Já moc teda výstříhy nenosím, právě proto, že mou předností jsou spíš oči, tak bych chtěla aby se mi opačné pohlaví dívalo spíš tam Ale když už si výstřih vezmu, tak je to spíš z mé strany tak trochu provokace a rozhodně jsem nikomu za to, že se mi podíval do výstřihu nevynadala, oči jsou od toho, aby se dívaly a pokud si někdo veme hlubokej výstříh, tak musí počítat s tím, že mu tam každej bude čumět...

Tak jestli mluví takhle otevřeně o svým intimním životě, o tom jak chodí do bordelu a kolik má milenek a není to pravda, tak je to obyčejný chlubil, co má nízké sebevědomí...pokud to pravda je, tak od něj ruce pryč...jednou by takhle na veřejnosti mohl probírat, co dělal s tebou

Hm, tak já jsem se s bývalým neviděla tak měsíc, nepíšeme si...prostě nic a pořád se mi vybavuje  ten poslední den, kdy jsme se viděli a kdy se teda ke mě moc ideálně nechoval...a občas se přistihnu, že mu přeju to nejhorší a nenávidím ho...vím, že si tím škodím akorát sobě a plýtvám úplně zbytečně energií, ale nemůžu si pomoct...A prřesně jak píše Martin 79, když ho potkám, mám dvě možnosti: buďto mu neřeknu nic a budu ho ignorovat nebo na něho budu hnusná a řeknu mu všechno, co si o něm teď momentálně myslím...a že to teda nejsou pěkný věci...nejvíc mě štve, že i když bych si vlastně mohla užívat svobody a najít si někoho jinýho, tak jsem mu pořád jak ten blbec věrná a s nikým si nic nedokážu začít...

Ve finále je možná jedno, jestli máš svaly nebo ne, když ti chybí charisma...pak příjde takovej "umaštěnec" jako je třeba Johny Depp a strčí všechny svalovce do kapsy i s jejich těžce vypracovanýma svalama...

Nevím, co si mám představit pod pojmem nabušeně, ale už to slovo samo o sobě mě odpuzuje...představuji si pod tím už takovýho toho skoro-kulturistu. Nelíbí se mi, když má chlap širší ramena než pas. Nebo přesněji řečeno, když má tak nabušený ruce a hrudník, že má pas, jestli chápete  svaly ano, ale nic se nemá přehánět...

Asi tomu nerozumím, jsem přesvědčený, že hrudník do tvaru V je pro něžnější pohlaví jeden z nejdůležitějších fyzických parametrů u mužů.
Jinak je pokusem dokázáno, že posilování zvyšuje sebevědomí a o důležitosti sebevědomí se snad na Qarkově fóru nemusím rozepisovat. Po měsící nebo dvou cvičení toho stejně ještě není moc vidět, ale ten vlastní pocit sama ze sebe je fakt o dost lepší - vlastní zkušenost.

Jak vidíš, tak nesmíš věřit všemu, co čteš. Pro mě je jeden z nejdůležitějších fyzických paramatrů u mužů zadek a ruce  A to fakt do nežnějšího pohlaví patřím. Prostě se mi fakt nelíbí, když je někdo moc svalnatej...je to takový umělý, tím neříkám, že má mít ochablý svaly s pivním mozolem, mělo by to být tak akorát a pokud možno, když je chlap rovnej 

Můžeš být spokojený sebevíc, ale asi vždycky v tobě bude hlodat pochybnost jestli by to s někým jiným nebylo lepší...a znám lidi, kterým ta spokojenost ve vztahu dokonce vadí...mají harmonický vztah, ale hledají vzrušení a adrenalin ve vztahu...ne každý si přeje klidný a bezproblémový vztah...bohužel 

Chtel sem tim rict, ze je velmi velka sance, ze nekde na svete je jeden clovek, ktery je pro tebe prakticky idealni, ale je velmi nepravdopodobne, ze ho potkas. A je to prave o te nahode.   

Já bych jsem jen doplnila něco z jedné přednášky psychologie jednoho nejmenovaného docenta: " Ideální partner neexistuje. Každý z potenciálních partnerů je pro vás více či méně ideální." Neříkám, že se s tím ztotožňuji, nevím jestli něco jako ideál existuje nebo ne...každopádně mám po každým rozchodu pocit, že ten ideál mi právě zdrhl...

Taky jsem přemejšlel nad tím svést jí a nechat se jím načapat...

