Ahoj všem,
řekl jsem si, že je na čase napsat aktualizaci ze života. Poslední příspěvek byl na konci dubna a od té doby je pár nových věcí, pohledů, názorů a vizí do budoucna. Takže, co je vlastně nového?
Přestože čas hojí všechny rány, do dneška sem tam přemýšlím nad ukončeným vztahem. Pět let, který mizí kdesi v paměti, a několik vzpomínek na příjemné i nepříjemné. Od Vánoc už jsme nikdy nebyli s bejvalkou v kontaktu. Ani na narozeniny mi nepopřála. Ne, že bych to očekával, ale popřát někomu, s kym jsem byl pět let mi přijde jako slušnost. Ale čert to vem, Ona už má někoho novýho a jsou spolu ve vztahu. Celou moji rodinu si smazala z přátel na facebooku, přestože se k ní všichni chovali slušně. Její máma si mě smazala z přátel na facebooku, přestože jsem se k ní taky choval slušně. Dokonce jsem jim skoro půl roku, (když byl jejich táta pracovně v Asii) vozil pravidelně nákupy až do ledničky. Byl jsem nonstop taxi zdarma, nejen pro bejvalku ale i pro její mamku. Nechápal jsem, proč tenhle nepřátelský postoj. Dneska se z toho stal takovej rituál - máte s někým problém, tak místo abyste si promluvili - smažete si ho z přátel na facebooku. Mě si tam bejvalka zatím nechala. Občas přidá fotky, kde byli s novym klukem na randíčku a tak podobně. Nevím, jestli si do života vzala nějaký poučení, aby jí ten vztah vydržel, ale doufám, že ano. Nemam pocit křivdy. Živit v sobě křivdy je jako pít jed a doufat, že se otráví ten druhý. Přeju jí štěstí. Škoda, že jsme to neukončili dřív. Neměl ten vztah už cenu a mohli jsme si ušetřit spoustu času.. a trápení.
Jak šel život dál.... S milfkou jsem se viděl naposledy na konci dubna. Koupil jsem večeři a jel za ní. Těšil jsem se na supr večer. Ona podle smsek taky. Ale když jsem dorazil byla bez nálady, prý nastydla a šla na ní viróza. K něčemu málo jsme se dostali, ale nechala toho, že jí není dobře a dávala mi najevo, že jí otravuje moje přítomnost. Do toho se pořád věnovala psovi. Vadilo mi, že ho nedá někam do vedlejší místnosti. Nevěděl jsem o čem s ní mluvit, protože si pořád hrála se psem. Řekl jsem si, že to nemám zapotřebí a navrhl, že už pojedu. Doprovodila mě a já odjel. Já jsem jí od té doby nepsal a ona mě taky ne. Ta energie, která tam byla v únoru už byla pryč. Kouzlo zmizelo a s ním i vzájemná přitažlivost. Chtěl jsem se jí nedávno ozvat, ale nakonec jsem si to rozmyslel, nechci se do toho znova pouštět. Holek jsou miliony. Nechci se plazit za jednou milfkou a doufat, že mi třeba zase dá.
Do Čech přicházelo jaro, a přicházelo i na mě. V dubnu jsem byl hodně aktivní. Byl páteční večer a vyrážel jsem za Američankou. Všechno bylo supr do tý doby, než jsem chytil ten největší slejvák tohoto roku. Bylo to jak sprcha. Všechno na mě bylo mokrý. I trenky pod kalhotama, prostě všechno. Šel jsem do nákupního centra se trochu usušit a napsal Američance, že se zpozdím. Po pokusu o usušení jsem si šel ještě do mekáče objednat čaj. Poseděl jsem a po chvilce se vydal na metro. Najednou jsem si všimnul holky, která měla silonky, hezky opálená blondýnka. Nevim co se stalo, prostě jsem automaticky změnil směr a šel za ní. Předběhl jsem jí na schodech a potom se na ní otočil a řekl, že se mi líbí a chci s ní někdy zajít na kafčo. Nečekala to, ale po probrání z toho šoku mi dala na sebe číslo.
