Tve, takhle moc přestřelit  , asi bych měl vyrazit k vodě za skušenostma, místo posedávání v hospodě s kámošema a kámoškama... tak zase někdy 

Je potřeba být oblíben, najít si víc kamarádek a zvýšit si svůj status, civčit se a všechno to dohromady. Neřeknu kterou knížku přečíst, z každé je potřeba si vzít "něco", co vám chybí a naučit se správně komunikovat, chovat. A využijete to i pro LTR

Ověřený praxí...

Hox: nesouhlasim, minimálně moje věková skupina viz. níže... (nj. rozumim si spíš se staršíma, co už něco zažily)

Beduin:
To řešim opačnej problém...
Na líbání/cucánní nevidim nic moc přitažlivýho, dokážu se s holkama dlouze bavit, až je to velkou většinu z nich začne nudit, páč se chtěj cucat. (to nebýt výmluva, z času na čas se s nějakou vykousnu)

(Upřímě řečeno;)) Když nad tim tak přemejšlim tak by vyhovovala nějaká na pravidelnej diskrétní šoust - bez vztahu, ale s důvěrou. Na takovou co by se hodila se mnou do vztahu jsem zatim nenarazil, ani na to nepospíchám, protože jsem ještě mládě Tudíž řešim věčnej problém být kamarád... Pickup je zajímavá záležitost, lecos se člověk přiučí, jenže já být rači sám sebou. No už mi to asi začíná lízt na mozek a z asertivního, klidnýho člověka se stává spíš arogantní trochu agresivní ehm hajzlík...

Veruska:
Mohla bys napsat věk? můj tip je poměrně uvědomělá 17-18

D9:
"chápou fixaci a závislost na někom, ale nedokážou ani trochu pochopit, co je to láska, nebo třeba "proč si lidi říkají dobrý den" - Velmi výstižně vyjádřený

Systematickej  a analitickej přístup k věci má signifikantní výsledky Zvláš't v kombinaci s INTJ osobností Hele některý příznaky mam, ale jiný zase vůbec. Až budu mít čas tak by nebylo špatný o tom něco nastudovat a pak o tom pokecat s psychologem.

Moc ses v tom rejpal, volil bych STRUČNÝ vysvětlení situace způsobem jakým to pochopí i nechápavej a následný přerušení veškerýho kontaktu. A to že chceš přerušit kontakt jí neříkej - prostě to nech vyhnít IMO.

Ona za to že je mladá a blbá nemůže.

Tímto slovník rozšiřuju o další pojem, totiž "pošuk"

http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/aspergeruv-syndrom
http://cs.wikipedia.org/wiki/Aspergerův_syndrom

Vim že pojem "ženská logika" dost lidí neuznává, ale mě příjde výstižný...

Momentálně by mě zajímalo, co přesně myslí tim, když říká: "já nejsem ničí", "nepatřim nikomu", "nejsem na prodej" atp. Chápu že to je něco ve smyslu že se nechce vázat, ale zajímala by mě vaše interpretace. Slyšívám to v okolí celkem často...

Mě by zase třeba zajímal, zrovna váš způsob, kdy a jak se zeptat během kuřby jestli polyká?

[temperamentu]

Avarang3r:
Jako znám i větší baviče než jsem já. Ale neni pravda, že by se mejm vtipům nikdo nesmál. A jsme zase u toho... jestli ona neni chyba ve spětný vazbě. Jako že se třeba smějou jen "zeslušnosti" a přitom jim to vtipný nepříjde. Preferuju spíš drsnější a složitější humor, ale "neobtěžuju" s tim lidi o kterejch vim že takový věci nechápou... (zas to má návaznost na typ osobnosti)
Jinak dobrá připomínka.

Navrhuju, pokračovat tuto diskuzi o vztazích racionálního - NT temperamentu vzhledem k ostatním. Výsledky mtbi testů tady má v podpisu kdekdo, takže by další diskuze mohla bejt plodná.

Když uvážim že třeba ENTJ (což nejsem) jsou vůdci, tak je logický že se jejich způsobu přemejšlení přizpůsobujou ostatní... Za jakejch okolností se dejme tomu cítící - idealisti NF stanou dominantnější?
Je reálný vycházet s jinou než logicky uvažující holčinou? Takovejch moc neni a bejvaj těžce zvladatelný, pro jejich dominanci

http://cs.wikipedia.org/wiki/MBTI
http://www.fp.tul.cz/kch/ms/mbti.htm

Nortone:
To jsem dělával, ale přišel jsem na to že nejhorší co můžeš udělat, je vysvětlovat blbcovi že je blbec. Problém racionality(nt temperamentu) je ten, že vždycky když se kouknu do minulosti tak si uvědomim že jsem měl pravdu kterou v tý době málokdo chtěl slyšet. Žít pro okamžik... když jsem něco dělal impulsivně tak to buď vyšlo nebo ne, jenomže já nerad nechávám věci náhodě. O tom jestli u ONS potřebuješ romantiku by se dalo polemizovat, můj názor je že na věkovou skupinu do 20let rozhodně, s přibývajícím věkem to neni tolik akutní(20-30let je období kdy ženský postupně přejímaj prvky logickýho myšlení).
Jak píšeš o inner game, s tim souhlasim když jsem v pohodě tak dělaj lidi kámoše, často falešný úsměvy a tak. Jenže jak po nich něco chceš tak se jejich postoj obrátí...