To by nemuselo pro tebe skončit dobře 

treba se preklep a myslel "udelat nehodu"  to je pak vic moznosti  ....ne, delam si srandu   

  tak to jsi mě dostal....zda by to bylo elegantní, by pak záleželo na způsobu provdení...sry za OT

...jako k orgasmu tell us more! to se mi teda ještě nestalo....

no tak o zachranu vztahu by měli bojovat oba stejně, jinak to snad nemá ani cenu zachraňovat, když ten druhej o to nestojí, i když to lidi dělají (včetně mě)...a máš pravdu, asi je lepší jít do vztahu, kde miluješ míň aspoň tě to pak tak nerozhodí, když to skončí...se tou radou začnu asi řídit...

to mawe: a co děláš s jazykem při líbání? nic? mě příjde, že to k tomu svádí...nejprve je to takový to něžný líbání kdy máte každej svůj jazyk ve svých ústech, ale pak ho strčíš do úst tomu druhýmu, ne? 

Ne tak úplně...reagovala jsem na tu jeho otázku, jestli bych chtěla někoho jen tak, bez přičinění...tak je to většinou tak, že mě zajímá ten, kdo o mě nejeví zájem, takže mi vlastně žádnou příčinu k tomu, abych se o něho zajímala nedává...

to curtis: jestli to naplnění láskou ale není jen z mé strany  někde jsem četla, že ten kdo toho druhýho sbalí pak líp snáší v tom vztahu partnerský krize, pže si vzpomene, jak musel o toho druhýho bojovat...ten druhej to tak nemá, pže se vlastně nechal sbalit

Tak já nevím, ale své partnery jsem si vždycky vybrala sama, nemuseli se o to nějak přičiňovat, to dobývání začalo až v době, kdy já už jsem v tom měla dávno jasno, věděla jsem, že s tím chlapem chci být a určitě jsem dala podnět jako první, takže z mé strany ta fáze "dobývání" bylo tak trochu naoko, aby měli pocit, že si mě musí vybojovat  Někdy to bylo i obráceně, ale takový vztahy mi většinou moc dlouho nevydržely...

ano, chápu, co myslíš tím osaměním, ale nemůžeš napsat, že jsi sám celý život...je ti 26...Pochopila bych to, kdybys to napsal v 80-ti letech  .. A ano, jsem se sebou ráda, i když jsem teď po rozchodu a sama a nikdo neoceňuje to, co dělám tak mi nepříjde, že je všem dnům konec...Chybí mi bejvalej jako člověk, chybí mi to, že nemám komu říct, jak jsem se celej den měla, chybí mi, že se vedle mě nikdo neprobouzí, chybí mi, že nikoho nezajímají moje plány do budoucna, chybí mi spousta věcí, ale tím, že budu řešit, co všechno mi chybí bohužel nic nevyřeším...Tvůj postoj není ujetý, ujetý je jenom to, jak moc se na to "mít partnerský vztah stůj co stůj" upínáš...

Nevím, co si mám představit pod pojmem nabušeně, ale už to slovo samo o sobě mě odpuzuje...představuji si pod tím už takovýho toho skoro-kulturistu. Nelíbí se mi, když má chlap širší ramena než pas. Nebo přesněji řečeno, když má tak nabušený ruce a hrudník, že má pas, jestli chápete  svaly ano, ale nic se nemá přehánět...

Tak já nevím, myslím že nepotřebuju mít na někoho papír, že patří ke mě proto jsem dala u obou 29 a více...Možná když člověk potká někoho u koho má pocit, že s ním fakt chce být do konce života a myslí si to třeba i po 7 letech společnýho soužití, tak proč ne...já si to vždycky myslím tak v té počáteční fázi zamilovanosti a po pár letech tak trochu začnu pochybovat jestli je to teda ten pravej a jestli s ním chci být až do konce života...nechtěla bych mít takový pocity v manželství, kde je ten únik mnohem těžší...tak asi tak...ještě bych možná dodala, že nejsem moc rodinnej typ, tak mě docela trochu děsí, že bych musela někomu vařit, prát, po někom uklízet atd...třeba se to časem změní a začnu v tom vidět smysl života 

Neviem naco vlastne riesis ked ti napisala daku blbost o kamosovi:) Ries radsej teba a ju a nie taketo blbost... Btw ja som si tiez s priatelkou okolo roka len pisal a obcas sme sa len stretli a az po roku sme konecne niekde isli...

ne, ne, ne...mě se jako holce líbí to, jak to napsal henry...pokud si není jistý...není to vlezlý a pochopí, že se mu líbí a může si vybrat jestli na to bude reagovat (zájem) a nebo to nechá plavat (nezájem)...

