forum.QARK.net

Je to už tříměsíční "vztah" a doteď jsem se snažil více méně úspěšně bojovat o mojí vysněnou a bohužel zadanou dívku. Pokud to nebude nutné, nechce se mi všechno rozepisovat, takže ve zkratce:

Znali jsme se cca 2 měsíce jako kamarádi, pak po jedné akci to nějak zajiskřilo a vyspali jsme se spolu, bral jsem to jako příjemný úlet. Ale v návaznosti na to jsme se začali spolu více bavit a poznávat. Postupně jsem zjistil, že si sedneme a trávili jsme spolu téměř všechen volný čas a já se do ní zamiloval. Naše schůzky dost často končili líbáním. Postupně se to snažila eliminovat a odmítat mě, protože se cítila provinile, ale já se nenechal odradit a vždycky jsem jí to nějak vymluvil, pokaždé úspěšně. Až začala připouštět, že si se mnou nezačíná jen z pocitu vzrušení a nemohla by to dělat s kýmkoli jiným.

Přesto se stále bránila tím, že miluje svého kluka a ke mně nic necítí. Postupně to dospělo k tomu, že se mnou začala spát a párkrát přespala i u mě. Z nikdy se postupně stávalo, mám strach zahodit dlouholetý vztah kvůli tobě, co když to nevyjde. Dále se odbourávali bariéry, že už se například nebránila polibku na ulici. Odjela na týden pryč. Psali jsme si a v půlce naznačovala, že se rozhodla a nevyznělo to kladně pro mě. Řekl jsem jí, že pokud chce o nás mluvit, tak jedině osobně. Poslední dny zase pookřála a naznačovala, že se na mě těší. Když přijela řekla mi, že byla rozhodnuta to skoncovat, ale když mě viděla, tak neví proč, ale nechce.

Další týden dost často byla u mě a dvakrát i přes noc, i když bydlí s ním. A posunula se k tomu, že přemýšlela který je ten pravý. Možná jsem svou snahu přehnal a začala mě brát jako jistého, což mi naznačovali i kamarádi. A párkrát mi řekla, že by nejraději byla s oběma a nedokáže se rozhodnout a taky, že jeho pořád miluje. Vždy jsem to rezolutně zamítl, že nebudu jen její milenec. Ale počkám až se rozhodne, dokud budu vidět, že se snaží rozhodnout.

Poslední noc byla u mě a moc se ke mně neměla, kvůli černému svědomí. Pak měla odjet s ním na týden. Před odjezdem jsme si psali a já to trochu vyhrotil, začal jsem jí tlačit k rozhodnutí. Dost si protiřečila, na jednu stranu ho bránila a padali argumenty, že on by si nenašel jinou apod. což mi přišlo úplně scestné  a pak mi třeba napsala, že nebýt s ním, tak jsem pro ní úplně ideální partner.

Od té chvíle jsme nebyli v kontaktu kromě dvou smsek po 4 dnech ve stylu jak se má. Ještě před odjezdem říkala kámošce, že se na té dovolené rozhodne. Jela s ním a partou kamarádů pod stany. Myslím si, že má vybitý mobil, takže čekám až se vrátí.

Chápu, že hodně záleží na tom, jak se to bude vyvíjet na té dovolené, jestli se tam rozhádají nebo ne... Zároveň vím, že jsem to napsal hodně zkráceně a útržkovitě, ale za každou radu budu vděčný... Záleží mi na ní, jak na nikom předtím...

Měl bys udělat několik kroků:
1) trošku se stáhnout, vyčkávat, netlačit a nestresovat. Ale když to půjde, tak si s ní klidně užívat dál
2) když nepovede k rozhodnutí 1), tak se stáhnout ještě víc a naznačit, že se nechceš být jeden ze dvou, ze kterých si ona může vybírat. Buď ty, nebo on. A nechat ji v tom si to promyslet. Úspěch není zaručen, ale bývá to tak, že zdánlivě horší varianta pro holku bývá lepší pro tebe (aneb říct jí: končím s tebou je lepší, než ji přemlouvat - v prvním případě přileze)

Tak teď jsem mluvil s kámoškou, které napsala sms: měla vybitý mobil, vrací se zítra dopoledne s ním, i když mně říkala, že se mají vrátit až v neděli, a nejhorší je, že napsala, že to bylo perfektní a s ním naštěstí taky super. Jsem z toho totálně zničený... Nevím jak se zachovat... Snažím se nějak vzpamatovat, abych mohl bojovat dál, ale bojím se, že až mi přijde vrátit spacák, tak vynese konečný ortel...

Stále se mi neozvala, ale kámoška s ní dneska mluvila a prý už jsou s přítelem doma, ale ať jí nepíše podezřelé zprávy, protože jí kontroluje smsky.

Tak jsem jí dneska napsal jak se ji stanuje (protože já ještě vlastně "nevím", že jsou zpátky) a že se na ní těším a mám pro ní překvápení...

A stále to je bez odezvy :-(

K čemu chceš rady, když dostaneš dobrý a neřídíš se jima absolutně?....

Ty voe ty jsi fakt trubka :)

"...jsou s přítelem doma, ale ať jí nepíšu podezřelé zprávy, protože jí kontroluje smsky"

Obecně tohle přebírání je pěkná humusárna. Děte s tim někam :P

Tak se pak na to ozvala, že už jsou zpátky a mohli bychom večer někam zajít. Odepsal jsem jí, že jsem teď 2 dny v práci, takže nemůžu, ať si užijou s kámoškama a že je to fajn, že se možná uvidíme dřív než jsem předpokládal.
Napsala, že to nakonec padá, ale jdou zítra na tenis a že se můžu přidat.
A hodinu na to mi přišlo: A taky se na tebe těším. Na to už jsem neodepsal.

Po celkem čerstvý zkušenosti ti radim ruce pryč.Holka neví co chce a to je horší než cokoliv jinýho.Spadneš do toho ani nevíš jak a pak se z toho dostává hodně hodně blbě.Navíc holka nemá co ztratit,tak to bere všechno jako hru,kde myš jsi ty a kočka je ona.Můžeš ztratit uplně všechno jako já a nebo se na ní vykašlat a jít do jiný.Nech jí bejt,mluvim z vlastní zkušenosti,klidně si přečti muj topic o pár řádek níže!

on už do toho, podle mě, spadnul dávno

Jenže má relativní šanci se z toho dostat,holka mu nezačala slibovat hory doly a nedávat mu naděje.Teď by bylo nejlepší se stahnout a chovat se jako kámoš,se všim všudy,žádný líbání,hlazení a tak,tohle kámoši nedělaj.Ona si to uvědomí a pak jen stačí vyčkat,jak se bude tvářit...

Pretože má vlastnú hlavu.

Je to celkom prúser, kámo :). Ako radia iný, trocha sa stiahni a daj jej najavo, že istý určite nie si. Trocha ju potráp, maj svoju hrdosť. Ale neprežeň to, može sa naštvať tiež a stratiť záujem - však jedného má. Musíś skrátka tú hru pehodiť tak aby ona bola myš a ty mačka.
je to hrozne neurčité, nepoznám podrobnosti takže nemožem poradiť nič konkrétnejšie.

Snáď len: nepýtaj sa na jej priateľa, tvár sa, že ťa vobec nezaújma a on nie je tvoj súper, pretože na teba nemá.

