Poslední příspěvky

Vítej, Host. Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.
10. Prosinec 2019, 20:19:31

Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení
Vyhledávání:     Pokročilé vyhledávání
JSI TU NOVÝ?
Nezapomeň si přečíst pravidla tohoto fóra!
68 109 příspěvků v 2 569 témat od 3 709 uživatelů
Nejnovější uživatel: sordson
* Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
+  forum.QARK.net
|-+  Poslední příspěvky
Stran: [1] 2 3 ... 10

 1 
 kdy: 14. Září 2019, 17:22:32 
Založil Abruzzi - Poslední příspěvek od Abruzzi
Ahoj,

dneska se podělím o další vyprávění. Do kategorie "konec jedné éry" to bude jeden z posledních příspěvků, protože opravdu již jedna éra skončila. A přestože, některé věcy postupně doznívaly, tak jako ranní opice po večerním popíjení, je na čase se v tom již přestat hrabat, udělat za tím čáru, vzít si reálné zkušenosti do života a vydat se dál. Shrnu tedy finální zkušenosti a potom se pustím do vyprávění o novinkách ze svého života.

První zkušenost je taková, že než se pohrnu do nějakého vztahu, chci tu osobu víc poznat. U nás to šlo všechno strašně moc rychle, aniž bysme si o tom na začátku pořádně popovídali (co kdo očekáváme, kam v životě chceme jít atd.
Druhou zkušeností je nebát se upřímně vyjadřovat svoje pocity. S tim jsem měl často problém - častokrát jsem všechno tak nějak nechával bejt, ale tenhle pasivní přístup k životu způsobí víc škody, než užitku. Vždycky by měla druhá strana vědět co cítíme a co chceme. S tim souvisí to, že věci se mají řešit. Pokud se mi něco nelíbí, ihned o tom říct a najít řešení.
Třetí zkušenost je - nebýt manipulovatelný. Nechával jsem si se svojí povahou spoustu věcí líbit, a nechával se často skrze pocity ovládat a manipulovat.
Určitě je toho víc, ale nechci v tuhle chvíli psát celý příspěvek o zkušenostech ze vztahu. Takže prozatím to utnu tady a posunu se dál k vyprávění.

Předchozí příspěvek popisoval období jara a nástup léta. Upřímně jsem měl od léta poměrně velké očekávání. Ale zas takovej rock´n´roll to nebyl. V průběhu června jsme se celkem pravidelně scházeli s tou blondýnkou. Pod slovem "scházeli" je míněno sex. A bylo to super. Ale také jsem si uvědomoval, že to nebude pokračovat takhle věčně. Buď se jeden z nás zamiluje a bude chtít víc (tím je míněno vztah), nebo to skončí po vzájemné domluvě, a nebo si jeden z nás najde někoho jiného s kým se bude opakovat stejný vzorec. Nechtěl jsem se v tom ale moc patlat, proto jsem si s ní užíval dál. Až jednoho dne navrhovala jet na Šumavu, ale úplně jsme se neshodli v organizaci. Protože ona chtěla aby jeli i nějaký její kámoši, ale nemohla sehnat ubytování, a myslela, že se nabídnu s chalupou, kterou mají moji rodiče. Což jsem ihned zamítl. To ji asi naštvalo, protože od té doby náš kontakt postupně mizel až nastaly týdny, kdy jsme vůbec nebyli v kontaktu. Napsal jsem jí, že bychom se mohli sejít a dát kafe. Odepsala, že ráda, ale není teďka čas. V té zprávě nebylo nic jako "ale mohla bych za týden" nebo "necháme to na jindy" atd. Bylo to takový neoficiální rozloučení. Ještě jsem měl to potěšení párkrát vidět na instagramu storíčka napřed s jedním klučinou z práce, o kterým mi vyprávěla, že je to u nich v práci na hranici harašení, a po čase ještě s jedním. Došlo mi, že jsem byl ve "funkci nabíječe" nahrazen. Ale není čas na truchlení, tohle jsou nezávazné vztahy. Není v nich pro slabost prostor.

Lolitka
Takže jsem pokračoval v cestě dál a do hry přicházela další holka, o který jsem se minule zmiňoval ke konci příspěvku pod označením "šťavnatá" což bylo slovo, jak jí nejlíp popsat. Dvacet let, blondýnka, hezká, taková která to o sobě ví a svoji krásu násobí svým oblíkáním (vyzývavý mini-šorkty, upnutý trika s výstřihem a tak podobně). Udělala na mě dojem. Líbí se mi na holkách, když o sebe pečují a umí se prodat. Krásný bylo to, že mi tenkrát dala číslo a já si představoval jaký by to s ní asi bylo. V představách to bylo krásný. Realita se vyvíjela ale zajímavě jinak.
První pokus vytáhnout jí ven byl dva dny po našem seznámení. Psal jsem si s ní trošku, ale nijak do hloubky. Nechtěl jsem ztrácet čas vypisováním a vytáhnout jí ven. Což se zčásti tehdy podařilo, ale jak už to tak někdy bývá a zná to každý pickuper - holka to v den schůzky zruší. A to se stalo i mě. Což mě sice zamrzelo, ale bylo mi jasný, že ještě není dobojováno. Za pár dní přišlo další psaní na facebooku a po čase další termín setkání. Musela tehdy prý na Moravu za nějakým kamarádem na moravské víno. (ano taky jsem si představoval orgie). Ale když se vrátila z Moravy, byl tu další den, kdy jsme se měli vidět. A co se nestalo, tehdy to zase zrušila, protože prý musela hlídat kamarádce psa. Ať už to bylo jakkoliv, docela mě to naštvalo a ještě ten den jsem se šel do Prahy seznamovat. Stojí za povšimnutí, jak už tenkrát v tom byly z mojí strany emoce. Ani nevim proč. Mě se ta holka něčim prostě líbila a po fyzické stránce mě extrémně přitahovala.
Pár dní na to jsme se sešli s kámoškou na pokec a já jí říkal o týhle slečně. Dal jsem jí přečíst pár konverzací a tehdy mi dala zajímavou radu. Všimla si, že se ve zprávách o tu holku moc nezajímám. Že jedinej zájem je vytáhnout jí ven. Poradila mi víc prohloubit zájem o konverzaci. Ok, řekl jsem si, že to zkusím, protože už se podle mě nedalo co ztratit.

