Poslední příspěvky

[MAKE ABRUZZI GREAT AGAIN]

Ahoj Draku.
Je to tak jak píšeš. S odstupem času už na to nekoukám jako na životní prohru, ale jako na příležitost makat na svých cílech a posunout se dál.
Sepsal jsem si cíle na tenhle rok a konkrétní kroky co pro to budu dělat. Nebudu vypisovat všechno, ale stručně popíšu na čem chci v roce 2019 pracovat.

Chci se posunout v těchto oblastech
1. peníze (vydělávat v průměru 2x tolik co do teď)
2. práce (dělat obchod, to co jsem se za ty roky všechno naučil pořádně používat v praxi a bejt nejlepší prodejce, časem třeba trenér obchodních dovedností)
3. byznys (postavit od základů znova a zvýšit příjem, aby byl 2x věší než v práci)
4. přátelé (vybudovat novej social circle, obnovit starý vztahy s fajn lidma)
5. holky (oslovit každou, která se mi bude líbit, jít s ní na date a poznat ji víc)
6. auto (prodat vrak a koupit pořádné, novější, funkční. Chci bejt mobilní a moct pohodlně dojet kamkoli v ČR)
7. bydlení (postavit se na vlastní nohy, najít si pronájem)
8. drive (budu chodit 4x týdně do posilky, to mě nabíjí)
9. motivace (budu číst motivační literaturu, poslouchat hudbu, která mě nabíjí atd.)
+ Už nikdy žádný znehodnocení. Kdykoli se něco nepovede nebrat to jako fail, ale jako další krok na cestě k úspěchu.

Aktualizace ze života:
- Po těch letech to byla docela zajímavá změna. Občas jsem se zašel projít do nákupního centra a říkal jsem si, že oslovim nějakou hezkou slečnu. Bylo pár pokusů, ale do včera to nějak nebylo vončo. Včera jsem zajel do Prahy a udělal jsem dvě direktivní oslovení a obě skončily kontaktem. Nabilo mě to energií. Byl to zajímavej pocit vítězství. Cílem je dostat se na daty a poznávat nový holky.
- Skoro každej den jdu do posilky. Dávám si co nejintenzivnější trénink, protože chci mít dobrou kondičku a drive. Čim intenzivnější tim lepší.
- Kdekoli to jde se snažim zakecat s lidma a dělat si všude kamarády. Tady to ještě posunu na vyšší level a budu si na lidi brát kontakty.
- Krom práce chci mít i brigádu na víkendy. Relaxování doma je jednou za čas fajn, ale pohyb je to co posouvá dopředu. A není čas na flákání. Zároveň zase poznám další nový lidi. 
- Nejlepší kniha co jsem od rozchodu četl - Jordan Belfort, Cesta Vlka. Pro posun v životě v mojí situaci absolutně supr čtení. Je zaměřená na obchod, ale principy jdou použít všude.

Takže, jedna éra skončila a je čas na něco nového. Pořád občas zavzpomínám na minulost, ale v něčem se cítím šťastnější. Naplňuje mě to, že teď můžu budovat svůj život.
Teď chci být nějakou dobu single. Minimálně dokud nebudu v životě dál. V budoucnu samozřejmě budu chtít LTR a třeba zakládat rodinu, ale ještě je na to čas. Líbí se mi trenérky ve fitku, holky co dělají přímej prodej, třeba finanční poradenství, kosmetický poradkyně atd. protože, tyhle lidi jedou na stejný vlně jako já. Taky jsou orientovaný na pozitivní myšlení, na dosahování cílů v životě atd. Takže do budoucna vím z čeho budu vybírat.

Aktualizace budu psát častěji, protože mi to pomáhá se "zorientovat" ve svym životě a srovnat si myšlenky.
Přeju krásnou neděli všem.

