Holky a alkohol - tohleto spojení je pro mě černou můrou, teda hlavně v tom případě, kdy už je ho trošku nad míru...Sám se bez alkoholu celkem dobře obejdu a moje první přítelkyně mívala ve zvyku trávit páteční noci v baru, nechávala se pozvat na panáky a pak se divila, že po ní místní ožralové jeli...Několikrát mi volala nalitá v noci, viděl jsem i její vykalenost a potácivost osobně a prostě tohle už nikdy víc  Bohužel od té doby, kdykoliv mám přítelkyni a ta někam vyrazí s kámoškama, tak se docela bojím, aby se to neopakovalo...Moje současná slečna je úžasná, nicméně kámošky jsou taky trochu takové rozjetější, tak doufám, že se to kvůli takovéhle ptákovině nepokazí. Zkrátka nesnáším pohled na ožralou holku, čím víc, tím hůř...Jak jste na tom vy ostatní, tolerujete to nebo chodíte pít s nima?

bohužel, tu teorii o "okamžitém odmilování se" mám potvrzenou i od pár holek...že prý prostě jeden den jsou zamilované jak blázen a druhý den vymyslí něco, proč to vlastně nestojí za to a jsou ze vztahu venku  tohle upřímně asi nikdy nepochopím, ale děje se to hodně často...kluk je pak měsíc v háji, zatímco slečně stačí pár řečiček (nejsem na to připravená, jsi super, ale..., musím si něco urovnat) a je posekáno, za chvilku je v pohodě jako by se nechumelilo 

ještě dodatek - měli jste tu pravdu, že to byly z její strany kecy...slečna byla hnedka nějak brzo úplně v pohodě, na profilu si hodila zpátky že hledá vážný vztah a mě ze dne na den kompletně vymázla ze svého žvota  už jsem se s tím nějak smířil, myslím na ní furt, ale už jsem se tak nějak vrátil do toho starého života bez slečny...nový vztah bych zatím ještě začít nedokázal, resp. bylo by to nefér vůči případné nápadnici (jakože široko daleko není žádná  ), ale stačí jít mezi lidi, pařit na tranceparty, kde je spooustu slečen a je pohoda 

Tak jsem si také početl a přidávám se k ostatním, od téhle holky dej ruce pryč, je to na nic...Přijde mi podle toho popisu jako dost panovačná a ve vztahu by muselo být všechno podle ní, jinak by dělala problémy, taková za trápení nestojí...Navíc nemá zájem a ještě kouří jak komín, což by vadilo hodně i mně, takže se najdou spoooousty lepších, u kterých bude mít snažení větší smysl  Tu smsku jsi napsal skvěle a odpověď byla očekáváná, jak už tady psal Stranger - většinou se taková holka naštve a vmete ti nazpátek co všechno ona musí udělat, díky čemuž údajně nemá čas se s tebou bavit...Sama se podle mě jen tak neozve, což bude lepší, rychleji zapomeneš a najdeš jinde tu správnou, co zájem mít bude 

U kámošek to je teda aspoň z mých zkušeností jinačí, vždycky se mi snažily pomoct najít chyby a třeba mi i přímo říct, co dělám blbě...Kdežto od holek, o které jsem se ucházel a posléze mě poslaly do háje, jsem se nedozvěděl vůbec nic 

Asi je to fakt dost individuální,v mém případě vím většinou hned po první schůzce, jestli ANO - do téhle jsem schopný se zamilovat a i z její strany byla jiskra, nebo NE - tu bych bral jenom jako kámošku, resp. ona moc nejeví zájem...Možná je to chyba, ale automaticky si hned řadím holky do kategorií potencionální přítelkyně, kámoška, nebo vůbec nic To nucení se do zamilovanosti mi přijde zbytečné, jakože - není to ono, ale počkáme, co kdyby...I když někdy se to nevím jak zlomit třeba může, že jo

A hlavně jsou takové ty kecy obecné a teoreticky menší zlo...Většina holek si asi řekne, že nechce dotyčnému ublížit, a tak řeknou "nehodíme se k sobě" nebo podobně, než aby řekly "jsi mi protivnej, moc se snažíš, prskáš, nelíbíš se mi" nebo cokoliv takového konkrétního...

