[Přesně jak píše Aleš, reagujete na začátek tohoto příběhu]

Přesně jak píše Aleš, reagujete na začátek tohoto příběhu 

Od té doby proběhlo už celkem dost schůzek, jsou to už dá se říct 2 měsíce od prvního rande. A právě proto to tak řeším, že ani po takové době se jaksi nic neděje, ikdyž se jakž takž snažím. A proto to teď nechám na ní, buď něco podnikne sama, nebo to nechám být. Já za ní prostě už bojovat nebudu, to radši budu hledat jinde 

Nespali a podle toho jak se to vyvíjí, tak bysme spolu spali tak odhadem nejdřív za 12 let  Já totiž nemůžu nijak zjistit, jaký měla vztahy, popř. jestli už vůbec s někým spala (i to je možnej důvod její menší aktivity, kdy si ode mě nechá jakž takž dost líbit, ale sama má asi strach něco podniknout). Asi se očkem poohlídnu jinde a když bude chtít vysvětlení, tak jí prostě narovinu řeknu, že mně přijde děsně neakční a že se pořád nic neděje a mě už to unavuje. A buď ať se zkusí změnit, nebo zdarec. No uvidíme, zase napíšu

Tak aktualizace situace. Šel jsem do toho, nějak se ten celkovej pocit z toho zlepšil, ale teď mam chuť to poslat k šípku. Ona se absolutně k ničemu nemá. Ještě ani jednou nenavrhla sama od sebe schůzku, sama od sebe mi napsala tak max. třikrát. Já se jí snažím všemožně dotýkat, skoro furt, a když jí napíšu večer, že se mi to líbilo, tak odepíše že se jí to taky moc líbilo, ale ona mně tak max párkrát přejede rukou po ruce, nebo když se teda asi nějak překoná, tak třeba po zádech. Ale to je od ní tak všechno. Kousačky minimálně a krátký. Já už na to fakt nemam. Po dnešku ode mě sms ani nic jinýho nedostane. Buď napíše ona, nebo nenapíše nikdo. Prostě to posílám k vodě a je pouze na ní, jestli to zachrání nebo akceptuje. Pro mě je to prostě ztráta času.

No takže doposud proběhly 3 schůzky, na poslední taková kratší kousačka. A je teda pravda, že už tak nějak začínám něco pociťovat. Respektive když jsem s ní, tak je to super, doteky mají strašnou moc  ale hned druhej den su schopnej o tom zase přemýšlet, jestli to má smysl. Každopádně k šípku to nepošlu, teď už ne. Můj problém totiž je v tom, že často řeším věci, který třeba ještě ani nenastaly a taky vždycky o každé uvažuju jako o té do konce života. Ale to je totální blbost, tohle se bez zkoušky zjistit nedá, maximálně jenom zhruba polemizovat. Naopak se to musí zkusit a teprve potom nějak uvažovat, ne naopak. A když to prostě nebude ono, tak se rozejdem. Určitě to není příjemná záležitost, ale je to úplně normální. Jinak to ani v životě nejde. Nehledě na to, že jakákoliv zkušenost se počítá. Takže tak, kdyžtak budu pokračovat v infu, jak se to vyvíjí

Vzhled... to je neco, co resim hodne minimalne.
Nechci zaujmout vzhledem, ale mnou.

Pokud by tohle psal kluk, tak ještě dejme tomu, ikdyž... Ale jako holka se v dnešní době s takovým přístupem opravdu daleko nedostaneš. Vzhled je řekl bych ve většině případů ten prvotní impuls vůbec k vybuzení zájmu. Může to znít povrchně, ale tak to prostě je. I u těch kluků, který bys chtěla, a který se jakoby zajímají o to, co je v tobě. Protože každej taky rád slyší pochvalu od ostatních, takže pokud někdo tvému klukovi narovinu a poprávu řekne, že seš prostě strašně príma a super, ale mohla bys působit trošku více reprezentativněji, asi moc nadšenej nebude. Všechno má prostě svoje meze. Nikdo nechce, abys působila jako miss world, ale zase razit heslo, že žena v žádném případě neslouží jako ozdoba a že jde především o to, co je v člověku, taky není to pravé ořechové. Ve všem musí být určitá vyváženost. Toť můj názor

to GR77A: stěžuješ si hezky, ale na sargi jsem tě ještě nepotkal..

