Konec vztahu - mám to vzdát?

Vítej, Host. Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.
16. Říjen 2019, 08:33:43

Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení
Vyhledávání:     Pokročilé vyhledávání
JSI TU NOVÝ?
Nezapomeň si přečíst pravidla tohoto fóra!
68 109 příspěvků v 2 569 témat od 3 709 uživatelů
Nejnovější uživatel: sordson
* Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
+  forum.QARK.net
|-+  Prosby o radu a dotazy
| |-+  Jak na chlapy (Moderátoři: Av4, Mistar)
| | |-+  Konec vztahu - mám to vzdát?
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma. « předchozí další »
Stran: [1] Tisk
Autor Téma: Konec vztahu - mám to vzdát?  (Přečteno 28337 krát)
Lalanea
**


Karma: 19
Pohlaví: Ženské
Věk: 25
Příspěvků: 219


Zobrazit profil
« kdy: 13. Červen 2014, 10:03:10 »

Ahoj, tak došlo i na mě...

Stručný souhrn: Byli jsme spolu skoro tři roky, nejdřív to byl dva roky vztah na (středně velkou) dálku, od října jsme spolu bydleli, šla jsem na VŠ. On 23, já 20. On se spoustou volného času, já s náročnou školou. S vidinou prázdnin, které strávíme z velké části spolu, jsem si nahustila zkouškové, abychom už na konci června mohli vyrazit. O prázdninách jsem chtěla vyřešit některé problémy,  se kterými jsme se potýkali - mizerný sexuální život (více zde), moje únava a stres. Týden před poslední zkouškou a odjezdem mi řekl, že je konec. Potřebuju radu, zda je šance to spravit (a pokud, tak jak), nebo jestli jsem bláhová a upínám se na neexistující naději.

