Od teď začnu s naprostym holomrázem a jdu napsat kámošce o squash na pondělí.
Včera jsme probírali kdy se uvidíme, řekli jsme si že v pondělí, tak já jí napíšu místo toho, že jsem si domluvil squash s jinou. Ale třeba až v neděli, až trochu vychladnem.
Nebudu se s ní vídat alespoň nějakou delší chvíli a nebudu s ní nic řešit. Budu dávat najevo jak můžu že si užívám. Na sms budu odpovídat velmi málo a když už tak stručně.
Je to dobrý postup?

tak jsem jí nakonec napsal dopis, kde jsem napsal různé věci  o našem vztahu, to že mi na něm záleží. Myslim že se mi to docela povedlo. Včera jsem s ní byl řešili jsme to jen trochu a moc jse toho nevyřešili. Ale dopis jsem jí dal do kabelky aby to neviděla... V noci ho našla a od ní přišla překvapená sms. napsala:

To snad není možné toto. Vzpamatovavám se z toho docela dlouho. Jednoduse, tohle mi jeste nikdo nikdy nenapsal.. Je to nadherne, dekuju moc. Sama prekvapeni posledni posledni dobou:) jen nevim, takoveho te neznam, jsi najedou jakoby uplne nekdo jiny, jak se snazis a tak... Me to samozrejme tesi, ale sama vidim na sobe jak jsem chladna. Mrzi me to, snazim se prepnout neco v te blbe hlave... uvedomila jsem si ze ten vztah nabyva opravdu pevnym a stoji o nej bojovat... Je mi to lito co se deje je to hlavne ve me... jsi uzasnej :-*

Můj pocit z toho je smíšenej. Zdá se mi z toho že se jí nelíbí že jsem jiný (tím myslí že teď se snažím, často jí něčím překvapím a vymýšlím věci abysme se nenudili). Nevim proč to bere jako chybu.
Naopak že vztah nabývá pevným, tak to je zase dobrý, ale nevim, vyznívá mi to tak zvláštně s tím přechozím...

Co přesně je ten holomráz? Že nechám aktivitu na ni, nebudu ji psát jako první a nebudu vůbe vyjadřovat nějaké city atd?

Jinak ještě jsem si začal psát s jednou kámoškou, půjdem na squash a tak. Řekl bych že o mě i trochu stojí. Seznámili jsme se před pár dny na kalbě a máme hodně podobné zájmy. Jde toho nějak využít, k tomu abych zachránil tenhle vztah? Na tomhle mi záleží především.

tak teď potřebuju nějakou dobrou radu, prosím

7 ja, Dnes
< 22:29:13: proc mam z tebe posledni dobou takovy divny pocit ze se neco deje...
­
8 ona, Dnes
>> 22:37:26: no nebudu dělat že o ničem nevím... taky mám takový pocit... připadá mi že uvnitř mě žijí dva odlišní lidé... já nevím co se děje, kdybych to věděla tak něco dělám...ale já se nechovám ani tak ani tak já vím... promin mi to, ty se ted tak snažíš já to vidím... a děkuju ti za to
­
7 ja, Dnes
<< 22:38:42: co se stalo?
­
8 ona, Dnes
>> 22:39:37: právě že vůbec nic
>> 22:46:51: je mi z toho na nic
­
7 ja, Dnes
<< 22:51:02: priznam se ze me se stalo neco podobnyho, po letnich prazdninach, jak jsme kazdy byli dlouho nekde pryc a uplne jsme si od sebe odvykli. Asi sis toho vsimla.. Pak jsem prijeli domu a tak citil jsem ze to mezi nama bude spatny.., nevedel jsem co delat. Ale ty jsi mi pomohla pochopit, ze Ty jsi to jediny na cem mi v mem zivote opravdu zalezi a to mi moc pomohlo. Od te doby si myslim jsme ten vztah zase vybudovali nekam dal a pro me jsi porad to nejdulezitejsi na svete. A vzdycky budes! Jinak...  vubec nic ti nehodlam vycitat, uplne vim jak se citis a naopak - chci rict ze pokud budes cokoliv potrebovat, sverit se nebo treba jen obejmout, rekni mi. Jsem tu pro tebe.
<< 22:54:12: vzdycky kdyz mam nejakou spatnou naladu, tak udelam to, ze si prectu dopis, ktery od tebe mam k nasemu 1. vyroci a najednou mam takovej krasnej pocit, jako kdyz vis, ze mas nekoho na koho se muzes spolehnout
­
8 ona, Dnes
>> 23:02:06: nečekala jsem že na to budeš reagovat takhle... Vážně děkuju, vážím si tě... Moje osoba je prostě zmatená. Jsem zmatená z toho co najednou cítím... protože tomu vůbec nerozumím
>> 23:02:16: cítím se vážně špatně
>> 23:02:39: aj kvůli tobě
­
7 ja, Dnes
<< 23:04:09: chtel bych ti pomoct
­
8 ona, Dnes
>> 23:05:18: já... nevím myslím že si musím pomoct sama
>> 23:06:24: jsi hodnej
­
7 ja, Dnes
<< 23:07:49: muzeme si o tom promluvit v tu stredu
<< 23:10:19: jsem z toho smutnej a musim ti nejak pomoct, nechci aby sis tim prochazela jen ty sama.
­
8 ona, Dnes
>> 23:12:17: já taky, ale nechci to na tebe přenášet přeci...
­
7 ja, Dnes
<< 23:15:55: pride mi ze je to trochu i moji "zasluhou",... nebo chces snad abych rek "ok, tak si to nejak vyres"..?
­
8 ona, Dnes
>> 23:21:27: máš pravdu...
­
7 ja, Dnes
<< 23:24:02: tak zajdem ve stredu na kafe a poresime to ju?
­
8 ona, Dnes
>> 23:24:52: jj to bude nejlepší

