zmatek

[Maggie]

Seznámila jsem se s klukem, jasně jsme si dali najevo, že vztah nehledáme, oba po rozchodu, jde čistě o sex. Takže se občas, tak jednou týdn většinou o víkendu sejdeme. Jasně, už teď je jasný, že když nad tím dumám, nejde jen o sex, ale prostě potřebovala bych nějak vysvětlit jeho chování. Jsem zmatená vůbec nevím, co od něj čekat. Říká a píše, jak nejde jen o sex, ale o to i být spolu, že vlastně spolu můžeme dělat cokoliv. Úžasně se s ním povídá, píše krásný sms na dobrou noc. Ale po dnešní noci se v osm ráno sebral a zdrhnul. Nebo zdrhnul, normálně jsme se rozloučili a odešel, ale přišlo mi to, že zdrhnul. Chápu, že se nechtěl potkat s našima, protože oni náhodou byli doma. Nechápu jestli ve dne má takovou chuť utéct nebo prostě se jen bál potkat naše. Mám z toho blbej pocit, že jsem v noci třeba udělala něco špatně nebo nevím.

[limetka.zuza]

Myslím, že z toho může vzniknout moc hezký vážný vztah ale musíte spolu mluvit na rovinu. Zeptej se ho proč tak rychle odešel. Třeba proto, že ses s ním chtěla mazlit, posune vás to do intimnější roviny vztahu, možná líp řečeno důvěrnější a s láskou. S těma rodičem je to docela nepříjemný. To chápu.

PS.: neplýtvej slovy "miluji tě"

Doufám že jsem ti pomohla. Tento vztah už jsem zažila a můžu říct že byl velmi krásný a upřímný.

[spinkos]

Tohle? Aby si uvědomil, na čem je, co má, a co může ztratit, to chvíli potrvá.

Navíc, setkání s rodiči, to pro něj může být něco velmi vážného a seriózního. A to zvláště, je-li to stydlín, pocházející z plachých rodinných poměrů.

[Maggie]

Ach jo, takže klasika...celou dobu jsem nad věcí, nežárlím a dnes se nechám takhle vytočit. Po obědě mi psal ohledně včerejška, jestli vše ok, jestli naši neměli problém s tím, že u mě přespal. Říkám, že ne, jen jsem podotkla, že nemusel ráno tak uprchnout. A jeho reakce? Prý nechtěl způsobit nějaký nedorozumění, aby si to vyložili naši jinak, než to vypadá. Vybuchla jsem, urazilo mě to, že si myslí, že ho uháním a že v tom našem vztahu vidím víc. Nechci závazky, ale asi v tom vážně hledám víc než on cítí. Co teď? Asi to skončím dřív, než se do toho začnu víc citově angažovat. 

[spinkos]

Vybuchla jsem, urazilo mě to, že si myslí, že ho uháním a že v tom našem vztahu vidím víc.

To je série tvých divokých implikací, nikoliv mezi vámi dvěma sdílených pravd.
Ultimátní recept na nedorozumění = postavit si takových tvrzeních vzdušný zámek, a v následném verbálním konfliktu (který bývá typickým vyústěním) na "ideální model vzdušeného zámku" poukazovat jen implicitně (ještě "lepší", zachová-li se partner stejně). Zamysli se a zkus dojít k nějakému z obou stran transparentnějšímu tahu .

Asi to skončím dřív, než se do toho začnu víc citově angažovat. 

Bylo by to nežádoucí, angažovat se více?

[Maggie]

Jsem horká hlava, takže občas nedokážu potlačit své domněnky a iluze. Zvládla jsem to ještě parádně pohnojit, než jsem si přečetla tuto odpověď. Tudíž je jasný, že on už se neozve. Proboha jsem taková kr*va. To svět neviděl.

[/quote]
Bylo by to nežádoucí, angažovat se více?
[/quote]

Jsem rok po 6 -letém vztahu, ex mi odkopl jak kus hadru a do bytu si nastěhoval jí. City ve mně vyvolávají trápení. Už se nechci zase trápit až se na mě někdo rozhodně vykašlat. I proto jsem se chovala jak dilina. Mám prostě strach. Takže jsem myslela, že bude v pohodě mít vztah jen na sex, ale evidentně mi to proklouzává mezi rukama. Což už je teď jedno, když jsem to dokázala tak kvalitně pohnojit.