P1R3K:
To zase souvisí s povahou, jak šéfa, tak holky. Co se týče šéfů tak neuznávám autoritu která nejde příkladem a s většinou nadřízenejch jsme si cestu k sobě našli. Co se týče holek tak je spousta takovejch co upřednostňujou harmonii, která souvisí s přetvářkou a přehlížením problémů. Pak jsou takový co si problémy rači ujasněj. Typickej příklad tohoto ujasnění je hádka a ta je užitečná, za předpokladu že je konstruktivní (a konstruktivní hádka je doména logickejch chlapů, jak jsem se dočetl - I.Plaňava)

msankh:
Na tom něco bude, život mě naučil nenechávat nic náhodě. Nicméně nechápu přejně význam slova že jsem strojenej... jako nejsem žádná fajnovka.

K těm starejm kámošům - to je parta normálních lidí jak kluci tak holky. V době kdy jsem byl v oblasti mezildský interakce outsider tak mě brali takovýho jakej sem, když jsem na sobě zapracoval tak se mi najednou část z nich začne vyhejbat. Je to čistě jen moje doměnka, ale zdá se mi že zapracovala závist. Teď jsem cholerik, kterej se ovládá to tý míry že jen tak nevyjedu. Evidentní neůspěchy uznám, nezatajuju, ale nedokážou mě rozházet...

Patřim mezi zde početnou skupinu introvertů, kteří na sobě zapracovali a následně se naučily o dost lépe komunikovat.

Myslím že většinu chyb který jsem dělal v komunikaci se povedlo odstranit.(Verbální i neberbální). Jsem dosti asertivní. Mam už svý zkušenosti s chováním lidí(jak ženský tak chlapy) a umim rozpoznat a odpálkovat manipulátory (pokud je konfrontace nevyhnutelná).

Se svou fyzickou schránkou nemam problém. Jako gorila nejsem, ale nemam se za co stydět a ani se nestydim. Začal jsem se podstatně častějc mejt a postupně inovoval šatník.

Nezapomínám na sebereflexi, umim uznat svý chyby a příště jim předcházet. Moje "nemoc" je zkoumání zákonitostí v chování věcí a lidí kolem sebe. A hlavně moje vskutku železná logika. Jo snažim se jednat víc emocionálně, ale tim se vlastně jen přizpůsobuju ostatním a stejně každej jen trochu víc zženštělej chlap hraje na city 100x líp... Kromě toho v porovnání s většinou svejch vrstevníků neumim žít přítomným okamžikem a radši myslim na budoucnost. Jinejma slovama romantika mě odpuzuje a považuju jí za nutný zlo. Za další mínus by nědko mohl považovat mou upřímnost. Jako snažim se bejt diplomatickej, ale kolikrát mi to ujede a říkám co si myslim a to spousta lidí nedokáže unýst... (Neboli neříkám sračky kolem, jdu rovnou k podstatě věci). Umim bejt obětavej, ale po zkušenostech uznávám něco za něco - pocit vděčnosti je mimořádně nevděčnej

Konec psychoanalýzy. Poslední dobou pozoruju jednu věc - když se bavim s lidma tak se usmívaj v ten moment dělaj strašný kámoše, ale když jde o účast na skupinovejch akcích tak se z toho vykrucujou. Jako nemam problém s oslovením cizích lidí, ale nemůžu pochopit co na mě vadí starejm známejm. Proč hledat nový kámoše(a kámošky), který musí člověk dlouhou dobu poznávat než jim může věřit, když se znám s lidma se kterejma sme už něco zažily...

Zapracoval jsem už na sobě převelice a v mnoha ohledech jsem v rámci hodnot který uznávám došel na kraj možností... a stejně to nestačí... nechci si hrát na něco co nejsem.

Otázka zní: Jaká vlastnost je na mě tak ohavná že to holky ani část kluků nemůže překousnout?? (snad to neni upřímnost že néé?)

A co hloubka, nedusí se při tom?