Uteklo pár týdnů a přestože už přišlo smíření s tím, že to s ní asi nevyjde, tak přesto jsem jí napsal na WhatsAppu. Prohodili jsme pár vět a nevim už jak, ale došli jsme v konverzaci až k tématu našeho seznámení. Neil Strauss měl na netu jeden citát, že když chce muž ženu získat, musí riskovat, že ji ztratí. To mi dodalo odvahy a napsal jsem jí asi deset věcí, jak jsem to seznámení tenkrát viděl, co se mi na ní líbilo, a jak jsem si připravoval co jí řeknu, a co jsem si o ní myslel atd. Na to napsala, že to nečekala, a že tohle jí ještě nikdo neřekl. Najednou nastal celkovej obrat v našich konverzacích. Jakoby se mezi námi prolomila nějaká bariéra. Pak už to šlo celkem rychle a dobře. Domluvili jsme rande a někde uvnitř jsem věděl, že dneska to nezruší. A nezrušila, jen přišla pozdě, což jsem jí vysvětlil, že za každou minutu účtuju 10,- kč. Úsměv
Chtěl jsem ji vzít do jedné kavárny, ale bohužel byla přes léto zavřená. (Taky mi to nedává logiku). Počkal jsem na ni u metra a pak vycházela ven, sexy kočka. Muj náhradní plán byl vzít ji na vyhlídku kousek odsud. Hodně mi o sobě řekla a já jí vyprávěl svoje storky ze života. Ta první schůzka byla super. K večeru jí vezu zpátky k metru a tehdy jsem s ní chtěl poprvé zkusit líbání. Ale hned jak jsem zastavil auto, řekla ať se ozvu až budu mít čas a hned vystoupila a vyrazila směr metro. Což bylo nečekaný, ale ok, aspoň se budu moct těšit na příště.

Cestou domu mi neustále hlavou probíhalo co všechno bych s ní dělal. Co probíhalo hlavou jí se bohužel už nikdy nedozvíme, ale příběh má stále ještě pokračování. Život šel dál a já se vrhl zase do svých denních povinností. Nebyl den, kdybychom nebyli v kontaktu. Což bylo příjemný. Já potom odjížděl na dovolenou, ale něco jsem chtěl ještě v Praze vyřešit.

Kdysi jsem tu psal o tom, že jsem dělal nějakej business, a od tohoto roku 2019 to chtěl budovat od začátku. Ale došlo mi, že se roky pohybuju mezi lidma, kteří se nikam moc v životě neposouvají, a že ani já neměl za poslední roky nějaké významné pokroky v životě kupředu. Během těch 6 let se dělo hodně věcí a hodně toho bylo špatně. Nechtěl jsem bejt už součástí této konkrétní komunity lidí. Čim víc mi přibývaj roky, tim víc chci bejt obklopenej mladýma, úspěšnýma lidma, a to mi tady chybělo. Zrušil jsem tedy svoji licenci a mám teď na nějaký čas pauzu.

Se slečnou bylo domluveno druhé setkání. Nicméně do hry vstupoval největší nepřítel a to je čas. Mezi těma našema schůzkama byly poměrně dlouhý prodlevy. A když se s někým delší dobu nevidíte a nechcete vypadnout ze hry, nezbývá nic jiného, než udržovat kontakt skrze telefon. To by nebylo ještě to nejtěžší. Těžký bylo držet v tom psaní stále tu flirtující energii. Nechtěl jsem skončit ve friend-zone. Bylo mi jasný, že o ní určitě nebojuju sám. Atraktivní holky mají vždycky na výběr. Je to tvrdá realita, ale je to prostě tak. Proto pro mě bylo neuvěřitelně těžký a vyčerpávající držet s ní konverzaci přes sociální sítě, a zároveň si to hlídat, aby to nezapadlo někam do fáze, kdy to bude nuda a já ve friendzone. Přijel jsem potom z dovolený a bylo domluveno naše další rande. Chtěl jsem pokročit dál, víc doteků, větší rapport, a líbání. Věděl jsem, že tenhle večer hraju o všechno. Chtěl jsem jí moc. Vzala mě na vyhlídku kousek od místa, kde bydlí. Bylo tam krásně. Byli jsme tam asi dvě hodinky. Měla kašel, ale já to chtěl risknout i tak. Vyměnil jsem priority (napřed holky, pak až zdraví Šťastný ) Byly asi tak dva momenty, kdy se to hodilo, ale pohltila mě nejistota. Čekal jsem na třetí příležitost a tu už neprokaučoval, pohladil jsem jí a začal jí hezky něžně líbat, což mi tak příjemně vracela. Bylo to krásný, a já věděl, že je všechno zase na správné cestě. Byla už tma, doprovodila mě na tramvaj a ještě proběhlo pár líbaček na rozloučenou. Jelo se mi domu s krásnýma pocitama. Nicméně netušil jsem, že život má rád zvraty všechno bude zase jinak....