Já pokračoval v cestě dál za američankou. Na andělu jsem v Delmartu koupil vínko a šel k ní do bytu. Představila mě svým kámošům. Amíci, Angličani a Španělé. Supr banda, pokecali jsme a pak mě vzala do svýho pokojíčku. Tam jsme si dali lekci angličtiny ("lick my balls" a podobně
). Kolem půlnoci jsem po třech číslech navrhl, že vyrazím dom. Šel na mě hroznej hlad. Nejblíž byl mekáč, takže po půlnoční svačince jsem jel posledním metrem směrem dom. Na konečný mi došlo, že mi bus jede až za hodinku. Byla zima na to jít pěšky. Autem jsem dnes nejel, protože jsem chtěl pít. Vydal jsem se k nákupnímu centru, ale bylo už zavřený. Škoda. Před vchodem stála zajímavá holka max okolo 20 let. Prohlásil jsem legendární seznamovací hlášku:
"Ty dveře se už asi neotevřou co?" 
Odpověděla, že se taky chtěla jít ohřát, ale že uvažuje, že si zavolá UBER. Bydlí prej tam co já. Takže vyrážíme spolu Uberem a povídáme si v autě. Vyměnili jsme si facebook a domluvili se, že zajdem někdy na pivko. Uber jí hodil až k domu, a mě hodil na náměstí. Odsud jsem šel cca 10 minut dom. Foukal mírnej větřík a trošku poprchávalo. Byla noc a celý město už spalo. Nikde nikdo, jen já a to ticho. Najednou, jako bych po těch letech zase cejtil v žilách život....
A čas šel zase dál. Ráno, když jsem jezdil do práce všude byly vidět tak hezký holky. Po práci, všude hezký holky. Kdykoliv to šlo, šel jsem se seznámit. Někdy daly číslo, facebook, a někdy přišlo odmítnutí. Někdy lehký odmítnutí typu "mám přítele" a někdy tvrdšího typu "tak to fakt ne" Ale nenechal jsem se odradit. Na prvního máje jsme byli domluveni s blondýnkou (z řádků výše), že se uvidíme. Do poslední chvilky jsem pořádně ani nevěděl kam ji vezmu. Nechtěl jsem žádný zběsilý plány a celodenní rande. Řekl jsem si, že si dáme jen kafe a pokecáme. Zašli jsme na kafčo, a necelý dvě hodinky si povídali o našich životech. Taky prošla rozchodem a nechce teď žádný závazky. Po dvou hodinách vyrážíme k metru a jdu ji doprovodit. Méně je někdy více. Napadalo mě, že by bylo supr se s ní líbat. Strašně se mi líbila, ale někdy je prostě lepší odolat. Příliš kroků dopředu najednou může všechno pokazit. Takže jen jsem jí popřál hezkou cestu a obejmul ji s tím, že příště můžeme dát třeba vínko. Rozloučili jsme se, bylo okolo 15 hod a já se vydal na další rande...
...Při jedný ranní cestě do práce kolem mě prošla zajímavá černovláska s s červenou výraznou sukní. Nebylo moc času, a všude byli lidi. Takoví ti, jak vždycky monitorují očima dění okolo sebe, a který na vás koukaj, když se jdete seznámit. Nemam rád, když mi někdo dělá publikum, ale na druhou stranu mě to hecuje se překonat. Co bylo ještě horší, že šla na zastávku, ze které často jezdívala bejvalka. Ale co, život máme jen jeden. Jdu za ní a říkám jí, že ji na chvilku vyrušim. Ona ftipně odpověděla, že prý pojištěná už je. Mám rád smysl pro humor. Vysvětlil jsem jí, že se mi líbí a chci s ní někdy na kafčo. Dává mi číslo a pak pokračuji v cestě do práce.