Pokiaľ si zamilovaný, je veľmi nepravdeopdobné, že to skonćíš tým, že si skrátka povieš. / moja skúsenosť/. Bu´d chytrý, počítaj s tým, že to nemusí výjsť a hľadaj si nejakú ekvivalentnú stranou... alebo hneď niekoľko :wink:

Och, bože, toto je pickup fórum, pošli to radšej do Slovenky alebo Ženy a život  :lol:

Je tu ešte jedna zaújmavá varianta, ak sa chceš trocha "pobaviť"... :D

Odchyť si svojho "súpera" niekde, najlepšie keď to nebude moc čakať. A trocha sa s ním porozprávaj. naznač mu, že ju miluješ a že by mal svoje dievča radšej opustiť. Pokiľ je na tom rovnako ako ty, tak mu povedz niečo v zmysle " tak to je blbé, lebo ja cúvnuť nemožem. Musíme to vyriešiť tu a teraz." Ďalej už vieš, čo bude následovať.  :D Ak nie je, nečakaj na odpoveď, pokiaľ ti ju nedá hneď na mieste, počkaj si ešte chvíľu a keď sa nespakuje / čo veľmi pochybujem/ tak bude čas ešte na jeden "chat".

 Musíš mu nahnať riaden strach, takže žiadne "mekké" techniky / nejaké fackovanie alebo strkanie/ ale priamo na vec. Ak je to možné, začni priamo bombou do nosa, to ho celkom zhúli a ty to budeš mať jednoduchšie neskor. Nezdráhaj a používať kolená či lakte. Ak si typ, "čo sa moc nebije", navštív pár tréningov boxu alebo thaiboxu, uvidíš, že na tom nič nie je - pokiaľ sú sily vyrovnané / tj. sila a skúsenosti/. Ak si motoricky nadaný a súper je relatívne silnejší, dostaň sa mu na telo, . Ak máš dobré údery ale bojové umenia ti nikdy moc nešli, udržuj si odstup.

 :roll: Ja viem, moja rada neznie moc sympaticky, ale ber to takto: si do nej zamilovaný a to znamená, že máš ten najsilnejśí dovod, aký len je, aby si ju pre seba získal. Buď ju získaš, alebo ťa čaká celkom nepríjemná doba, kámo...

Ako píše Strauss, neobviňujte hráčov ale Hru.

Artiste, nevim, ale podle mě by ta holka na to zareagovala logicky ochranářsky, tebe poslal do prdele a zůstala s ním...

Presne tak a druha vec je ta, ze vlastne zbijes uplne nevinneho cloveka.

Aritst: Co ti ten clovek vobec spravil? Cim sa previnil, ze ho chces takto dobit? A co ti to vlastne da? Takymto sposobom nielen ze neziskas dievca (a ak hej, tak urcite nie dievca, ktore bude stat za to), ale neziskas si ani len kamaratov. Takto sa sprava clovek, ktory navonok vystupuje ako silna osobnost, no vo vnutri je uplne prazdny. Clovek, ktory vie, ze nema na to, aby dievca zaujal normalnym sposobom, tak sa snazi vsetko riesit hrubou silou.

Takychto ludi su plne diskoteky a to je tiez jednym z dovodov, preco na diskotekach sa vazny vtah hlada velmi velmi tazko.

Poradim ti jedno,ten kluk se to v žádnym případě nesmí dozvědět od tebe nebo přes tebe.Já takovou chybu už udělal-v návalu zlosti a žárlivosti,že jsem sám,kdo se trápí jsem mu napsal zprávu o tom,že jsem pro jeho holku byl 3 měsíce hračkou na dobrou noc.Jak to dopadlo?!Holka mi napsala,že jsem na ní nasypal tolik špíny,že to nikdo před tim neudělal a přesvědčila svojeho kluka,že se vlastně nic nestalo-tím jsem nepřímo pomohl ukotvit jejich vztah a vyšel jsem z toho jako největší hajzl.Jedna z největších chyb v životě,protože tu holku jsem měl jistou...

Tak po včerejšku, kdy jsme byli skoro celý den spolu, mi řekla, že se začíná zamilovávat, ale chvíli to potrvá. Kdybych chtěl, ať se rozhodne teď, tak si vybere jeho a dodala, že už teď mě má moc moc ráda. Myslím, že to je na dobré cestě:-) Budu se snažit držet petanxova prvního bodu.

IMO Bullshit.

Já bych to bral jako že mě vodí za nos a krapet bych se stahnul a přemejšlel nad tim,že to stejnak dopadne blbě,pak tě to tolik nepřekvapí a ona se bude snažit víc, a když ne,tak aspoň budeš v pohodce.
Já to tak teda spočátku bral,ale pak se to přehouplo a já se začal topit ve vlastních chybách,nedodržel jsem ten odstup...

Ja som vedel, že to nevyzneje dobre: Hele, ja sám som si tým už preśiel a tou najhoršou možnou variantou a keby som bol na jeho mieste a hroziilo by mi takmer šialenstvo a toto by bola najúćinejšia možnosť...V láske a vojne sa smie vśetko a na nehovorím zmlatiť ale pomerať si sily a to je ÚPLNE niečo iné. Predpokladám, že je to vyrovnané a to je naprosto fér.Nie je to žiadny útok zo zálohy. "Ja ju milujem a moje štastie závisí teraz len na nej. Bu´d mi ustúp, alebo sa mi postav." Čo je na tom zlé??? Keby sa to stalo mne, rozhodnutie je jesné a VOBEC sa na neho nebudem hnevať, práve naopak, budem vďačný za príležitosť skúsiť svoje kvality. "pochoduj alebo zomri", vravia francúzsky legionári. S ochraniteľským inštinktom máte pravdu, preto to treba politicky pretočiť na rytiersky zápas...

Moja viera je: On bol možno prvý, ale je dosť dobrý? Ak áno, budiś, ak nie, prežijú len tí najsilnejší. Láska nie je fér, život nie je fér. Good morning, everybody.

Ešte nikdy nić som neriešil hrubou silou pokiaľ nebola VOBEC iná možnosť. Vždy, keď ku konfliktu dochádza, cúvam. Nie zo strachu, ale pre to, že vidím lepšie riešenia. Ešte nikdy som nikomu nevyhrážal hrubou silou ani keď som mal k tomu sakra dobré dovody či príležitosti. Jediný prípad, keby som bol shopny niekoho napadnúť v súlade so svedomím je v záujme ochrany, napr. dievčaťa pred buranom ći násilníkom.

Jak odstranit její pocit viny? Jak odblokovat to, že má z našeho vztahu černé svědomí? Nebo to je dobře?

Tak jsem konečně dočet všechny komentáře přede mnou a řeknu ti tohle: je blbá a neopustí ho. Má takovou povahu, že to s tebou bude táhnout klidně i rok a bude nadále měnit rozhodnutí, ale neopustí svýho partnera s kterym bydlí, protože je na něj zvyklá. Bohužel jsem tenhle typ holek poznal moc dobře. Ačkoliv jí kontroluje smsky (což sám píšeš), icq, omezuje jí a vlastně je to zoufalec, kterej si /podle ní/ neumí najít jinou, tak s nim i po třech měsících, co to táhne s tebou, a udajně se do tebe zamilovává, pořád zůstává.

Sorry, ale ať už tě miluje nebo ne, tak to nic nemění na tom, že seš v solidnim průseru a jestli to budeš táhnout dál, dostaneš se do ještě většího. Nedávej jí nůž na krk, tim hodně spadneš, radši to sám ukonči, a pokud tě miluje, vykašle se na něj a příde. Pokud to bylo jen takový vzplanutí, zůstane s nim a na tebe časem zapomene.

Tak je tu velká změna, protože se vrátila její kámoška, co jí v tomhle strašně moralizuje a včera jí totalně naočkovala, aby to se mnou ukončila, pže nás někdo spolu viděl a strašně se to rychle šíří k jejímu příteli...

Ta moje kamarádka to s ní dneska probírala a je prý zmatená cítí se jak schizofrenik a prý to musí nějak rozseknout a je rozhodnutá mi to dneska říct až se sejdeme... Řekla, že ke mně něco cítí, ale neví, co dělat, že by potřebovala víc času, ale nechce riskovat svůj vztah, dokud si nebude jistá. A že to pozná když to se mnou ukončí a taky podle toho jestli já se budu snažit dál, aby věděla, že to myslím vážně...