Ten den byl čtvrtek. Na víkend jsem pak jel s rodičema na chalupu. Vše šlo dobře. Zase začínám konverzaci přes WhatsApp, a cca do odpoledne z toho mám dobrý pocit. Pak přišla zpráva, která všechno změnila. V tý zprávě bylo, že jede na nějakou tunning akci, že ji přemluvili. Což mi bylo takový divný. Původně měla být doma a léčit kašel. Tak nějak mi docházely souvislosti (na takový akce jezdí hodně chlapů, kdo jí přemluvil? Respektive - kvůli komu tam jde?) Přestože mezi námi nebylo nic vážnýho, na mě tehdy poprvé šel dojem, že přichází bod zlomu. A moje intuice se nemýlila. Na mojí další zprávu už pak dlouho neodpovídala, což bylo neobvyklé. Většinou mi do půl hodiny vždycky odepsala. A najednou nic, přes tři hodiny. Pak přicházel večer. Na mě přicházel děsivej zmatek z toho, co se kurva děje? Docházelo mi, že je zvláštní co to se mnou dělá, když jsme spolu ani nespali. Ale v mojí hlavě probíhaly scénáře, že ten večer všechno shrábne někdo jinej - že se mnou to možná bylo fajn, ale nemusel jsem ji možná už tolik přitahovat a tak si večer užije s někym jinym. Což mě by ani nevadilo, to že si užije s jinym, ale to, že mě někdo odstaví ze hry. Napsal jsem jí ještě když jsem šel spát a pokoušel se usnout, což šlo hrozně těžce. Nevim proč, já jí nemohl dostat z hlavy. Byly to zžírající pocity zmatku a hořkosti. Ráno koukám na mobil a stále nic. Bylo to kruté smíření s realitou, že do něčeho investuji čas a energii a pak je lusknutím prstu všechno pryč. Ale co, zažil jsem horší věci. Vyrazil jsem dopoledne na procházku a průběžně kontroloval telefon. Pořád nic. Napadl mě ještě jeden scénář, že se možná moje zprávy neodeslaly, protože mi často blbnul telefon. Kolem poledne mi pak konečně napsala, ale už to bylo všechno takový jiný. Prý přišla domu až někdy v sedm ráno. No prostě, u někoho musela spát atd. Ale to nemělo smysl řešit.

Utekl týden a po udržování konverzace přišla ta osudová neděle. Chtěl jsem ji vidět a ze zpráv na mě šel pocit, že ona mě taky. V plánu byl sraz v Praze - půjdeme napřed někam posedět a dát si něco dobrého a pak můžeme autem zajet na výlet za Prahu. (ideálně někam na pole Úsměv ). Čekám kousek od metra. Moje pocity byly, že všechno je zase v pořádku. V těch našich zprávách bylo všechno v pohodě. Když vyšla z metra a šla ke mě, byl to už ale úplně jinej člověk. Prostě všechno bylo jinak. Byla taková bez nálady, nebyla úplně příjemná a nechtěl jsem si připustit, že to bude stát za hovno. Já to nečekal, a chvíli mi trvalo uvědomit si, že nejlepší bude to rozpustit. Nechtěl jsem si to připustit a na ten výlet jsme fakt ještě jeli. Ale nebylo z toho nic, jen vyhozenej čas. Co mě ale doslova sralo nejvíc, bylo to, že si pořád s někym psala, a pouštěla si na WhatsAppu hlasové zprávy. Fyzicky byla venku se mnou, ale myšlenkama už byla někde jinde s někym jinym. To ve mě vzbuzovalo strašnou nejistotu, a strašně nepříjemný pocity. Je to pro chlapa takový nepříjemný ponížení. Hodil jsem ji na metro, na rozloučenou jsme si dali pusu, ale už to bylo takový vynucený. Jel jsem domu se strašně divnym pocitem. Štvalo mě to. A štvalo mě, že do dneška nevim co se mezi tou druhou a třetí schůzkou stalo. Po tý neděli mi přišlo nejlepší už jí nic nepsat. Čtyři dny jsem se vůbec neozval, a čtvrtej den jsem to už nevydržel a chtěl aspoň zjistit co se teda stalo. Takže jsem jí napsal. Vyměnili jsme si pár názorů na celou situaci, což už začínalo mít nádech jakési trapnosti. A od 29.8. již nejsme v žádném kontaktu. Což s odstupem času působí vcelku ironicky - dva měsíce skoro denně vymejšlim a přemejšlim co jí napíšu a odepíšu, abysme pak už nikdy nebyli v kontaktu Šťastný
Taky jsem někde četl vtip, že to je výsada králů - dlouhý měsíce do něčeho investovat čas a úsilí, a pak se na to vysrat.. Šťastný

Shrnutí: Chyby byla, že jsem v tom měl emoce. A to, že mě vedly emoce mělo za následek, že jsem se choval jako AFC. Prostě nemělo smysl si s ní vypisovat takovou dobu. Prodlevy byly protože ona jezdila třeba na týden (má prázdniny) zpátky do města odkud pochází, a já zase měl přes léto dva týdny dovolenou. Takže příště bych asi zůstal u dvou pokusů o rande, a pak bych do toho dál neinvestoval. Ale stalo se. Nevadí, budou jiný holky. Úsměv

Jinak jsem se ke konci léta celkem často seznamoval, posbíral spoustu čísel, ale bylo málo dates. Rozhodl jsem se vyzkoušet i Tinder. Uvidíme příště jaké budou zkušenosti.
Mám v plánu přečíst si knížku Pravidla Hry od Neila Strausse. Před 5 lety jsem si ji koupil, ale protože přišlo LTR, zahrabal jsem ji do skříně aniž bych jí někdy otevřel.
Také mi stále z cílů na tento rok ještě zbývá cvičení a fyzická kondice - chci víc sportovat a zdravěji jíst.
Zavedu si zápisník na SD fóru, kde chci psát krátký reporty a posuny s holkama.
Jinak rád poznám nové lidi. Pokud byste někdo chtěl dát sraz a pokec tak se rád sejdu. Stačí napsat zprávu tady na fórum.