Ano, uznávám, že pro změnu tohoto stavu rozhodně nedělám všechno. Jednu holčinu teď řeším, a pokud to nedopadne, rozhodně už budu o sargi uvažovat vážněji.

Pod tohle bych se mohl dost často podepsat. Sám nevím čím to je a bohužel zatím ani nevím, jak se toho zbavit. Dřív mně stačilo jet se třeba projet na mašině, jenže postupem času jsem zjistil, že je to sice super, ale to kouzlo uvadá a už to není tak jako dřív. Takřka všechno, co dřív bylo upe super, už nepřináší takovou vášeň. Mám takovej názor, že jak člověk stárne, tak citově chladne a už bere všechno jakoby s chladnější hlavou (v tomto případě bohužel). Já ty chvíle vždycky nějak přetrpím a zase je to na chvílu dobrý. Nic víc asi udělat nejde, protože v těchto stavech nepomůžou ani koníčky, prostě nic. To by člověk musel kompletně vypnout mozek, aby na to neměl jak myslet.

Situace se má tak - byl jsem teď dvakrát na rande s jednou holčinou. Dalo by se říct, že je všechno v pohodě, máme spoustu společných věcí a zájmů, je vidět její zájem. Ale problém je ve mně. Připadne mně, jakoby mi to bylo prostě jedno. I kdyby se už neozvala, asi by mi to skoro nevadilo. Jako bych v sobě nedokázal probudit žádnej cit. Jenže na druhou stranu ji zase jenom tak nechat nechci, přece jenom toho máme hodně společnýho. Co si o tom myslíte vy? Čekám na pocit, kterej vlastně ani neexistuje? Nebo se k ní teprve časem probudí? Dost často si připadam totálně ztracenej, sám v sobě 

A uvědomuješ si, jak asi vypadá ted?

No jednu fotku jsem našel - drsný no. Ale o to přece nejde. Jenom bych nikdy nevěřil tomu, že budu ujíždět na někom, kdo takhle vypadal před cca 45 lety. Většinou je to na lidech poznat, že žili v dřívějších dobách, ale tuhle bych bral hned i v dnešní době tak jak vypadala v těch šedesátých letech. Nejsu divnej né? 

Pro mě je jeden z největších sexsymbolů světa herečka Olga Schoberová. I přesto, že jsou ty fotky kolem roku 1964, tak z ní prostě nemůžu spát  Prostě nemám co dodat...

Mám naprosto stejnou zkušenost, většinou bez odpovědi nebo max dvě tři odpovědi a ticho po pěšině. Vytáhnout hned ven je úplně unreal, podle mě přes seznamky cesta nevede. Leda až nám bude nějakých 50 let, kde už se nebude tak hrát na vzhled, ale na to, že vůbec někdo napíše 

S tímhle asi zde zkušení souhlasit nebudou, ale prostě podle mě se dají ovlivnit pouze některé věci, jako komunikativnost, celkové působení, zkušenosti... ale stejně to ještě neznamená, že tím dosáhnu vysněného cíle. Určitě mu budu blíž, ale někdy si myslím, že by pomohla pouze smlouva s ďáblem podepsaná krví 
Pokud cítíš, že už se s klukama umíš bavit úplně v pohodě, tak to spíš moc neřeš a spíš tomu dej volnej průběh. Vysílej signály a buď v pohodě. Na druhou stranu si zase nemyslím, že to že seš aktivní, je nějaká chyba. Někdo ten první krok udělat musí a nevidím nic špatného na tom, když to bude holka. Nechat si takhle ujít příležitost prožít s někým pár krásných chvil by byla určitě škoda. Spíš si nevytvářej žádný pravidlo, že např. teď tomu necháš zásadně volnej průběh, nebo se budeš pořád snažit. Nech to na okolnostech. Pokud budeš cítit, že by to mělo smysl sama něco zkusit, tak to prostě zkus. Pokud si nebudeš jistá, jestli by to stálo za snahu, nech to být. Asi nějak tak to vidím já.
Tomu pocitu samoty naprosto rozumím, bohužel.

A nemyslels spíš model 638?  Jinak to na obrázku je spíš nějaká domácí předělávka, popř. studie, ale rozhodně ne originál kalif. Ten měl ještě litinový válce, obyč. výfuky atd... V dnešní době se za něho platíjou ne zrovna malý částky, dokonce je problém ho i vůbec sehnat. Taky bych ho bral 

Škoda, ze začátku jsem myslel že to bude dobrý, koukám že jsem se zmýlil.