Prosím řekněte mi, jak se mám zachovat? Až mi to dneska řekne, i když už to vlastně vím a tušil jsem to už včera, kdy jsem se s ní setkal potom, co byla s tou svojí kámoškou, co se ostatním štve do vztahů... Uvažoval jsem, že bych přišel jako by se nic nedělo s růží a čekal, co udělá ona, s tím že když mi to oznámí, tak to vemu se vztyčenou hlavou... pokud to půde... a odejdu a budu čekat, co udělá ona a třeba pak budu projevovat dál zájem... Nebo to ukončím první a nechám tomu uplně volný průběh...

Zkus to ukončit první...tím bys jí mohl vzít trochu vítr z plachet

Nazdar, kde ty se tady bereš? :)

Jo, je to dobrá rada. Taky bych to ukončil jako první. Ale řekl bych jí něco v tomto smyslu: "3 měsíce se ti snažím dokázat, že to s tebou myslím vážně. 3 měsíce se ti snažím dokázat, že máš na výběr lepší možnosti, než teď. Nicméně se ti přiznám, že mě už nebaví bojovat s větrnými mlýny. Já se ti otevřel a ty si se mnou jenom hraješ. Vidím ti na očích, že mě máš ráda, že mě miluješ, že nechceš, aby to takhle skončilo. Ale taky ti vidím na očích, že jsi slaboch. Že místo toho, abys riskovala, tak budeš radši zůstávat tam, kde tě už nic nepřekvapí. Mrzí mě, že to sama víš, ale že s tím nechceš nic dělat."
Nebo prostě něco v tomhle smyslu...
A pak bych jí řekl ještě něco takovýho, že prostě má ještě šanci, ale že se musí snažit sama. Že na vztah musí být dva a že máš pocit, že zatím jsi sám.

Jde o to, že pokud chceš něco získat, tak se nesmíš bát všechno ztratit. To na lidi strašně působí :wink:

Šmoulovy rady se mi líbí. Do toho bych šel. Přijít k ní klidně s kytkou, nenechat ji říct její rozhodnutí, ale vyplácat pár šmoulových vět a skončit to tím, že budete kamarádi. A odejít se vztyčenou hlavou. Možná si to holka uvědomí, možná ne, podle mě tímhle nic nepokazíš a dopadne to úplně stejně jako kdybys byl bezhlavě zamilovanej trouba. Ale líp pro tebe - nebudeš z toho tak nešťastnej a hlavně nebudeš vypadat jak zoufalec.

2 smoula : tu a tam to tady pročtu, ale už moc nepřispívám :)

Nakonec jsem to stejně vyřešil po svém:-) a v první fázi úspěšně...

Teď je rozhodnutá se s ním rozejít, vidí na něm všechny chyby a štve jí, že jí omezuje a zakazuje plno věcí. Zároveň na nějakou dobu jsme si nastavili mantinely - žádný fyzický kontakt. Které ona porušuje aspoň pusou. A píše mi, že po mně touží. Ale v musí s ním bydlet kvůli nájmu do září, jak říká, i když jsem jí nabídl, že může být u mě. To před kámoškou zvažuje, mně samozřejmě říká, že by to nešlo.

A hlavně teď hovoří o tom, že neví, když se s ním rozejde, že možná chvíli bude chtít být sama, že nechce ze vztahu do vztahu - tady směřuje můj dotaz.
Tvářit se chápavě a nechat jí prostor nebo jí lehce tlačit do toho, aby začala okamžitě se mnou. Nejdřív jsem myslel A, ale pak jsem nadtím přemýšlel a došel k závěru, že v tu chvíli by mohla potkat někoho jiného popřípadě, by jí mohlo začít vyhovovat být sama a užívat si. Co je správně?

Zároveň padlo to, že teď se cítí prázdná a že jakoby nechce ani jednoho, ale když jsem to s ní probral, tak z ní vyšlo, že je do mě zamilovaná, ale je to vratké a není si jistá.

Celkově mám dobrý pocit, že se to posunulo konečně do bodu, kdy se chce s ním rozejít, ale cítím, že je ještě třeba udělat malý poslední krok a to bude nejtěžší.

Zdá se mi, že jsem tady kdysi četl nějaké vlákno na podobné téma, kdy se konečně rozešla, ale pak nechtěla být s ani jedním, ale bohužel už ho nemůžu najít.

Díky za rady.

Jako bych to psal já...Vím, že není pěkný to číst, ani mi to nebudeš věřit, ale přesně tohle znám...Tyhle řeči, tohle chování.Rozejde se s ním, protože jí štve a má tebe, jenže pak si uvědomí co s ním prožila a zasteskne se jí. Hodně záleží na něm, jestli se o ní bude snažit nebo ne. V prvním případě je to špatný. Bude mu hrát do karet, že na něj má slečná krásný vzpomínky a bude jí to chybět. Řeči, že by chtěla být sama jsem začal, dá se říct, nesnášet. Tohle pro mě není řešení a holka to říká tehdy,kdy sama neví co chce. Stejně jako s tím, že tě bude zatajovat jak nejdýl to půjde, aby tě pak (v krajní nouzi) mohla snáz odstrčit a nic neřešit. Když si tímhle vším projdeš, uspěješ. Vyzkoušel jsem něspočet "metod" jak jí přesvědčit a skončil jsem u jedný, která mi do teď vychází. A je jednoduchá: Neřeším s ní jeho, nebudu jí přeci dávat možnost myslet na něj! Jsem lepší než on a dělám vše proto, aby se jí to semnou líbilo. Nemám špatný nálady (před ní ne), netrcuju a ani se neurážím. Možná mně někdo řekne, že jsem hodnej blbeček, ale takhle to prostě dopadlo a doufám, že tak to dokážeme. Prostě na ní buď moc hodnej  :wink:

PS.:Jednou mi do mého tématu někdo napsal, že nejvíc sblíží a rozhodnutí ženy utvrdí sex. A je to pravda  :wink:

Jsme spolu, jsem šíleně šťastný...

Ale stále má ještě takové výkyvy, vždycky když už to začne být úplné a já cítím jistotu, tak ona trochu cukne, že je to moc rychle nebo že potřebuje být po tom rozchodu chvíli sama.

Dnes mi napsala, že včera to na ní všechno dolehlo a probrečela odpoledne a že se z toho potřebuje dostat, musí být sama a snad to pochopím...
Odepsal jsem jí, že to chápu, ale mrzí mě, že mi to neřekne osobně. A přesto bych si s ní ještě chtěl o tom promluvit.

Pak jsme si psali na ICQ a ona že mi akorát psala sms jako odpověď a že to nemyslela jako rozchod ani jako to že by mě nechtěla už vůbec vidět.
Jen se prý z toho potřebuje dostat a vytruchlit ten pětiletý vztah a že nějakou dobu nikoho nechce vidět.
Trochu jsme to rozebírali a ona napsala, že chce být se mnou, ale neví jestli se zamiluje, že je ještě zamilovaná do něj a dokud ho potáhne za sebou, tak se do toho nemůže se mnou úplně ponořit. A že by se týden nechtěla vidět. Tak jsem jí napsal, že mi to je trochu líto, ale respektuju to, pokud jí to má pomoct. A že se u mě zatím nic k ní nezměnilo a snad do té doby ani nezmění. Ona mi napsala, že pokud jí miluju, tak jak říkám, tak by se to změnit nemělo.

Nevím, jestli jsem na ní neměl víc přitlačit, aby šla ze vztahu do vztahu nebo jestli je to správně nechat jí trochu prostoru, ať si plně uvědomí, že chce být se mnou, když jí začnu chybět. Nechci na ní tlačit, ale zároveň se vždycky přiklonila ke mně, když jsem jí víc naznačil, že nejsem tak jistý a nebudu tady věčně. Poprvé se s ním kvůli tomu rozešla a podruhé když chtěla trochu přibrzdit nebo cuknout zpátky, tak pak řekla, že chce být určitě se mnou. Ale teď tak nějak citím, že možná bude lepší ji nechat trochu srovnat se.
Nebo ne?