Do téhle sekce hodím ještě příspěvek na konci roku, abych mohl shrnout a zhodnotit celý rok. Ale závěrem můžu říct, že po rozchodu žiju naplněnější život. Mam klid od těch emocionálních zmatků, do kterých mě bejvalka pořád tahala. Není to vůči ní zlé, ale je mi samotnýmu líp. Takže díky za to, že se to stalo. Škoda je, že to nepřišlo dřív, protože ty poslední roky už jsem s ní byl spíš jen ze strachu se rozejít, možná z lítosti... Naštěstí je to pryč a život jde dál. A přestože třeba teď přes léto to nebyl úplně úspěšnej měsíc, tak ničeho nelituju.
Dnešní zápisek bych zakončil slovy Toma Hankse na konci filmu Trosečník - "Zítra je další den. A kdo ví co přinese příliv?"

Mějte fajn den Mrkající,

Abruzzi

 2 
 kdy: 07. Září 2019, 19:39:02 
Založil aq2000 - Poslední příspěvek od Abruzzi
Zajímavé téma,

někdy jsem měl pocit, že se z této věty stala taková fráze, která se očekává, ale tim se naprosto degraduje. V minulym vztahu mi bejvalka byla schopná psát do zpráv, že mě miluje a druhej den měla chování, který odpovídalo opaku. Prostě se z toho vyspala Úsměv
Na začátku vztahu to asi tak nějak přirozeně cítíme, ale nikdy jsem nechápal proč se tolik řeší kdo to řekne první atd. A že to holky mezi sebou řeší - "kdo to řekne první" - "a jak to, že ti to ještě neřekl" atd.. Což vypovídá spíš o tom, že je vztah založenej na egu a ne na skutečnym citu. Jak si chcete vynutit od druhé osoby aby dělala co chcete? V tom případě to neni čistá láska ale manipulace.

U mě osobně jsem to projevoval činama - dělam něco pro druhou osobu co bych dělat vůbec nemusel, ale chci to udělat prostě z lásky k té druhé osobě. Ale takhle to většinou vidíme mi chlapi. Spoustu lidí to chce od partnerů slyšet a cítit, že je to skutečné. Blbý je říkat to když to tak necítíme.


 3 
 kdy: 31. Červenec 2019, 19:35:56 
Založil Abruzzi - Poslední příspěvek od Fondil
Zdar,

z hlavních stránek jsem se dostal na jeho stránku https://www.precechtel.eu/(pokud neni fake  Překvapený). Zkuste mu někdo z Vás koho "zná" napsat.

 4 
 kdy: 31. Červenec 2019, 12:42:57 
Založil Abruzzi - Poslední příspěvek od Av4
Hele, jestli někdo máte nějaký offline kontakt s Qarkem, tak mu dejte vědět. On je asi jediný kdo může registrace odblokovat. Vlastně ani moc nevím, proč je zablokoval.

Záložní varianta je otevřít to celé jinde a sem jen postnout kam se lidi mají přesunout, no.

 5 
 kdy: 19. Červenec 2019, 08:20:42 
Založil Abruzzi - Poslední příspěvek od Abruzzi
Kdyby registrace znovu fungovaly, tak to tu zase ožije. Stará parta odešla a nahradila by ji nová krev.

Jinak jsem to shrnoval u sebe v deníku cca rok zpátky. Od té doby proběhla asi jenom jediná změna. Přesedlal jsem na spisovatelskou dráhu a v záři mi vychází kniha. Do toho už píšu další Úsměv Beletrie - psychologický thriller zkombinovaný s hororem, napětím a akcí. Těším se Super!


Souhlasim, snad se někdy regiatrace otevřou.
Ano, četl jsem. Jsem rád, že se Ti daří, přeju Ti ať to jde všechno dál podle Tvých představ. Je super, že jdeš za svym cílem a nezastavuješ, fandim Ti a držim palce.  Mrkající

Co ostatní? Za těch pár dní má toto téma přes tisíc shlédnutí. Neváhejte a pište  Úsměv

 6 
 kdy: 15. Červenec 2019, 08:10:18 
Založil Abruzzi - Poslední příspěvek od Ezio
Kdyby registrace znovu fungovaly, tak to tu zase ožije. Stará parta odešla a nahradila by ji nová krev.

Jinak jsem to shrnoval u sebe v deníku cca rok zpátky. Od té doby proběhla asi jenom jediná změna. Přesedlal jsem na spisovatelskou dráhu a v záři mi vychází kniha. Do toho už píšu další Úsměv Beletrie - psychologický thriller zkombinovaný s hororem, napětím a akcí. Těším se Super!

 7 
 kdy: 14. Červenec 2019, 20:17:07 
Založil Abruzzi - Poslední příspěvek od Fondil
Jestli ten ukazatel počtu on-line lidí funguje správně, tak je to docela hodně hostů. I já jím byl, ale projížděl jsem různé uživatele a ptal se jich jestli mi dají přihlašovací údaje a nakonec to klaplo. Je škoda, že je omezená ta registrace.
Tvůj deník jsem přečetl celý a je pěkné, že jsi se vrátil a dopsal jak se za ty roky věci vyvinuly. Jinak sorry za OT.