Co to bylo za šťávu? já zas spím moc a potřebovala bych to trochu omezit 

A já tvrdím, najít si i jiné hodnoty, které pro vás budou stejně tak důležité jako to, že vás někdo miluje...A navíc, milují vás přece taky vlastní rodiče  Vím, je to jiná láska, ale taky mnohem kvalitnější, která nezradí...

to moby: ano, lidé jsou nešťastní po rozchodu nebo úmrtí partnera, ale není to tak, že když nestavíš své štěstí na druhých, tak to s tebou ani nepohne. Ztráta někoho, koho miluješ s tebou vždycky zacloumá, ale jde spíš o to, jak se s tím vypořádáš...Pokud totiž budeš příliš citově závislý na svém partnerovi a budeš mít pocit, že bez něho by jsi šťastný být nemohl, tak po rozchodu/úmrtí se ti zhroutí celý svět. Ty máš teď pocit, že tvůj život, pokud jsi sám nestojí za nic, neumíš si užít to, že jsi teď momentálně sám a nejsi rád sám se sebou...jak potom chceš aby byl někdo rád s tebou?

Ano, nikdo nechce být sám, ale opravdu vám stojí za to zahodit svůj život věčným čekáním a trápením se kdy teda už konečně někdo příjde

btw: adrenalinový sporty nejsou tak úplně od věci...je to euforka a někdy lepší než sex 

Měla jsi 6 roků na to, abys poznala že tvůj přítel je nevyzrálý blbeček. Jestli jsi to přehlédla, tak je to tvá chyba. Člověk se nemění ze dne na den.
Jinak ve tvém příspěvku zaznělo cosi o kouření cigaret, tak jen dodatek, pokud kouříš cigarety, tak bych tě také nepíchal.

Nekouřím, ale v téhle situaci jsem si zapálila i když mi pak bylo blbě...Každej není tak dokonalej, jako jsi zřejmě ty...Navíc z tvýho příspěvku čiší hnusná arogance takže to dál komentovat nebudu...

Hlavně se nenech využít. Kluci kteří se spálí, často hledají jistotu a oporu u svých bývalých.
[/quote]

Vím, nedělám si iluze o tom, že by se ke mě vrátil pro to, že mě ještě miluje...to už je z jeho strany asi pryč..

Prostě jsi kápl na špatnou holku, který jsi nesedl...to se někdy stává. Já myslím, že na vzhledu trošku záleží, ale spíš na typu, ne ani tak na tom, jestli je chlap krásnej nebo ne...Já jsem třeba typově zrzka s jemnějšíma rysama a vždycky jsem měla tmavýho chlapa s ostrýma rysama...nevím, prostě to, co nemám u sebe, hledám u někoho jinýho...světlý kluci mě prostě nějak nepřitahujou tak nějak na první pohled...těžko se to popisuje...

moby, nestav svoje štěstí na někom jiným...to nikdy není dobrý...musíš ho najít v sobě a být se sebou spokojený. Z tvých příspěvků mi připadá, že neumíš být sám se sebou a hledáš někoho, kdo tě z toho vytáhne...zkus si přečíst knihu "Cesta ke štěstí" - je to rozhovor Dalajlamy s psychiatrem Cutlerem. Myslím, že by jsi tam mohl najít na některé své otázky odpovědi vím, že člověk nezmění postoj ze dne na den, není to ani možný...ale na druhou stranu, všechny postoje a vzorce chování jsou NAUČENY...jsi navyklý v určité situaci jednat určitým způsobem a to se dá změnit...Přemýšlel jsi třeba o tom, proč jsi tak nervozní pokud se schyluje k tomu, že by jsi měl nějakou slečnu políbit nebo se jí dotknout? Musíš prostě najít důvod, proč jsi tak nervózní, že ve finále nepodnikneš žádné kroky...tam začni...

hehe... a hadej co jeste... nejvetsi ironii toho vseho je, ze zrovna v techto dnech mivam zvysenou touhu po milovani. a shodla jsem se s nekteryma holkama, ze nejsem sama. priroda je proste divna ))

  jj, mám to stejně...a ještě jsem občas lítostivá   

Nikdo vám přece neříká, abyste se přetvařovali a stylizovali se do něčeho, co nejste...ono by se to stejně jednou provalilo, že takoví nejste   Jen to chce se pořád nelitovat a nepropadat depresím, že vás nikdo nebude milovat takoví, jací jste...Mě se třeba líbí, když je někdo romantickej a nejlíp pokud je to ještě idealista a ty jeho ideály jsou předem ztracený