No já teda nevím, vezmi si to takhle:
ona chce zapomenout na něj, ale nechce vidět tebe...není to trochu divný? ...Není to třeba tak, že tě nechce vidět, aby zapomněla na tebe a ve skutečnosti se bude stýkat s ním?? A nebo nějakej shittest, kdy očekává, že za ní přilezeš a pozveš ji na večeři atd. Já bejt tebou, tak jí pauzu nedám. Tedy ano, pauzu takovou, kdy se jí třeba den nebudeš ozývat vůbec a pak s ní budeš a pak zas ne. Žádný vypisování po icq a takových blbinách. Už jsem přišel na to co je špatně. Myslíte si, že jste na icq spolu, ale opak je pravdou.

tohle skončí špatně... uplně ji vidím, jak se po rozchodu hned vyspí s jiným klukem.... a myslím si, že to nebude s tebou:-D

to joei: myslím, že to není ten případ, od rozchodu je to cca týden a spíme spolu pravídelně...

to petanx: taky si říkám jestli nepřitlačit, i když ona říká, že teď na ní nesmím tlačit, že chce být se mnou jen se potřebuje trochu sama vybrečet a nechce, abych jí takhle viděl a že to je jediná cesta pro ní, jak se pak naplno oddat mně... dneska jí psát nic nebudu, max jí odepíšu večer, jestli napíše na dobrou noc a pak se s ní zkusím zítra sejít...

Já tomu taky nevěřim, ale přeju ti, ať nemám pravdu :)

mně to taky přijde divný, tak nevím jak se zachovat, poraď Avo nebo myslíš, že to je ztracené?

Tvůj příběh úplně jakoby z oka vypadl tomu mému.

Takže z vlastní zkušenosti: Všechno co říká, že se musí odmilovat, potřebuje čas a bla bla bla- to všechno jsou jenom kecy, které nemají žádný faktický význam. Pokud ti mohu poradit, tak jdi od toho, nic dobrého z toho nekouká. Já tu moji nakonec zlomil a asi měsíc jsme spolu chodili, ale stejně to stálo za starou belu. Pořád výkyvy nálad, neočekávané zkraty v chování, nezvedání telefonu. Nakonec se vrátila k tomu bývalému, podle mě chtěla jen v jeho očích ,,společensky a žensky" stoupnout v ceně.

Hlavně neztrať svou hrdost. To je ta věc, o kterou přicházíš, když se začneš chovat jako zamilovaný blbeček a až když je po všem, tak si teprve uvědomíš, že jsi o ni přišel a strašně tě to mrzí. Mě to s odstupem času mrzí daleko víc, než jedna pitomá holka.

Vím, že mě určitě neposlechneš, já bych to tehdy taky neudělal :D navíc, jestli je ta tvoje taky tak krásná... :D Třeba se ti to taky podaří zlomit do vztahu, ale vztah s takovou holkou ti víc bere než dává. Při těch výkyvech budeš psychicky v prdeli a když bude všechno zrovna ok, tak se budeš podvědomně bát, kdy a co se zase posere.

Tak hodně štěstí sebevrahu:-D

Nedávej lidem to co chtějí, ale to co potřebují. - V tomto případě je to můj názor, teda pokud víš co potřebuje. Ztracené to není. Hodně štěstí snad ti to vyjde.

Artist: v jednom příspěvku říkáš, že je to forko o pickupu a v druhým popisuješ jak nejlíp sundat soupeře :D

Tak ani včera se mi nepodařilo jí vytáhnout aspoň na oběd, ale nijak jsem to nehrotil, nechce vidět nikoho. Kámoška se s ní bavila a ona jí říkala, že uvažuje, že je zmatená a přemýšlí o tom, že se mnou nechce vůbec nic.

Večer jsem jí jen napsal, že jí do ničeho nechci tlačit a že nejsem na ní naštvaný a protože mi na ní zaleží, tak jí dám čas. Dobrou
Ona poděkovala a popřála mi dobrou noc.

V pondělí se má vrátit zpátky, do té doby jí nebudu vůbec psát... nic. A uvidím, buď se vrátí a uvědomí si, že chce být se mnou a nebo ne a v tom případě jí jen poděkuju za hezké chvíle, co jsme spolu strávili a řeknu sbohem. A víc se s ní už neuvidím.

si děláš srandu? proč ji pořád píšeš? vybodni se na ni. je to extrémně těžký, ale tak někde vyraz s kámošema, ať na ni chvilku nemyslíš. věnuj se svým koníčkům, ventiluj to nám a neukazuj jí svoje nálady, já tě klidně vyslechnu a rád ti poradím pokud budeš chtít, ale tohle ber jako že je to rozchod....

ona tě nechce, ale protože ženský nemaj koule, nemůžou si je vzít a říct ti na rovinu, že je konec, protože pak by neměly zadní vrátka!!!

JE KONEC, JE TO KRUTÝ, HNUSNÝ, NASER SE NA MĚ, NADÁVEJ MI, ŘEKNI SI JAKEJ JE JOEI BLBEC, PRAŠTI DO ZDI, ŘEKNI SI, ŽE MÍT MĚ V RUCE, DOSTAL BYCH PO TLAMĚ, ALE PROSTĚ NA NI V TUHLE CHVÍLI ZAPOMEŇ

Prave mi napsala sms: Že domů o víkendu nejede, ale stejně se chce vidět až příští týden.

Nevím jak si to vyložit. Proč mi to vůbec píše, když se stejně nechce vidět. Nebudu na to reagovat.

Holky neumí ukončovat "vztah". Neuvěřitelně se bojí toho, že by mohly mít výčitky svědomí z toho, že ti ublížily.

Dozvíš se, že
* nikoho nehledá
* si potřebuje urovnat myšlenky
* právě ukončila dlouhej vztah
* chce bejt nějakou dobu sama
* se nedokáže zamilovat, protože jí někdo ublížil
* by ti jen ubližovala
* atd.

A ani jedna z těch věcí není pravda. Je to jen způsob, jak ti vysvětlit, aby ses přestal snažit. Když zítra potká někoho, kdo jí učaruje a koho bude chtít, tak na všechno to "chci bejt sama" hnedle zapomene a nechá se sbalit :)

Je třeba odlišovat skutečné problémy a skutečné důvody od těhle kamufláží. Stejně jako je rozdíl mezi "Promiň, ale v pátek nemůžu, musím jít se psem na injekci. Nešlo by to v pondělí?" a "Promiň, ale v pátek nemůžu, musím jít se psem na injekci. Tak někdy jindy, jo?"

Jj s tímhle se nějak pomalu smiřuju a pochopil jsem to, ale stále mi vrtá hlavou, proč ten někdo koho chce nejsem já?

Nějak nemůžu najít ten okamžik, kde jsem udělal chybu, kde se to celé zvrtlo. Už jen proto, abych se toho příště vyvaroval.

Prostě čtyři dny zpátky jsem byl ten nejúžasnější, ten s kým je rozhodnutá být, ten koho miluje a na druhý den o stoosmdesát stupňů.

Myslím, že jednou příčinou by mohlo být, že ten druhý den se viděla s tím bývalým a vrátilo jí to do porozchodového mindráku, s tím, že já jsem ten viník a proto ty její city tak náhle ochladly. Fakt netuším, tohle mě teď žere nejvíc, aspoň znát pravdu. Ale na to asi nikdy nepřijdu, takže se tím neužírat bude nejlepší řešení. I když pořád v sobě skrývám malý plamen naděje, že si to třeba urovná v hlavě a zas jí začnu chybět a v pondělí bude rozhodnutá pro mě... No uvidím, teď už nic neovlivním k lepšímu...