 8 
 kdy: 14. Červenec 2019, 19:53:12 
Založil davidr - Poslední příspěvek od davidr
Ahojky dnes mě kontatovala.Hodinový hovor, ze za všechnu mužu ja.Nikdy jsem ji nepomohl atd.Ona my dala celou lasku.
Jeji přitel pry vyhral soud ale deti nema jen asi o jeden den na vic za 14 dni.
Pry ji pozadal o ruku, po trech mesicich.Tak on jeste nema vyreseny majetek a uz svatbu.
Nakupeje, vyndava z myzky nadobi, pes ho miluje a on jeho.... Mrkající
Ona ho nechce za manzela.Pry ji imponuje jak ji miluje a nikdy ji nenecha padnout, maji spolu velke plány řekla.
Ale nekolikrat ji zazdil kvuli detem to se ji nelibi.Dava prednost vice detem rekla.
V sobotu byl na chate s jeji rodinou kterou musel pretrpet.Pry rikal bylo to na hovno.
Ji se libi hlavne ze spolu spi a pritom se  drzi se za ruku nebo ji rika ze je nejlepsi zenska.
JInak sex katastrofa.
Co nechapu ze me vse tohle rika, posila mi fotky a vola mi kdyz u ni neni pres hodinu.



 9 
 kdy: 14. Červenec 2019, 15:38:03 
Založil Abruzzi - Poslední příspěvek od Abruzzi
Ahoj,

je škoda, že toto fórum umřelo. Pamatuju si časy, kdy tu bývalo plno uživatelů a plno témat k řešení. Chtěl bych proto založit tenhle příspěvek. Zajímá mě jak se Vaše životy vyvíjely dál od těch let cca 2012-2013-2014 do současnosti. Co jste tehdy řešili, jak jste dopadli, kam jste se v životě posunuli, kam Vás osud zavedl, co holky, čeho jste v životě dosáhli či nedosáhli, co děláte teď, co Vám toto fórum dalo, a jak vypadá Váš život teď?

Za sebe jsem již vše detailně popsal v tématu "konec jendé éry" , ale zajímají mě ostatní. Kdo se bude chtít rozepsat ať se rozepíše. Kdo chce popsat stručně ať popíše stručně. Třeba se nám podaří trošku fórum oživit.

Děkuju všem předem za reakce (budou-li nějaké, ale věřím že snad ano  Úsměv )
Hezkou neděli všem, a těším se na Vaše příběhy.

Zatím, Abruzzi

 10 
 kdy: 07. Červenec 2019, 15:25:52 
Založil Abruzzi - Poslední příspěvek od Abruzzi
Ahoj všem,

řekl jsem si, že je na čase napsat aktualizaci ze života. Poslední příspěvek byl na konci dubna a od té doby je pár nových věcí, pohledů, názorů a vizí do budoucna. Takže, co je vlastně nového?

Přestože čas hojí všechny rány, do dneška sem tam přemýšlím nad ukončeným vztahem. Pět let, který mizí kdesi v paměti, a několik vzpomínek na příjemné i nepříjemné. Od Vánoc už jsme nikdy nebyli s bejvalkou v kontaktu. Ani na narozeniny mi nepopřála. Ne, že bych to očekával, ale popřát někomu, s kym jsem byl pět let mi přijde jako slušnost. Ale čert to vem, Ona už má někoho novýho a jsou spolu ve vztahu. Celou moji rodinu si smazala z přátel na facebooku, přestože se k ní všichni chovali slušně. Její máma si mě smazala z přátel na facebooku, přestože jsem se k ní taky choval slušně. Dokonce jsem jim skoro půl roku, (když byl jejich táta pracovně v Asii) vozil pravidelně nákupy až do ledničky. Byl jsem nonstop taxi zdarma, nejen pro bejvalku ale i pro její mamku. Nechápal jsem, proč tenhle nepřátelský postoj. Dneska se z toho stal takovej rituál - máte s někým problém, tak místo abyste si promluvili - smažete si ho z přátel na facebooku. Mě si tam bejvalka zatím nechala. Občas přidá fotky, kde byli s novym klukem na randíčku a tak podobně. Nevím, jestli si do života vzala nějaký poučení, aby jí ten vztah vydržel, ale doufám, že ano. Nemam pocit křivdy. Živit v sobě křivdy je jako pít jed a doufat, že se otráví ten druhý. Přeju jí štěstí. Škoda, že jsme to neukončili dřív. Neměl ten vztah už cenu a mohli jsme si ušetřit spoustu času.. a trápení.

Jak šel život dál.... S milfkou jsem se viděl naposledy na konci dubna. Koupil jsem večeři a jel za ní. Těšil jsem se na supr večer. Ona podle smsek taky. Ale když jsem dorazil byla bez nálady, prý nastydla a šla na ní viróza. K něčemu málo jsme se dostali, ale nechala toho, že jí není dobře a dávala mi najevo, že jí otravuje moje přítomnost. Do toho se pořád věnovala psovi. Vadilo mi, že ho nedá někam do vedlejší místnosti. Nevěděl jsem o čem s ní mluvit, protože si pořád hrála se psem. Řekl jsem si, že to nemám zapotřebí a navrhl, že už pojedu. Doprovodila mě a já odjel. Já jsem jí od té doby nepsal a ona mě taky ne. Ta energie, která tam byla v únoru už byla pryč. Kouzlo zmizelo a s ním i vzájemná přitažlivost. Chtěl jsem se jí nedávno ozvat, ale nakonec jsem si to rozmyslel, nechci se do toho znova pouštět. Holek jsou miliony. Nechci se plazit za jednou milfkou a doufat, že mi třeba zase dá.

Do Čech přicházelo jaro, a přicházelo i na mě. V dubnu jsem byl hodně aktivní. Byl páteční večer a vyrážel jsem za Američankou. Všechno bylo supr do tý doby, než jsem chytil ten největší slejvák tohoto roku. Bylo to jak sprcha. Všechno na mě bylo mokrý. I trenky pod kalhotama, prostě všechno. Šel jsem do nákupního centra se trochu usušit a napsal Američance, že se zpozdím. Po pokusu o usušení jsem si šel ještě do mekáče objednat čaj. Poseděl jsem a po chvilce se vydal na metro. Najednou jsem si všimnul holky, která měla silonky, hezky opálená blondýnka. Nevim co se stalo, prostě jsem automaticky změnil směr a šel za ní. Předběhl jsem jí na schodech a potom se na ní otočil a řekl, že se mi líbí a chci s ní někdy zajít na kafčo. Nečekala to, ale po probrání z toho šoku mi dala na sebe číslo.