MAKE ABRUZZI GREAT AGAIN

Díky za takový obsáhlý přehled, Abruzzi. I když jsme občas v kontaktu na FB, rád si přečtu, jak si vedeš. Na jednu stranu je to smutný, na druhou obrovská příležitost nakopnout svou uvadající kariéru a začínat se posouvat ke svým cílům. Bral bych to rozhodně pozitivně

Tady je krásně vidět, že člověk na sobě musí pořád makat, jinak zvadne jako ta utrhnutá květina. Věřím, že se brzy vrátíš na výsluní. Lehké to nebude, ale to nebylo nikdy, viď?

Co máš nyní za cíle? Jiná práce? Jiný způsob života? Zpátky k PU? Zajímá mě to

Měj se hezky,
Ezio

Zdravím všechny,

včera skončil rok 2018 a s ním bouřlivé oslavy v centru Prahy. Přichází nový rok a s ním i nejspíš něco nového. Nikdy by mě nenapadlo, že na tohle forum budu ještě někdy psát. Odešel jsem odsud v roce 2014. Byl jsem na "vrcholu" svojí pickupový cesty, měl jsem dobrou game, spoustu energie a nadšení do života a tehdy jsem našel tu pravou. Od té doby jsem udělal za pickupem tlustou čáru a začal jinej život. Všechny pickupový knížky šly do krabice a do skříně, všechny holky z minulosti šly pryč z přátel na facebooku a časem došlo i na můj deník tady na fórku. Tahle čistka byla proto, protože jsem chtěl mít srovnanou minulost a budovat jen vztah se svojí slečnou. Život strašně nabral na rychlosti a je to jako mžik. Po letech single života byl vztah něco úplně nového. Musim uznat, že život bez fórka byl v určitým pohledu těžší, protože už nebylo kde si srovnat myšlenky v podobě deníku, nebo kam si přijít pro radu od zkušených borců. Už je to měsíc a pár dní, co se semnou moje milovaná rozešla. Jsem vlastně zpátky na začátku jako před deseti lety kdy jsem sem poprvé psal první prosby o radu a strašně sám sobě nevěřil. Teď tady stojím mnohem otřískanější a zkušenější, a při pozorování celorepublikové euforie z nového roku přemýšlím kam se v životě vydám. Život letěl neuvěřitelnou rychlostí. Řítili jsme se, ale neznámo kam a proto už spolu nejsme. Protože už se to nedalo ustát. Nebudu ale předbíhat. Teď je šance se z toho oklepat, znova naplánovat život, sny, cíle a vydat se za nimi.

Jestli mě mrzí že jsme se rozešli...? Samozřejmě. Vidím pořád spoustu hezkých chvil, který jsme spolu strávili. Ale taky vidím spoustu negativních emocí, které neustále přibývaly. Když začíná vztah, zaslepí nás pozitivní emoce. Nevidíme "chyby" toho druhého. Nebo si je nechceme připustit. Když vyprchá zamilovanost pak teprve vidíme skutečnou realitu. A stejně tak to bylo u nás. Nechci popisovat všechny detaily našeho vztahu a vyjadřovat se k nim, protože by to vyznělo neuctivě a přestože se k sobě nevrátíme, pořád jí mam rád a nechci o ní mluvit špatně.

Jak šel čas:
začátek 2014:
Seznámení jsme měli jako z románu. Oslovil jsem jí, když vystupovala z metra, šli jsme pak na vínko, líbali se, vryl jsem do lavičky klíčem srdíčko a do něj naše iniciály. K večeru jsem jí doprovodil na zastávku a ona se vydala domů. Bylo to tehdy nejhezčí odpoledne jaký jsem kdy zažil a přál si, abych ji ještě někdy viděl. Po cca měsíci a půl jsme se konečně viděli a postupně jsme směřovali do vztahu. Všechny zážitky se mnou byly vskutku intenzivní. Jako jedna ze schůzek kdy jí kvůli mě ujely všechny spoje a neměla jak se dostat domů, proto jí od nás musela vézt moje ségra tátovo autem ale chytl jsem ji za ruku a ujistil jí ať se nebojí. Bylo nám spolu moc hezky a brzy jsme byli spolu ve vztahu. Měla mě strašně moc ráda a já jí. Slavili jsme spolu první Vánoce a Silvestr a byli jsme do sebe naprosto zamilovaní. Nicméně, pouze na dobrých pocitech se kvalitní vztah vybudovat nedá. Byl jsem takovej správnej veselej týpek, jí se to líbilo a chtěla tuhle energii víc a víc.