Tys to posral v tom, že se moc snažíš a stavíš se do pozice "udělám cokoli bdueš chtít a budu čekat". To není sexy ani přitažlivé. Správně bys měl šířit image "Chci bejt s tebou, ale jestli nechceš, je mi to jedno. Nejsi jediná holky na světě" :)

To není v Tobě, ale v té holce. Fakt věř mi, jestli ses dostal do stavu, kdy v noci nemůžeš spát a pořád si to přemítáš v hlavě, kde jsi to posral, co se pokazilo... Kašli na to, stejně na nic nepříjdeš.

 

To jsou ty výkyvy, o kterých jsem mluvil předchozím příspěvku. A takhle by to bylo, i kdybys to dostal do vztahu s ní. Ona by se nezměnila. Takovéto typy holek mluví, jen aby neměly zavřenou pusu. To, co říkají, nesmíš brát vážně, protože ony to taky vážně neberou. Často něco řeknou a za 10 minut to úplně negujou a otočí. Záleží podle nálady. Hlavně se strašně rády rochní v pocitech, jak jím bývalý ublížil, jak je celý svět proti nim, jak si musí dávat teď pozor... Myslím, že už to dobře znáš :D
A i kdyby se zas rozhodla pro tebe, tak za týden si to zas rozmyslí. Fakt to nemá cenu. Ty bys vydržel žít v takovém vztahu?

Jediné, čo ti môže pomôcť je vytĺcť jej z hlavy to, že ťa má istého, a získať nejakú atraction (a lá "Chci bejt s tebou, ale jestli nechceš, je mi to jedno. Nejsi jediná holky na světě").
Nateraz sa vys*r sa na akékoľvek kontaktovanie - daj si do telefónu pripomienku za 3-4 týždne a potom sa jej ozvi posledný krát. Keď sa nechytí, nemá to cenu. Každopádne na to pre istotu prestaň myslieť. Pokiaľ to vydržíš 3-4 týždne, to že ti ani potom nezareaguje ti nebude vadiť. A trebárs ťa prekvapí a napíše ti medzi tým sama, lebo sa zľakne že jej utečie hračka...

No po třech dnech nevšímání konečně napsala, že dnes nemůže, ale zítra bychom mohli zajít na oběd. Tak jsem zvědavý, jak se jí to uleželo v hlavě. Pak dám vědět, jak to dopadlo.

Pokud přijde s něčím jakože teď nebudeme spolu chodit, snaž se dál nebo varianta kamarádi, tak se s ní rozloučím.

Takže jsme se potkali, všecko bylo fajn jakoby nic, tak jsem jí pak na procházce přitlačil, jak se teda rozhodla a ona ze sebe vysoukala, že stále neví.
Řekl jsem jí, že to není pro mě východisko. Že já chci slyšet, jestli se mnou chce být nebo ne a je konec. Pak jsme to rozebírali a ona, že stále nedokáže jít ze vztahu do vztahu apod.

Až jsem to vyhrotil, že v tuhle chvíli je to pro mě všechno nebo nic a to s ní celkem zacloumalo. Začala mě líbat a chtěla ať počkám do večera, kdy ke mně měla přijít pro nějaké věci.

Večer jsme to řešili a ona přišla s tím, že stále neví, tak jsem jí řekl, že mé stanovisko zná. A ona jak to myslím, tak jsem jí řekl, že pro mě je její nevím stejné jako ne, takže se nebudeme vídat a až si to rozmyslí, tak mi může dát vědět a já možná budu mít ještě zájem nebo možná ne, ale snažit se bude muset ona. Na to se rozbrečela, že se se mnou chce vídat, ale zase že teď fakt nemůže jít do toho vztahu... No a pořád jsme se o tom tak nějak bavili a vyplynulo z toho mezi řádky, že vlastně není ještě za tím starým vztahem.

Do téhle chvíle jsem si říkal, že dělám správné kroky, ale pořád jsem nedokázal říct holce, kterou z celého srdce miluju, tak teda sbohem a je konec.

Skončilo to nakonec tím, že jsme se spolu vyspali, to vidím jako chybu:-( Pak jela domů, ještě uvažovala o tom, že u mě přespí, ale neměla tu věci na zítřek do práce.
Před spaním mi ještě napsala sms: Takže se teď nebudeme vídat? Tak jsem jí napsal, že to dorešíme zítra.

Tak nějak cítím, že jediná šance je v tom to useknout a buď jí budu natolik chybět, že přijde a bude chtít vztah nebo prostě konec. A vím, že asi nesmím kývnout na její chci čas, budem se vídat a až si budu jistá, tak s tebou začnu naplno, protože to by asi byl můj postupný bolestivý konec. Ale prostě je to těžší než jsem si to představoval, říct do očí lásce, že je konec. Ještě k tomu, když se mnou chce být... ale jak...

dořešili jsem to ukončil jsem to, ona to probrečela, odvedl jsem jí na zastávku, jen jsme mlčky smutně šli a oba čekali, jestli to ten druhý vezme zpět...
na zastávce se ke mě smutně tulila a dotýkala mé tváře, přesto jsem vydržel nic neudělat nepolíbit ji, pak to přijelo a řekli jsme si jen poslední ahoj a ona se slzami rychle utekla dovnitř...

a pak jsem to celé zkazil a zabil její city ke mně... udělal jsem největší blbost svého života... nechal jsem se v té agonii vyhecovat kámoškou, že jí přece chci vidět, tak ať za ní okamžitě jedu... ve dvě ráno, no co aspoň si člověk uvědomí, že život není americký slaďák... teď už je to definitivní...

Napsala mi ráno ať si to nevyčítám a podobně, tak jsem jí jen napsal, že se omlouvám a děkuji za hezké chvíle a že chápu jak teď vypadám v jejích očích, ale co se stalo nejde vzít zpět a že si nevyčítám to, že jsem se ztrapnil, ale že jsem o ní přišel... už se neuvidíme...

Docela si to celé uvědomuju, o to víc to bolí. Připadám si jak největší kretén, že mě to vůbec napadlo taková dementní věc, fakt nechápu co jsem čekal. Takže než mi začnete psát, že jsem blbec, tak si to teď uvědomuju až moc dobře  :cry:  Doufám, že tohle vlákno aspoň pomůže jiným se vyvarovat takových osudových chyb.

Díky za všechny rady.

Můžu říct jen jedno. Obdivuju tě, že jsi to dokázal  :wink: To co se stalo večer je jedna něc, ale už to, že jsi to začal a setrval. Pro mě jsi borec, protože vím, jak nepředstavitelný to pro mě je. Děkuju ti za to

aspoň jsi to zkusil, to se počítá

Tak asi jsem zpátky ve hře:-)

Poté eskapádě jsem se vůbec neozýval, ona byla o víkendu doma a na chatě s kámošema. Psala kámošce a ostatním jak mi je a že jí je smutno.
Včera a dnes jsme si psali na icq, z její strany to bylo stále takové, jestli mi to nevadí a jako by se cítila provinile a nevěděla jestli si s ní chci psát nebo se vůbec vídat.

Dneska se mě už ptala, že když bude mít díru mezi stěhováním z koleje na kolej, jestli si u mě může nechat věci a popřípadě i přespat, ale jen tak informativně, ale dodala, že by klidně spala na zemi.
A odpoledne jsme šli na squash s tím přišla ona, tak jsem nejdřív říkal, že asi ve čtvrtek půjdem všichni. A ona, že by šla i dřív, tak jsem nadhodil, že odpo mám čas. Původně měli jít i ostatní, ale ti to nakonec odřekli, takže sami dva...

Zahráli jsme si, byla pohoda. Snažil jsem se být co nejvíc v pohodě. Povídali jsme si o všem možném. Po squashi jsme šli ještě spolu na jídlo, tam to bylo zase fajn, uvolněné, místy jsem měl pocit, že měla takové ty pohledy jako dřív...