yeger: jojo díky, nápodobně a do Novýho roku konečně nějakou tu rozumnou holku na fajn vztah, kterej se hned neoodělá 

yeger: Tak přeju co nejrychlejší úplné "uzdravení", jsem na tom zrovna podobně, ale chvíli to ještě potrvá...Skoro začínám mít podezření, že se tady před Vánocema snad všechny holky spikly či co, protože jednomu kámošovi dala včera slečna taktéž pápá a druhý už s tím pomalu počítá 

Asi máte pravdu kluci, pro mě jakožto zamilovaného je to samozřejmě menší zlo, když si přečtu, jak mě stále miluje atd....jenže je mi zároveň jasné, že je někde chyba, protože kdyby byla zamilovaná stejně jako já a cítila, že to bude to pravé, nedělala by žádné záseky a nechala by to plynout...Nejspíš je to pro ní nejjednodušší únik, než aby napsala, že jí v tom vztahu něco chybí...To je ale ve výsledku pěkně k prdu, protože pak stále nevím, jestli jsem v něčem neudělal chybu sám nebo tak, s tím pronásledováním bych se nebál, zkusil jsem se jí během vztahu třeba neozvat až do večera a pak mě na ICQ hnedka napůl vážně sprdla, že čeká celou dobu, až se ozvu...Určitě jsem nebyl za stíhačku, jediné co mě napadá je, že na mě možná bylo až moc vidět, jak jsem do ní zabouchlý, jednou mi řekla, že to vypadá, jak kdybych jí očima chtěl pořád něco říkat (a to se trefila), jenže to já nějak moc ovládat neumím, aspoň ne v tom počátečním boomu zamilovanosti...Jestli se to podělalo tímhle nebo jí hlodá v hlavě něco jiného, to už se asi těžko dozvím  Ale tak zase si říkám, že aby holka byla tou "pravou", musim být i já ten "pravý" pro ní, musí to jít oboustranně a když to nejde, tak to snad vyjde jindy 

Tak jsem se dozvěděl toto - nechce se svazovat a skákat do vztahu, prý v tom není nikdo jiný a ani mnou to není, protože je jí se mnou údajně nádherně a klidně by se scházela dál, ale ne tak navážno...že prý kdybych jí dal pusu, hned by jí opětovala, ale to se mi vůbec nelíbí...kamarádi, co se sem tam políbí a jinak spolu nejsme? ne děkuju, mě by to asi ničilo...Já jsem do ní jednoduše zamilovaný a takové přetvářky jsou asi zbytečné, i když podle jejích slov by klidně ještě v budoucnu mohl vztah pokračovat tak krásně, jak začal, akorát teď prý nerozumí sama sobě a potřebuje být sama...Kdo ví, jak dlouho bych asi čekal a dělal si naděje, budu v tomhle trochu sobec a raději se postupně odmiluju, i když jí ztrácím hrozně moc nerad  Napsal jsem jí, ať se klidně ozve, když bude chtít, ale že na ní nebudu čekat a čím dýl nenapíše, tím víc se budu smiřovat se ztrátou...Vím, že to bylo asi zbytečné psát, ale měl jsem to na srdci a potřeboval jsem jí to sdělit, protože je mi jasné, že je momentálně fakt konec...  Nicméně tu "logiku", že mě holka opravdu miluje a je jí se mnou dobře, přesto nechce vztah, asi nikdy nepochopím, i když se mi to nestalo poprvé...Ze svého hlediska - pokud miluju, tak s tou danou osobou samozřejmě chci být a vyřešit všechny překážky, ale holky myslí v tomhle asi dost jinak 