Utekl rok, oslavili jsme první výročí a přestože byl cítit menší pokles oproti začátku, bylo to pořád krásný. Co už tak krásný nebylo, že jsem se začínal strašně plácat v životě. Končil rok 2015 a prožili jsme další krásný Vánoce, Silvestr atd a s novým rokem se začínala blížit její maturita. Měla z toho hodně stresu, ale pořád jsem jí podporoval, že to zvládne. Byl to rok, kdy došlo k určitýmu zlomu. Tehdy to poprvý přestávalo bejt jenom krásný a poznávali jsme realitu. Já byl takovej zpráskanej životem, vystresovanej, protože jsem věděl, že v životě strašně stagnuju. Chtěl jsem budovat byznys, posunout ten život na vyšší level, ale jen jsem chodil do práce a po práci se cítil vymletej na to cokoliv ve svým životě měnit a budovat. Nechodil jsem s kamarádama nikam moc ven, neudržoval jsem už skoro žádný vazby s lidma s kterýma jsem se dřív přátelil. Už jsem nebyl takovej ten týpek jako dřív.
Ona naopak toužila po zážitcích. Nikdy neměla ve zvyku chodit pařit, ale najednou chtěla s holkama ze třídy jít v pátek večer do klubu. Přestože jsem se s tim těžce smiřoval, nebránil jsem jí v tom a ještě ji pak pokorně odvezl domů. Asi nejtvrdší konfrontace s realitou, bylo kdy jsem ji tehdy viděl poprvé v životě totálně opilou a slyšel to co z opilosti říkala. Ale měl jsem jí rád, zkousnul jsem to, protože nikdo nejsme dokonalej, a holt každej se někdy drncne.  Občas se mi povedl nějaký výlet a bylo to zase v pohodě.
Nejhorší emoce ve vztahu je žárlivost. Tu jsem poznal o něco později. Psal jí často jeden kluk a často spolu jezdili ráno stejnym busem do školy. Chtěl s ní jít několikrát ven. Cítil jsem, že jí přitahuje. Nevěděl jsem jak jí to říct, ale strašně mi to vadilo, žárlil jsem. Ale táhlo se to dlouho a někdy v létě jsem pochopil, že prostě nemá smysl řešit něco, na co stejně nemam vliv. Uvědomil jsem si, že bejt s někym ve vztahu neni o tom ho vlastnit. Ikdyž se máte rádi, pořád jste svobodní lidi. Přestal jsem žárlit, a paradoxně i tenhle borec dal pokoj, a zase to bylo na nějakou dobu krásný.

Bylo jaro 2017 a venku hezky hřálo březnové sluníčko. Byli jsme spolu 3 roky. Ale moje plácání v životě nekončilo. Často jsem během těch let měnil práci. Často jsem řešil až moc peníze. Často jsem byl zbytečně negativní, a tim jsem ztrácel jako chlap přitažlivost. Byl jsem strašně frustrovanej z toho jak žiju, že se neposouvám, že bydlím u rodičů, že nemám ty peníze, dům a všechny ty sny, který už dávno měly bejt. Při jedné společné procházce se to stalo. Bavili jsme se o dovolené kam poletíme v létě. Den před tím jsme ji zaplatili, a při procházce jsme si povídali o tom jaký to tam asi bude. Najednou jsme zjistili, že jsem to objednal na špatnej termín, kdy něco důležitého měla. Byla to moje chyba. Naštval jsem jí. Sedla si na lavičku a poprvé vyšla ven věta, že už nechce žádnej vztah... Nakonec jsme to vyřešili, pokračovali dál a v létě to byla krásná dovolená. Všechno bylo zase v pohodě.