Pak jsem musel do práce, před restaurací jsme se rozloučili, čekal jsem jestli se ona bude k něčemu mít, ale nic, ale taky zároveň neodešla. Tak jsem jí dal pusu, říkal jsem si jen zlehka, zatím ne polibek. Doufám, že jsem tím dal najevo, že nechci být jen kamarád.
No uvidím, co bude dál.

Hezky.  8)

Tak tohle je fakt na posrání... už musím být sprostý...
Výsledek nejsem sám, kdo je zpátky ve hře :-/

Takže další den po squashi a restauraci jsem hrál nevšimáka a vůbec jí nenapsal, až dnes kolem oběda něco ve stylu: Jak ti jde učení? Můžeš přijet mi pomoct s obědem na odreagování. Na to mi napsala, že už byla bohužel na obědě. A učení má kopec. Víc jsem neodepisoval.

Chvíli potom jsem se připojil na FB a hned mi napsala a v podstatě zopakovala tu smsku, nic jsem nepsal a ona, ze ve tři jede do centra. Já zas nic. Ona, že bude asi do pěti v knihovně a kdyby jí to přestalo bavit, tak že by na mě chvíli měla čas. Tak jsem si řekl no to si dělá srandu, abych za ní potom všem na chvíli letěl do centra. Tak jsem jí napsal, že mám v plánu se podvečer dívat na film a když chce tak ať přijede ona a tečka.

Už ve tři mi psala, že se jí tam nechce a jestli může přijet hned. Já, ať přijde, že jsem doma. Tak jsme zkoukli půlku filmu a pak se pomilovali, říkal jsem si, že to šlo rychleji než jsem čekal. No a jak si tak ležíme, tak ona, že mi musí něco říct a že se budu na ní zlobit, tak jsem začal čuchat nějaký problém.

Řekla mi, že po té noci jak jsem za ní přijel a vylekal ji. Tak z toho byla celá špatná a zanedlouho se jí ozval bývalý, že by se k ní chtěl vrátit... A ona na to kývla, že by tomu dala ještě šanci, protože si myslela, že já jsem už zabitý. Ale že pak celou dobu myslela na mě a bylo jí za mnou smutno. No tak jsem zůstal zmražený, ani jsem nebyl naštvaný, spíš jsem měl chuť se začít smát.

Ona, že teď by chtěla být vlastně se mnou, ale je jí blbé mu zase po týdnu dát kopačky. Tak jsem jí řekl, jestli jí není blbé s ním být z lítosti, že já bych chtěl konec, než aby se mnou byla jen proto, že mi nechce zlomit konec. A ona, že je blbá a zas neví co dělat a má nás prostě ráda oba.

Pak se ještě ke mně tulila a líbala mě a nějak jsme se o tom trochu bavili, ale nic kloudného z toho nevzešlo. A pomilovali jsme se znova. Na závěr mi řekla, že jsem nějaký hezčí, a pak jí on zavolal, kde je. A v tu chvíli jsem se trochu naštval. Ona hned jestli se teď už zlobím a já jí řekl, že teď už jo a doufám, že to nějak rychle vyřeší. A ona na to, že teď se už musí hlavně až do středy jen učit a uvidíme se až pak. Ještě mě na rozloučenou políbila.


Tak teď prostě nevím. Ani z toho nejsem nějak v prdeli. Spíš prostě maximálně zaskočený! Čekal jsem, že řekne, že mě nechce nebo, že ještě stále neví, ale že se k němu vrátila?!?

No nejvhodnější mi teď přijde zase hrát nevšímáka a myslím, že jí zase budu chybět a ozve se dřív než ve středu. Co vy na to?

Mně přijde, že jestli nás (mám to stejný) opravdu ty naše milujou a nelžou, tak by přeci měli kašlat na bývalýho a žádný být s ním z lítosti,tohle jsou jen keci. Samozřejmě vím jak se cítíš. Nasere tě, pak jste spolu a zdá se ti být v vše ok. Tak hrozně nerad to říkám, ale přestávám nám dávat naději. Když je necháme, oni se nebudou snažit o nás,ale toho druhýho maj jistýho, proto se k němu vrátila a ta moje by udělal to samý. Když je budem tlačit ať to skončí, naštvou se ony, že jim nedáváme na výběr, ale takhle to ve vztahu sakra chodí... Nejsme jejich hračky.

Trochu se mi to rozleželo v hlavě a ještě jsem jí napsal.

Nekompromisně, že nehodlám zase spadnout do toho, co bylo předtím. Štve mě, že mi o něm řekla až po tom a buď se s ním rozejde nebo jsem s ní skončil já.

happy ending :-) tak teď už jen budu makat na tom, ať nám to vydrží... díky všem

Rozepiš se trochu, minimálně mě to zajímá  :wink: Slovo po slově :))

Wow, taková červená knihovna. :D A přej že americká romanitka neni ! :D

Nejdřív že ne, pak ona ho chce ale vrátí se k bejvalýmu, pak si to rozmyslí, chce se vrátit, on si to rozmyslí, zjistí co se stalo nechce se vrátit, pak si to rozmyslí a vrátí se a pak Happy End :D

Chce se mi smát a brečet zároveň...

Je to stále dokola...

Prožili jsme čtyři úžasné dny, kdy mě zahlcovala tím, jak mě miluje.
Pak jsme zkoukli Klamače srdcí a na konci se ona rozbrečela, že bývalému strašně ublížila a začala zase přemýšlet.
A samozřejmě zákon schválnosti - druhý den v práci na ní čekala obrovská kytka se vzkazem: Můžeš jí vyhodit nebo se dívat jak postupně umírá. Stejně tě budu milovat.
To jí rozsekalo a začla být zase divná a schizofrenní. Prostě zase nevěděla.
Večer jsme se o tom začali bavit, pže jsem cítil, že to není ok. A ona s každou větou se víc odpoutávala ode mě. Až nakonec řekla, že jí je smutno a je strašně emocionální a ty negativní pocity si teď spojuje se mnou, pže je v mé přítomnosti a chce mě jakoby odstrčit. Ještě pár vět jsme prohodili a já se oblékl vzal si věci a chystal se odejít. Jen jsem se k ní otočil a čekal, že ještě něco udělá, zastaví to. A ona řekla: Cítím se nešťastně. Já: I se mnou? Ona: Ano.
Otočil jsem se ona se mě pokusila chytit za rameno se slovy promiň, já se jí vysmekl a zabouchnul za sebou.

Pak mi přišla sms: Asi o mě už nechceš slyšet, ale promiň vážně mě to mrzí.

Odepsal jsem: Mrzí? To je všechno?! Já mám taky city... Proč jsi se mnou byla, když ses celou dobu cítila nešťastná, jak říkáš.

Ona: Celou dobu ne! Ale prostě se teď cítím tak jak cítím a nedokážu dělat, že se nic neděje... Já vím, že máš, ale cokoli teď napíšu bude málo...

Na to jsem jí už neodepsal. Mám pocit jakoby mi vrazila do srdce nůž a párkrát ho v něm otočila a nejhorší je, že přesto stále jsem schopný jí odpustit. Ale ne jen tak... Nerozumím, proč se to stalo, asi ještě pořád nedokázala spálit to pouto z minulého vztahu. Myslím, že mu ani neřekla, že jsme spolu začali chodit.

Ta holka nebude normální...

Liwu: No neni to typická vyronaná extrovertka, které balíš ty :) Holt je prostě trochu labilní a furt moc přemejšlí ;) Ale IMO je to naprosto normální. Taková je a jiná nebude...
z.v.p: Udělals to dobře. Nevnucuj se. Jestli chce k němu zpět, tak s tím nic neuděláš. Ale tím, že přilezeš se nic nezlepší. Rozdíl bude v tom, že tím, že ukážeš, že jí nepotřebuješ a že toho máš dost zvýšíš v jejích očích svou cenu. BTW: Mám rád větu "Jsi sobecká. Než aby ses rozhodla, ubližuješ radši všem!" (emoce nemusí (stejně jako zážitek) být pozitivní, musí být SILNÁ :D

Musím se přiznat, že tenhle topic mě celkem zajímá, hlavně to,  jak to celé dopadne. Jenom připomenu svůj asi měsíc starý příspěvek.

