tak nějak kombinuju oboje... flirtuju s nima laškuju s nima, ale když se něco děje, tak to třeba pořešíme, atd... ale spíš víc flirtuju, ale nakonec to končí kamarádstvím...

Zdarec,
mám takovej menší problém s ženskýma... nedělá mi až tak problém se s nima seznámit, padneme si do oka, rozumíme si,... ale nějak asi nestíhám vystihnout ten správnej okamžik, kdy to nějak převýst na vztah.. protože se z toho potom prostě vyklubou už moc dobří kamarádi a ta holka většinou řekne, že nechce stratit tak dobrýho kamaráda, že je jí s ním sice skvěle, baví se... ale je to kamarád... nemáte někdo nějakej tip kdy zhruba to naznačit nebo co udělat, aby to nedopadlo vždycky jenom kamarádsky?

no, nevim.. jakože já si uvědomuju, že bych mohl být s někým jiným..ale tak co už btw... jak by si chtěl odpovědět na otázku - Proč by si chtěl být s ní? aby to té definici neodpovídalo? spíš by mě zajímalo.. jak si prohodit ty role s tím týpkem ....

Příčina těch velkých problémů bylo to, že jsi jí napsal, že ji máš rád. Ona se pak lekla a už s tebou nechtěla nic mít.

nevím.. kdyby ji napsal, že ji miluje.. tak možná... ale že ji má rád.. dyť to řekneš v klidu i své kamarádce.. nebo komukoliv, s kým je ti nějak dobře nebo tak.. a taky se toho nelekne.. jinak s tím zbytekem souhlasím

Avaranger:
co mě k ní tak přitahuje? Nad touhle otázkou přemýšlím už delší dobu, kromě toho, jak se chová - je taková aktivní a já tak nějak strašně rád podporuju ty její činnosti, nevim baví mě tak nějak někoho výst... a ukazovat lidem tu světlejší stránku života (což ona zase často nevidí,...), muzika, kterou poslouchá.. tak nějak se schoden kam jít pařit.. nevadí jí ani pařba v rockáči ani na nějaké smažárny (málokterá holka by se mnou šla tady do toho našeho rockáče.. a ještě by si to tam užila), pak to jsou všelijaký charakterový vlastnosti - jakože je ochotná pomoct, lidem kolem, má zájem o to co dělají lidi kolem ní.. a aby byli šťastní (i když časti ti přehání na úkor svýho štěstí).. řekněme, že se skvěle doplňujeme.. ona dávala tak trochu mantinely tomu mýmu nekonečnýmu optimismu a díky ní sem dokázal mít i ten realistickej pohled na věc...a já zase tak nějak dával mantinely tomu jejímu pesimismu... pak tu je ještě vzhled... jakože prostě je to přesně ten typ holky, kterej se mi fakt líbí.. a splňuje všechno, co bych chtěl..  a hlavně tam mezi náma už hned od začátku přeskočila taková silná jiskra, se které se později stal silnej proud ) prostě to co sem dokázal za dobu, co sem byl s touhle holkou... takovej pokrok jak v byznysu tak na sobě samým... sem ještě nikdy za takovou "chvíli" neudělal... byla takovej můj silnej motor

Je mi jasné, že teď mi řeknete, že tohle všechno mi může dodat i jiná... já to nepopírám..ale prostě nevim, zatím sem to tak nějak zkusil se 2ma.. s jednou to dopadlo tak, že sem rád, že sme teďka kamarádi a bavíme se.. ale jinak nic... a s druhou sme taky kamarádi... prostě de o to, že i když třeba chvíli sem s tou holkou... tak stejně po čase... (tak tejden.. někdy malinko dýl).. začínám zase v hlavě myslet na Lucku... ale samo od sebe.. nijak tomu nepomáhám...

řekl bych buď chlap.. a ukaž jí, že ty pomluvy co ta ženská té slečně nakecala nejsou pravda To je podle mě asi nejlepší způsob, když někdo začne pomlouvat.. tak prostě tomu okolí ukázat, že takovej nejsem... na druhou stranu, nemám moc rád ani lidi, kteří pomluvy šíří a ani ty, kteří se podle nich řídí, aniž by mě opravdu znali... takže asi tak..