Tohle ještě zažiješ nespočetněkrát. Někdy se prostě opravdu nedá vysvětlit žádnym logickym algoritmem, jak se dokážou baby chovat. Někdy zažiješ klidně dvě rande přesně podle představ a najednou ze dne na den holka otočí a de to do kytek... 

Tady s tou už neztrácej čas, nepiš jí a nech to být. Kdyby chtěla, dá vědět sama, což je samozřejmě tady unreal 

Comanch: Klasika řadovej čtyřválec, koní to má jenom 108, což už mají v dnešní době i šestistovky. Každopádně byly vždycky gsx-erka na konci 80 a počátkem 90 let nejlepší mašiny a ukazovaly ostatním továrnám na okruhu jenom záda. Do dnešních Banditů se pořád montuje motor právě z těchto gsx-erek, samozřejmě s pár inovacema. Spotřeba se dá držet klidně na 5,5 litru, ale to musíš byt krajinkář    Při střelbě v točkách se spotřeba trošku zvedá, ale i tak si myslím že nad 9 se jenom tak nedostaneš.

Takovej trošku veterán, ale koníků je tam pořád dost 



BTW, jak vkládáte ty obrázky přímo sem do fóra?

Tak na to Semilasso se hlásím 

Já teď musím čtvrtek a pátek jet do Prostějova a budu se vracet pozdě, asi i začátek příštího týdne, takže mně to bohužel nevyjde.

Já bych se příště rád přidal, ale zítra nemůžu. Každopádně nikdy pořádně nevím kdy skončím v práci, takže bych potvrzoval účast až v ten den. A nejdřív bych stejně mohl až tak 16:30. Ale ikdybych přišel později, tak bych vás nějak našel, to bysme se ještě domluvili  Stejně bych se zatím chtěl jenom podívat jak na to 

diky kluci  za prispevky ...chcete vedet jak to dopadlo nenasel jsem ji tam 

Nenašel jsi ji na její vlastní narozeninové oslavě? Hodně zvláštní...    Třeba ti zapomněla říct, že to přesouvá jinde 

díky za radu nicméně problém je vyřešen ... napsala sama

Důkaz, že ne vždycky platí nějaký určitý pravidla - což je jedině dobře 

Holka ti sama napíše fakt v mizivym procentu případů. Pokud něco chceš, tak pro to musíš něco udělat, což znamená napsat jí. Needy bys spíš byl, pokud bys jí vypisoval furt.

z jej povedat "ja ta milujem som do teba uplne zblazneny prosim zostanes so mnou navzdy som do teba uplne zamilovany"

Můžeš ju zkusit uMosbyovat    ale v tomto případě bych se bál že to dopadne přesně naopak a už se jí nezbavíš dosmrti 
Spíš bych jí řekl že to prostě nemá význam co dělá, že to prostě musí pochopit, ale prostě nemáš zájem.

Jít na bar a poprosit o papír a tužku. Tak pro příště A jestli se ozve, tak to sem napiš, zajímá mě to.

To mě v tu chvíli nenapadlo, myslel jsem že je to prozvonění jistý a navíc už právě nebyl čas něco goumat, museli jsme na vlak. Jako nepočítám s tím že se ozve, ani to neřeším, každopádně dám vědět, kdyby něco 

Tak jsme byli včerá na disko, no a už když jsme chtěli odcházet tak jsem se tam zakecal s jednou holkou a vyloženě nezájem poznat nebyl. Jenže času bylo málo a když už jsme museli opravdu jít, tak jsem si řekl o číslo, vytáhl telefon a hle – baterka v háju    Tak jsem jí nadiktoval své číslo a řekl ať mě prozvoní, což udělala (viděl jsem to). No a jak myslíte že to dopadlo? Doma samozřejmě žádný zmeškaný číslo  Buď tam byl blbej signál, nebo to spíš nechala moc krátce. Říkal jsem jí že jí napíšu, takže si říkám, že pokud bude mít opravdu zájem, pouvažuje o možnosti že to číslo nemám a sama se ještě připomene. A pokud zájem nemá, tak by mně ani to číslo stejně nepomohlo  Každopádně z toho plyne ponaučení pořád si kontrolovat stav baterky. Tak třeba příště no