Tvůj příběh úplně jakoby z oka vypadl tomu mému.

Pokud ti mohu poradit, tak jdi od toho, nic dobrého z toho nekouká. Já tu moji nakonec zlomil a asi měsíc jsme spolu chodili, ale stejně to stálo za starou belu. Pořád výkyvy nálad, neočekávané zkraty v chování, nezvedání telefonu.

Hlavně neztrať svou hrdost. To je ta věc, o kterou přicházíš, když se začneš chovat jako zamilovaný blbeček a až když je po všem, tak si teprve uvědomíš, že jsi o ni přišel a strašně tě to mrzí. Mě to s odstupem času mrzí daleko víc, než jedna pitomá holka.

Vím, že mě určitě neposlechneš, já bych to tehdy taky neudělal, navíc, jestli je ta tvoje taky tak krásná...:-) Třeba se ti to taky podaří zlomit do vztahu, ale vztah s takovou holkou ti víc bere než dává. Při těch výkyvech budeš psychicky v prdeli a když bude všechno zrovna ok, tak se budeš podvědomně bát, kdy a co se zase posere.

Tak hodně štěstí sebevrahu:-D

Docela jsem se trefil, ale nemůžu říct, že by mě to těšilo. Fandil jsem ti :)
Teď zkusím další radu, třeba si z ní něco vezmeš.
Za několik dnů/týdnů se dostaneš do stádia, kdy ti rozum bude říkat: ,,Ukonči to, ty vole" Pokud mohu poradit, ukonči to, i když city budou jednoznačně proti. Tohle je na tom vůbec nejtěžší. Opustit ji, i když ji miluješ. Udělej to ty, rozejdi se s ní ty. Ne proto, že by to byla nějaká soutěž, rozchod je stejně prohra. Ale jde o to, že po tom čase, kdy jsi byl pomalu závislý na každé myšlence, která jí probleskla hlavou, ti zase dojde, že o svém životě si rozhoduješ ty sám.

Zkusím malé přirovnání, i když proti tomu je tahle situace směšná pitomost, ale jistou symbolickou podobnost v tom vidím.

K popravě jsou odsouzeni dva lidi. Jeden z nich řve, křicí, prosí o slitování a pusu mu zavře až dopadlá gilotina. Ten druhý kráčí k popravišti vzpřímeně a se vztyčenou hlavou a před samotnou popravou ještě poučí popravčího, jak to má správně udělat, protože by se mu opravdu nechtělo si nechat hlavu sekat naněkolikrát. Pak sám zaklekne ke špalku a rukou dá ještě sám signál popravčímu.

Vždyť oba umřou, tak co, řekne si někdo. Já v tom vidím obrovský rozdíl  :)

Druhý den mi napsala jestli si může přijít pro věci, tak jsem odepsal, že klidně může, ale nevím, kdy budu doma, že jí dám ještě vědět.
Přišla a bylo toho hodně, tak jsem jí s tím pomohl na kolej, celé to bylo takové smutné, moc jsme nemluvili, kromě takových zdvořilostních frází, jak se tan druhý má a co dneska dělal.
Na koleji mi vrátila peníze, co jsem jí dal na půlku antikoncepce, v tu chvíli to bylo až komické, hledala ještě deset korun, tak jí říkám celkem důrazně, pže mi to přišlo oproti tomu celému absurdní: Na to se vyser... Takže tohle je konec?

Ona: Já teď prostě nevím. Chci být asi sama.

Bylo mi fakt do breku, ale držel jsem se a jen jsem procedil mezi zuby po chvíli mlčení: Ty jsi mu ani neřekla, že už jsme spolu, že?

Ona podrážděně: To jako chceš říct, že jsem si to celé tak plánovala, abych se mohla vrátit nebo co?

Já: To jsem já neřekl...

Ona: Já teď zase nevím, musím se z toho dostat celé si to srovnat a nejlíp, když budu sama. Kdybys to včera možná neřešil, tak to přejde a bude to v pohodě.

Já: Tak to jsem se měl koukat, jak je něco divně a ty jsi smutná. Poznám na tobě, když je něco špatně... Možná neměl... Tak už nebudu a časem to přejde...

Ona: To už teď nejde. Jsem strašně zmatená a musím se přesto dostat a celé si to rozmyslet. Teď chci být sama.

Sednul jsem si na postel chvíli koukal, co bude a pak povídám: Víš co, až si to rozmyslíš, tak se ozvi, jestli ještě budeš mít zájem... Možná ho budu mít i já... Uvidíme... Čau...

Ona: Čau

To bylo v úterý, teď je pátek a neproběhla vůbec žádná komunikace, občas jí potkám na icq, ale nehodlám jí nic napsat. Snažím se z toho nějak dostat, ale stále na ni myslím... Nejhorší je, že už nevím jestli jí ještě můžu důvěřovat, potom, co to zase takhle otočila... Nevím, co by musela udělat... Snažím se chodit ven na pivo, na párty, na fotbal, ale jsem totálně bez elánu... Vím, že teď nic nenadělám a až čas ukáže.

Strašně mě to štve, protože jsme si rozuměli, přitahovali se navzájem a tady ty její šílené výkyvy emocí to takhle pohřbily... Myslím, že u mě nechala nabíječku, ale už je to celkem dlouho a mobil jí tak dlouho nevydrží, takže má asi druhou... Nevím jestli se k němu vrátila, nebo je sama nebo se schází teď s jinýma, asi se tím teď zbytečně užírám... Bohužel celá naše parta je teď v zahraničí až do neděle, takže jsem tady zůstali jen my dva...

Přeloženo: Vrátím se k němu, ale to ti přece nebudu řikat, protože by to vypadalo, že sem to plánovala. Tomu mmch odpovídá i "To jako chceš říct, že jsem si to celé tak plánovala, abych se mohla vrátit nebo co?", což je typické pro to, když nemluvíš pravdu, že druhého obviňuješ, co si o tobě myslí ... ;)

Myslim, že zapomínání je nejlepší investice do budoucnosti tohohle vztahu :)

Takže milý rádcové :-) Celá Love story je u konce...

V krátkosti - celou dobu to tahala i s ním, nikdy to s ním neukončila úplně. A teď ve finále je zase s ním, což jsem zjistil dneska při rozhovoru s ní, když jsem se snažil domluvit se, kdy jí donesu zbytek věcí... tak jsem jí nachytal, řekl, že tohle přehnala a že jí všechno nechám na vrátnici, když nemá ani kousek odvahy a úcty se mi podívat do očí i s dopisem, co jsem jí chtěl říct... A položil jsem to.

Kámoška řekla, ať schválně počkám na koleji až přijde s ním, ať on vidí jaká je mrcha. A nakonec přišla ona sama bez kabelky a báglu, takže jeho nechala někde pro jistotu čekat nebo ho poslala na jeho kolej, abychom se náhodou nepotkali :-D

Řekla mi, že nechápe proč jsem naštvaný a že nic neudělala a že ona nemůže za to jak to dopadlo... Tak jsem se jí vysmál: A kdo za to může jiný než ty...

A ona vylekaná se začala dožadovat toho, kde je ten dopis, pže si myslela, že jsem ho někde nechal, aby ho našel on. Odsekl jsem jí, že jev krabici s věcma a ať si ho přečte a dá mi navždy pokoj a odešel jsem. Smáznul jí z FB a z ICQ...

