Poslední příspěvky

Vítej, Host. Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.
10. Prosinec 2019, 20:06:53

Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení
Vyhledávání:     Pokročilé vyhledávání
JSI TU NOVÝ?
Nezapomeň si přečíst pravidla tohoto fóra!
68 109 příspěvků v 2 569 témat od 3 709 uživatelů
Nejnovější uživatel: sordson
* Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
+  forum.QARK.net
|-+  Poslední příspěvky
Stran: 1 ... 7 8 [9] 10

 81 
 kdy: 03. Říjen 2016, 18:39:32 
Založil tomm - Poslední příspěvek od Av4
Myslím, že není potřeba to řešit na dvou místech, ne? Úsměv Tak pokračujte tady: http://forum.qark.net/o-vas/moje-cesta/msg96301/#msg96301

 82 
 kdy: 02. Říjen 2016, 19:27:58 
Založil tomm - Poslední příspěvek od tomm
Díky oběma, docela mě povzbuzujete.

Hned v ten večer jsem jí řekl, že jestli se bude dál chovat jako poslední týden, nemá pro mě cenu v tom pokračovat. Nakonec jsem tu debatu ukončil tím, ať ode mě neočekává žádnou velkou změnu v chování, že prostě budu přirozenej jako do jejího odletu, a že to necháme volně plynout a prostě uvidíme - že nemá cenu nic lámat přes koleno. S tím souhlasila.

O co mám strach je přesně co píšete, že když se tohle stalo teď, může se to stát kdykoliv znovu...to jsem jí taky řekl, odpověděla že ne, protože to byly fakt zvláštní okolnosti, ta vzdálenost, atd...Mám pořád dojem, že mi může lhát v tom, že s ním nic neměla (už dřív mi řekla, že by nevěru nikdy nepřiznala a radši se rozešla), ale nechci to zas vytahovat a ptát se furt dokola, protože bych tím situaci vůbec nepomohl, ba naopak...Netuším, jak se s tímhle pocitem vyrovnat, aniž bych to sem tahal.

Rozhodl jsem se, že se zkusím trošku míň citově angažovat, dokud neprojeví sama konečně snahu - řekla mi ale jasně, že se mnou být chce, chce na tom pracovat, jen prostě potřebuje čas a žádnej nátlak. Takže jí nehodlám moc psát sám od sebe a uvidím, jak se to vyvine.

Citace
Zatím mi přijde, že ji nejsi moc ochoten ztratit a chtěl bys to udělat tak nějak nejlépe, což určitě nepůjde přehnanou snahou jen z tvé strany.

Co se týče opuštění, z toho mám a vždycky jsem měl strach - přijde mi, že se dnes páry rozchází kvůli blbinám a že se nesnaží o vztah bojovat, ale nějaká krize přijde přeci dřív nebo později vždycky. Mám prostě strach říct "buď se vzpamatuješ, nebo je konec" - přijde mi to necitlivý a cítím vždycky potřebu přítelkyni spíš uklidnit a podpořit, čímž si nejspíš sám škodím. Navíc říká, že by byla šťastná i sama (a i přede mnou byla šťastná sama)...

Moc bych si přál být schopný "ji kvůli tomu pustit", ale za ten půl rok jsme se ani jednou nepohádali, ve všem se shodli a prostě je to nejlepší holka, co jsem kdy poznal. Přes tuhle myšlenku mi to prostě nejde (a o to víc mě bolí, co se v její hlavě stalo). Vždycky potřebuju nejdřív slyšet, že mám právo bejt naštvanej, abych opravdu byl...

 83 
 kdy: 02. Říjen 2016, 18:49:11 
Založil tomm - Poslední příspěvek od Dredwerkz
Psal si o tom, co si o tom myslíš a jak se cítíš, ale jak si se od té doby k ní choval a dal si jí nějak najevo to, co si tu popisoval? Dle mě máš docela právo být nasranej, když se ti po třech týdnech začne zamilovávat do jiného a asi bych to neřešil s tím, že si vyslechnu, jak to vidí ona, že potřebuje čas a vlastně pak jel podle ní, jak si to nalajnovala... Nemyslíš, že naopak ona by si tě měla snažit urovnat a cítit se blbě?