Zaujala-li vás anotace, čtěte dál Úsměv

Před třemi roky jsem se na jedné týmové hře seznámila s fajn klukem. Během léta jsme se potkali na pár akcích, jedna má kamarádky začal chodit s jeho kamarádem, oba se přidali k nám do týmu. V září jsme se dali dohromady a začalo dvouleté cestování (bydleli jsme cca hodinu a půl od sebe). Většinou to bylo báječné - trávili jsme spolu většinu víkendů, seznámili jsme se vzájemně s kamarády, s rodinou, pořád byl co dělat. Vloni o Velikonocích mi navrhl, ať jdu od září bydlet k němu (oba rodiče se mu odstěhovali a zanechali ho v prázdném bytu už před několika lety). Já jsem se toho spíš bála - chtěla jsem zkusit kolej, kde jsem měla mít kamarády, abych se trochu osamostatnila. To on nesl velice těžko. Nakonec to dopadlo tak, že jsem na koleji spala jeden den v týdnu, kdy on chodil do tanečních (spolu tancovat nechtěl, protože náš výškový rozdíl 40 cm není úplně ideální). Jenže se stalo to, co jsem čekala - odchod od rodiny jsem nesla těžko a dost jsem se upnula na něj, byl to pro mě druhý domov. Začaly se vynořovat problémy ohledně úklidu, placení..., které jsme (podle mě) zvládli vyřešit docela dobře. Jenže...
Jeden vtip říká, že matfyzáci nemají jarní prázdniny, aby si nestihli udělat VŠE. Faktem je, že schopný člověk ve třeťáku na VŠE si snadno udělá celkem volný rozvrh. Pro mě byl přechod na VŠ docela šok - gympl jsem bez velkých problémů prolezla s vyznamenáním, stíhala jsem k tomu jezdit za ním, jezdit na soustředění... Rozvrh jsem si postavila tak, abych měla volný pátek a pondělní dopoledne, abychom spolu mohli někam jezdit. Jenže se ukázalo, že škola mi zabírá výrazně víc času než jemu, navíc je pro mě náročná (psychicky i fyzicky mě unavuje). Nutno ale říct, že je to neuvěřitelně inspirující prostředí, mám tam v ročníku mnoho kamarádů ze soustředění, ten obor je moje největší vášeň, můj největší koníček. Stále si myslím, že školu jsem si vybrala správnou (měla jsem možnost trošku lehčí a íc praktické školy u nás, ale chtěla jsem se trochu osamostatnit a ne jít cestou lehčí školy). Můj přítel měl představu, co mě čeká, a podporoval mě v tom, ať tam jdu, že na to mám a že se mi tam bude líbit. Přišlo první zkouškové (jeho skončilo dřív než moje začalo), po kterém jsem se snažila trochu dostat z toho kruhu stres-nestíhám to dokonale-jsem unavená-nemám chuť dělat něco jiného než spát, natož chyť na sex-stres. Trochu se mi to podařilo, ale vydrželo mi to tak měsíc a kus. Pak vyhrál můj smysl pro dokonalost a pro povinnost. Dva týdny před zkouškovým jsem jela na soustředění s kamarády, kde jsem se (coby organizátor) celkem zničila - za pět dní jsem naspala asi čtrnáct hodin, do toho jsem tam něco chytla a vrátila se domů s horečkou. Myslím, že žárlil, že s ním nikam nechci kvůli škole a pak se takhle zlikviduju. To souvisí s tím, že jak jsme spolu začali bydlet, otočily se role "ty jsi vzácný, když za tebou jedu, tak odkládám ostatní věci, které pak budu horkotěžko dohánět doma" na "ty jsi ten domov".  Na druhou stranu jsem se (i) kvůli němu začala učit vařit, ve volných chvílích dělat další domácí práce, tolerovat jeho návyky, které si vypěstoval za ty roky osamotě....
Měla jsem pocit, že když jsme zvládli ty dva semestry, je to dobré znamení, že o prázdninách spolu někam vyrazíme, budeme mít velké množství společných zážitků, budeme trávit dny v posteli... Před týdnem jsem dala nejtěžší zkoušku tohoto semestru, takže jsem s ním den poté vyrazila na kriket a na víkend na Vysočinu. To bylo fajn, ale v neděli jsem se probudila rozlámaná a nevyspalá (chrápal a nenechal se probudit), ujely mi nervy a byla jsem protivná. Pak jsem se mu to snažila vysvětlit a omluvit se, šla jsem s ním do muzea vláčků (Úsměv), ale po návratu domů začal vést takové řeči jako jak jsem fajn, ale jak to bude vypadat za deset let a tak - prostě řeči typu "chci se rozejít a nevím jak to říct". V pondělí, když pořád vedl tyhle řeči bez nějakého závěru, jsem se odjela učit domů. Ve středu po zkoušce jsem si chystala věci na víkendovou hru (tu, kde jsme se seznámili...) a on přišel s tím, že se omlouvá za tu nerozhodnout, a že si myslí, že nám bude líp jako kamarádům. Sbalila jsem si nejnutnější věci, ale než mi jel autobus, tak jsme si ještě povídali - po dlouhé době. Spoustu věcí, které byly rozbité nebo nevyhovující jsme probrali a ukázalo se, že by byly řešitelné. Na začátku jsem plakala během balení, pak to byl on, kdo mě začal objímat. Asi pět minut před odchodem na autobus mi řekl, že by byl rád, kdybych tam s ním tu noc zůstala. To mi nepřišlo nejšťastnější, tak jsem mu řekla, že když bude chtít, tak přespím po té hře. Zdálo se mi, že to není úplně v háji, že jsme našli způsoby, jak některé problémy vyřešit. Včera jsem mu dávala vědět, jak dnes dorazím před tou hrou a on mi v odpovědi napsal, "pro informaci už nebudou žádné změny, že platí ten rozchod".
Mám teď vnitřní boj mezi mojí hrdostí a mými city k němu, mezi respektováním jeho přání se rozejít a přesvědčením, že se to dá spravit, jestli mi to včera psal pro to, aby mě zbavil všech nadějí nebo aby se v tom sám utvrdil, když je nejistý...
Takže - vyrazit s ním a dalšími třemi lidmi dnes odpoledne na noční hru? Vidíte šanci na spravení? Jak to provést? Před tou včerejší zprávou jsem s ním chtěla absolvovat tu hru a festival na konci června s tím, že pokud by to šlo dobře, navrhla bych mu zkusit si udělat spolu hezké prázdniny a zjistit, zda se ty problémy nedají vyřešit. To teď asi padá...