Jojo, ta nerozhodnost je příšerná...někde vadit nemusí, ale ohledně vztahů je to zlo - buď ano nebo ne, tak to vidím já...Tohleto rozmýšlení, braní si času a podobně by se mělo snad zakázat  No jsem zvědav ještě jestli se ozve dneska večer, chtěl bych to fakt co nejdřív už brát jako rozchod, pokud to teda bude nevyhnutelné a nebude to mít šanci na pokračování, protože v dělání si planých nadějí jsem eso 

a vida, spoluobčan z našeho severního města  tak jsem docela rád, že nejsem jediný, kdo tu korzuje napříč celým městem, bohužel končíme ve výsledku asi stejně...btw. už tu mám v okolí centra snad každé místo spojené s nějakou slečnou a docela mě to štve 

někde jsem tu našel Avarangerův příspěvek, kterej je naprosto výbornej a možná i dost dobře pasuje na tenhle můj případ:

Spokojená ženská je horší než bin-Ladin Protože jí to v tý krásný hlavičce začne šrotovat, jakto že to tak hezky funguje, a šrotuje to tam tak dlouho, až se něco po*ere

bohužel, pod to bych se několikrát podepsal, hrozná (ne)logika ale

taky už si to uvědomuju, že jsem to neměl psát, že jsem tu samozřejmě pro ní a podobné kydy...sice to tak kvůli mojí zamilovanosti je a určitá citová závislost existuje (ještě se mi snad nestalo, že bych šel po městě jako dneska a kousal jsem se do jazyka, abych neměl vlhko v očích, i když jsem se snažil zabavit a myslet na jiné věci), ale něco takového jí dál psát, to bych si asi podřezal větev, jak tu píšete...takže i když mi přetvářka nejde, pokusím se nahodit ten postoj, že radši budu sám, než v nejistotě...poslušně čekat bůhvíjak dlouho se mi pochopitelně nechce, radši bych se z rozchodu oklepal co nejdřív než abych si dál dělal naděje (zatím jsem tak nějak ropůlený na 50% naivní části, která doufá v pokračování, a na 50% realistické části, která se začíná smiřovat se ztrátou)...

Nejspíš se někde v hloubi duše zamyslela nad tím , že je teprve měsíc po rozchodu a už se vrhá do nějakého dalšího vztahu a jestli to není příliš brzo

ano, tak nějak jsem to taky pochopil, psala, že se to seběhlo tak rychle, že nikoho nehledala a najednou jsem se objevil já, je jí se mnou nádherně, udělal jsem jí šťastnou, ale musí si to ještě nějak přebrat...takže někde je holt chyba

Avaranger: To je nás asi dost s tím začátkem, kdy neumíme odmítat a komplikovat, přesně i můj případ no...A i přestože já bych si samozřejmě hrozně přál, aby to pokračovalo a byl bych štěstím bez sebe, kdyby slečna se zásekem skončila, tak ale chápu, že to skutečně nebude moc dobré, aby si tím byla jistá...Jen je pro mě docela zlá ta nejistota, jak jsme na tom - byla by chyba se jí přímo zeptat, upřímně co ke mně cítí a jestli se teda se mnou rozchází nebo ne?

No není to vůbec lehké, za "střízliva" bych to asi taky viděl jinak a s nadhledem, ale teď jsem v tom zas až po uši, našel jsem něco úžasného a najednou to není...Jsem si poměrně jistý i její zamilovaností, doteď nebyl jediný problém a ze dne na den se to takhle zkazilo, moc to nechápu - city se přece nevytratí jen tak, aspoň u mě ne, hrabu se z toho vždycky docela dlouho...

Zdárek, jsem tu zase s novým lovestory  Předem sorry za poměrně častá témata o problémech a rozchodech, ale pomáhá mi se vypsat a kde jinde než tady mezi "amatérskými profíky" na vztahy, všech názorů a příspěvků si vážím  Ve stručnosti - po dlouhých 7 měsících jsem si našel slečnu, u které jsem tak nějak našel všechno, co jsem u minulých postrádal - je romantická, něžná, má smysl pro humor, nekuřačka a hodně pěkná...No prostě hodně rychle jsem do toho spadnul a zamiloval se, ona taky a vesele jsme vrkali...Jenže ne zrovna dlouho - dva týdny a už je problém  Dnes jsem z ní dostal, že je psychicky na dně, má mě sice hrozně ráda a jsem prý to nejlepší, co jí mohlo potkat, ale nemá v hlavě dořešený minulý vztah (před měsícem se rozešla) a vůbec neví, co dělat, že mě nechce ztratit, ale.....No já samozřejmě jenom kamarád být neumím, to jsem jí napsal, tak prý bude asi lepší, když se nějakou dobu neuvidíme...Ze zkušenosti ale vím, že většinou pauza je víceméně to samé jako rozchod, prostě už to většinou pak nejde dál...Nebo má někdo jiné zkušenosti? Trochu by mi to zvedlo náladu, ale zase asi nemůžem mít na nose růžové brýle, že jo...Dost mě to sundalo, napsal jsem jí, až se bude chtít ozvat, že moc dobře ví, že jsem tu a co cítím, víc už asi nemá cenu psát, že?