[Atto]

Zkusim objasnit jeho chování svojí zkušeností.

Je tu jedna holka, chodim s ní do třídy. Pár let se neslo ve znamení kamarádství, ani nějak moc důvěrnýho, až po mně na jedný akci vyjela. Shodou okolností mě to tam nebavilo, takže sem odešel a nic vážnýho mezi náma neproběhlo. Kamarádům o mně napovídala spoustu pěknejch věcí, celkem se ke mně má. Já se jí upřímně bojim. Vznáší se okolo ní pověst, předsudek, že protáčí hodně chlapů. Moc tomu nevěřim (nebo si to nalhávám?), ale rozhodně sem k ní spíš chladnej. Nechci si jí pustit k tělu, takže hezký společný chvilky střídaj poměrně ostrý negy. Je to moje obrana proti citům, co by sem moh začít cítit. Zároveň přiznávám, že nevim, co přesně chci. Jestli s ní chci mít jednorázovku, vztah, nebo radši nic.

Proč to píšu - ten chalan to možná cítil stejně, a proto po hezký noci vypadnul, páč nevěděl co chce a zůstat tam mu připadalo jako přijmout rozhodnutí, o kterym si nebyl jistej.

Seš si jistá, že už s tebou nepromluví? Možná najde pochopení pokud mu nastíníš proč si se tak zachovala. Neházej flintu do žita 

[NeverLetYouGo]

Ono se to lehce řekne, vztah na sex, nicméně na tohle musí mít člověk i trochu povahu. Není to tak jednoduché dlouhodobě oddělit sex - city a to ostatní nechat stranou. Navíc po předchozím dost drsném rozhochu máš určitě stále pošramocené sebevědomí, jakékoli necitlivé nebo neohleduplné chování od kluka, byť z nezávazného vztahu v tobě vyvolává spoutu různých myšlenek, dumání, jestli jsi někde neudělala chybu, strach z případného vyhasnutí zájmu z jeho strany, strach z dalšího zklamání. Otázkou tedy zůstává, jestli ti podobné nezávazné vztahy ve výsledku nepřinesou více trápení než potěšení.

[Av4]

Když holka řekne "vztah na sex" tak je to buď chlap nebo neví o čem mluví. Prostě do toho začne dřív nebo později tahat city. S FB jsme si to naprosto otevřeně řekli ještě než k něčemu došlo "nikdy nebude nic víc" a ejhle. Stejně se to zvrhlo A nejblbější chvíle kdy se do něčeho takového pustit je po rozchodu, kdy máš hrozně moc velkou touhu, aby tě měl někdo rád a aby někomu na tobě záleželo. To, aby tě někdo používal a nic k tobě necítil je to poslední co potřebuješ IMO.

[spinkos]

Maggie, připravím ti tady nějaký materiál na sebezpytování (a možná při tom budu vypadat jako hnusák, ale můžeš si z toho vzít i něco prospěšného).

Jsem rok po 6 -letém vztahu

Rok je hodně dlouhá doba. Měsíc, dva, snad i tři pochopím. Pak je to jen trpění pro trpění, hraní si na chudinku.
Život má jít dále. Rok je např. v psychologii psů taaaaak dlouhá doba, že by si tě pesan skoro už ani nepamatoval.

ex mi odkopl jak kus hadru a do bytu si nastěhoval jí. City ve mně vyvolávají trápení. Už se nechci zase trápit až se na mě někdo rozhodně vykašlat.

Zobecňuješ jednu traumatickou událost jako nevyhnutelné vyústění všech svých budoucích vztahů. Což je nesmysl - a sebenaplňující proroctví ("sebe-sabotáž", při které si sama můžeš podvědomě zařídit, aby se ti to nežádoucí stalo).
A pomůže ti nějak, když ti tady natvrdo napíšu, co ti je? Ne! Ale můžeš s tím zajít ke kvalifikovanému terapeutovi, a tam už se dá něco dělat.

A ještě toto:

Asi to skončím dřív, než se do toho začnu víc citově angažovat.