Možná se ještě ozvu s dalšími informacemi.
Mějte se a díky za radu či názor,
Lalanea
Zaznamenáno

A ze všeho nejhorší jsou trpaslíci...
Lalanea
**


Karma: 19
Pohlaví: Ženské
Věk: 25
Příspěvků: 219


Zobrazit profil
« Odpověď #1 kdy: 13. Červen 2014, 14:27:31 »

Chybějící odkaz je zde: http://forum.qark.net/jak-na-zensky/co-se-slabnouci-sexualni-pritazlivosti/msg95396/#msg95396
Zaznamenáno

A ze všeho nejhorší jsou trpaslíci...
D9
*****


Karma: 88
Pohlaví: Mužské
Místo: v lese
Příspěvků: 2 325


Zobrazit profil
« Odpověď #2 kdy: 13. Červen 2014, 23:36:18 »

V první řadě je nutný si uvědomit, že vztah, ve kterém je mizerný sexuální život, prostě fungovat nemůže nikdy, a všechny ty ostatní problémy jsou jen bezvýznamný okecávačky, který jsi ani nemusela psát (protože hlavní problém je prostě ten sex, páč o tom vztahy jsou). Zadruhé, pokud vztah nefunguje, pak je to skoro vždycky chyba chlapa, či-li ty za to v podstatě nemůžeš, takže se moc netrap tim, jestli jsi udělala něco špatně, apod.

Jsi sice holka, ale nevidim důvod, proč bych ti tu nemohl poradit totéž, co bych v této situaci poradil klukovi - prostě se na něj vyser, přijdou lepší.
Zaznamenáno

petanx
****


Karma: 72
Pohlaví: Mužské
Věk: 33
Místo: Brno
Příspěvků: 1 082


Zobrazit profil
« Odpověď #3 kdy: 20. Červen 2014, 19:49:04 »

Trochu to dalo práci přečíst to všechno a pochopit, ale výsledkem bych viděl přesně to, co psal D9. On se chce rozejít, protože vám nefunguje vztah, důvodem je nepovedený a nečastý sex, který ty neiniciuješ a neprožíváš, protože tě to bolí. Na tohle řešení neznám, možná by bylo zajímavé zjistit, jak na tom budeš s někým jiným, jestli ty problémy zůstanou. Ale tohle není tabulková věda a odškrtávat si, že s tímhle tě to taky bolí, s tímhle míň, při téhle poloze je to lepší a další parametry je v reálném životě blbost. Nevím, jestli ses zkoušela ptát gynekologa/sexuologa, třeba by našel příčinu tvých bolestí, pokud to bude ale přetrvávat i u ostatních chlapů, tak si musíš najít takovýho, kterýmu nebude vadit, že si to většinou uděláte jinak.
Zaznamenáno
Lalanea
**


Karma: 19
Pohlaví: Ženské
Věk: 25
Příspěvků: 219


Zobrazit profil
« Odpověď #4 kdy: 03. Červenec 2014, 07:38:28 »

Díky za rady. Tak jsem se včera odstěhovala a také jsem zjistila, že dost pravděpodobně jde po holce, se kterou chodil tenhle rok tancovat. Chová se k ní úplně stejně, jako když balil mě. A to si člověk myslel, jak výjimečné naše setkání kdysi bylo...  Podivený Postupně mi dochází další věci - když jsem měla volno, chtěl, abych byla s ním, ale na Velikonoce si klidně odjel na jednu akci s tím, ať si jedu odpočinout domů. Takže mi hodně ztížil poznávání nových lidí (viz i ty koleje), takže on si teď vesele jezdí s kamarádkami na vandry a chodí s nimi tancovat, zatímco já ho vidím v čemkoli, co dělám. Navíc většinu věcí bych nějak mohla dělat v Praze, ale najednou tam nemám kde bydlet, a z domova to mám skoro všude daleko...
Po jednom rozhovoru na téma co se pokazilo a jak to spravit jsem mu navrhla, ať si spolu užijeme prázdniny, zkusíme na vztahu pracovat a uvidíme, co se stane - ale alespoň to budou hezké prázdniny. On souhlasil, zůstala jsem přes noc, po dlouhé době byl sex boží, během něj řešil, co by se mnou chtěl v budoucnosti vyzkoušet. Přes jeho státnice a mé zkoušky jsme nekomunikovali, když jsem za ním po poslední zkoušce dorazila, že si sbalím pár věcí na léto, zjistila jsem, že on má v plánu se mnou v létě cestovat a spát a hledat si nový vztah. Takže jsem se mu během posledního setkání otevřela a důvěřovala jsem mu, a on mě jenom využil na sex.
Je mi jasné, že on už si to vnitřně vyřešil a skončil a začal hledat dál. Nechápu, jak to stihnul tak rychle. Ani se netvářil smutně, když jsem odjela a definitivně to tím skončilo. A taky kde sebral tolik holek, se kterými si může někam takhle vyrazit. Potřebovala bych teď dělat něco, kde se budu bavit s dalšími lidmi a nebudu na něj myslet. Jenže věci, které mě bavily před ním (kytara, výtvarničina), vyžadují psychickou pohodu - jinak místo kreslení sedím a přemýšlím o něm. Většina mých kamarádů se s ním znala. Do společnosti dalších matfyzáků se dostanu až v srpnu a s ostatními lidmi si tolik nerozumím. Nemám energii na to jít něco organizovat, nejsem schopná pořádně jíst ani spát. Nějaký nápad? Jak se od něj sakra oprostit, když on už na mě kašle?
Zaznamenáno