Netolerance k cizím názorům a sex až po svatbě patřej mezi vlastnosti který v mým životě nemaj místo... Když chce sex až po svadbě, jak můžu dopředu vědět že s ní bude dobrej? Chci holku která to chce, né další intelektuálně zaměřenou kamarádkou. Mimochodem rozmanitost přírody je natolik zajímavá, že nechápu lidi kterejm by na většinu života stačila jedna štěrbina.

ad svatební noc... dva sehraný  jedinci si to užijou líp, natož aby bylo prostěradlo od krve 
Svadba je pouze papírová záležitost a její hlavní výhoda sppočívá ve společném zdanění manželů... imho záležitost pro lidi který už jsou vyřáděný.
Jsem rád že jsem realista

U krátkodobejch známostí je hra ok, u dlouhodobejch udělá spíš problémy. Takže v okruhu známejch si na nic nehraju, maximálně si občas hraju na blbce, což u lidí který věděj že tomu tak neni docela zabírá.

"Čum, to je hustej týpek" "musim vás zklamat, ale jsem pouhopouhý týpek "

Ptát se přímo, jak radíte nedoporučuju. Kéž by to tak fungovalo, jenže tato otázka je produkt logickýho myšlení, který u většiny samiček pohřbí atmosféru.

Můj názor je ten, že když odpoví "ty jseš blbej".
Může bejt negování mýho negu, ale viděl bych to spíš jako neutrální odpověď než pozitivní (a to samozřejmě v situaci když jsem nad věcí). Když uraženě odejde tak mi většinou nestojí ani za pozdrav.
Slyšel jsem to vesměs od pěknejch HB po znegování nějakýho kusu oděvu, místo očekávaný lichotky...

sorry za nepřehlednou odpověď, jdu spát.

Na přehnaně sebevědomý slečínky jsou negy jasná volba. Podávat aby to nevyznělo příliš vážně. Pokud zareaguje něco na spůsob: ty seš blbej, tak sou dvě možnosti. A to buďto nenápadnej řitní alpinismus, anebo využití svý energie k něčemu jinýmu než týhlke pipině.

Vzals to za správnej konec, nicméně mam výhrady.

Když to člověk s tim sebevědomím a arogancí přežene tak to bude ten z koho si budou ostatní dělat prdel a házet klacky pod nohy. Prošel jsem něčim na tenhle způsob, a řekl bych že schopnost dělat si prdel sám ze sebe a umět uznat svojí chybu je rovněž důležitý... Tim myslim že když chceš mluvit o cizích chybách tak musíš mluvit i o svých vlastních. Přece nebudeš všem pořát jen mazat med kolem huby...

Né nadarmo se v důvěrnějších rozhovorech o někom říká:
To je frajer, ale ten na to má.
Nebo naopak dělá machra, ale chodí srát na dvůr.
Případně neutrálně-pozitivní hodnocení: Ten si nemusí nic dokazovat. (BTW o dokazování si něčeho by mohlo bejt celý, celkem zajímavý téma)

Takže nezapomínat na oběktivní SEBEREFLEXI!!

To neni neobviklý že šestnáctka nechce dlouhodobej vztah. Hlavně nehledej chybu v sobě!(na hledání chyb v sobě máš dost času, to je lepší dělat s odstupem když už je člověk nad věcí) Dej jí šanci, ale když nezabere tak věnuj svůj čas prachy i energii jiný. která si to víc zaslouží.

Rozum a logika je to nejcennější co máme

Vždycky jsem si líp pokecal(nezávazně) se staršíma, prostě věděli co chtějí. Problém je ten, že u holek co dostali rozum(věk se různí, imho to nabíhá postupně tak od 20ti, zkrátka ňákej ten rok po střední) je často jen krůček k rodinnýmu životu.

Naštěstí už pomalu začínám nabírat skill u u mladších

Nebo mě napadá ještě jedna alternativa... uvažuje až příliš racionálně a má strach že by se z toho vztah postupem času stal, takže to chce ukončit v zárodku.

...chlapům nejde jen o to jedno,ale prostě chtějí poznat holku "zevnitř"

tak to mě dostalo, ale je to pravda

Monny:
Běž do toho. Tim, co ti řekl, ti v podstatě dal šanci, aby sis ho sbalila. Ale to bych bejt tebou nedělal. Naznač mu, že o něj máš zájem. Napiš mu občas a hlavně mu dej šanci, aby chtěl a mohl on sbalit tebe.

celkem souhlas

IMHO je šovinismus částečně důsledek ženský emancipace. Kdo chce kam pomozme mu tam.

Jinak řečeno: Jsou takový co na to maj, ale i takový co si to jenom myslej. Fotogalerie úspěsnejch manažerek mluví za vše (nas živě, nebo ihned, nebo kde to bylo)

Mr.LiWu: Proč začínáš s OT? Na odpověť nejsem zvědavej, tak na to nereagujte ani ostatní

Věčný dilema kámoši vs. ženský. Na kámoše by se kvůli ženskejm srát nemělo, ale kámoš kterej ti rozkazuje co máš dělat je k hovnu