V dopise bylo asi toto zkráceně:

Že jsem jí vážně miloval, ale ona si prostě se mnou jen hrála a zničila to díky tomu, že neví co chce. A jestli si myslí, že tím, že mě nechala není mrcha, tak se mýlí, protože ho se mnou podváděla a nejen se mnou a to už tím nesmaže. Minulost se vrátit nedá. Taky, že v lásce se toho dá odpustit hodně, ale v přátelství ne a proto nikdy kamarádi nebudeme. Byl jsem blázen, když jsem si myslel, že můžeme být spolu, když je taková jaká je. Sobecká a nehledí na city jiných. Že si nezaslouží mě ani jeho a že je mi líto jeho, protože on může jen čekat, s kým ho zase podvede, aby uspokojila své touhy... Že jí už nikdy nechci vidět, ať se mi už neplete do života, že podělala, co se dalo. V závěru: Možná ti to jednou odpustím, ale nikdy nezapomenu, co jsi mi udělala.

Už mi i volala kámoška, že jí psala, takže očividně to s ní dost hnulo ten dopis... Něco ve stylu, že si tohle nezaslouží, tak jí ona napsala: A co jsi čekala, když po tom všem, co pro tebe udělal, jsi ho takhle tahala za nos a ještě se vrátila k Tomovi ani si to s ním neukončila... A ona se už jen zmohla na to, že je kámoška na mojí straně a že to tak není a nemá cenu to vysvětlovat...

Je jasné, že nemá, protože není co, jelikož to tak bylo a ona nemůže přiznat ostatním, že je s ním, protože by jí odsoudili... Co už btw udělali, protože věděli, jak se chovala..

The End

Děkuji za pomoc, chvíli se teď budu věnovat sobě a práci a pak začnu hledat nějakou hodnou stabilní extrovertní holku :-) a hlavně, která je single :-D

Lock? :) Kdyžtak na PM.

Čekala jsem, jak celý tento "příběh" dopadne... ale tohle mě nenapadlo. Co říct? Snad jen, že ta holka je absolutně mimo a opravdu za to nestála. Pozná, co ztratila, ale to už bude opravdu pozdě. Vím, že teď to tak nevypadá, ale v podstatě jsi vítěz. Jistě, miloval jsi ji, ale teď lásku pravděpodobně vystřídá hněv a nenávist. A můžeš jí poděkovat, takhle aspoň nebudeš mít žádné výčitky, že jsi třeba udělal něco špatně apod. A pro příště jsi poučený (i když to není taky jisté?), že zadané holky za tu námahu a nervy nestojí.  8)

Ještě tady zítra doplním náš rozhovor. Prý mi k tomu ještě chce něco říct, tak jsem jí řekl, že já problém s tím se sejít nemám.

Ona: A kde se sejdem?
Já: Muzem do parku nebo nekam sednout.
Ona: Nechci, aby nas poslouchal cely lokal...
Já: Nemám se za co stydět a scény tropit nepotřebuju:-)

 :lol:

Takže jsem zvědavý, jak se zítra bude snažit mít poslední slovo a celé to hodit na mě...
A tím to asi hasne, pak to klidně můžeš zavřít...

Jsem zvědavej.

Hlavně, aby ses udržel a neudělal scénu a podal jí celou věc a sám sebe jako jednu velkou, nezničitelnou a nepohnutelnou vyrovnanost :D

Tak myslím, že jsem to zvládl... Mluvili jsme, ona se to snažila stále postavit do roviny, že za to nemůže a já ji klidně říkal, že to takhle cítím a do hlavy jí nevidím a že by měla začít dělat věci za sebe a ne dávat příčinu stále mimo sebe nebo pocitům...

Na to hned zareagovala, že jsem jí celou dobu přemlouval, já ji zastavil a řekl, vidíš to je přesně o čem mluvím, na to musí být dva a ty jsi se tomu svolila... tak mlčela... A v tomhle duchu se to celé neslo...

Když už to bylo pořád dokola, tak jsem jí pohladil po tváři a řekl: Mrzí mě to, já tě miloval a věřil v tebe. Čau.
Otočil se o pomalu v klidu kráčel domů, ona se rozešla za mnou a po pár krocích řekla ať počkám. Tak jsme došli až k mým dveřím.. 40 metrů... a tam mi řekla, že jí někdo něco tak hnusného nikdy nenapsal a ať jí to řeknu do očí... Tak jsem jí to v podstatě zopakoval, řekl, že ji před nikým shazovat nemám zapotřebí a že to je jen mezi náma... a ona, že jestli se teda nechci už vůbec vidět? A já jií řekl že neznám důvod proč se vídat. Ticho. řakl jsem ahoj a šel domů. Ona: ahoj.

A teď mi ještě napsala na icq:

ona16:01
no stejne jsem nejspis v ignore listu
já16:01
nejsi
ona16:02
ok
ona16:12
a az budes nekdy v situaci, ze budes mit rad dva lidi, tak si na me vzpomen...  ahoj
já16:19
mozna je to ten problem, mela by ses proste rozhodnout a snazit se a ne pochybovat a hledat dalsi a nebranit se, jinak se to zase bude opakovat, at uz kvuli tobe ale i tomovi, tak doufam, ze uz to vickrat neudelas... ahoj
ona16:23
ja jsem nikoho nehledala "Zamilovany v patu:-)"... jenom jsem byla prostм slabá ti říct, že se nebudeme stýkat, což by bylo i složžité, a pak užž tě na to měla moc ráda.. a myslím, žže po tomhle rozhodně neudělám. pa
já16:24
dobre pro tebe cau

Tak co vy na to... stejně to zamrzí, ale nemělo to cenu, aspoň si můžu vážit některých věcí v čem mě to změnilo k lepšímu...

Respect, že se držíš a nepodlehneš tomu vábení, abys to vrátil nebo jí aspoň opět začal mít rád... :)

Taky sleduju tohle téma od začátku a teď se jenom nechápavě ptám - jak můžou existovat na světě lidi, kterým je zřejmě úplně lhostejný, když si zahrávají s city druhých? A potom ještě dokáží sebevědomě tvrdit, že oni chybu neudělali? Jsou to tak bezcitní lidé, nebo jim to snad dělá potěšení? Už jsem se s tím trošku taky setkal, ale tento příběh je fakt dost síla. Jak je tohle možný? Bude za pár let takhle jednat každej v domnění, že je to standardní jednání? Tohle prostě nepochopím, asi žiju ve špatné době...

nechápu to, zrovna včera jsem cestoval vlakem domů a do kupé si přisedla holka, která se loučila se svým přítelem, pusinkovala ho, hladila, kecala, že se jí bude stýskat apod....
jeli jsme asi 10 minut a volala jí kamarádka... té kamarádce potom vyprávěla, jak jde večer na rande s nějakým klukem atd... no a ta její kámoška uplně stejná pi * *tcha a taky podvádí, kde se dá... no a když se zmínili o klukovi, který hledá jiné, i když má holku, tak to hrozně odsuzovaly.... nepochopim, trefit na normální holku je asi fakt vzácnost a jsem rád za ženskou, kterou mám....

Tu jistotu bereš kde? :D (sry, ale říkal jsis o to tím, jaks to napsal)

Můžu dostat nový nick? stačí zkrátit to na třeba Zavpa, ať si pamatuju chyby a můžu začít znova :-)

Ano, můžeš :)

Ava: tu jistotu beru z toho, že ji znám:-)

Přesně tak jsem to myslel :) Každou "znáš" do doby než udělá něco, abys pak moh říct "myslel jsem si, že jí znám, ale... " :)

jsou věci o kterých je lepší nepochybovat, protože pak ti to přeroste přes hlavu. U mě obzvlášť, protože vím, že jsem žárlivej. Snažím se to na to opravdu nemyslet a dýchá se mi líp:-)

a kdyby se vše posralo, vím,ž e si dokážu najít jinou ženskou celkem bez problémů:-)

I bych k tomu rád dodal, že znám poměrně dost naivních lidí, ale lidí, kteří jsou ve své naivitě spokojení. Proto mi nevadí být občas naivní :-)