A ze všeho nejhorší jsou trpaslíci...
joei
*****


Happy in a relationship

Karma: 149
Pohlaví: Mužské
Věk: 32
Místo: Východní Čechy
Příspěvků: 2 537


Zobrazit profil
« Odpověď #5 kdy: 03. Červenec 2014, 10:24:27 »

Zrychli si rozchodové fáze:-) Začni ho nenávidět:-) qark o tom píše hezky ve svém článku na qark.net
Zaznamenáno

* "Ukaž holce, že máš koule a ona ti je ráda olíže."
* "Ze srdce jsou vždycky nejlepší zážitky. Z rozumu je vždycky nejméně trápení. Je na tobě co si vybereš" Ava
* Luck is what you have left over after you give 100 percent *
Av4
Globální Moderátor
*****


Married since 2017

Karma: 227
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 5 415


Zobrazit profil
« Odpověď #6 kdy: 03. Červenec 2014, 17:24:06 »

Nevím proč jsi naštvaná.

* Rozešel se s tebou? Rozešel. - Druhá možnost byla ti zahýbat a rozejít se až si někoho najde.
* Chtělas to "zkusit" dát dohromady? Chtěla. - Nejspíš jste to už několikrát řešili a "zkoušeli" dát dohromady. Takže to, že tomu "dává šanci", ale moc tomu nevěří a když se naskytne něco jiného tak po tom skočí není nic zvláštního.
* Jaktože si to tak rychle vyřešil? - Protože rozejít se kvuli sexu je těžké. Musíš si vnitřně urovnat, že něco pocitově tak "povrchního" je pro tebe určující v tom, jestli ve vztahu zůstaneš. Není lehké si něco takového připustit, zvlášť když toho druhého miluješ. Tím pádem, abys to rozhodnutí udělal, tak se musíš emocionálně už dávno odstřihnout, než k němu konečně dospěješ. To je mimochodem i vysvětlení předchozího bodu.
* ~ Nikoho neznám, nic nejde, atp. - Všechno jde, když se chce. Třeba jet pralesem v trabantu Mrkající Jednak čemu vadí, že se s ním tvoji kamarádi znají? Neříkám, že se s nimi musíte vídat spolu, ale když s nima není on, můžeš s nima být ty. A byt v Praze se přece dá sehnat - podnájem se studentama. Případně to pingneš na Facebooku nebo někde a někdo se ozve.

Tímto nahoře tedy nechci říct, že by to měla být tvoje vina. Ale na druhou stranu to není ani tak úplně jeho vina. Ve výsledku to totiž není ničí vina. Když se potkají dva nekompatibilní lidi, tak to prostě jinak dopadnou nemůže. Tak si tím nekaž den. Klidně udělám dobrý skutek a budu tvůj první vlastní kamarád v Praze Úsměv Kdyžtak mi pingni do PM.
Zaznamenáno

Upozornění: Veškeré informace v tomto příspěvku jsou mým osobním názorem. Pokud se nimi chcete řídit, tak vizte, že mám mnohem víc teorie než praxe.
Lalanea
**


Karma: 19
Pohlaví: Ženské
Věk: 25
Příspěvků: 219


Zobrazit profil
« Odpověď #7 kdy: 05. Červenec 2014, 16:54:16 »

Článek na qarkovi jsem četla, několikrát. V pořádném naštvání se na něj mi krapet brání to, že moji rodiče ho mají rádi - takže jakákoli snaha si na něj zanadávat se nesetká s odezvou. (A nadávat před kamarády/kami nemá moc cenu - buď ho neznají a do vztahu neviděli, nebo nás znají oba, a pak si připadám jako pomlouvačná mrcha (nehledě na pravdivost výroků).)