Avaranger: jak to myslíš?

zdravím lidičky, tady tohle téma je pokračování tohodle,

http://forum.qark.net/o-zenskych/matka-city-bejvala/

akorát mám pocit, že se už víc hodí sem .... takže otázka je jasná (i když proti Qarkovské filozofii)...

Máme bejvalou, ta má měsíc přítele, ale stěžuje si, jak není šťastná atd... noo a já se ptám jak tak nějak prohodit role s tím týpkem? ... nějakej.. třeba jemnej manipulační trik.. nebo jak by jste to hráli? nechci dělat nic hrubýho, nebo nějak hodně fyzicky zasahovat do jejich vztahu... spíš, tak nějak, aby si to začala sama nějak přerovnávat v hlavě.. ji k tomu přimět.. nějaké tipy (třeba i na literaturu, video,... cokoliv )

Galileo:
sem tak nějak nad tím chvíli přemýšlel... a ať se na to dívám jakkoliv, tak nějak prostě nepotřebuju vojet 10 jinejch ženskejch jak píše OKI...  já vím, že kdybych chtěl, tak bych mohl mít někoho jiného.. v tomhle problém není..ale já prostě chci Lucku ....

no nic tohle téma ukončím a přesunu ho do komunikace kde bude to pokračování asi trochu víc k tématu

Jakože celkem silný kafe,.. a musím říct, že to ne vždycky pomůže... neříkám, že jich bylo 10... ale 2 jo.. a jakože, pomohlo to na chvíli... člověk třeba ty 3 hodinky byl ok.. ale druhej den se probral a znova... takže spíš by mě zajímal nějakej tip jak přehodit role s tím jejím... ? Přes co to hrát, nehrát atd..

u mě osobně pokud ta "jiskra" nepřeskočila nejvejš když sme se viděli podruhé tak to neklaplo... ideálně když to bylo hned napoprvé ... jinak pokud prostě nepřeskočí, tak je to podle mě zbytečný.. a je lepší si ji nechat jako kamarádku... kdo ví.. třeba později se něco stane.. a pak přeskočí.. ale nemá cenu jít do holky za každou cenu... (heh možná to trochu protiřečí tomu mýmu tématu..ale myslím si, že je to tak.. co se mě týče, tak sem raději sám se spoustou kamarádek než abych byl s někým a pak to skončilo, protože to prostě nebylo ono.. a já chci někoho jiného...)

V tom případě otázka, která by se spíš hodila do Komunikační části tohodle fóra:

Jak to nějak prohodit? aby byla se mnou a stěžovala si tomu druhýmu? nějakej ehm.. pravda trochu manipulační tip? zase ne něco hrubýho.. ale tak nějak sem to zkusil trochu hrát přes vzpomínky, super pocity atd.... no.. a jak píšu.. tak nějak v tom jejím chování bylo něco trochu víc než jenom to kamarádský... podle mě tak nějak sama neví... ale do hlavy jí nevidim.. takže se můžu jenom domnívat...

Možná to je trochu jiná situace... ale tak nějak pořád miluju jednu holku.. viz jiný téma tady.. to ale není podstatný...
když sme se spolu rozešli tak sem taky takhle poznal jinou.. a skvěle sme si rozumněli, nějak sme se spolu dobře bavili, všechno bylo takové dobré... až sme spolu začali chodit, tak postupně.. ale tak jakože fakt pomalu, sme si oba začínali uvědomovat, že si sice rozumíme, ale spíš jako kamarádi... než jako partneři.. nějak tam nepřeskočila ta potřebná jiskra... sem si říkal, že to přijde časem.. ale nepřišlo... spíš ke konci sem měl myšlenky už zase na jinou... (na tu bejvalou.. a to i když sme se nějak nevídali atd)...

