Perfektní čtení, díky moc, měl jsem jít spát o půlnoci, páč jdu zítra do práce, ale nemohl jsem se od toho odtrhnout.

Teď se držím druhé šance, kterou jsem dostala a už ji nehodlám pustit a dělat stejné chyby.

Ahoj, četl jsem tvůj příspěvek a tak nějak nerozumím citaci výše. 2 šance, kterou jsi dostala. Znamená to, že jsi něco méně než tvůj partner? Znamená to, že si teď může dovolit více než ty?

Mám zato, že lidi, pokud se k sobě vrací, musí jít do vztahu jakro ROVNOCENÍ patneři, jinak to opravdu nemá cenu.
Pokud budeš a vzhledem k výše uvedenému asi i jseš ve tvém obnoveném vtahu submisivní, není šance na úspěch. Přítel tě znovu opustí, nebo ti bude zahýbat...

Myslím, že takový přístup lidí kteří "dostali druhou šanci" je kámenem úrazu a vede k opětovnému rozchodu. Bohužel, vztah je hra na silnějšího, a takovou musíš zvolit i strategii...

Rozhodně bych se nestavěl do pozice prosícího, to je opravdu průšvih....

Poradím ti   ono je to s úspěšností sice opravdu 50/50.... ale z dlouhodobého hlediska je pro tebe šetrnější varianta NEOZÝVAT SE!!!! Máš teoretickou šanci se z toho dostat dříve, když už to teda neklapne. No a když to klapne, tak to ber jako bonus

Howg...

Nějakej čas to určitě s kámošma řešit budeš, ale ta doba by neměla být moc dlouhá (týden, max 2) Pak totiž kámoše už začneš nudit a brzdit sám sebe v procesu rekonvalescence.

Nemusíš hrát jak si v pohodě a dělat ze sebe reklamu na štěstí, klidně buď smutný, ale chovej se normálně, nikomu se nevyplakávaj na rameni, postěžuj si, rozeber to, ale nepižlej se v tom. Musíš se k tomu postavit jako chlap, nejsi žádnej chudáček, nebo jo? Než dojde k obnově tvého seběvědomí, které je teď dost pošramocené, uplyne nějaký čas, a právě v tvojí moci je ten čas k tomu nutný zkrátit na minimum. A jak? přečti si naše rady výše. Průser je, že musíš začít přemýšlet, že žádná šance na návrat již není, přijmi tuhle bolestivou myšlenku, a máš napůl vyhráno.

Howg...

Hele, moje ex se přestěhovala k mému kámošovi (pronajímal pokoj ve svojem bytě). Ani nevíš jak jsem vyšiloval a trápil se kvůli tomu (co když oni dva, spolu, večer, u televize, u flašky vína) oooo jaký jsem to byl hlupák  Mohl jsem se kdykoliv toho kámoše se kterým jsem se za tu dobu i několikrát potkal, jak se mojí daří (páč s ní od rozchodu nekomunikuju), ale neudělal jsem to, veděl jsem, že mi to nepomůže, vydržel jsem to a teď, teď jsem si na to, že bydlí u něj už zvykl, a že spolu třeba spí??? NO A CO! TOHLE UŽ PŘECE NENÍ MOJE VĚC!!! Pochop, potřebuješ jen čas, na to aby ses dopracoval to takové "apatie" vůči bývalé jakou mám teď já:)  Drž se a bojuj, nepolevuj, nepiš!!! nevolej!!! buď silnej!!! dokázal jsem to já, dokážeš to i ty!

Ano tuhle větu jsme si říkali všichni, ale postupem času ztrácí na významu, a tvoje touha po návratu poněkud zhořkne a začne se vytrácet, teď tomu nevěříš, ale časem to zjistíš....