Proč jsem naštvaná: protože pokud to řešil delší dobu, měl to zkusit vyřešit se mnou (možná jsem to nepostřehla) a hlavně neměl dělat plány a sliby do budoucnosti (které z vlastní iniciativy dělal). Pokud to neřešil delší dobu, tak mě štve, že zahodil tři roky společného života a práce na vztahu tak rychle (nikdy předtím jsme o rozchodu, a tedy ani dávání se znovu dohromady, nemluvili). A samozřejmě to má mnoho dalších důvodů - sebral mi místo, které jsem považovala za jeden ze svých dvou domovů, uzavřel mě do určité klece a pak si stěžoval, že jsem na něm závislá... Ne že bych za některé ty věci nenesla taky vinu, ale to mi nebrání být na něj za to naštvaná. Úsměv

Bydlení v Praze - od září mám koleje, když tam budu v létě nutně potřebovat přespat, tak mám kde, ale najednou to není tak, že tam mám "svůj" byt, kam můžu přijít kdy chci a zůstat jak dlouho chci. Což trochu negativně ovlivňuje schopnost plánovat si něco na den dva dopředu.

Společní kamarádi - s nimi jsme měli naplánováno na prázdniny pár akcí, na které jsem chtěla, jenže v tuhle chvíli jsem já ten v horší pozici (vidím něco, co bylo naše společné - věc, aktivita... - a nesu to těžce). Takže když tam pojedeme oba, hrozí, že budu smutná/plakat/začnu mu něco vyčítat. On je v pohodě, takže jemu se to nestane, tedy nemá důvod na ty akce nejet. Kazit kamarádům festival, vodu.. tím, že mezi námi bude dusno a já budu náladová mi nepřijde fér vůči nim. A protože ho berou jako součást party, bude obtížné svolat nějakou akci bez něj. No a samozřejmě nezvládám být s nimi, aniž mi ho něco nepřipomínalo. Vím, že to tak prostě bude, ale zatím to nezvládám brát netečně.

Říkala jsem si, že bych vyrazila na nějakou zážitkovku - od PŠL nebo Velkého vozu - ale co mě zaujalo (nejvíc tohle: http://www.psl.cz/vitr-ve-vlasech), tak má vysoký věkový limit... Takže se zatím omezuju na snahu dostat se mezi lidi ve standardních situacích.
A když už se mi podaří strávit den nějak rozumně, tak se mi o něm stejně zdá  Podivený Žádná věc také zatím nepomohla zbavit se touhy s ním sdílet a probrat, jak se člověk měl a co dělal - prostě mi po nějaké době vždycky naskočí reflex "mám se dobře, dělala jsem to a to, jak se máš ty?". Předpokládám, že to chce prostě čas...

Pro pozitivní závěr (třeba mi takové přehledy pomůžou k získání lepší nálady): za poslední týden jsem vyrazila na kytary s cizími lidmi, naučila se základy šití na stroji, konečně vyzkoušela laser game, rozhodla se vyházet nepoužívané věci (realizace je v počátcích - začala jsem šatníkem Úsměv), po dlouhé době jsem otevřela literaturu, aniž by šlo o skripta, napsala jsem dvěma známým z jazykovky před mnoha lety, jak se jim daří.


Díky za odpovědi, pohled někoho nezaujatého je fajn.
Lála
Zaznamenáno

A ze všeho nejhorší jsou trpaslíci...
D9
*****


Karma: 88
Pohlaví: Mužské
Místo: v lese
Příspěvků: 2 325


Zobrazit profil
« Odpověď #8 kdy: 05. Červenec 2014, 17:52:41 »