Počkal jsem na ni a záměrně domluvil sraz na Václaváku u budovy Palác Koruna, kde je na střeše nápis
"Důkazem lásky k rodině, zárukou zmnožení jmění, oporou stáří, jedině životní pojištění"Po jejím příchodu jí sděluji, že se musí podívat nahoru na ten nápis, čímž jsem narážel na naše seznámení. Rozesmálo jí to. Šli jsme do nejmenované kavárny, kde mě napadla spásná myšlenka - když máme ten státní svátek tak se lehce namazat. Objednávám na stůl flašku vína. Nečekal jsem takovej luxus, ale čišník nám vyprávěl vše okolo tohoto vína, postavil nám ke stolu kýbl s ledem, a veškerej servis a mě došlo, že dneska si peněženka pobrečí. Ale věnoval jsem se holčině, povídali jsme si a strašně se mi líbila ta její mladá energie. Měla těsně před maturitou. Občas do mě nechtěně lehce kopla pod stolem a já jí nenápadně osahával nožky. Táhlo mi na záda, proto jsem za sebou pořád zavíral dvířka na před-zahrádku. Kdykoliv šel čišník, zase je naštvaně otevíral, až někdy na počtvrté prohlásil něco ve stylu
"tyvole, kdo tady pořád zavírá ty dveře?" Po necelých dvou hodinách navrhuji, že se můžeme projít po Praze. Jdeme na vycházku a procházíme přes Karlův most. Je tam spoustu lidí a oba nemáme rádi velký davy. Držíme se za ruce a procházíme davem. Při jedný zastávce jsem měl pocit, že je ta chvilka. Líbila se mi a chtěl jsem jí líbat. Risknul jsem to, ale uhnula. Nevyšlo to. Zvláštní pocit. Nechtěl jsem ji uvést do rozpaků, ale do rozpaků uvedla ona mě. Pokračujeme až k Petřínu, kde ještě půl hoďky sedíme na lavičce. Už to neni vončo, zmizela ta správná energie. Neměl jsem dělat ten krok kupředu, protože jsem tím odkryl moc brzo všechny karty. Rozloučili jsme se, a sice jsme si párkrát napsali ale už jsme se od této schůzky neviděli.
Bylo sluníčko, hezkej den, a byl jsem s kamarádem na pivku. Psal jsem si s američankou. Jelikož jsem neodpovídal hned, ale vždy s nějakým zpožděním, napsala v jedné ze zpráv, že mě nebude obtěžovat. Najednou na mě šly výčitky. Něco podobného co jsem prožíval ve vztahu s bejvalkou. Něco ve stylu ("radši jdeš s kámošem ven, než aby ses mi věnoval") Bylo mi z toho nějak zvláštně. Napadlo mě, že možná ke mě začíná mít nějaký city. Což je něco co nechci. Nechci aby se na mě někdo zafixoval, a dělal si ohledně mě nějaký očekávání, a byl pak zklamanej, když je nenaplním.
Navrhl jsem tedy, že se můžeme vidět a pokecat. Sešli jsme se a jdeme do pizzerie, dáváme si malinovku a mě čeká nelehkej úkol. Vysvětlit, že nechci v nejbližší době žádnej vztah. Jdu na to, říkám jí, že mě její poslední zpráva vyděsila. Že mám pocit, že ke mě začíná mít nějaký city, a že navrhuji přestat spolu spát, protože jí nechci ublížit. Že teď prostě do žádnýho dalšího vztahu jít nemůžu. Vysvětlila mi, že jsem si to nejspíš špatně vyložil. Že taky teď žádný závazky nechce, a jestli už jsem někdy slyšel pojem - friends with benefits. Slyšel, a i viděl.
Přesto, od té doby už jsme jenom friends, bez benefits. Nechtěl jsem se už do ničeho pouštět. Občas zajdeme na pokec, nebo na pizzu, ale nic víc. Myslim si, že je to takhle nejlepší.