Někde se psalo takové moudro, že když si ochoten ztratit, můžeš získat. Zatím mi přijde, že ji nejsi moc ochoten ztratit a chtěl bys to udělat tak nějak nejlépe, což určitě nepůjde přehnanou snahou jen z tvé strany.

Takže jak bych se zachoval na tvým místě? Dal najevo co si myslím, stál si za tím a byl ochoten ji kvůli tomu pustit, protože asi bych neměl náladu čekat na to, až se zase do někoho "poblázní".

 84 
 kdy: 02. Říjen 2016, 17:37:52 
Založil tomm - Poslední příspěvek od Arfi
Před nedávnem jsem byl v dost podobné situaci. Taky to bylo takhle nahovno, protože se "zamilovala" do jiného. Snažil jsem se, dělal jsem všecko možné, vymýšlel různé zajímavé aktivity atd... Ale stejně na mě pořád byla protivná, tak jsem se dopálil a řekl jí (osobně), že takhle bez respektu a úcty se tedy ke mně chovat nebude a když na tom vztahu nechce ani nijak pracovat (snažil jsem se jen já), nemá pro mě smysl v něm pokračovat. Dostala kopačky s tím, že už se nejspíš nikdy neuvidíme. Utnul jsem s ní i veškerou komunikaci. Když napsala ona, v pohodě jsem jí odpověděl, ale žádné výčitky, zbytečné detaily navíc nebo cokoliv. Začal jsem jí chybět a také si začala uvědomovat, o co všechno přišla... No a za týden sama přišla zpátky Smějící se

Nijak jsem nad tím nepřemýšlel, prostě se to samo takhle celé semlelo. Ale něco podobného by třeba mohlo zabrat i v tvém případě Úsměv

 85 
 kdy: 02. Říjen 2016, 10:40:21 
Založil Cizinkx - Poslední příspěvek od Harekrshna
Po přečtení prvního příspěvku bych jí nechal bejt, vůbec se neozýval a jak jsi psal, at udělá ona ten první krok a právě tam by se ukázlo, jestli má zájem nebo ne. Ale tak co bych dělal s holkou, která se s tebou baví "takovým tonem". Nebyl bys s ní štastnej a upřímně, u mě osobně by ztratila tu přitažlivost, takže snad ani sex. Zájem by měl být na obou stranách, kdžy někde není, je to chyba a je lepší neztrácet čas se ztraceným případem.

 86 
 kdy: 02. Říjen 2016, 10:27:43 
Založil tomm - Poslední příspěvek od Harekrshna
Sem snad už nikdo nechodí.
Maličko  Šťastný Já osobně, bych si jí přestal uplně všímat. A po pár dnech jí pozval na něco, líbačka, sex a hotovo.

 87 
 kdy: 01. Říjen 2016, 21:36:47 
Založil tomm - Poslední příspěvek od tomm
Zdravím všechny. Můžete mi, prosím, poradit s následující situací? Zajímá mě, jestli podle vás existuje způsob (věřím že ano, ale jaký?) nebo se mám začít smiřovat s nejhorším.

S přítelkyní jsme měli úžasný vztah. Jsme z jiných měst, takže se vídáme o víkendech, občas jen 1x za 2 týdny, stejně bylo všechno super. To trvalo půl roku, než na měsíc odletěla na studijní pobyt. Když se vrátila, chovala se odtažitě až protivně a prozradila mi 2 věci:

1) Po třech týdnech odloučení (při té vzdálenosti - jiný kontinent) začala zapomínat, jak jí se mnou je. Vidí mě teď prý spíš jako kamaráda než jako přítele (ale samozřejmě "víc než jen kamaráda")
2) Maličko se tam do někoho zamilovala, podle ní to bylo spíš poblouznění, které nebude mít pokračování, rozhodně se prý nic neodehrálo.
Celkově prý pozapomněla, jak jí se mnou bylo, a tudíž i maličko ztratila motivaci o náš vztah bojovat.

I přesto jsme se shodli na tom, že se oba chceme vrátit tam, kde jsme byli předtím, a budeme se o to snažit. Sex prozatím odmítá, necítí se na to. Chce po mně, abych na ni s ničím nijak netlačil a nechal tomu volný průběh. Mám pocit, že kdybychom znovu (po víc než měsíci) měli sex, mohlo by nám to jen prospět (mně teda rozhodně  Šťastný), ale ona se na to zatím necítí a když jí to navrhnu, nejspíš jí bude připadat, že na ni tlačím, což nechce... začarovanej kruh.