S tim "naštvánim se" zase já třeba vůbec nesouhlasim. Někoho milovat a pak se donutit k tomu ho nenávidět.... z extrému do extrému, tak se přesně chovaj sociopati. Navíc bejt na někoho naštvanej je dost vzdálený od stavu vyrovnání (kterýho je potřeba se snažit docílit)... Naopak, ideální po rozchodu je co nejdřív tomu člověku jakoby "odpustit" a v klidu se smířit s realitou.... teprv pak jsi doopravdy "vyléčená"
Zaznamenáno

petanx
****


Karma: 72
Pohlaví: Mužské
Věk: 33
Místo: Brno
Příspěvků: 1 082


Zobrazit profil
« Odpověď #9 kdy: 10. Červenec 2014, 21:47:17 »

Myslím, že na to jdeš dobře. Prostě potřebuješ opustit tu fixaci. Pro mě je důležitý mít věci s přítelkyní společné, ale i oddělené, tedy mít pár kamarádů, akcí, činností, na které přítelkyně sama jít nechce anebo je od ní tak nějak přirozeně izolovat. Když se povede tobě přesně to stejné, nebudeš při rozchodu v situaci jak jsi psala: "nic nemám". Buduj si svůj svět. Navíc teď je ti 20, tak to vůbec není pozdě na začátek nějakého pořádného vztahu (naopak v 17ti mít již celoživotního partnera je podle mě trochu brzo, ale pokud to vydrží, tak samozřejmě nic proti nemám).
Zaznamenáno
Lalanea
**


Karma: 19
Pohlaví: Ženské
Věk: 25
Příspěvků: 219


Zobrazit profil
« Odpověď #10 kdy: 13. Červenec 2014, 19:55:48 »

D9: Neříkám nenávidět. Ale uvědomit si věci, které jsem mu odpustila, aniž by se za ně omluvil, věci, které mě na něm, potažmo tom vztahu štvaly... Prostě si připomenout, že to nebylo jenom růžové. Že vlastně je z pohledu některých věcí dobře, že to skončilo, že jsou věci, které s někým jiným mohou být o dost lepší.

Zhodnocení týdne: Dvojí pozorování čápů (http://cap.birdlife.cz/), několikadenní návštěva u příbuzných, které jsem dlouho neviděla, několik procházek s různými podmnožinami rodiny, přečetla jsem Carnegieho Jak získávat přátele..., Stopařova průvodce, knížečky o etiketě, o šití a o přežití v přírodě, zkusila jsem nový recept na koláč, vyházela několik kilo starých nepoužitelných věcí, byla na inlinech. Domlouvám si další akce na prázdniny.
Spím nic moc, pořád se mi o něm zdá, ale pocit nevolnosti pomalu mizí, jím skoro normálně a váha se mi začíná vracet na normální hodnotu. Vzhledem k zvýšené fyzické aktivitě a pravidelnému cvičení na záda možná nakonec budu mít za pár týdnů lepší postavu i fyzičku než před rozchodem Úsměv
Zaznamenáno

A ze všeho nejhorší jsou trpaslíci...
Lalanea
**


Karma: 19
Pohlaví: Ženské
Věk: 25
Příspěvků: 219


Zobrazit profil
« Odpověď #11 kdy: 24. Červenec 2014, 18:26:26 »

Týdenní souhrn: Kadeřnice, kosmetika, výlet za kamarádem do Brna, koupání venku po mnoha letech, focení, masáž, lekce cvičení, další lasergame, sraz se spolužačkou z gymplu, TeXání zpěvníku, ušití reflexního zvířátka coby brože na batoh, pokračující úklid, četba beletrie, příprava tábora, procházky po lese. Těší mě, že mám docela nabitý program Úsměv
Zaznamenáno

A ze všeho nejhorší jsou trpaslíci...
Lalanea
**


Karma: 19
Pohlaví: Ženské
Věk: 25
Příspěvků: 219


Zobrazit profil
« Odpověď #12 kdy: 18. Srpen 2014, 23:36:18 »

Milý deníčku... Šťastný
Třítýdenní souhrn:

tábor - krásné místo, které léčí; fajn děti a super kolektiv vedoucích; většinu doby jsem měla napilno a myšlenky měla úplně jinde než u bývalého a při případných krizích byl kolem vždycky někdo, kdo mě obejmul a poslal něco dělat; ráno jsem chodila běhat a překvapilo mě, jak dobré to bylo - ale drobný úraz nohy tomu učinil přítrž Smutný

sraz jedné party - matfyzáci jsou občas méně empatičtí než jiní mí kamarádi, a tak občas docházelo k nepříjemným situacím; jinak to bylo fajn, dospala jsem deficit, jen s chozením po horách to vzhledem k noze nebylo moc žhavé, zato sekání dříví jsem si užila Úsměv