Čas šel dál, přišly další Vánoce a další novej rok - 2018. Občas byly těžší chvilky, ale zvládli jsme to. Zvládli jsme tří-měsíční odloučení v rámci jejího studijního pobytu v zahraničí, ale věřil jsem, že ikdyž přibývají pořád nějaký překážky, že to vždycky nějak zvládneme.
Podporoval jsem jí ve všem co dělala nebo plánovala dělat. Ve vztahu hodně poznáte sebe. Zjistil jsem, že ve vztahu dáváme druhému to, co bysme chtěli dostávat od něj. V mým životě zase přišlo pár failů a ona viděla jak se jen plácám na místě. Říkala si, jestli to má se mnou vůbec dál cenu. Že nebudu schopnej postarat se o ní a do budoucna o rodinu. Kolikrát jsme se neměli moc o čem bavit. Po letech jako bysme neměli nic moc společnýho. Jí bavilo něco, mě bavilo něco jinýho. Já jsem chtěl od života něco, ona chtěla něco úplně jinýho. Bylo na ní vidět, že není úplně šťastná. Taky jsem nebyl úplně šťastnej. Ale bral jsem to tak, že život není jen o pocitu štěstí. Problém byl, že jsem prostě nebyl chlap. Často jsem si sednul a zavzpomínal na časy před 5-6 lety okolo roku 2012/2013. Říkal jsem si, jak je možný, že někdo kdo měl tenkrát takovej drive a na tu dobu úspěch, je po letech vyšťavenej jak citron. Měl jsem v těch letech dobrou "game" ale "game" do života absolutně nestačí. Chlapa z vás dělá váš charakter, morálka, výsledky v životě... prostě to kým jste. Ne to jak umíte působit na lidi.
Šlo to takhle průběžně dál, až ke konci roku přišlo z její strany rozhodnutí a rozešla se semnou. Vztah je dobrovolnej, a nikdy nikoho nemáte v životě jistýho. Vztah je jako zahrádka. Když o ní nepečujete zaroste plevelem. Láska je ale něco jako květina, je krásná, ale jakmile si ji chcete přivlastnit a utrhnete jí, dáte si jí do vázy, umře.
Přestože mě ten rozchod bude ještě dlouho mrzet, protože to byla naprosto vyjímečná holka, vzal jsem si z toho velký množství zkušeností a líp poznal sám sebe. Naštěstí jsem jí úplně neztratil ze života a jsme občas v kontaktu. Přeju jí jen to nejlepší v životě, ať je šťastná a spokojená. Přestože je náš vztah minulost, mám ji rád. Těmito slovy bych chtěl ukončit dnešní příspěvek.

Nejde popsat úplně všechno proto jsem spoustu věcí a detailů vynechal.

Vám přeju vše nejlepší do nového roku, hodně zdraví a úspěchu !
Pokud sem někdo ještě chodí, určitě vás rád  uvidim a pokecam

Mějte se fajnově,
Abruzzi

"Většinou odcházím zklamán z důvodu zdejší takřka nulové aktivity, což má za následek žádné nové příspěvky."
No já bych sem přispíval docela často, ale tady už to nikoho nezajímá 

Ale hodně by mě zajímala tvá CG. Typy, triky, rady apod., protože tohle je oblast, ve které jsem naprostý panic. Přeju ti hodně zdraví.

Ahoj, je to takovej zvláštní a zároveň přitažlivej pocit, vrátit se na nějakej čas na forum a pročítat si příspěvky, deníky, a na chvíli nahlídnout do minulých let života.

Jak jsi psal, že jsi měl 2 roky vztah, pak 2 roky vztah, pak 2 roky vztah
- co bylo příčinou konců předešlých vztahů?
- jakou jsi si z těch vztahů vzal zkušenost?