Podle teorie her (jedna z možných interpretací) si zvolením takového postoje už sama "bezpečně" a zároveň zoufale předem určuješ výsledek - hrát si na uraženou nebo chudinku, s tím, že pak už je jisté, že vztah skončí. Přitom hraješ podle scénáře nastavenou, předem danou roli (x pravá citová interakce, kde není nic jisté, kde můžeš v rámci mezí hodně získat i ztratit).
Toto souvisí s mým předchozím komentářem k citaci.

A nakonec, vůbec tu nejde o konkrétního chlapa!

[Maggie]

Tak všem děkuji za názory, ani nevím, co na to napsat.... snad jen dovysvětlení, jak to nepokračuje s oním dotyčným. V pondělím jsem sebrala všechny síly a napsala mu omluvu, načež on odepsal, že je vše v pohodě a chápe to a tím konverzace uhasla. Nepíšeme si. I když je připojenej, dělá že neexistuju, já se nějak nedokážu odreagovat a nechat tomu volný průběh, takže ať dělám, co dělám nedaří se mi na to nemyslet.

[petanx]

vybouchla jsi a co pak chces cekat, ze kdyz se boji tvych rodicu a tebe, ze po tom tvym vybuchu ti prileze k noham? Potrebuje se citit bezpecne, asi stejne tak, jako by jsi to chtela ty byt na jeho miste.

Pardon, ale bohuzel se ti do toho uvazovani vic moza zenske emocni ego, nez muzske logicke mysleni.

[Maggie]

Jen kdyby někoho dál zajímalo, jak se to vyvíjí a chtěl někdo přihodit pár chytrých rad.

    Stále uvažuju, co dál...kamarádky radí ukončit, že jemu prostě nejde o víc než o sex. Situace se ještě zhoršila o to, že na nás přišla má nej kamarádka, která s ním spala a byla do něj zamilovaná, což jsem nevěděla, že ho platonicky miluje. Takže kamarádka mě nenávidí a nechce se mnou mít nic společnýho.
    Nějak nechápu jeho myšlení, než jsem odjela do zahraničí, psali jsme si denně i desítky zpráv, jeden den ke stovce, jak dva puberťáci, pak jsem musela odjet do zahraničí, tak zase kecy jak se nám bude stýskat a ať nikam nejezdím, do zahraničí napsal, že doufá, že s nikým nic nemám, což mi trochu urazilo, ale neřekla jsem ani popel a napsala totéž, na to přišla reakce, že na nikoho jiného než jsem já nemá chuť ani čas.
   Před týdnem jsem se vrátila, viděli jsme se jednou - během víkendu. Nedohodli jsme se na určitou hodinu, tudíž jsem na něj čekala jak blbka, a nakonec mu v devět zavolala, kde je...vzbudila jsem ho, den předtím byl na čtyřiadvacítce, tak prý usnul, omluvil se a do půl hodiny byl u mě. Zřejmě mě moc nepostrádal. Jinak jsme si to užili, super noc, jen jsme trochu popíjeli a kecla jsem něco o tom, že neumím psát lidem první...nevím, jestli je to podstatný, ale mně se to vždy vybaví...takže noc super, ale ráno klasiky odjel brzo, jenže tu něco zapomněl, tak se proto za několik hodin stavil, což bylo takový divný setkání, protože akorát přijela nenahlášeně rodina, tudíž je pozdravil, řekl, že pospíchá a odjel. A od tý doby nejsme v kontaktu. Já první nepíšu a on se taky neozve.

Jistě dělám někde chybu, ale tři dny bez kontaktu a já jsem na prášky, stále si myslím, že nejsem zamilovaná, ale zase mi vážně chybí, takhle před Vánocema to na mě zase padlo..

[Av4]

MIlenci se milujou, milenci se milujou

Jsi z něj pěkně v prdeli, takže jestli ti to takhle nevyhovuje, tak to ukonči hned. Ještě lépe včera Ale to stejně neuděláš, takže se aspoň připrav na to, až to půjde do kopru, že ti tady napíšu "já sem to říkal"

[joei]

Tak, pánové, tomuhle se říká vyvolat emoce:-)
Aneb úspěšný styl balení pohledem z druhé strany....