Teďka sme sice dobří kamarádi, ale byl to trochu boj, aby sme to nějak překousli...
Můj názor je, že je dobrý být spolu nejdřív pár schůzek jenom kamarádi.. a když by přeskočila jiskra tak proč ne, ale jinak to asi nemá cenu..
btw.. vím, že je to u mě trochu jiná situace..ale tak aspoň se podělím o zkušenost

R3v: njn bez pozitivismu bych to nebyl já.. i když teda včera večer sem měl slabší chvilinku... ale tak tu má občas každej co se Ori týče, tak se daří víc, než kdykoliv dřív,... v klidu už mi to platí nájem, paušál, a prostě vlastní bydlení

Galileo - Právě, že u ní nepadlo jasné NE... a svým chováním, ve mě pořád probouzí další a další a další šanci... Jak sem napsal výš.. když sme se posledne viděli (jakože to bylo na kamarády celkem dost často), tak mi tím chováním atd.  vyloženě připomněla, to jak sme spolu byli šťastní.. ona byla happy, já byl happy... a když ti pokaždé říká, jak je s tím svým nespokojená a do toho se k tobě chová, jako k nejmilejšímu člověku na světě... tak je to trochu těžký...

Tobě je 18. Jí už 18 bylo taky?
Když se tady diskutuje co může a co nemůže její máma, tak tohle je dost podstatné info.

jí je 16, takže 18 ještě nebylo....

Dazed:
no von se s ní štěpán potom ještě nějak pohádal nebo aspoň tak nějak to říkal její brácha, když sem s ním mluvil... takže v tomhle máš asi pravdu, že to prostě rozmázl...

Tak jakože nějaké vyhrožování mě od matinky nebere, jelikož všechno co dělám je naprosto čisté , takže na mě nic nemá ... no co se týče vyřízení přímo s Luckou.. pokusím se.. ale nevím jak na mě bude teď reagovat... tak nějak to zkusím, ale i když na mě ta matka nic nemá, tak se možná malinko bojím toho, že by zase nějak mezi nás šla.. nebo ne bojím..ale je mi to dost nepříjemný..kdyby mě takhle setřela Lucka tak by mi to bylo daleko příjemnější než takhle od její matinky...

[neomlouvej se za nic na světě]

pořád jsem se ale nedozvěděli, kdo je to ten štěpán..... snad ne někdo, koho teď ona má? To by už bylo vážně absurdní, ale jinak musím souhlasit s Ondrasem, neomlouvej se za nic na světě

jo někdo koho teď má.. ale kdykoliv sme spolu mluvili.. tak to skončilo tak, že řekla že je nespokojená a něco se jí prostě nezdá... takže asi tak nějak...

což o to hrdost mám.. ale tu omluvu po mě nechce ta holka, ale její matinka..a to je jo pekelně ostrej člověk...(...njn voják...)... Co se týče té ignorace atd, tak sem to tak nějak do teď dělal.. a měl sem pocit jakoby to fungovalo.... perfektně sme si rozumněli.. a tak nějak sem měl pocit, jakoby to bylo jako dřív... a tak sem si řekl, že budu chvilinku malinko aktivnější... a ono z toho vypadlo tohle..

zdravím lidičky,
mám takovej menší problém se svou bejvalou (ano už zase )... prostě ji pořád miluju... dneska sem si řekl, že vybočím trochu z pasivity, atd. a něco podniknu... tak co mě nenapadlo.. jako malýho kluka.. vzal sem křídy a na schody u baráku sem jí napsal, že mi chybí... v čem je problém? Má někoho jiného s tím se kůli mě nejspíš uplně dohádala a tak nějak probrečela odpoledne... většina si asi řekne no a co... ale bylo cca 15:30... když mi zazvonil telefon.. volala její mamka, tak já nejdřív jakože co se děje, trochu ustrašeně jestli se Lucce něco nestalo.. a ona na mě, že si myslí, že sem dost starej na to abych věděl co můžu a co ne (můj názor je, že můžu všechno.. co chci...) a že Lucka celý odpoledne doma pláče a že sem jí tím ublížil jak sem nejvíc mohl (což mě naprosto odzbrojilo, a nebyl sem v tu chvíli schopnej jakkoliv reagovat proti matince...).. no a že bych se jí a štěpánovi měl omluvit a jak to udělám, tak bych jí měl písnout SMSku...
Takže za 1) nevím proč bych se měl omlouvat za to co cítím a za to, že to dávám na jevo... jelikož Lucka o tom stejně ví, že jí miluju a že mi chybí...
2) kdyby sem jí byl ukradenej tak to jenom přejde a ani o to nezavadí...
Já nevim prostě mám asi potřebu se nějak vypsat... ale to občas asi každej..co si o tom myslíte vy? u mě jediné co vím, je že chci být s Luckou a udělám pro to cokoliv...