S blondýnkou pokračoval kontakt dál a zanedlouho naše kroky vedly na vínko. Díky ní znám další krásný místo v Praze se super atmosférou. Povídali jsme si neustále. Z pohledu čišníka musel bejt ftipnej pohled na to, jak jsem se k ní neustále průběžně přisouval. Napřed byla židle naproti stolu, po cca hodině jsem už byl s židlí v čele a pak ještě blíž u ní. Chtěl jsem jí být co nejblíž, abysme si mohli líp popovídat, protože s blížící se půlnocí přibývalo v podniku na hlasitosti. Líbilo se mi na ní, že je taková nezávislá. Je úspěšná ve svý práci, má pod sebou pár lidí a vždycky za sebe chtěla platit sama. Po placení jdeme ještě do parku naproti a jen tak se tam procházíme. Jelikož byla půlnoc, navrhuje, že už musí jet, jinak se nedostane domu. Nebydlí v Praze. Já jí ještě nechtěl nechat jet. Bylo mi s ní fajn, a furt jsem myslel na to, jaký by to asi bylo jí líbat. Je to fakt hezká holka. Navrhl jsem, že mam auto půl hoďky odtud, že jí hodím. Sice jsem v sobě měl dvě skleničky vínka, ale střízlivěl jsem rychle. Šli jsme tedy přes kousek Prahy abysme se dostali k mýmu autu. Šel na mě hlad, proto přišla zastávka (hádej kde - klasicky mekáč
). Není nad zdravou stravu.
Vezl jsem ji autem a hezky mě navigovala. Na parkingu se loučíme a přichází ta krásná věc. Líbání. Nádherný. Popřál jsem ji dobrou noc a zaplaven endorfíny jel autem domu.
Při jedný ranní cestě potkávám milfku z dávné minulosti. Randili jsme okolo roku 2012. Prohodíme pár slov a pak pokračujem každý svojí cestou. Přesto si pak posíláme pár zpráv a domlouváme se, že se musíme někdy potkat. Do teď jsme se pořád nedomluvili, ale uvidíme jestli nám to vyjde přes léto.
Pár dní uteklo a jedu za krásnou blondýnkou, protože jsme si domluvili, že koukneme na film. Cejtil jsem takový vnitřní zajímavý napětí. Nevěděl jsem jestli něco bude nebo ne, spíš jsem si říkal, že asi ne. Ale koukáme na film, čas běží, trošku se objímáme, ale žádnej nátlak nevyvíjím. Pak jí dávám pusu. Je asi 23:15. Najednou přichází zvrat...
Čekal bych cokoliv, jenom ne tohle. Někdo bouchnul pěstí do okna. Bydlí v přízemí. Pak byl venku slyšet nějakej křik, a dokonce zvonek. Napadlo mě, že je to soused, že máme třeba moc nahlas televizi. Řekla, že je to bejvalej, a občas jí tam chodí pozorovat. (a že má celkem svaly
) Nevěděl jsem jak se správně zachovat. Ale všechno jsme vypli, světlo, elektroniku, aby byla úplná tma a sedli k sobě na gauč. Objal jsem jí a jen tak tam v tichosti sedíme. Sedíme a sedíme, čas běží a nemáme nejmenší ponětí, jestli tam ještě je. Vím, že se mi chtělo už jet domu, ale nevěděl jsem co teď. Sedíme tam dál, začínáme se líbat, a vslíkat, sice byla tma, ale viděl jsem její krásný prádlo. Nechci rozepisovat všechny detaily, ale tohle byl asi nejkrásnější sex. Respektive, ona byla tak sexy, plus to napětí, kdy hrozilo, že dostanu do držky.
Někdy ve tři ráno jsem vyšel ven, nikdo tam nebyl a vydal se k autu. Auto taky bylo v pořádku. Nasedl jsem do auta a jel domů. Mám rád noční jízdy. Byla krásně prázdná dálnice. S holčinou jsme do dneška v kontaktu, a vídáme se pořád.
Tahle část nebude o mě. Když se nebojíte oslovovat a seznamovat s cizíma lidma, můžete udělat šťastný i jiný lidi kolem Vás. V bývalé práci jsem se kamarádil s recepční. Hezká zrzečka. Občas jsme šli do fitka nebo pokecat. Ke konci května bylo domluvený cvíčo. Ale psala, že jí bolí břicho a nemůže. Nakonec psala, že jede na gyndu, jestli nechci jet s ní. Na gyndě jsem nikdy nebyl, takže proč ne?
Sedli jsme ke mě do auta a jeli. Pak necháváme auto na parkingu a zbytek frčíme tramvají. Kecáme a diví se proč furt očumuju po ulicích holky. Je to super kámoška, je to přátelství, kterýho si hodně vážim. Byla u všech mých těžkých období a byla jedna z prvních lidí, který jsem řekl tenkrát o rozchodu, a s kterou jsem si o tom povídal. Došli jsme na gyndu, ale do ordinace už mě nepustili.