Ahoj,

potřebuju se trošku vyzpovídat

Jsem přes rok s přítelkyní. Bylo to super, ale poslední dobou se mi zdá, že to je nějaké horší.
Minulý rok o prázdninách jsme měli jednu takovou krizi, kdy jsem myslel že se s ní asi rozejdu - moc jsme se nevídali a neměli na sebe čas, ona mi to dávala docela sežrat a to mě nebavilo.
Pak se to najednou zase změnilo a všechno bylo ještě lepší než před tou krizí. Strávili jsme spolu nějaký čas a hodně si to užili.
Teď do Vánoc to bylo tak v pohodě (akorát jsme se asi 14 dní neviděli, protože jsem měl příšerný práce do školy). V lednu jsme jeli na hory (zvlášť), napřed ona, pak já, tak jsme se zase chvíli neviděli. Začalo to být divný. Občas když mi píše sms tak se mi zdá že je trochu naštvaná, začali jsme se nudit když jsme chodili, ven, stal se z toho docela hnusnej stereotyp na pár týdnů - opět asi kvůli mě, protože jsem měl zrovna zkouškový a v hlavně školu, tak jsem nějak neměl čas cokoliv organizovat. Trošku jsem se zlobil že ona to nezorganizuje skoro nikdy. 
V té chvíli jsem si uvědomil, že ji vlastně miluju a nevim co blbnu, že dávám přednost něčemu jinýmu (získal jsem totiž takovou tu jistotu vztahu a už jsem nebyl takovej příkladnej přítel, jako když člověk je s někým první týden...). Hned jsem jí napsal sms že mě mrzí co se děje, že to bude asi pravděpodobně moje chyba, vysvetlil jsem proč a napsal jsem že ji miluju, což je pravda. Odepsala že tu krizi taky cítí, ale myslela že to je spíš kvůli ní, ale že nechce aby tu byla a že ji musíme zničit, že mě taky miluje.
Pozval jsem ji na víkend k nám (to jsem ještě neudělal), a bylo to v pohodě. Koukali jsme na fotky, smáli se, procházeli se, měli sex. Akorát mě docela vadilo že ji pořád někdo prozváněl, co já vím, kdo to je, ale dřív to nebylo a neřekla mi kdo to je - moc jsem ji k tomu nenutil. Nevím co se děje, jsem z toho zmatenej... popravdě nebýt toho prozvánění, tak to beru docela v klidu, řekl bych si jen krize - mojí chybou, a to teď změním.
Jinak sex míváme a řek bych že tam se krize ani nějak neprojevuje, docela se na to těšíme oba, se mi zdá.
Na valentýna jsem ji pozval na bowling a pak jsme šli do čajovny, bylo to super, ale prostě tam pořád cítím nějakou nejistotu.