Já pokračoval v cestě dál za američankou. Na andělu jsem v Delmartu koupil vínko a šel k ní do bytu. Představila mě svým kámošům. Amíci, Angličani a Španělé. Supr banda, pokecali jsme a pak mě vzala do svýho pokojíčku. Tam jsme si dali lekci angličtiny ("lick my balls" a podobně Úsměv ). Kolem půlnoci jsem po třech číslech navrhl, že vyrazím dom. Šel na mě hroznej hlad. Nejblíž byl mekáč, takže po půlnoční svačince jsem jel posledním metrem směrem dom. Na konečný mi došlo, že mi bus jede až za hodinku. Byla zima na to jít pěšky. Autem jsem dnes nejel, protože jsem chtěl pít. Vydal jsem se k nákupnímu centru, ale bylo už zavřený. Škoda. Před vchodem stála zajímavá holka max okolo 20 let. Prohlásil jsem legendární seznamovací hlášku: "Ty dveře se už asi neotevřou co?"  Šťastný
Odpověděla, že se taky chtěla jít ohřát, ale že uvažuje, že si zavolá UBER. Bydlí prej tam co já. Takže vyrážíme spolu Uberem a povídáme si v autě. Vyměnili jsme si facebook a domluvili se, že zajdem někdy na pivko. Uber jí hodil až k domu, a mě hodil na náměstí. Odsud jsem šel cca 10 minut dom. Foukal mírnej větřík a trošku poprchávalo. Byla noc a celý město už spalo. Nikde nikdo, jen já a to ticho. Najednou, jako bych po těch letech zase cejtil v žilách život....

A čas šel zase dál. Ráno, když jsem jezdil do práce všude byly vidět tak hezký holky. Po práci, všude hezký holky. Kdykoliv to šlo, šel jsem se seznámit. Někdy daly číslo, facebook, a někdy přišlo odmítnutí. Někdy lehký odmítnutí typu "mám přítele" a někdy tvrdšího typu "tak to fakt ne" Ale nenechal jsem se odradit. Na prvního máje jsme byli domluveni s blondýnkou (z řádků výše), že se uvidíme. Do poslední chvilky jsem pořádně ani nevěděl kam ji vezmu. Nechtěl jsem žádný zběsilý plány a celodenní rande. Řekl jsem si, že si dáme jen kafe a pokecáme. Zašli jsme na kafčo, a necelý dvě hodinky si povídali o našich životech. Taky prošla rozchodem a nechce teď žádný závazky. Po dvou hodinách vyrážíme k metru a jdu ji doprovodit. Méně je někdy více. Napadalo mě, že by bylo supr se s ní líbat. Strašně se mi líbila, ale někdy je prostě lepší odolat. Příliš kroků dopředu najednou může všechno pokazit. Takže jen jsem jí popřál hezkou cestu a obejmul ji s tím, že příště můžeme dát třeba vínko. Rozloučili jsme se, bylo okolo 15 hod a já se vydal na další rande...

...Při jedný ranní cestě do práce kolem mě prošla zajímavá černovláska s s červenou výraznou sukní. Nebylo moc času, a všude byli lidi. Takoví ti, jak vždycky monitorují očima dění okolo sebe, a který na vás koukaj, když se jdete seznámit. Nemam rád, když mi někdo dělá publikum, ale na druhou stranu mě to hecuje se překonat. Co bylo ještě horší, že šla na zastávku, ze které často jezdívala bejvalka. Ale co, život máme jen jeden. Jdu za ní a říkám jí, že ji na chvilku vyrušim. Ona ftipně odpověděla, že prý pojištěná už je. Mám rád smysl pro humor. Vysvětlil jsem jí, že se mi líbí a chci s ní někdy na kafčo. Dává mi číslo a pak pokračuji v cestě do práce.

Počkal jsem na ni a záměrně domluvil sraz na Václaváku u budovy Palác Koruna, kde je na střeše nápis "Důkazem lásky k rodině, zárukou zmnožení jmění, oporou stáří, jedině životní pojištění"
Po jejím příchodu jí sděluji, že se musí podívat nahoru na ten nápis, čímž jsem narážel na naše seznámení. Rozesmálo jí to. Šli jsme do nejmenované kavárny, kde mě napadla spásná myšlenka - když máme ten státní svátek tak se lehce namazat. Objednávám na stůl flašku vína. Nečekal jsem takovej luxus, ale čišník nám vyprávěl vše okolo tohoto vína, postavil nám ke stolu kýbl s ledem, a veškerej servis a mě došlo, že dneska si peněženka pobrečí. Ale věnoval jsem se holčině, povídali jsme si a strašně se mi líbila ta její mladá energie. Měla těsně před maturitou. Občas do mě nechtěně lehce kopla pod stolem a já jí nenápadně osahával nožky. Táhlo mi na záda, proto jsem za sebou pořád zavíral dvířka na před-zahrádku. Kdykoliv šel čišník, zase je naštvaně otevíral, až někdy na počtvrté prohlásil něco ve stylu "tyvole, kdo tady pořád zavírá ty dveře?" Po necelých dvou hodinách navrhuji, že se můžeme projít po Praze. Jdeme na vycházku a procházíme přes Karlův most. Je tam spoustu lidí a oba nemáme rádi velký davy. Držíme se za ruce a procházíme davem. Při jedný zastávce jsem měl pocit, že je ta chvilka. Líbila se mi a chtěl jsem jí líbat. Risknul jsem to, ale uhnula. Nevyšlo to. Zvláštní pocit. Nechtěl jsem ji uvést do rozpaků, ale do rozpaků uvedla ona mě. Pokračujeme až k Petřínu, kde ještě půl hoďky sedíme na lavičce. Už to neni vončo, zmizela ta správná energie. Neměl jsem dělat ten krok kupředu, protože jsem tím odkryl moc brzo všechny karty. Rozloučili jsme se, a sice jsme si párkrát napsali ale už jsme se od této schůzky neviděli.