Měj se fajnově 
Abruzzi

Po několika letech jsem znovu otevřel tohle fórum. Přečetl pár starejch příspěvků, zpráv. Proklikal pár profilů lidí, kteří mi změnili život. A musim sem napsat svojí asi poslední zprávu. Budu asi jedinej, kdo to přečte, ale cejtim, že ty písmenka sem na fórum patřej.

Je neuvěřitelný, kolik se toho za 11 let stane, člověku z toho mrazí, když se ohlídne tak daleko. Z tý doby je taky můj první příspěvek na fóru. Tehdy existovalo ICQ a mně bylo 14 let!

Pls potrebuju help... mam holku a prez icq nebo sms si povidame uplne suprove, mohli bychom si neco psat porad, ale kdyz nekam jedeme tak rekneme sotva 4 vety    muze mi nekdo pls poradit? diky vsem, i tem co tuhle blbost precetli

Po tom, co jsem si ve 14 letech uvědomil, že se neumim absolutně bavit s holkama, jsem na sobě začal pracovat. Přečet sem celý fórum 3x. Přečetl všechny knihy o komunikaci od The Game po Derrena Browna (magie a ovlivňování mysli  ). Potkal Joudu a začali jsme spolu chodit na ulici. Byly doby, kdy jsme byli od 10 do 22 na trase Muzeum – Palladium a takhle jsme vydrželi třeba 2 měsíce v kuse. Makali jsme na sobě. Nikdy sem nedělal nic s větším zápalem než tohle. Postupem času jsem nabíral sebevědomí, zkušenosti a dokonce i přátele z řád tohohle fóra. Po dobu několika let jsem se účastnil snad každýho street a club gamu, kterej byl ať už tady, nebo na SD. Díky tomu všemu pro mě přestaly být holky problém a naopak jsem si to všechno začal užívat.

Časem to ale skončilo. Měl jsem pár krátkejch vztahů, jeden dlouhodobej vztah 2 roky, po něm další na 2 roky, po něm další na 2 roky… A pickup šel stranou. Ale nikdy nezapomenu na to, co všechno mi pickup dal a jak moc mě to změnilo.

Dneska jsem zas čerstvě single po 2 letech a vzpomínám na to všechno. Jsem rád, že díky tomu, co jsem tehdy s Váma zažil, si nepřipadám uplně ztracenej ve světě seznamování a vím, kde navázat a co a jak udělat. Když si čtu rady pro mě Vás všech tady na fóru, jsou furt aktuální.

Chtěl bych poděkovat všem, co se podíleli na mojí cestě, kousek třeba šli se mnou a sem tam mi pomohli radou ať už někde na ulici v akci, nebo jen tady na fóru Se spoustou z Vás mám to štěstí se čas od času vidět a pokecat, s některýma ale ne. Moc by mě zajímalo, kde životy Vás všech, kdo jsme se tehdy bavili téměř denně ať už tady nebo někde venku, dneska jsou a jak se Vám daří. Třeba někdy uděláme další pivko sraz, kde společně po 11 letech zas pokecáme

Ať se Vám daří!
R.

Furt aktuální 

Odeslána PM, tak uvidíme, jestli to někam dojde.

Aha poslední registrovanej je z roku 2015, co tak koukám, takže to po dovolený musel ještě pustit (včetně mě, já tu sem pár dní po tom, co se vrátil). Myslel jsem, že jste nějak v kontaktu, když mu tady hlídáš stránky Napiš mu, ať to zapne. Určitě se to tu pak zase rozjede. Stačí, když vidím, jak je tady věčně několik desítek anonymních uživatelů, kteří určitě dychtivě čekají na registraci

Hele, nevím, jedinou zmínku o vypnutí registrací jsem našel http://forum.qark.net/tohle-forum/provoz-od-1-11-2-12-2010/msg79589/#msg79589 a prošel jsem i PM od Qarka a nikde jsem to nenašel. Tak vlastně nevím odkud to vím