Psal jsem, že nemáš doufat, takhle jenom přiživuješ tu naději, která tě ničí. Nevím jestli se něco spraví, když do ní bude máti hustit. Na to aby přehodnotila své postoje a názory, aby začala přemýšlet jinak potřebuje člověk několik měsíců (uvádí se min. 6 měs.) chodíš k psychologovi tak se zeptej. Jestli to má mezi váma zase někdy fungovat je NUTNE byt bez sebe delší dobu a ani to není záruka, že to dobře dopadne. Chápej, ona je teďka myšlenkama a pocitama uplně jinde než ty, ty truchlíš a jsi ve sračkách, ale ona si užívá znovunabyté "svobody" a bude si takhle užívat několik měsíců než jí to přestane bavit, než se zastaví, posadí se na prdel a řekne si "a co dál", jen ji nechej, ať se vyblbne, možná, že uvidíš to, čeho sis dříve nevšímal...

To já si taky myslel, ze ji prece nemuze rozhodit to, ze nekde zacne pracovat. Je to pohodova a inteligentni holka, o to vic mi neni jasne, co se v jeji mysli odehravalo. Jestli opravdu nova situace a prostredi dokazi cloveka takhle rozhodit, a donutit ho k takovym "fatalnim" rozhodnutim, neda se nic delat... navic je tady dalsi vyznamny faktor, a to kamaradky...divil by ses co dokaze jeden takhle straveny vecer s kamaradkou...i kdyz si rikas, prece ma svuj rozum, neni to tak...pokud zacala vahat s tim jestli te opoustit nebo ne a vysla si nekam s kamaradkou, ktera nikoho nema, je z toho rozchod jak vysitej...

btw: ten citat, ano pravda 

Ahoj...   

kdyz jsem si procital ten tvuj pribeh, tak me docela zamrazilo. To same, ten samy scena,r potkal i me. Sice ne po 9 letech, ale po 3, coz taky neni malo a neco to znamena.
 
V listopadu nastoupila do prace, teda musela travit 3 mesice v jinem meste kvuli zauceni, takze jsme se vidali jen o vikendech, nebyl jsem z toho nadseny, ale chapal jsem to, cca...po mesici takoveho odlouceni se mnou prestavala chtit spat, byla porad unavena a zacinala byt odtazita...moje nervozita se stupnovala, nevedel jsem se co se deje...cim vice jsem se chtel priblizovat, tim vice se ona oddalovala, z toho plynuly samozrejme jen neshody a hadky, ja vycital ji, ona me, takhle asi dva mesice...

no a nakonec to dopadlo tak, ze kdyz zase prijela v patek domu (2 roky jsme spolu bydleli) tak se posadila na zidli a rekla, " za tyden se stehuju, oba dva se trapime a ja uz to takhle nechci"  Byl to pro me sok, vubec jsem nechapal, zeptal jsem se jestli je to v tom nekdo jiny, rekla, ze ne...(nevim jestli mluvila pravdu) Snazil jsem se ji racionalne vysvetlit at to nedela, ze je to chyba, ale byla pevne presvedcena o tom, ze je to spravne....Z milujiciho devcete se stala flegmaticka, necitliva osoba, ktera ikdyz videla jak moc mi z toho je zle, jen me prehlizela...odstehovala se...nebranil jsem ji v tom....

Taky se za posledni 2 mesice naseho vztahu dala do kupy s nejakou "kamoskou" taky po rozchodu, takze si myslim, ze ji taky pekne naockovala, navic i jeji nejlepsi kamoska se prave rozesla, takze inklinovala k teto socialni skupine hezkych, chytrych, svobodnych devcat, ktere prece maji na vic nez na to co mely do te doby doma  Hrozne moc me zklamala...moc...bolelo to silene, opravdu jsem se hodne trapil ...je mi to lito porad, ale bolest ustoupila... jsem cca 3 mesice po rozchodu, kdyz to srovnam se situaci pred 2 mesici neda se to srovnat.

Od te doby s ni nekomunikuji, zadne telefonaty ani sms, videli jsme se jen jednou asi pred mesicem, potrebovala nejaky dokument, 10 minut jsme si zdvorilostne vykladali o rodinach.. (jak se kdo ma a co dela ) Je to hodne tezke, mel jsem velke nutkani ji zavolat nebo napsat, ale vydrzel jsem to... ted uz tu potrebu nemam....