Máte nápady co s tím? Třeba potřebuju jen říct něco ve stylu "moc to řešíš chlape", ale chci znát vaše zkušenosti.
Můj otevřený názor je že se jí někdo snaží sbalit, a že mu asi nakopu prdel Ne, ale vážně. Pokud se snaží, co bych měl dělat? Zatím se snažím být aktivní a ukázat jí že se se mnou nudit nebude, zkoušíme různé nové akce a sporty, prostě chci aby se do mě zase naplno zamilovala.. Blbý je že se vídáme nanejvýš 2x týdně.
Nevím zda se mám snažit ji třeba psát "chci tě teď moc políbit", jestli to nebude působit blbě, jako že najednou chci a předtím jsem to psal zřídkakdy..?

Budu vděčný i za názory z ženské strany

Díkes

hodim je na icq do skupiny kterou mam stále zavřenou a mam tam lidi s kterejma si nechci povídat, nemam je rád nebo jde o nějakou práci Je to strašný mít ten kontakt pořád na očích

jo bude zaneprázdněná a pak budeš naštvanej že neni schopná si na tebe udělat čas, to znám.... je to divný.. ja toho mam taky hodně, ale když jde o to sejít se s holkou tak se snažim si to přizpůsobit aby to vyšlo.. a ne že to odbydu sms nezlob se já nemam další 3 tejdny čas

hoď na ní bobek,.. takhle tě to bude víc trápit a nic z toho nebude.. ty holky sou vobčas tak divný
Nebo si najdi někoho jinýho a třeba pak začne bejt žárlivá.. to je ale už zase jiná situace a asi je to zbytečný

Ani s nejlepším kámošem bych se o ženu nedělil..

tak nějak.. jako i by mi to bylo trapný kdyby holky co chce nejlepší kámoš letěli na mě.

ona stejně asi není úplně můj typ, takže to bráchovi i přeju, jen mě to zajímalo. A co je nejlepší na tohle, co mu napsala zareagovat? Když vezmem v úvahu, že má kluka?
Ale na druhou stranu je to rána pro moje ego, a už mi to docela začíná štvát, protože kdykoli se seznámím s nějakou holkou, tak nakonec z toho vyplyne že se jí líbí brácha. Přitom on se nechová nějak jinak než já a je úplně vidět jak ho holky balí. Fakt už nevím co mám dělat, docela tím trpí moje sebevědomí a začínám mít z toho docela mindrák

nech bráchu doma ne?

Vypadání kolem 100 vlasů denně je prej ještě normální. Jde o přirozenou obnovu porostu
Plešatění poznáš spíš tak, že ti hranice porostu "ubíhá dozadu".
Ale taky musím přiznat, že oplešatění je jedna z mých nočních můr, protože vlasy jsou jeden z mála mých vzhledových rysů, co vypadá jakž takž k světu.

no jestli si ten na obrázku tak asi jo no
mi taky celkem padaj.. a též je to moje noční můra, hodně lidí mi vlasy ty vlasy chválí ale já to vidim nějak skepticky závidim těm ženskejm že ať ty vlasy trápěj sebevíc nedělá se jim nějaká pleš nebo trošku kouty-jako už to začíná mě... mam kámošku co uplně hrozně vyčesává vlasy, a hrozně je napíná, dává do utaženejch culíků, je vidět že trpěj.. si jich vůbec neváží..

Znám málo kluků, kteří si pilují nehty (nikoho ), takže ty musíš být jedině jedinečnej prostě se to nesnaž pochopit, jen to přijmi

když se mi nepovede sestřihnutí tak je taky piluju 

Je psychologicky dokázaný fakt , že se člověk bez bot jen tak v ponožkách s relativně cizími lidmi cítí jako debil .

LOL to slyšim prvně  no to teda musí dotyčnej člověk dostat na návštěvě pantofle aby se tak necejtil

FAGRM Jen nemam klíč :'(

já taky ne, mi ho vzali rodiče:D
hele a to musí bejt tý holce divný když tam zamkneš ne?

A nebo to dělá naprosto náhodně, protože je zvyklá si s nima hrát při konverzaci. Teď mě napadá taková básnička - mam takovou fakt poetickou náladu

Zapomeňme na řeč těla,
víme prd, co by teď chtěla.
Víc než zdání kusá,
zmůže jedna pusa

dobrá no řek bych že v literatuře bereme větší braky