Bylo sluníčko, hezkej den, a byl jsem s kamarádem na pivku. Psal jsem si s američankou. Jelikož jsem neodpovídal hned, ale vždy s nějakým zpožděním, napsala v jedné ze zpráv, že mě nebude obtěžovat. Najednou na mě šly výčitky. Něco podobného co jsem prožíval ve vztahu s bejvalkou. Něco ve stylu ("radši jdeš s kámošem ven, než aby ses mi věnoval") Bylo mi z toho nějak zvláštně. Napadlo mě, že možná ke mě začíná mít nějaký city. Což je něco co nechci. Nechci aby se na mě někdo zafixoval, a dělal si ohledně mě nějaký očekávání, a byl pak zklamanej, když je nenaplním.
Navrhl jsem tedy, že se můžeme vidět a pokecat. Sešli jsme se a jdeme do pizzerie, dáváme si malinovku a mě čeká nelehkej úkol. Vysvětlit, že nechci v nejbližší době žádnej vztah. Jdu na to, říkám jí, že mě její poslední zpráva vyděsila. Že mám pocit, že ke mě začíná mít nějaký city, a že navrhuji přestat spolu spát, protože jí nechci ublížit. Že teď prostě do žádnýho dalšího vztahu jít nemůžu. Vysvětlila mi, že jsem si to nejspíš špatně vyložil. Že taky teď žádný závazky nechce, a jestli už jsem někdy slyšel pojem - friends with benefits. Slyšel, a i viděl. Úsměv
Přesto, od té doby už jsme jenom friends, bez benefits. Nechtěl jsem se už do ničeho pouštět. Občas zajdeme na pokec, nebo na pizzu, ale nic víc. Myslim si, že je to takhle nejlepší.

S blondýnkou pokračoval kontakt dál a zanedlouho naše kroky vedly na vínko. Díky ní znám další krásný místo v Praze se super atmosférou. Povídali jsme si neustále. Z pohledu čišníka musel bejt ftipnej pohled na to, jak jsem se k ní neustále průběžně přisouval. Napřed byla židle naproti stolu, po cca hodině jsem už byl s židlí v čele a pak ještě blíž u ní. Chtěl jsem jí být co nejblíž, abysme si mohli líp popovídat, protože s blížící se půlnocí přibývalo v podniku na hlasitosti. Líbilo se mi na ní, že je taková nezávislá. Je úspěšná ve svý práci, má pod sebou pár lidí a vždycky za sebe chtěla platit sama. Po placení jdeme ještě do parku naproti a jen tak se tam procházíme. Jelikož byla půlnoc, navrhuje, že už musí jet, jinak se nedostane domu. Nebydlí v Praze. Já jí ještě nechtěl nechat jet. Bylo mi s ní fajn, a furt jsem myslel na to, jaký by to asi bylo jí líbat. Je to fakt hezká holka. Navrhl jsem, že mam auto půl hoďky odtud, že jí hodím. Sice jsem v sobě měl dvě skleničky vínka, ale střízlivěl jsem rychle. Šli jsme tedy přes kousek Prahy abysme se dostali k mýmu autu. Šel na mě hlad, proto přišla zastávka (hádej kde - klasicky mekáč Šťastný ). Není nad zdravou stravu.
Vezl jsem ji autem a hezky mě navigovala. Na parkingu se loučíme a přichází ta krásná věc. Líbání. Nádherný. Popřál jsem ji dobrou noc a zaplaven endorfíny jel autem domu.

Při jedný ranní cestě potkávám milfku z dávné minulosti. Randili jsme okolo roku 2012. Prohodíme pár slov a pak pokračujem každý svojí cestou. Přesto si pak posíláme pár zpráv a domlouváme se, že se musíme někdy potkat. Do teď jsme se pořád nedomluvili, ale uvidíme jestli nám to vyjde přes léto.

Pár dní uteklo a jedu za krásnou blondýnkou, protože jsme si domluvili, že koukneme na film. Cejtil jsem takový vnitřní zajímavý napětí. Nevěděl jsem jestli něco bude nebo ne, spíš jsem si říkal, že asi ne. Ale koukáme na film, čas běží, trošku se objímáme, ale žádnej nátlak nevyvíjím. Pak jí dávám pusu. Je asi 23:15. Najednou přichází zvrat...
Čekal bych cokoliv, jenom ne tohle. Někdo bouchnul pěstí do okna. Bydlí v přízemí. Pak byl venku slyšet nějakej křik, a dokonce zvonek. Napadlo mě, že je to soused, že máme třeba moc nahlas televizi. Řekla, že je to bejvalej, a občas jí tam chodí pozorovat. (a že má celkem svaly Úsměv) Nevěděl jsem jak se správně zachovat. Ale všechno jsme vypli, světlo, elektroniku, aby byla úplná tma a sedli k sobě na gauč. Objal jsem jí a jen tak tam v tichosti sedíme. Sedíme a sedíme, čas běží a nemáme nejmenší ponětí, jestli tam ještě je. Vím, že se mi chtělo už jet domu, ale nevěděl jsem co teď. Sedíme tam dál, začínáme se líbat, a vslíkat, sice byla tma, ale viděl jsem její krásný prádlo. Nechci rozepisovat všechny detaily, ale tohle byl asi nejkrásnější sex. Respektive, ona byla tak sexy, plus to napětí, kdy hrozilo, že dostanu do držky. Úsměv
Někdy ve tři ráno jsem vyšel ven, nikdo tam nebyl a vydal se k autu. Auto taky bylo v pořádku. Nasedl jsem do auta a jel domů. Mám rád noční jízdy. Byla krásně prázdná dálnice. S holčinou jsme do dneška v kontaktu, a vídáme se pořád.