je to zase individuální no, každá je jiná...ale v 16 jsou ještě často dost plaché, o 2-3 roky pozdějš většinou nemají problém se o sexu bavit...mám zkušenost se 17letou, která o tom kecala skoro až moc, ale zase mě do toho kompletně zasvětila, ač jsem byl starší o 3 roky  a pak s 21letou, která byla spíš stydlivka, ale ve vhodnou chvíli jsem zabrousil do těhle intimních vod a co jsem chtěl vědět, mi řekla 

no jestli k sobě máte blízko a velkou důvěru, tak by to neměl být problém jí přesvědčit, že se před tebou nemusí stydět o tom mluvit 

tak je jí 16, netlačil bych skutečně moc na pilu...a rozhodně se nebát o sexu s ní otevřeně mluvit, mně to přineslo vždy jen pozitiva  však je to dneska už normální téma a v důvěrném partnerském vztahu není potřeba se nijak stydět, pěkně se v klidu zeptat na cokoliv a dát jí tu samou možnost, ať se ptá, že rád odpovíš 

tak stala se zajímavá věc, hned předevčírem prý toho svého bývalého konečně poslala do háje...to jsem si sice přál, ale ona z toho je teď hodně špatná, protože cítí vinu za to, že mu hrozně ublížila...psala mi, že ho má sice ráda, ale nedokáže si s ním představit budoucnost, že chce někoho, kdo by jí byl oporou a kdo by jí byl schopný nějak v budoucnu zajistit...jenže prý si myslí, že bych se do ní mohl taky brzo zamilovat (což nevylučuju) a mohla by jednou ublížit i mně, což by prý nesla ještě hůř, tak se jí zdá lepší, když už se neuvidíme  nijak jsem to nedramatizoval, snažil jsem se s ní v pohodě psát, trochu jí utěšit, ale je to asi blbé no, záleží to teď jen a jen na ní, jestli se té depky zbaví a získá nějakou tu novou energii pro další vztah  nebudu na ní nijak tlačit ani se vnucovat, ví, kde mě připadně najde a že mám zájem, ale zbytek si asi musí srovnat a vyřešit sama 

tak nevím, to kouření možná nakonec ani nebudu muset řešit, dnešní schůzka se slečnou byla taková zvláštní...sice pohoda, srandičky, pošťuchování, ale uvědomil jsem si, že zatímco přes smsky nebo ICQ se často bavíme o vážnějších věcech, píšeme si hrozně milé věci, že to kolikrát oba lehce dojme, tak naživo se tohle nikdy nestalo...zkoušel jsem takovou intimnější atmosféru trošku navodit, že bych jí konečně i políbil, ale nešlo to, jako by se tomu trochu vyhýbala  ale pokud nemá v hlavě úplně jasno s ohledem na toho bývalého, který jí ještě trochu mate hlavu a nechce ho zranit odpálkováním, tak by to mohl být právě tenhle důvod, proč mi nedovolí nic víc než takové to kočkování...ale jak dlouho čekat, jestli se to nějak prolomí?  nechci na ní nějak tlačit, ale pokud si to neujasní, je zbytečná snaha asi...

Augi: tak to nezbývá než pogratulovat  dotáhněte to co nejdál, snad to vyjde!

přesně tak, tahle kombinace je obrovská vzácnost...nekuřačka+nealkoholička+sympaťanda+hledající hodného chlapa - to je skoro sci-fi bohužel...a když už, tak jsou to fakt často ty domácí knižní typy, jak psal kvarkopako