Pokud mam v necem poradit, zkus se zacit venovat sam sobe, kup si novy hadry, cvic, chod ven, vim, ze to neni ze zacatku jednoduche, ale mej TRPELIVOST!!! Hlavne se ji nedoporosuj, par dni po rozchodu jeste ze sebe muzes delat chvili pitomce, ale nemelo by to trvat dlouho...stahni se...prestan ji jakkoliv kontaktovat, nech ji uplne byt, priprav se na to, ze je to moc tezke, ale je to ta nejlepsi cesta. V dohledné dobe (nekolik nasledujicichh mesicu) ji zpatky urcite nedostanes. Priprav se na pro tebe asi smutne leto, ale neboj, neni to tak horky jak to hned po rozchodu vypada, postupne se uklidnis a zacnes to snaset lepe. Novou zenskou taky nehledej, je to blbost, stejne bys porad myslel na bejvalku a te nove jenom ublizoval, a to prece nechces.

Cekej, bud trpelivy, ona se vratit uz nemusi, takze pocitej s touto variantou, prestan v neco doufat (hezky se to rekne), postav se zase na nohy a jdi dal... bez ni...Mozna ji to za nejaky cas dojde, tohle se stava celkem casto, pak uz bude zalezet opravdu jenom na tobe, ale to uz muzes byt nekde uplne jinde a o navrat uz mozna nebudes stat..

drz se, bud silny a trpelivy...

GIZMO

Ahoj, rozhodne si dokazu predstavit jak se asi citis, taky vim jak moc chces tu holku zpatky. Shodou okolonosti jsem si zazil neco podobneho. Bral jsem to jako stereotyp, delal machyrka jak je mi to jedno, az jednou prisla a rekla konec  No, hodne tezce jsem to zvladal, prakticky se v tom porad koupu, ikdyz je to uz 2 mesice a 1 mesic je odstehovana. Pomaha mi ze si nepiseme ani se nevidame. Taky jsem mockrat premyslel a porad premyslim nad tim, co by bylo kdybychom se k sobe vratili, jenze tady plati pravidlo, ze chtit musi oba dva stejnou mirou. Tzn. ze tvoje holka te musi chtit zpatky stejne jako ty ji a kdyz se zamyslis, myslim ze je tu silny nepomer. Ona te ma tedka na haku, protoze ses oznackoval jako zavisly na vztahu, chapej, tedka ji nepritahujes, jen si jedno velke bremeno, ktereho se ona musi zbavit. Vidi ti v ocich jak moc ji chces zpatky a dokud tohle to v tobe uvidi, tak ji nemas sanci ziskat zpet!!!! Tohle jsou zakonitosti ve vztazich a nikdy to nebude jinak. Radim to vsem a budu to vsem radit i nadale, ukaz (hlavne sam sobe, ze jsi chlap) postav se tomu celem, nefnukej, rekni "dobre, nestojis o me, ale zivot jde dal" dej ji pusu na licko, otoc se a dustojne odkracej. Ja jsem se po rozchodu stnazil asi tyden vsechno jeste zvratit, ale jakmile to holka rekne, ze je konec, uz s ni nepohnes, cim vic budes tlacit tim vic si bude jista ze si ten rochod muze dovolit protoze jedine ty z toho budes v prdeli, takhle to samo neni, jenze ona si v tu chvili mysli, ze vyhrala, jenze nevyhrala, straci stejne jako ty, jen ji to dojde pozdeji.

Takze ve zkratce, nech ji jit, nevolej, nepis, na vylety nejezdi. Bud trpelivy a cekej, casem se budes citit lip, pak zacnes premyslet o jinych zenskych. Ona se mozna bude chtit za nejaky cas vratit, kdo vi. To je ale na dlouhe povidani, takze se pak ozvi a muzeme pokracovat