intermezzo přespání u kamaráda - povečeřeli jsme, vypili necelou lahev vína, podívali se na film a spokojeně usnuli; těžko bychom spolu mohli chodit, ale v mnoha ohledech si rozumíme, je to jeden z lidí, kteří mi snad pomůžou se trochu aklimatizovat na koleji

intermezzo návštěvy kamarádky - rozešel se s ní přítel, kamarád mého bývalého; společné zanadávání ale moc nefunguje; mě taky není moc veselo, ale alespoň vyrazím mezi lidi nebo něco dělat, kdy jen to jde, ona sedí doma a nedělá nic; v tuhle chvíli jí nejsem schopná pomoct

sraz druhé party - pozitivně naladěná jsem vyrazila na chatu, kde jsem nikoho neznala (kamarádka, přes kterou jsem se tam dostala, nejela); první večer super, gril a povídání do noci; druhý večer se většina dost opila a někdo zvracel až do svítání, tak jsem si pobyt o den zkrátila a vyrazila chystat další věci

24hodinová akce v mém městě - spousta známých lidí, drželi jsme noční směnu (hlídání věcí a materiálu); bylo to nabité energií (tedy obzvlášť před půlnocí Úsměv)

Spím už většinu doby bez problémů (únava udělá svoje Úsměv). A zítra odjíždím organizovat desetidenní akci spolu s bývalým přítelem a dalšími třemi lidmi. Bude to výzva, mnoho účastníků, jsem zvědavá, jak zvládnu řídit dav. A taky jak zvládnu v podstatě non-stop interakci.
Když si člověk přečte soupis toho, co všechno dělal, tak je mu hned trochu lépe...
Zaznamenáno

A ze všeho nejhorší jsou trpaslíci...
Lalanea
**


Karma: 19
Pohlaví: Ženské
Věk: 25
Příspěvků: 219


Zobrazit profil
« Odpověď #13 kdy: 19. Srpen 2014, 09:50:38 »

Ještě jsem zapomněla... na tom druhém srazu byl kluk, kterému jsem se očividně líbila, tahle náklonnost ale není symetrická. Sehnal si moje číslo a teď mě bombarduje SMS, na které mi je hloupé neodpovídat, ale moc nevím, co s tím. Nikam s ním jít nechci, jeho styl psaní mě irituje, ale napsat mu, ať mi dá pokoj, mi přijde poněkud hulvátské. Co s ním, čekat, že mu to dojde, nebo vysvětlit, že z toho nic nebude?
Zaznamenáno

A ze všeho nejhorší jsou trpaslíci...
petanx
****


Karma: 72
Pohlaví: Mužské
Věk: 33
Místo: Brno
Příspěvků: 1 082


Zobrazit profil
« Odpověď #14 kdy: 19. Srpen 2014, 20:55:38 »

No někdy je i přes potřebu zájmu ten zájem nežádoucí, vím co máš na mysli. Chápu, že je ti blbý ho odpinknout, ale jestli si i jemu chceš ulehčit situaci, tak to nadobro utni, líp dřív než později. Můžeš třeba napsat, že nemužeš s ním jít, protože máš domluvený rande s přítelem, ač to nebude pravda. To ho odradí asi dostatečně. A není to zase tak krutý, jako mu napsat, že s ním nechceš jít. Prostě nemůžeš...
Zaznamenáno
Av4
Globální Moderátor
*****


Married since 2017

Karma: 227
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 5 415


Zobrazit profil
« Odpověď #15 kdy: 23. Srpen 2014, 21:11:57 »

Lepší mu napsat, že ho nechceš, než mu nenapsat nic.

Lepší je bejt odmítnutej, než se nechat půl roku tahat za nos a myslet si, že "hraje nedostupnou" Úsměv
Zaznamenáno

Upozornění: Veškeré informace v tomto příspěvku jsou mým osobním názorem. Pokud se nimi chcete řídit, tak vizte, že mám mnohem víc teorie než praxe.
Stran: [1] Tisk 
« předchozí další »
Skočit na:  

Copyright © 2005–2019 QARK.net Powered by SMF 1.1.11 | SMF © 2006-2008, Simple Machines LLC sitemap | RSS