Vypadalo to tam jako v Bradavicích v Harry Pottrovi. Nicméně, když jí pustili z ordinace, napadlo nás zajít na náplavku. Tam jsem se během půl hodiny asi desetkrát zamiloval. Kupujem si pití a sedáme si k vodě. Koukáme a povídáme. Udělali jsme pár fotek a mě novou profilovku na fb. Je to nádherný místo, má to tam správnou energii. Jak pokračoval večer, zmínila mi, že se jí líbí jeden kluk, kterej byl v bandě lidí vedle nás. Napadaly mě možnosti jak je seznámit, ale ona to vždycky odmítla, že se to nehodí. Přesto, když později večer odcházíme dávám návrh. Napíšeme na papír její instagram aby se mohl kouknout na fotky a její číslo, aby jí mohl napsat. No jo, ale kde mam sebrat tužku a papír?
Běžíme do nejbližší restaurace. Čišník u baru se ptá co to bude, načež odpovím, že jen papír a tužku.
Píšu její telefon a insta a běžíme zpátky k náplavce. Říkám ať teď počká tady a zbytek zařídím. Jdu k nim do skupiny, že nechci rušit, a jdu rovnou na věc. Říkám borcovi, že jsem tu byl s kámoškou a přišel jí sympatickej. Jeho opilej kamarád zakřičel
"tak jí přiveď !!" Říkám mu, že nemůžu, protože jsme na odchodu. Podávám borcovi papírek a říkám ať se jí ozve, že bude ráda. Banda lidí mi říká, že jsem dobrej kamarád a dávají mi high-five.
Jdeme směrem k autu a borec jí napsal. Zatím jsme se neviděli, protože má nějaké zdravotní potíže, ale až se uvidíme, jsem zvědavej na novinky. Bylo krásný vidět to nadšení. Jak její tak i jeho. Měl jsem supr pocit, že můžu dvěma lidem udělat lepší večer.
A ještě bych chtěl zmínit jednu slečnu. Nedávno jsem čekal na sraz s kamarádem. Byl jsem tam o chvilku dřív. Jdu z parkoviště a vidím nádhernou blondýnku. Nádherná pro mě znamená šortky, hezký nožičky, hezkej obličej, upravená, mladá asi dvacet let. S kamarádem tomu říkáme odborným výrazem - šťavnatá
A koukala po mě. Já po ní taky, ale furt se okolo ní někdo motal. Jdu dál s myšlenkama, že jí asi nechám jít. Přesto mi něco v hlavě hlodá, že se tam musim vrátit. Jenže ona telefonuje. A kámoš už tu brzy bude. Ale víc by mě mrzelo nechat jí jít, než to aspoň nerisknout. Takže se tam vracim (a přestože vedle ní na nás kouká a poslouchá nějakej cizí chlap), říkám jí, že se na mě hezky usmála, a že bych s ní chtěl někdy zajít třeba na kafe nebo zmrzku. Ona, že je teď v práci a dneska nemůže. Říkám, ať mi na sebe nechá kontakt a domluvíme se. Píše do telefonu číslo a podává telefon zpátky. Ještě se představíme pak přichází kámoš a odcházíme. Bylo mi nádherně. (ale na orgasmus to nemá
)
S holčinou jsme si poslední dny psali a až se vrátím z dovči domluvíme sraz.
Tolik z mého života za poslední dobu. Gratuluji pokud jsi dočetl až sem. Je krásný žít s pocitem, že máte možnost volby. Že věříte v sebe a když se Vám nějaká kočka líbí, můžete za ní jít a seznámit se. Když se zbavíte nesmělosti, můžete žít nádhernej život.
Cíle:
Dál bych se chtěl zaměřit na dotažení zbylých cílů z minula:
- postavit se na vlastní nohy
- začít zase cvičit aktivně, sportovat,
- rozšířit okruh přátel, být s mladýma lidma
- osobní rozvoj - chodit na různý zajímavý přednášky, kurzy atd, víc číst, rozvíjet se
Mějte se krásně, přeji krásný léto všem
Abruzzi
