TO DEXTERA : Bylo by spíš smutné kdyby jsi mu nepopřála. Omlouvám se dopředu za svoji tvrdost, ale v úvodním příspěvku píšeš, že tě zajímají názory přispivatelů, tak tady máš jeden v této diskuzi ne zrovna obvyklý. Pročetl jsem si toto téma celé, protože mne zaujal nadpis (btw - co takhle Proč utíkají ze vztahu ženy? ) Je smutné a hnusné to jak se k tobě tvůj přítel zachoval. Na otázku jak dlouho to bude trvat než to přebolí mám odpověď - tak dlouho jak budeš ty sama chtít. Máš možnost neustále probírat další aspekty svého vztahu s podobně poznamenanými jedinci jako například zde. Určitě narazíš na lidi poznamenané stejně "těžkými ranami osudu", kteří v tom lepším případě nebudou chtít pouze seznámení s někým, kdo je momentálně citově na dně, ale třeba ti i poskytnou skutečně objektivní pohled na věci okolo tebe. Mám za sebou sedmiletý vztah, který skončil podobně jako ten tvůj. Řešení jak zapomenout je podle mne prosté. Začni žít něčím jiným. Na další vztah je ještě asi brzy, ale i to po chvíli příjde. Přebíjej prostě svoje negativní pocity nějakými pozitivními. Užívej si života s přáteli, začni se potápět, jezdi na kole, choď do kina a do divadla, prostě se nějak po svém raduj z každýho dalšího dne.
Já jsem třeba přišel na chuť vínu - v dobrém slova smyslu. Rozchod je podle mne hodně dobrou příležitostí k zamyšlení se sám nad sebou.
Když nemůžeš změnit věci okolo sebe, tak musíš změnit sebe. Ať pak za pár let nelituješ toho, že jsi prožila svůj život steskem po někom, kdo za to vlastně ani nestál. Drž se....