Tahle část nebude o mě. Když se nebojíte oslovovat a seznamovat s cizíma lidma, můžete udělat šťastný i jiný lidi kolem Vás. V bývalé práci jsem se kamarádil s recepční. Hezká zrzečka. Občas jsme šli do fitka nebo pokecat. Ke konci května bylo domluvený cvíčo. Ale psala, že jí bolí břicho a nemůže. Nakonec psala, že jede na gyndu, jestli nechci jet s ní. Na gyndě jsem nikdy nebyl, takže proč ne? Šťastný
Sedli jsme ke mě do auta a jeli. Pak necháváme auto na parkingu a zbytek frčíme tramvají. Kecáme a diví se proč furt očumuju po ulicích holky. Je to super kámoška, je to přátelství, kterýho si hodně vážim. Byla u všech mých těžkých období a byla jedna z prvních lidí, který jsem řekl tenkrát o rozchodu, a s kterou jsem si o tom povídal. Došli jsme na gyndu, ale do ordinace už mě nepustili. Úsměv
Vypadalo to tam jako v Bradavicích v Harry Pottrovi. Nicméně, když jí pustili z ordinace, napadlo nás zajít na náplavku. Tam jsem se během půl hodiny asi desetkrát zamiloval. Kupujem si pití a sedáme si k vodě. Koukáme a povídáme. Udělali jsme pár fotek a mě novou profilovku na fb. Je to nádherný místo, má to tam správnou energii. Jak pokračoval večer, zmínila mi, že se jí líbí jeden kluk, kterej byl v bandě lidí vedle nás. Napadaly mě možnosti jak je seznámit, ale ona to vždycky odmítla, že se to nehodí. Přesto, když později večer odcházíme dávám návrh. Napíšeme na papír její instagram aby se mohl kouknout na fotky a její číslo, aby jí mohl napsat. No jo, ale kde mam sebrat tužku a papír? Úsměv  Běžíme do nejbližší restaurace. Čišník u baru se ptá co to bude, načež odpovím, že jen papír a tužku. Úsměv Píšu její telefon a insta a běžíme zpátky k náplavce. Říkám ať teď počká tady a zbytek zařídím. Jdu k nim do skupiny, že nechci rušit, a jdu rovnou na věc. Říkám borcovi, že jsem tu byl s kámoškou a přišel jí sympatickej. Jeho opilej kamarád zakřičel "tak jí přiveď !!" Říkám mu, že nemůžu, protože jsme na odchodu. Podávám borcovi papírek a říkám ať se jí ozve, že bude ráda. Banda lidí mi říká, že jsem dobrej kamarád a dávají mi high-five.  Úsměv Jdeme směrem k autu a borec jí napsal. Zatím jsme se neviděli, protože má nějaké zdravotní potíže, ale až se uvidíme, jsem zvědavej na novinky. Bylo krásný vidět to nadšení. Jak její tak i jeho. Měl jsem supr pocit, že můžu dvěma lidem udělat lepší večer.

A ještě bych chtěl zmínit jednu slečnu. Nedávno jsem čekal na sraz s kamarádem. Byl jsem tam o chvilku dřív. Jdu z parkoviště a vidím nádhernou blondýnku. Nádherná pro mě znamená šortky, hezký nožičky, hezkej obličej, upravená, mladá asi dvacet let. S kamarádem tomu říkáme odborným výrazem - šťavnatá Šťastný A koukala po mě. Já po ní taky, ale furt se okolo ní někdo motal. Jdu dál s myšlenkama, že jí asi nechám jít. Přesto mi něco v hlavě hlodá, že se tam musim vrátit. Jenže ona telefonuje. A kámoš už tu brzy bude. Ale víc by mě mrzelo nechat jí jít, než to aspoň nerisknout. Takže se tam vracim (a přestože vedle ní na nás kouká a poslouchá nějakej cizí chlap), říkám jí, že se na mě hezky usmála, a že bych s ní chtěl někdy zajít třeba na kafe nebo zmrzku. Ona, že je teď v práci a dneska nemůže. Říkám, ať mi na sebe nechá kontakt a domluvíme se. Píše do telefonu číslo a podává telefon zpátky. Ještě se představíme pak přichází kámoš a odcházíme. Bylo mi nádherně. (ale na orgasmus to nemá Úsměv )
S holčinou jsme si poslední dny psali a až se vrátím z dovči domluvíme sraz.

Tolik z mého života za poslední dobu. Gratuluji pokud jsi dočetl až sem. Je krásný žít s pocitem, že máte možnost volby. Že věříte v sebe a když se Vám nějaká kočka líbí, můžete za ní jít a seznámit se. Když se zbavíte nesmělosti, můžete žít nádhernej život.

Cíle:
Dál bych se chtěl zaměřit na dotažení zbylých cílů z minula:
- postavit se na vlastní nohy
- začít zase cvičit aktivně, sportovat,
- rozšířit okruh přátel, být s mladýma lidma
- osobní rozvoj - chodit na různý zajímavý přednášky, kurzy atd, víc číst, rozvíjet se


Mějte se krásně, přeji krásný léto všem
Abruzzi

Stran: [1] 2 3 ... 10
Copyright © 2005–2019 QARK.net Powered by SMF 1.1.11 | SMF © 2006-2008, Simple Machines LLC sitemap | RSS