EDIT: sem člověk, kterýho ženou dopředu jeho sny...když mi vezmeš sen, tak mě tím v podstatě zabiješ... a teďka se mi ta její matka snaží vzít můj sen....

To jsme na tom skoro stejně.. já se o bejvalou snažím.. už po třetí... je mi jasné, že ona taky něco cítí..a dává to najevo..ale problém je v tom, že něco jiného chce a něco říká... takže mi řekla, že už nechce.... ale přitom v hlavě má něco jiného....

EDIT - vždycky to tak nějak bylo... že si spousty věcí nechávala pro sebe.. pak z toho byla nešťastná... ale tak... nejlepší způsob jak vidět do budoucnosti je vytvořit ji.. nebo tak nějak to bylo... Prostě to nějak nejde se odmilovat... byl sem už i s jinou.. ale rozešel sem se s ní... protože v hlavě mám pořád jenom ji... a jakákoliv myšlenka na ni mě tak nějak... zvedá náladu.. vykouzlí úsměv za jakékoliv situace

Podle mě záleží na okolnostech... ale znám i takový holky který by tě za to seřvaly.. protože věří, že by to zvládly samy a žádnou (ani slovní) pomoc nechtějí...

Upřímnost a solidnost se fakt dnes nenosí, není to znak síly.

pro mě osobně jsou upřímnost a solidnost jedny z mých niterních hodnot proti kterým bych nikdy nešel, a postavil jsem na nich celej život a rozhodně si nemůžu stěžovat A co se týče těch holek.. je to jak jsem psal už výš..když si myslíš, že jsou lidi takoví a takoví... tak budeš potkávat jenom samý takový lidi, kteří tě v tom utvrdí (málo kdy potkáš nějakou výjimku) ... jinak na burze hodně štěstí tenhle rok je takovej dost divnej ...

Bud delas skolu a nebo praci, oboji dohromady moc nejde

s tím si dovoluju trochu nesouhlasit jsem na obchodní akademii, osobně do školy dělám jenom to co opravdu musím (a třeba bych nestihl v autobuse nebo ve škole), jinak se věnuju spíš budování byznysu ze začátku to sice stojí hodně času a úsilí, ale když to člověk dělá dobře, tak to potom za čas zjistí, že už to jede tak nějak i bez něj a pořád to roste (výhoda oproti brigádám.. člověk sice ze začátku nemá moc peněz..ale potom se to otočí )

Můj názor je, že peníze jsou ve vztahu výhoda, ale hlavní roli nehrajou, aspoň teda pro mě... ideální si myslím je, když každej z partnerů občas zaplatí něco.. třeba i podle svých možností pokud vydělávám víc, tak třeba zaplatím sem tam nějakej výlet nebo tak.. a partnerka třeba prozměnu zaplatí večeři někde... prostě aby se to aspoň nějak rovnalo

Avaranger: taky nesnáším pojem chudý student sem sice ještě na střední, ale makám resp. budu byznys aby bylo dost peněz a je to fakt jenom o tom kdo jak chce , takže pokud někdo tvrdí, že na něco nemá.. je to tím že na to mít nechce...

0254>
no nějak nevím.. jakože něco z toho se dá asi vyvodit, ale moc toho není.. spíš mi to příde celé takové zamotané.. a pořád dokola..