Rozhodl jsem se, že se budu chovat naprosto přirozeně jako do jejího odletu a prostě uvidím. Hlavně doufám, že se zvládne k normálnímu chování vrátit i ona...

Jaký na to všechno máte názor, máte nějaká doporučení, co dělat/jak podpořit návrat tam, kde jsme byli? Jak dlouho dát té snaze k návratu? Měl bych snad dělat maličko nedostupného?

Předem díky...

 88 
 kdy: 01. Říjen 2016, 11:23:58 
Založil tomm - Poslední příspěvek od tomm
PS: Sama přiznala, že mě teď vnímá spíš jako kamaráda než jako přítele, ale chce to vrátit zpátky do normálu - prý to ale chvíli zabere. Mám obavu, jak dlouho to může trvat, protože teď jsme v podstatě zase skoro na nule a pokud bude dál odmítat intimnosti, asi mě to začne štvát a snaha přijde vniveč. Jak byste se zachovali na mým místě? Zatím jsme si dali čas na přemýšlení, že si dáme vědět, jak to vlastně vidíme.

Pořád jsem v šoku z toho skoku.

 89 
 kdy: 01. Říjen 2016, 02:11:27 
Založil tomm - Poslední příspěvek od tomm
Po 6 měsících úžasnýho, krásnýho vztahu mi přítelkyně na měsíc odjela na studijní stáž. Komunikace na dálku probíhala v pohodě, až do 3.týdne pobytu. Najednou mi napsala, že jí není dobře z tý vzdálenosti mezi náma a tak. Od tý doby, poslední týden pobytu, je v konverzacích odměřená, chová se jinak. Po návratu se pořád chovala jinak, zvláštně. Vytáhnul jsem z ní, že se "možná maličko zamilovala" do tamějšího studenta, ale nic spolu neměli - prostě údajně jen nějaký poblouznění vyplývající z celkový atmosféry daleko od domova. Co mě děsí víc je, že "si nevzpomíná", jak jí se mnou vlastně je. V komunikaci je dál odtažitá až protivná, odmítá se skoro i líbat, natož něco víc.

Jsem z toho dost zoufalej - půl roku to byl nejlepší vztah co jsem kdy měl a teď z ničeho nic jsme na rozchod. Oba to údajně chceme vrátit tam kde jsme byli, ale já mám pochybnosti, jestli to zvládneme - přece jenom se vídáme jen o víkendech a nedokážu si představit, že mě přes týden žere, jak to mezi náma je a o víkendu to bude dál podobně jako teď. Navíc bez sexu, přijde mi, jako by chtěla začínat vztah od začátku ... Jak byste reagovali vy, co si myslíte?

 90 
 kdy: 09. Září 2016, 21:38:34 
Založil Qark - Poslední příspěvek od henry
V jedné firmě zaměstnali 5 kanibalů. Při oficiálním přivítání jim šéf povídá: "Můžete tu pracovat, vydělat si pěkné peníze a můžete se stravovat v naší kantýně, ale naše zaměstnance necháte na pokoji!" Kanibalové souhlasili a slíbili, že nebudou nikoho
obtěžovat. Po čtyřech týdnech přišel za nimi šéf a povídá: "Pracujete velmi dobře, ale chybí jedna uklízečka, nevíte co s ní je?"
Všichni kanibalové odpověděli shodně NE a přísahali, že s tou věcí nemají nic společného. Když šéf odešel, zeptal se vrchní kanibal:"Kdo z vás sežral tu uklízečku?" Zezadu se nesměle ozve: "Já jsem to byl!" A vrchní kanibal odpoví: "Ty jsi idiot. My jsme už sežral vedoucího oddělení, oblastního ředitele odbytu a hlavního manažera kontrolorů, a nikdo nic nepoznal a ty, debile sežereš zrovna uklízečku!!!!"

Stran: 1 ... 7 8 [9] 10
Copyright © 2005–2019 QARK.net Powered by SMF 1.1.11 | SMF © 2006-2008, Simple Machines LLC sitemap | RSS